Základní škola a mateřská škola Bzenec Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2769 Číslo a název šablony klíčové aktivity: V/2: přírodní vědy - inovace Vypracoval/a: Mgr. Jana Presová Ověřil/a: Mgr. Jana Presová

Motory - 8. ročník Historie motorů Název výukového materiálu:   Vzdělávací obor: fyzika Tematický okruh: Motory a jejich rozdělení Téma: Historie motorů Stručná anotace: Prezentace shrnující nejdůležitější informace o historii výroby motorů, jejich výrobcích a rekordech s nimi spojenými.

Některé důležité letopočty z hlediska vývoje motorů: 1860 - Étienne Lenoir navrhuje první motor s vnitřním spalováním, s uhlím a vzduchem jako palivem 1877 - Nikolaus Otto vyvíjí čtyřdobý motor 1883 - Gottlieb Daimler staví první benzínový motor 1884 - Charles Parsons staví první parní turbínu na výrobu elektřiny 1926 - Robert Goddard vypouští první raketu na kapalné palivo 1930 - Frank Whittle patentuje vynález tryskového motoru 1956 - Felix Wankel vyvíjí Wankelův motor

Počátky – využívání páry V 15. století se zabýval možností využití páry Leonardo da Vinci. Do té doby se využívala jen síla lidská, zvířecí, větru a vody. Skutečná éra páry začala v 17. století, kdy Ital Giovanni Branca v roce 1629 předvedl funkční model parní turbíny. Možnostmi páry se zabýval anglický fyzik a astronom Isaac Newton, který roku 1663 formuloval základní principy pro její využití. Francouzský fyzik Denis Papin roku 1688 sestrojil ohňový atmosférický stroj. Papin jako asistent Christiana Huygense prováděl i experimenty se střelným prachem. Další krok učinil v roce 1698 Angličan Thomas Savery s parní pumpou na reaktivním principu, ovšem nejednalo se ještě o pístový stroj.

Parní čerpadlo 18. století je počátkem dějin ohňových, atmosférických a parních strojů 19. století přineslo jejich využití k pohonu strojů a v dopravě první využitelný atmosférický vahadlový stroj s účinností 1 % sestrojili roku 1705 kovář Thomas Newcomen a John Calley. http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosferick%C3%BD_parn%C3%AD_stroj

Parní stroj James Watt byl v roce 1763 požádán, aby opravil parní stroj systému Newcomen, od té doby se už věnoval zlepšování parních strojů a roku 1769 sestrojil první samočinně pracující vahadlový parní stroj firma Boulton-Watt vyráběla parní stroje, čerpadla i jiné stroje, ale nikdy je nepoužila pro silniční či železniční vozidla. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Steam_engine_in_action.gif

Rok 1769 byl z hlediska páry osudový Rok 1769 byl z hlediska páry osudový. Francouzský voják Nicolas Joseph Cugnot vyrobil jednočinný parní stroj a jako model tříkolový tahač, který pojmenoval Fardier à vapeur (parní valník). Při zkouškách se ukázalo, že sice dosahuje rychlosti 9 km/h, ale je nestabilní. http://www.cars.e-mond.com/2008/06/1771-nicolas-joseph-cugnots-steam-powered-car.html

Mezi významné výrobce parních vozidel patřily dvě firmy: Amédée Bollée z Le Mans, malá firma, která představila v roce 1873 robustní vůz o hmotnosti 4800 kg poháněný dvouválcovým parním strojem, který dosáhl rychlosti 40 km/h. Leon Serpollet byl zarytý zastánce parního pohonu silničních vozidel a držitel prvního řidičského průkazu, vydaného pařížským policejním prefektem. Výroba jeho vozidel začala v roce 1884 a skončila v roce 1907. http://www.oldtimerweb.be/fotos-oldtimer-museum/autoworld-auto-museum-brussel_978.aspx https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9on_Serpollet Parní tříkolka Bollee 1898 Parní tříkolka Serpollet (1888)

Za otce lokomotivy a železnice je ale považován George Stephenson, který v roce 1814 sestrojil parní lokomotivu, jež utáhla 30 vozů s nákladem 90 tun rychlostí 19 km/h. Roku 1829 vyhrál se synem Robertem a lokomotivou nazvanou Rocket (Raketa) závod lokomotiv. Raketa jezdila průměrnou rychlostí 19,2 km/h a dosahovala maximální rychlosti 46 km/h. Stephenson prosazoval rozchod kolejnic 56 palců, tedy 1422 mm, který byl po zvětšení na 56,5 palce (1435 mm) v Anglii uzákoněn jako jednotný a je dodnes světově nejrozšířenější. www.historieweb.cz

Spalovací stroje Myšlenkou stroje spalujícího střelný prach se zabýval francouzský kněz a fyzik Jean Hautefeuille v roce 1678, který řešil spalovací motor jako ohňový atmosférický stroj. O dva roky později navrhl podobný stroj nizozemský fyzik Christian Huyghens. Jejich úvahy sice možnost spalování ve válci potvrdily, ale výsledky nebyly prakticky využitelné. Bylo zřejmé, že střelný prach není to správné palivo. Způsob uvolnění energie obsažené ve střelném prachu výbuchem (explozí) vedl ale k označování těchto strojů názvem „výbušný motor“. http://www.liberauto.com/articulos/historia/isaac-de-rivaz-y-el-motor-de-combustion-interna/art11.aspx

Spalovací stroje Pokusy se svítiplynem byly nadějnější. Roku 1791 získal John Barber britský patent na plynovou spalovací turbínu a roku 1792 William Murdock, známý pokusy s parním vozem, vynalezl plynové osvětlení. Roku 1799 získal Philippe Lebon (Le Bon) francouzský patent na dvoudobý motor s elektrickým zapalováním, spalující svítiplyn vyráběný suchou destilací dřeva. http://www.liberauto.com/articulos/historia/isaac-de-rivaz-y-el-motor-de-combustion-interna/art11.aspx

Spalovací stroje Do historie se nejvíce zapsal v roce 1807 Švýcar Isaac de Rivaz, který si dal patentovat plynový motor na svítiplyn nebo vodík. http://www.liberauto.com/articulos/historia/isaac-de-rivaz-y-el-motor-de-combustion-interna/art11.aspx

Roku 1824 upravil Angličan Samuel Brown Newcomenův parní stroj na plynový motor a údajně ho vyzkoušel ve vozidle v Londýně. Dalšími, kdo se pokoušeli sestrojit spalovací motor, byli Angličan William Barnett v roce 1838 a Ital Eugene Barsanti v roce 1854. Francouzský fyzik Degrand v roce 1858 formuloval princip dvoudobého a čtyřdobého motoru. Jen o rok později si francouzský technik původem z Belgie, Jean Joseph Etienne Lenoir (1822–1900) nechal patentovat dvojčinný, dvoudobý motor na plyn získaný destilací uhlí nebo na vodík, později i na kapalná paliva ve směsi se vzduchem. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Lenoir_Motor_2.jpg

Plynových motorů vyrobil Lenoir více než čtyři sta Plynových motorů vyrobil Lenoir více než čtyři sta. Plány motoru prodal Němci Nikolausovi Ottovi, který jeho dvoudobý motor vylepšoval a jím inspirován vyrobil i první čtyřdobý motor. Otto získal se společníkem Eduardem Langenem patent na plynový motor v letech 1864–1866. V roce 1867 představili výbušný atmosférický motor. Vývoj motoru pro praktické použití trval deset let. V roce 1876 Otto upravil pracovní cyklus na čtyřdobý a představil prakticky využitelný motor na svítiplyn. http://gasengine.farmcollector.com/engines-a-to-z/3/4-scale-replica-of-1867-1/2-hp-otto-langen-engine.aspx#axzz2Zo0dWcmv

Za otce vznětového motoru je považován Němec Rudolf Diesel Za otce vznětového motoru je považován Němec Rudolf Diesel. Principem odlišujícím vznětový motor od zážehového je vznícení paliva bez zapalovací soustavy. Po pokusech s uhelným prachem postavil Diesel vznětový motor spalující petrolej. První automobily: pro Francouze je prvním automobilem vůz Lenoirův (1863) pro Němce Benzův a Daimlerův (1886) pro Rakušany Marcusův (1875) Přestože se pístovým nebo turbínovým spalovacím motorem a jeho použitím ve vozidle zabývali i Američané George Brayton a jiní (Anders, Errani), byl to Étienne Lenoir, kdo roku 1862 postavil tříkolové vozidlo s plynovým motorem s bateriovým zapalováním.

První automobil - Lenoirův vůz (1863) http://en.wikipedia.org/wiki/File:Lenoir_hippomobile_1860.jpg

Všeobecně se ale prvenství přisuzuje dvojici německých techniků. V roce 1886 Carl Benz a Gottlieb Daimler předvedli svá vícestopá vozidla se spalovacím motorem. Benzovo vozidlo byla ale tříkolka a Daimlerovo kočár s vestavěným motorem. 1885 http://en.wikipedia.org/wiki/Karl_Benz 1894

Reitwagen - světově první spalovací motocykl (1885) http://germanhistorydocs.ghi-dc.org/sub_image.cfm?image_id=1261

Gottlieb-Daimler první automobil (1886) Největší rychlost 12-15 km/h. http://germanhistorydocs.ghi-dc.org/sub_image.cfm?image_id=1261

Jeden z prvních benzínových automobilů - Siegfried Markus, Vídeň

Raketový pohon prosazovali ve dvacátých letech hlavně němečtí konstruktéři Max Valier a Otto Luehrs. Experimentovali se střelným prachem a kapalnými palivy. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/55/Max_Valier_in_Rocket_Car_%281931%29.jpg

Když 23. října 1970 reaktivní tříkolka s americkým Chorvatem G Když 23. října 1970 reaktivní tříkolka s americkým Chorvatem G. Gabelichem jako první vůz na světě prolomila bariéru 1000 km/h, byl to velký triumf pro sponzorující plynaře. Jela totiž na CNG, odtud název The Blue Flame (Modrý plamen) http://www.uniquecarsandparts.com.au/world_land_speed_record_39.htm http://www.gregwapling.com/hotrod/land-speed-racing-history/land-speed-racing-blue-flame.html

1908 - Henry Ford spouští výrobu modelu T.

Ford

1919 - Je zahájena výroba prvního masově vyráběného typu automobilu, Citroënu typu A.

Spalovací motory dominují historii automobilismu Spalovací motory dominují historii automobilismu. Vynálezy Nicolause Otta a Rudolfa Diesela svádějí po více než sto letech od svého vzniku stále tvrdší souboj. Jejich tvůrci by je ale již nepoznali…

Motor Nicolause Otta od počátku dominoval lehkou konstrukcí a schopností pracovat ve vysokých otáčkách, zatímco výhoda znatelně těžšího Dieselova byla v jeho jednodušší konstrukci, vyšší účinnosti a nižší spotřebě méně kvalitního paliva.

Zdroje – texty a obrázky Učebnice fyziky pro 8. ročník základní školy R. Kolářová, J. Bohuněk; nakladatelství Prometheus 1999 K. Rauner, J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa; nakladatelství Fraus 2006 Z. Lustigová; nakladatelství Fortuna 1999 J. Maršák; nakladatelství Kvarta Praha 1993 Pracovní sešit k učebnici fyziky pro 8. ročník základní školy K. Rauner, J. Petřík, J. Prokšová, M. Randa; nakladatelství Fraus 2006 M. Macháček; nakladatelství Prométheus 1994 J. Bohuněk; nakladatelství Prometheus Přehled učiva fyziky S. Pople a P.Whitehead, nakladatelství Svojtka&Co. 1999 Fyzika - přehled učiva základní školy J. Vachek, nakladatelství SPN 1978 Fyzika I. a II. Z. Horák a F. Krupka, nakladatelství SNTL/ALFA, 1976  Fyzika – ilustrovaný přehled Ch. Oxlade, C. Stockley aj. Werheim, nakladatelství Blesk Ostrava 1994 Internetová encyklopedie - wikipedie

Internetové zdroje: www.vossost.cz www.cez.cz www.zslado.cz fyzika.jreichl.com – elektronická encyklopedie fyziky www.keveney.com/ – animované motory www.techmania.cz – články o fyzice, významných vědcích a vynálezcích web.svf.stuba.sk – slovenský web FYZIKA ŤA VOLÁ, videa, animace, pokusy, obrazové úlohy www.fyzikaonline.cz – prezentace a programy ze ZŠ Sokolovská Liberec www.techmania.cz/edutorium historie motorů a další, některé z nich jsou obsaženy v poznámkách této prezentace, zbývající najdete v sekci Použitá literatura a další zdroje