Zpracovala: Mgr. Martina Kadlčková Březen 2012 Řecko III Zpracovala: Mgr. Martina Kadlčková Březen 2012 Výukový materiál je určen pro žáky 6. ročníku. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis - starověk Výukový materiál doplňuje informace k učivu o starověkém Řecku. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Martina Kadlčková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.
- rozvíjel se od 7. stol. př. n. l. na poloostrově Attika Městský stát Athény - rozvíjel se od 7. stol. př. n. l. na poloostrově Attika
Pověst Podle pověsti se bůh moře Poseidón a bohyně moudrosti a řemesel Athéna přeli, po kterém z nich se bude město jmenovat. Poseidón zarazil trojzubec do skály. Na tomto místě vytryskl podle pověsti pramen vody. Athéna zasadila jako dar olivovník. Lidé rozhodli, že tento dar je cennější. A tak pojmenovali město po Athéně. Místo na pahorku Akropolis kolem posvátného olivovníku bylo od té doby posvátné.
Athéna
Akropolis náboženské středisko Athén pod ním čtvrtě řemeslníků a obchodníků zemědělci žili ve vesnicích po celém poloostrově uprostřed Athén náměstí -trh, kde nabízeli řemeslníci svoje výrobky, zemědělci plodiny, obchodovalo se zde i s otroky athénské mince hlava bohyně Athény, na druhé straně sova
Vzdělání a umění - v Athénách stejně důležité jako vojenská služba
Prodej do otroctví mnoho drobných rolníků se pro dluhy dostalo do otroctví problém vyřešil Solón = nejvyšší státní úředník, který za státní peníze občany z dlužního otroctví vykoupil a zakázal, aby do něj byli svobodní občané prodáváni Solón
Athénská demokracie - démos = lid, kratos = vládnout (vláda lidu) – platila jen pro část obyvatel (ne pro ženy, otroky a cizince) přímá demokracie = rozhodnutí se přijímala na lidovém shromáždění, kde se scházeli svobodní občané – ti si nejprve zvolili úředníky, kteří pak navrhovali zákony, o kterých se znovu hlasovalo na lidovém shromáždění funkce úředníků mohli zastávat svobodní občané, zpočátku byly bezplatné – mohli je vykonávat jen majetní občané
Perikles navrhl, že práce úředníků a účast občanů na sněmu bude placena – i nemajetní mohli zastávat úřady
Střepinový soud Jednou ročně mohl každý občan přítomný na lidovém shromáždění vyrýt na hliněný střep jméno člověka, který byl podle jeho názoru pro Athény nebezpečný Čí jméno se objevilo nejčastěji, ten musel Athény na 10 let opustit, nepřestal být občanem Athén a nepřišel ani o majetek Ostrakismus je v původní formě takzvané střepinové hlasování o vypovězení občana ze starověkých Athén. V současné době je tento pojem používán obecně, ostrakizovat znamená vyloučit jedince z kolektivu.
Střepinový soud ve třídě Místo střepů použij papír a na něj napiš jméno spolužáka, kterého si nejvíc vážíš.
Zdroje http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Greecemap.gif?uselang=cs [cit. 1. 3. 2012, autor: Shauni] RULF, J. – VÁLKOVÁ, V.: Dějepis pro 6. ročník ZŠ – PRAVĚK A STAROVĚK. 1.vyd. Praha: SPN. 2000. ISBN 80-85937-59-x BEDNAŘÍKOVÁ, J. – KYSUČAN, L. – FEJFUŠOVÁ, M.: Dějepis pro 6. ročník. Pravěk, starověk. Brno: Nová škola. 2007. ISBN 978-80-7289-291-4 http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athene_polias,_Nordisk_familjebok.png [cit. 1. 3. 2012, autor: Väsk ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athena_Kreuzbandaegis_anagoria.JPG [cit. 1. 3. 2012, autor: Anagoria ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Athens_owl_coin.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: yuichi] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akropolis-Ostseite.JPG [cit. 1. 3. 2012, autor: Philos2000 ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Akropolis.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: Dzenanz ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Solon.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: Kpjas] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bust_Pericles_Chiaramonti.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: Jastrow ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1-3_-_Sto%C3%A0_of_Attalus_Museum_-_Ostraka_against_Perikles,_Kimon,_Aristeides_-_Photo_by_Giovanni_Dall%27Orto,_Nov_9_2009.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: Giovanni Dall'Orto ] http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha,_Mal%C3%A1_Strana_-_U_zlat%C3%A9_v%C3%A1hy.jpg [cit. 1. 3. 2012, autor: Matěj Baťha ]