Tradiční metodiky vývoje softwaru Řízení projektů Tradiční metodiky vývoje softwaru

Softwarové inženýrství Je zavedení a používání řádných inženýrských principů tak, abychom dosáhli ekonomické tvorby softwaru, který je spolehlivý a pracuje účinně na dostupných výpočetních prostředcích (Fritz Bauer, 1968) Jako samostatný obor vzniká v 70. letech 20. století Nejde tedy jenom o samotné programování, ale především o vhodně sestavit vývojový tým zvolit správné vývojové nástroje využít efektivně hotové komponenty vzájemné pochopení se zadavatelem myslet do budoucna na údržbu a rozšiřování

Tradiční metodiky Jejich vývoj nastartovala softwarová krize na konci 60. let 20. století Důraz kladen na způsob vývoje softwaru - jednotlivé fáze (analýzy, specifikace, testů atd.) Zpočátku se jednalo spíše o modely životního cyklu: Posloupnost fází (stagewise model) Vodopádový model Spirálový model Metodika byla zavedena až firmou Rational Software: Rational Unified Process Metodika popisuje nejen životní cyklus aplikace a vývojové kroky, ale podrobně předepisuje proč, kdo, kdy a co se to má v daném okamžiku dělat

Vodopádový model Vyvinut Dr. Winstonem Roycem v roce 1970 V době vzniku představoval naprostou revoluci Je modelem životního cyklu vývoje softwaru Vychází z modelu Posloupnosti fází Je postaven na přímočarém sledu fází Ale zavádí zpětnou vazbu umožňující návrat na předcházející fázi Fáze údržby umožňuje úpravu systému I dnes je stále používán a rozvíjen, přestože je již zastaralý

Vodopádový model 1. Definice problému Cíl: pochopit záměr zákazníka k čemu bude systém používán v čem má systém usnadnit práci jakou stávající činnost má nahradit Důraz: nalezení společné řeči Výstup: dokument úvodní studie shrnující: informace o zákazníkovi potřeby a požadavky zákazníka důvody dodání systému

Vodopádový model 2. Analýza a specifikace požadavků Cíl: podrobně, konkrétně a přesně (kvantifikovaně) specifikovat, co by měl systém dělat Důraz: pochopení problému Výstup: dokument specifikace požadavků shrnující: popis aplikace v jazyku zákazníka měl by být odsouhlasen a podepsán zákazníkem

Vodopádový model 3. Návrh a vytváření architektury Cíl: navrhnout nejvhodnější architekturu systému a technologie Důraz: realizovatelnost systému Využívání modelovacích nástrojů Spolu se specifikacemi požadavků dostačující materiál pro realizaci programátory Výstup: kompletní architektura systému: použitý programovací jazyk a vývojové nástroje rozčlenění systému na moduly (funkční celky) definice chování modulů, práce s daty

Vodopádový model 4. Implementace Cíl: naprogramovat architekturu systému Důraz: neodchýlit se od architektury systému V případě nutnosti změny opakovat schvalovací proces návrhu systému Výstup: naprogramovaný systém

Vodopádový model 5. Integrace a testování Cíl: odstranění chyb systému Důraz: komplexnost testování Využívání metod testování na základě: white-box: znalosti vnitřní struktury black-box: očekávaného chování Testování analýzou kódu (účinnější) Výstup: ověřený systém

Vodopádový model 6. Provoz a údržba Cíl: spokojený zákazník Důraz: rychlost řešení problémů Výstup: (bezúdržbový systém)

Vodopádový model Shrnutí Výhody: Rozšířenost Jednoduchost Ideální pro řízení (oddělené fáze) Nevýhody: Nepružnost (návrat na začátek) Dodání formou „velkého třesku“ Riziko nepochopení zákazníka Vhodnost: Malé projekty Jednoduché (jednoúčelové) projekty Malé organizace

Spirálový model Vyvinut Barrym Boehmem v roce 1985 Další mezník ve vývoji metodik (ale je také pouze modelem) Vychází z Vodopádového modelu Je postaven na opakovaných cyklech Zavádí iterativní přístup a analýzu rizik bývá velmi těžké na začátku podrobně specifikovat všechny požadavky snadnější je stanovit obecný rámec a ten postupně v cyklech (iteracích) zpřesňovat

Spirálový model Klíčové pojmy Rizika základní pojem, na kterém je model založen vše, co může vést k nesplnění cílů Prototyp funkční systém (nebo jeho část) jako základ pro další cyklus Plánování má velkou důležitost je prováděno pro každý cyklus Iterativní vývoj opakování cyklů zpřesňování požadavků nová rizika

Spirálový model Analýza rizik Spirálový model patří do skupiny tzv. riziky řízených přístupů Cíle: předem odhadnout možná ohrožení projektu připravit reakce na tyto události Druhy rizik: lidský faktor projektová rizika technická rizika obchodní rizika

Spirálový model Posloupnost kroků (kvadranty) 1. Stanovení cílů: cíle (výkonové, funkční požadavky atd.) alternativy řešení omezující podmínky (cena atd.) 2. Analýza rizik: vyhodnocení alternativ vzhledem k omezujícím podmínkám hledání problematických oblastí jako zdrojů rizik je ovlivněna množstvím a druhem rizik vnější rizika (uživatelské rozhraní, výkon) vnitřní rizika (vnitřní vazby) 3. Realizace: konkrétní realizace příslušného cyklu 4. Plánování: zhodnocení realizovaného cyklu přidělení zdrojů pro další cyklus

Spirálový model Posloupnost cyklů 1. cyklus: definice problému (konceptu) hledání globálních rizik 2. cyklus: specifikace požadavků 3. cyklus: návrh a vytvoření architektury 4. cyklus: implementace, testování a integrace

Vodopádový model Shrnutí Výhody: Přizpůsobitelnost zavedení metodiky místo riziky řízeného vývoje: specifikací, prototypy, simulací apod. Včasné vyloučení nevhodných řešení Komplexnost modelu Nevýhody: Komplikovanost Nelze zasahovat do cyklu Absence metodiky Vhodnost: Rozsáhlé projekty Interní projekty (zadavatel = dodavatel) Zákazníci vyžadující iteraci s dodavatelem Rizikové projekty a projekty s často se měnícími požadavky