Inkluzivní škola? Konference Inkluzivní vzdělávání: hledání zdrojů a inspirace pro práci se sociálně znevýhodněnými žáky, 9.12.2010 Olomouc (Mgr. Libor Tománek, ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22) Inkluze, exkluze, integrace, segregace, desegregace, asilmilace, disimilace, diskriminace, rasismus, destigmatizace, inter- a multikulturalita, romská menšina, romská inkluze, etnikum, rovnost příležitostí, hlavní vzdělávací proud, speciální vzdělávací potřeba, lehké mentální postižení, retardace, pseudoretardace, sociální znevýhodnění, sociokulturní znevýhodnění, sociální vyloučení, … férová, segregační, romská, zvláštní, praktická, speciální, otevřená, národnostní, bezpečná, …škola - společně do školy Dekáda romské inkluze, koncepce romské integrace, akční plány inkluzivního vzdělávání a včasné péče …

ČÁST A Inkluzivní škola? Diagnostika – příklad třídy 1. stupně Plnění PŠD v zahraničí: 2 žáci Nadaný žák: 1žák LMR/pseudoretardace: 3 žáci STMR: 1žák Průměrný žák: 2 žáci Lehký podprůměr: 4 žáci Hluboký podprůměr: 1žák Poruchy chování: 2 žáci SPU: 2 žáci Porucha řeči: 3 žáci IVP – zdravotní postižení: 1žák (po operaci nádoru na mozku) Sociopatologické jevy: kouření, zneužívání drog, záškoláctví, šikana, kriminalita – 3 žáci Sociální znevýhodnění: 13 žáků Docházka do školy (2.pol. 2009/10): průměrná absence 103,93 h./z toho neoml. 17,93 h. Spolupráce s rodiči: žádná spolupráce – 8 //na vyzvání – 5 // zájem o docházku - 1 Další problémy (vybavení UP, hygienické problémy, svačina, …) – 5 žáků

Inkluzivní škola? Diagnostika – příklad třídy 2. stupně Nadaný žák: 2 žáci LMR/pseudoretardace: 5 žáků Průměrný žák: 2 žáci Hluboký podprůměr: 3 žáci Porucha řeči: 1žák IVP – těhotenství, porod, šestinedělí, péče o dítě: 1žák Sociální znevýhodnění: 14 žáků Docházka do školy (2.pol. 2009/10): průměrná absence 241,07 hod./z toho neoml. 16,86 Spolupráce s rodiči: žádná spolupráce/OSPOD – 4 //na vyzvání – 10// zájem o docházku - 1 Další problémy (vybavení UP, hygienické problémy, svačina, …) – 13 žáků 1 žák – PPP - předpoklady pro zvládnutí ZŠ jsou snížené, vzdělávat dle osnov zvláštní školy. Ze sociopatologického hlediska velmi agresivní, výbušný, sexuální podtexty. 1 žákyně často unavená, ospalá. Sociopatologie – podezření na prostituci 1 žák – Problémy s absencí – momentálně nezvěstný, nekontaktní rodiče, sociopatologie – vulgární chování vůči ostatním i se sexuálním podtextem 1 žák problémové chování – vulgární nadávání učitelům, nerespektování řádu školy a dospělých 1 žák –psychiatrická diagnóza – fobická anxiózní porucha, (Abnormální strachy‚ které se objevují v dětství‚ ale nejsou součástí normálního psychosociálního vývoje) 1 žák –psychiatrická diagnóza, momentálně objednán na vyšetření na psychiatrii, od začátku roku již 49 zápisů v poznámkovém sešitě, 9 krizových intervencí a 1 podepsaná dohoda o chování. 1 žák - sexuální obtěžování učitelky 1 žák vyšetřovaný pro opakovanou trestnou činnost

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) OPATŘENÍ – POČTY ŽÁKŮ snížení počtu žáků ve třídách, například formou dělené výuky, tandemového učení pedagogů, využití asistentů pedagoga při výuce (princip inkluze = individualizace péče) ŘEŠENÍ – SYSTÉM Asistenti pedagoga (6 asistentů) Financování: státní rozpočet ŘEŠENÍ U NÁS Projektoví učitelé (absolventi pedagogických oborů) - zařazeni do předmětových skupin /cca 12 plných úvazků/) - Dělení na skupiny dle jasně stanovených kriterií (speciální vzdělávací potřeby) Tandemová práce učitelů v rámci 1 skupiny (práce v centrech aktivit – program ZaS, ITV, projektová výuka, cílená práce s jednotlivci s IVP) Financování: projekty OP VK Asistenti pedagoga - zařazeni především do tříd na začátku plnění PŠD (přípravné třídy, 1. třídy) a do MŠ – ve šk.rok 2010/11 se jedná o 151 dětí a žáků - Tým asistentů pedagoga není dále rozšiřován (i s ohledem na problémy s financováním), ve vyšších ročnících přebírají jejich vzdělávací role kvalifikovaní učitelé

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) OPATŘENÍ - PORADENSTVÍ posilování personálních kapacit školních poradenských pracovišť podpora v oblasti řešení výchovných problémů, v oblasti sociální dimenze integrace podpora v oblasti komunikace s problémovými rodiči ŘEŠENÍ – SYSTÉM - výchovný poradce (snížený úvazek VP o 3 vyučovací hod.), metodik prevence (v rámci úvazku) Financování: státní rozpočet - školní psycholog (plný úvazek) Financování: projekt VIP Kariéra ŘEŠENÍ U NÁS Školní poradenské pracoviště – role (plné úvazky) Speciální pedagog Sociální pedagog Školní psycholog Asistent ŠPP Logoped Financování: projekty OP VK

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) OPATŘENÍ - KOMPETENCE PEDAGOGŮ, SPOLUPRÁCE ŠKOL efektivní zvyšování kompetencí a sdílení zkušeností v oblasti práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami - DVPP, spolupráce mezi školami zvyšování kompetencí pedagogů k podpoře žáků se SVP ŘEŠENÍ – SYSTÉM DVPP - Roční rozpočet naší školy na DVPP: cca 50 000,-Kč Financování: státní rozpočet (ONIV) ŘEŠENÍ U NÁS Systém DVPP – podporované oblasti Semináře Individuální typ podpory (konzultace, mentorská podpory, supervize) Vzájemné návštěvy ped. pracovníků mezi partnerskými školami (Liga komunitních škol – Brno, Praha, Ústí, Most, Přerov) Kolegiální učení – vzájemná pozorování kolegů v hodinách Certifikační proces programu Začít spolu Financování: projekty OP VK (naše náklady cca 3 roky = cca 900000,-)

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) OPATŘENÍ - MOTIVACE PEDAGOGŮ, PŘEDSUDKY Příprava standardů pedagogické profese MŠMT „Dlouhodobě nedostatečná saturace potřeb učitelů v oblasti podpory naplňování SVP žáků má za následek stav, kdy školy nejsou prakticky nijak motivovány k vyšší míře uplatňování inkluzivního přístupu, neboť ten s sebou nese výraznou zátěž v podobě nároků na vybavení, zvyšování kompetencí učitelů, případnou nutnost angažování asistenta, administrativu a zároveň nezakládá nárok na odpovídající finanční prostředky pro pokrytí zvýšených nákladů. Profilovat se jako inkluzivní, pak v konečném důsledku není pro školy z mnoha různých důvodů výhodné. Kořeny existence většiny deklarovaných bariér je nutné spatřovat jednoznačně v kombinaci dlouhodobého a výrazného podfinancování vzdělávacího systému a jeho spíše pro-segregačně orientované tradice.“ (Analýza indiv. přístupu) ŘEŠENÍ – SYSTÉM - Rozvojový program Na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se sociokulturním znevýhodněním" Financování: státní rozpočet ŘEŠENÍ U NÁS Motivace, předsudky – přenechám do diskuse Standardy Ve spolupráci se SbS ČR pracujeme s mezinárodní profesními standardy ISSA (www.sbscr.cz/ Začínáme pracovat s učitelskými portfolii Financování: projekty OP VK

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) OPATŘENÍ – SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY INKLUZE efektivní zvyšování kompetencí a sdílení zkušeností v oblasti práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami - spolupráce s poskytovateli sociálně aktivizačních služeb pilotní ověření programu zaměřeného na kooperaci školních a sociálních služeb ŘEŠENÍ – SYSTÉM Návrh akčního plánu inkluzivního vzdělávání NAPIV ŘEŠENÍ U NÁS Spolupráce s NNO, … v okolí (DROM – romské středisko, Společenství Romů na Moravě, IQ Roma servis, Muzeum romské kultury) Potřebujeme, aby se vzdělávací programy neškolských institucí zaměřily na terénní práci v oblastech: a) absence předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromskými se jedná cca. o 90% dětí) b) vysoká absence (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky) Čísla převzata ze závěrečné zprávy projektu Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň, GAC, 2009 RŮZNÁ MÍRA PŘIPRAVENOSTI NA VSTUP DO ŠKOLY ZVYŠUJE NÁROKY NA MÍRU INKLUZE VZDĚLÁVÁNÍ//NEBUDOU-LI DĚTI VE ŠKOLE, NEMOHOU BÝT ZASAŽENY PROINKLUZIVNÍMI OPATŘENÍMI ŠKOLY

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání? Doporučená opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání (zdroje: Analýza individuálního přístupu pedagogů k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, Člověk v tísni, 2009, Navrhovaná opatření MŠMT, 2009) DALŠÍ OPATŘENÍ Vytvoření a ověření programu reintegrace žáků vzdělávaných dle ŠVP vytvořeného podle RVP ZV LMP do základních škol hlavního výchovně vzdělávacího proudu. Projekt Reintegrace realizován na naší škole ve spolupráci se SbS ČR (2001) Existoval metodický pokyn k zajištění přeřazených úspěšných žáků ZvŠ do ZŠ Reintegrace nebrání než, že musí všichni zúčastnění chtít (motivace) – zákonní zástupci žáka, oba vzdělávací subjekty odstranění prostorových bariér, zkvalitnění vybavení školy Státní rozpočet (učebnice, UP) – řád desetitisíců korun ročně Projekty ESF, MŠMT – spotřební materiál, pracovní sešity, …náklady v řádu statisíců ročně podpora v oblasti přípravy a administrace projektů Žádná podpora podpora neformálního vzdělávání Financování školního klubu (25 žáků) – státní rozpočet Celodenní program školy (většina žáků školy) - projekty ESF, MŠMT Edukativně stimulační skupiny, „doučování“, příprava na přijímací zkoušky, kroužky, kluby, centra aktivit celodenního programu

Inkluzivní škola X segregační škola podpořit nebo rozehnat? CO POTŘEBUJEME Jasně definovat koncepci inkluze (NAPIV, včasná péče) Jakou roli hraje v konceptu inkluze etnicita? Vytvořit jasnou komunikační strategii směrem ke školám „spádovým“ sociálně vyloučeným lokalitám a bývalým zvláštním školám Jakou roli hrají ve vzdělávacím systému a konceptu inkluze (komunikace se speciálními školami, popř. o nich, je min. problematická) – připomínám, že naše škola není školou speciální, nemáme žádné speciální třídy, nemáme integrované děti Jasně definovat kompetence a roli škol a neškolských subjektů ve vzdělávání s ohledem na koncept inkluze, koordinovat činnosti subjektů v oblasti vzdělávání Školy jsou stavěny do role objektu inkluze (snaha „řídit“ inkluzi zvenku) – je nutné, aby se školy staly subjektem inkluzivního vzdělávání – jasně patrné v případě „romské inkluze“ Vytvořit proinkluzivní podmínky školám – reflektovat závěry výzkumů z posledních let (Člověk v tísni, GAC, Liga lidských práv, …) viz bariéry rozvoje inkluzivního vzdělávání a opatření překonávající tyto bariéry samozřejmě vnímám, že existence našeho typu škol svým způsobem reprodukuje problém – také bychom si přáli heterogenní prostředí – je nutné ovšem poctivě nahlédnout realitu a mít vždy na zřeteli zájem dětí a velikost cílové skupiny řešením je odstranění příčiny problému – tedy odstranění sociálně vyloučených lokalit – pro nás v praxi je ovšem důležité vědět kdy a jak se tak stane – do té doby jsme povinni být v naší práci maximálně efektivní Další argumentace viz prezentace Inkluzivní romská škola (http://www.osmec.cz/vyloucene-dokumenty.php)

ZÁVĚR My ani partnerské školy (Brno, Praha, Ůstí n/L, Most, Přerov) nejsme inkluzivními školami , nacházíme se ovšem zcela jistě na cestě k realizaci naší představy inkluzivního vzdělávání. Na této cestě nám kromě našich zaměstnanců a zaměstnanců partnerských škol, dále předposledního týmu MŠMT a zřizovatele nikdo účinněji nepomohl. Podařilo se nám překonat bariéry inkluze – do jara 2013. Pracujeme s dětmi, které k nám chodí – bez výběru

ČÁST B Základní škola a mateřská škola Brno, nám. 28. října 22 je „spádovou“ školou sociálně vyloučené lokality v centru Brna (Brno-střed). Škola je navštěvována převážně dětmi z této lokality (mezi 90 - 100%). Vybrané sociálně demografické ukazatele vztahující se k lokalitě Brno - střed: Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: 220 000,-Kč) Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Data převzata ze závěrečné zprávy výzkumu Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008).

Vyloučená lokalita - spádovost Spádovost (ZŠ a MŠ Brno, nám. 28.října 22) Bartošova, Barvířská, Bratislavská, (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Cejl (od začátku po č. 68 lichá i sudá), Drobného (č. 1 až č. 7 lichá + č. 27), Francouzská (od začátku do č. 60 sudá), Hilleho, Hvězdova (pouze lichá č.), Jeřábkova, Koliště (od č. 1 do č. 49 lichá, sudá č. nejsou), Körnerova, Kudelova, Lidická (sudá č.), Lužánecká, Milady Horákové, nám. 28. října (mimo č. 13 – 19), Ponávka, Příční, Příkop, Soudní, Stará, Tkalcovská (do č. 95 lichá i sudá, mimo č. 1, 3, 5), Traubova (pouze lichá č.), tř. kpt. Jaroše, Vrchlického sad. Seznam ulic daný vyhláškou MMB Zvýrazněno barevně – převážně žáci naší školy

Priority školy snížení průměrného počtu žáků ve třídách motivace pedagogických pracovníků personální posílení poradenského pracoviště udržení týmu asistentů pedagoga zvýšení efektivity včasné péče zvýšení efektivity systému vzdělávání zvýšení kompetencí žáků prostřednictvím neformálního vzdělávání v rámci celodenního programu školy prevence předčasných odchodů ze vzdělávacího systému (nedokončení základní vzdělání, nepokračování ve vzdělávání v na SŠ, SOU) prostřednictvím zvýšení efektivity kariérového poradenství zlepšení spolupráce s rodiči zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím dalšího vzdělávání zvýšení kompetencí pedagogických pracovníků prostřednictvím spolupráce s partnerskými a dalšími školami zlepšení materiálních podmínek vzdělávání - vytvoření zázemí pro integrovanou tematickou výuku v časových blocích)

Projekty ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 Projekt: Inkluzivní vzdělávání žáků ve školách „spádových“ sociálně vyloučeným lokalitám – v tzv. romských školách („spádové školy“) Realizace: 1.4.2010 – 31.3.2013 Rozpočet: 31 683 896, 60 Kč Partneři: ZŠ Křenová (Brno), ZŠ Merhautova(Brno), ZŠ B. Němcové (Přerov) Projekt: Rovné příležitosti ke vzdělávání pro romské žáky v inkluzivní škole („ikluzivní škola“) Realizace: 5.10.2009 – 31.8.2012 Rozpočet: 9 489 355,92 Kč Partneři: ZŠ Křenová (Brno), ZŠ Merhautova (Brno), ZŠ Ústí n.Labem-Předlice, ZŠ Most-Chánov, Drom-romské středisko Projekt: Amen sikhľuvas pre dživipen! (Učíme se pro život!) (partnerství ZŠ Křenová) Realizace: 1.4.2009 – 31.3.2012 Rozpočet: 15 271 573,72 Kč (3 449 236,77 Kč) Projekt: Šanci dětem (partnerství Drom – romské středisko) Realizace: 12.3.2010 – 30.6.2012 Rozpočet: 0 Partneři: ZŠ Křenová (Brno), ZŠ Merhautova (Brno), Ratolest Brno, o.s. Projekt: Desegregace (partnerství Společenství Romů na Moravě) Projekt: Škola s celodenním programem v centru Brna Realizace: 1.1.2010 – 31.12.2010 Rozpočet: 134000,-Kč V letech 2010/11, 2011/12 se všechny evropské projekty překryjí. Na rok 2012-2013 plánujeme uspořádání konference. Na konferenci budeme prezentovat závěry projektových aktivit (jasně definovaný, podložený signál směrem do systému vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků – v projektech ověřený systém se budeme snažit prosadit do vzdělávacího systému

ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 inkluzivní – segregační//několik poznámek etnicita nevypovídá nic o vzdělávacích potřebách žáků, přičemž nepodceňuji „etnicitu přisuzovanou zvnějšku“ a „etnické“ zkratky v myšlení majority – s malou výjimkou snad a tou je podmnožina olašských Romů, jejichž tradice + příslušnost k sociálně vyloučené lokalitě + nezřídka genetická zatíženost +… dokáží namíchat edukačně diskvalifikující koktejl. ve všech etnicky definovaných službách je obsažen kontraproduktivní moment (syndrom opečovávaného dítěte//prohlubování dichotomie „My-Oni“ sociálně vyloučené lokality (koncept kultury chudoby) generují „speciálnosti“ vzdělávacích potřeb – tedy bez ohledu na etnicitu je dítě z lokality zatíženo charakteristikami života v lokalitě a na škole je, aby s maximální mírou efektivity pracovala s lokalitou generovanými„diagnózami“ – jaké jsou možnosti Než se podaří realizovat soc-ing. (rychlé) varianty řešení = zrušit, rozehnat, rozestěhovat (podařilo se vůbec někde?), jsme povinni v segregačních školách maximalizovat narovnávání handicapů vyplývajících z příslušnosti našich žáků sociálně vyloučeným lokalitám – k tomu potřebujeme mít vytvořené podmínky=opatření překonávající bariéry inkluzivního vzdělávání Nutnost neustále obhajovat potřebu zvýhodnění našich znevýhodnění, - diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáků – výhodou je, že veškerá diagnostika probíhá ve škole a je realizována zaměstnanci školy (nejedná se o individuální ad hoc diagnostiku) - tito lidé pracují s dětmi individuálně i v rámci třídních kolektivů, děti jsou sledovány dlouhodobě, data jsou výstupem práce multidisciplinárního týmu

ZŠ a MŠ Brno, nám. 28. října 22 inkluzivní – segregační//několik poznámek existuje problém terminologický – inkluze, segregace, integrace, exkluze jsou naplňovány různým obsahem – významnou souvislostí je následující – nasvítíme-li onu terminologii etnicky, obrací se významově i již ustálené obsahy segregace = oddělení skupin vzdělávaných dětí podle nějakého klíče (myslím, že dnes používáno především pro etnickou exkluzi) integrace = vracení „odlišných“ – ne-normálních jednotlivců do hlavního vzdělávacího proudu poté, co od něj byli dříve odděleni//bez zajímavosti nejsou integrační pokusy - jednotlivci vytaženi z našeho typu škol – opatřeni průvodci (v poměru 1:1) navštěvují školy nesegregační – pokud by tyto školy vytvářely inkluzivní prostředí, zřejmě by se vše obešlo bez oněch průvodců, kteří notabene podtrhují ono „my – oni“, nemluvě o tom, co bude, až průvodci nebudou. Jedná se samozřejmě i velikost cílové skupiny a výši nákladů ve vztahu k dosaženým výstupům. inkluze – „maximálně efektivní vzdělávání nezávislé na podobě speciálních potřeb žáků“ (Schola exludus, Nikolai, T., S. 95) – dle této definice máme vytvořeny podmínky pro inkluzi - minimálně jsme schopni individualizovat diagnostiku a následnou péči. Celé uchopeno etnicky – jsme příkladem segregace v českém školství. naše školství má k inkluzi daleko – ZŠ, na kterou se dělají přijímačky a přijímáni jsou přednostně nadanější, výběrové školy/třídy orientované na výkon (klíč=oddělit naše dítě se od problémových, zpomalujících elementů), víceletá gymnázia od 5. ročníku // z naší praxe – přesouvání všeho „ne-normálního“ jinam, až například ve finále k nám (tedy k „Romům“) – to již skutečně nemají rodiče mnoho na výběr, …- v tomto a sice jediném momentu je integrace majority do prostředí minoritních škol úspěšná.