Římská kultura

Osnova hodiny Osnova zápisu : 1.) Římská vzdělanost – soukromé školy Jak a kde se staří Římané vzdělávali ? 2.) Římské vědy V jakých odborných oborech staří Římané vynikali ? 3.) Římské umění Jakými způsoby a kde se projevoval jejich vztah k umění ? 4.) Shrnutí Co všechno je obsahem dané látky ? Co je nutné si o římské kultuře zapamatovat ?

1.Římská vzdělanost-soukromé školy Navštěvovaly je děti svobodných římských občanů. V době císařství školy v provinciích (děti římských osadníků a úředníků,děti domorodého obyvatelstva). - dorozumívací jazyk -západní část-latina -východní část-řečtina - zámožnější rodiny možnost domácího učitele

římská škola 6 let-čtení,psaní(voskové tabulky,rydla),počítání(počitadlo s knoflíky),kreslení tělesné tresty,přísná kázeň 12-16let-čtení významných děl římských a řeckých spisovatelů,minulost výbojného Říma,statečnost starých Římanů,obětavé činy a ryzí čestnost učily žáky k občanským ctnostem nejvyšší vzdělání-synové z předních rodin,učili se u řeckých učitelů,kteří se usadili v Itálii,někdy odchod na proslulé řecké školy(Atény,Alexandrie)

2.Římské vědy - čerpání z vědeckých a filozofických děl Řeků - sami se zabývali praktickými otázkami každodenního života MATEMATIKA ŘÍMSKÉ ČÍSLICE - C-latinsky centum - 100 - M-latinsky mille - 1000 - šťastné číslo – 12 (XII ) - nebylo možno provádět početní výkony(násobení,dělení)

RÉTORIKA - odborná díla - kladl se důraz na mravní zásady - rady,jak řeč sestavit - návod,jak řeč přednášet,aby působila přesvědčivě  CICERO - římský státník,řečník, obhájce republiky

za republiky – lidová shromáždění = komicia ŘÍMSKÉ PRÁVO Soupis zákonů platných pro celou říši. Jednotný formální precizní postup při soudním řízení a vyměřování trestů. Tytéž zásady platily při ochraně majetku. Velký vliv náboženství. Zákony vydával: za republiky – lidová shromáždění = komicia za císařství – císař (skrze edikta), senát (skrze usnesení) soudní proces před římským magistrátem 

DĚJEPIS Pomocí dějepisných děl lze působit na myšlení a city občanů.Poznání slavné minulosti vzbuzuje v občanech hrdost. Dějepisectví později podporoval i císař Augustus . - LIVIUS - současník Augusta (sepsal dějiny Říma od jeho založení po Augustovu vládu) - Římané se dějepisectví učili od Řeků - nedostatek: díla nepřesná,neodlišovali skutečné události od bájí, pověstí a smyšlenek (na rozdíl od řeckého Herodota) - důležitý zdroj poznání  bista císaře Augusta  bista Tita Livia 

- Aeneida(énejida) – báseň vzniklá z podnětu Augusta,výpravná báseň 3.Římské umění literatura  množství právních spisů (málo dochovaných) – obrovský význam pro současné právo  básně – básníci: – Ovidius (Umění milovat) v mládí verše zobrazující radosti života zralý věk řecké a římské báje - Vergilius (Zpěvy pastýřské) - Aeneida(énejida) – báseň vzniklá z podnětu Augusta,výpravná báseň Ovidius Vergilius

stavitelství nové druhy staveb - VODOVODY (i desetitisícová města měla pitnou vodu) - SILNICE - VEŘEJNÉ LÁZNĚ - BAZILIKY - PAMÁTNÍKY - SLOUPY - VÍTĚZNÉ OBLOUKY

vítězné oblouky – dávali stavět římští císaři na oslavu svých válečných tažení. - při slavnostní přehlídce jimi pochodovala vítězná armáda v čele s císařem - Konstantinův - Titův

 vodovody – součástí vodovodní mosty = aquadukty Základním stavebním prvkem,uplatněným při stavbě vodovodů,byl oblouk. Římané se s ním seznámili u Etrusků. Stavby vodovodu se často užívalo i pro dopravní účely. Vodovod překlenul celé údolí i s říčním tokem. Základní nosné oblouky,nad nimiž vedla silnice,byly zároveň mostem. Koryto,kudy protékala pitná voda,bylo umístěno až nad třetí řadou oblouků. Voda jím protékala samospádem,protože jeho dno bylo nakloněnou rovinou.

 vysoké sloupy - umisťovaly se ve volném prostranství,aby na sebe poutaly co největší pozornost. - sloup Marca Aurelia – účel: zdůraznit vítězství císaře

 římská lázeň Veřejné lázně byly v každém římském městě. Budova obvykle patřila k nejnádhernějším stavbám ve městě. Jejich vybavení bylo bohaté. Kromě oddělených koupelen měly bazény se studenou i teplou vodou. Nechyběly ani tělocvičny. Mnohé se mohly pochlubit i knihovnou a společenskými salónky. Lázně poskytovaly nejen osvěžení a oddych,ale i příležitost k družným besedám mezi přáteli.

 římské basiliky Bazilika v životě občanů města plnila rozličné úlohy. V jejich prostorách se mohli při různých příležitostech shromažďovat občané. Zasedal v něm soud a probíhalo v ní soudní řízení. Sloužila často jako tržnice. Stavební řešení baziliky odpovídalo potřebám,kterým měla sloužit.Její půdorys byl obdélníkový. Sloupy nebo pilíře oblouků ji podélně rozdělovaly na hlavní loď a boční prostory. Zůstala vzorem pro stavitelství v pozdějších dobách.

malířství a sochařství Portrétní umění - vyvinutý smysl pro věrné zpodobení skutečnosti - kopie řeckých soch - vlastní římské plastické reliéfy - podobizny císařů červená barva = posvátná barva  socha císaře Augusta bista císaře Marca Aurelia 

4. Shrnutí školy: - svobodní občané - 6 leté školy v provinciích; domácí učitelé - západ – latina X východ - řečtina římské vědy: - inspirace: Řekové MATEMATIKA - římské číslice: C - 100 M - 1000 RÉTORIKA = řečnictví - řečník Cicero ŘÍMSKÉ PRÁVO - přesně stanovené formy = formální - zákony: republika – lidová shromáždění císařství – císař, senát

DĚJEPIS - NE nestranná svědectví - podporuje císař Augustus - dějepisec Livius římské umění: LITERATURA - právnické spisy - básně – básníci Ovidius, Vergilius STAVITELSTVÍ - vítězné oblouky (Titův, Konstantinův) - basiliky - silnice - vodovody (+ aquadukty) - sloupy (Marca Aurelia) - veřejné lázně MALÍŘSTVÍ A SOCHAŘSTVÍ - kopie řeckých soch - plastické reliéfy, podobizny císařů