Vyjmenovaná slova I. Název materiálu: VY_32_INOVACE_CJ1r0101 Název sady: Pravidla pravopisu pro 4.ročník Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Téma: Vyjmenovaná slova I. Jméno autora: Kateřina Turzová Vytvořeno dne: 1.10.2013 Metodický popis – anotace: Seznámí žáky s pravidly pravopisu i/í, y/ý ve vyjmenovaných slovech

Pravidla českého pravopisu Vyjmenovaná slova I.

Pravopis v kořenech slov domácích: - po souhláskách pravopisně obojetných, tj. b, f, l, m, p, s, v, z se píše jednak i /í, jednak y/ý - podoba s i/í je základní podoba - podobe s y/ý je vázána na vymezené případy:

v kořenech slov domácích se píše y/ý ve slovech tzv v kořenech slov domácích se píše y/ý ve slovech tzv. vyjmenovaných (a v jejich tvarech) a ve slovech, která jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná.

by,bý: být – bych, bys, by, bychom, byste, abych, abys, aby …, kdybych, kdybys, kdyby …, bytí, živobytí, bývat, bývalý, byt, bytná, bytový, bytelný, bytost, bydlit, bydliště, obydlí, bydlo, dobýt, dobyvatel, dobytek, dobytče, dobytkářství, nabýt, nabývat, nábytek, obývat, obyvatel, odbýt, odbyt, pozbýt, přebýt, přebývat, přebytek, přibýt, přibývat, příbytek, ubýt, ubývat, úbytek, zbývat, zbytek, zabývat se; obyčej - obyčejný; bystrý – bystře, bystrost, bystřina, Bystřice; bylina – býlí, býložravec, černobýl, zlatobýl; kobyla – kobylka, Kobylisy, Kobylnice; býk – býček, býčí, býkovec; babyka; vlastní jména Bydžov, Přibyslav, Bylany, Hrabyně, Zbyněk, Zbyšek aj.

POZOR!!! na slova býlí (plevel) x bílí (bílé zbarvení), být (existovat) x bít (tlouci), bydlo (příbytek) x bidlo (tyč, žerď), dobýt (zmocnit se) x dobít (poraněnou zvěř, baterii), nabýt (získat) x nabít (natlouci, vsunout náboj).

CVIČENÍ č.1 Přib í t hřebík, levnější b i žuterie, nab i tá puška, nab y l klidu, vysmýčit b y t, neob y čejně b y stře, hodiny b i ly půlnoc, Přem y slovy l ý čené střevíce, rozb i tý vozík, slunné ob y dlí, sb í ral b y liny, b y dlel v B y džově, nab í zená sb í rka, horská b y střina, Zb y ňkova bab i čka, starob y lé ob y čeje, cesty se rozb í haly do všech světových stran.

f – po písmenu f se v základech domácích slov y/ý nepíše.

ly,lý: slyšet – slyšitelný, slýchat, nedoslýchavý, neslýchaný; mlýn – mlynář, mlýnice; blýskat se – blýsknout se, zablýsknout se, blýskavice, blýskavý, blyštět se; polykat – zalykat se; vzlykat – vzlyknout, vzlyk, vzlykot; plynout – uplynout, rozplynout se, rozplývat se, splynout, splývat, oplývat, vyplývat, plynulý, plyn, plynný, plynárna ´, plynoměr, plynojem; plýtvat; lysý – lysina, lyska, Lysá, Lysolaje; lýtko; lýko – lýčí, lýčený (lýkový), lýkovec, lýkožrout; lyže – lyžovat, lyžař; pelyněk; plyš; slynout; plytký; vlys (tj. ozdobný pásek ve stavebnictví) – vlýsek, vlasový, Volyně

POZOR!!! na slova lýčený (lýkový, z lýka) x líčený (předstíraný, strojený), vlis (k vlisovat), lis, lísat se, lišaj, lišej, ližina (trámec), mlít (zakončení –ít jako ve slově třít) x mlýn

CVIČENÍč.2 Špindlerův Ml ý n, svědivý l i šej, pel y ňkový čaj, l í tostivé vzl y kání, l i sovací stroje, uml í t kávu, l í skové l i stí, bl ý skavý pl í šek, pl y noucí voda, l i pové l ý ko, L y sá hora, upl y nulá doba, pl y šový koberec, v L i toměřicích se nám l í bilo, Ol i na se nesl y šně pl í žila k hl í dce, L í da ráda jí l í vance s mal i novou marmeládou

my, mý: my (zájmeno 1. os. č. mn my, mý: my (zájmeno 1. os. č. mn.); mýt – mycí, myčka, umýt, umývat, umyvadlo/umývadlo, umyvárna/umývárna, pomyje, mýval, mýdlo, mydlit, mydlář, mydlina; myslit i myslet – mysl, myšlenka, pomyslit/pomyslet, pomýšlet, přemýšlet, vymyslit/vymyslet, vymýšlet, výmysl, úmysl, usmyslit si/usmyslet si, smýšlení, smyšlenka, smyl, nesmyslný, průmysl, myslivec, myslivna, Nezamysl, Nezamyslice, Přemysl, Křesomysl; mýlit se – mýlka, mylný, omyl, zmýlená; hmyz, hmyzí, hmyzožravec; myš – myší, myšina; hlemýžď; mýtit – mýtina, vymýtit, vymycovat; zamykat – odmykat, nedomykavost, vymykat se, výmyk, přimykat se; smýkat – smyk, smýčit, smyčec, smyčka, průsmyk; dmýchat – rozdmýchat, dmychadlo/dmýchadlo; chmýří; nachomýtnout se - ochomýtat se; mýto – mýtné, Mýto; mykat – mykaný; mys; sumýš; Litomyšl, Kamýk.

POZOR. na slova mi (3. pád osobního zájmena já) x my (1. pád mn. č POZOR!!! na slova mi (3. pád osobního zájmena já) x my (1. pád mn. č. ), mýt (čistit vodou) x mít (být vlastníkem), mýval (zvíře) x míval (měl), vymýtit (vykácet) x vymítat (vypuzovat, např. ďábla).

CVIČENÍ č.3 M y lně nás informoval, m i lníky u cesty, vysm ý čit byt, nem i lé nedorozumění, m y s Dobré naděje, skom í rala steskem, hm y zí kukly, zam y kat visací zámek, m í t radost, Zm i je je velmi plachá, rozkvetl jasm í n, rozm y slete si to dobře, zapadlé průsm y ky, M i lan nezam í řil, odm í tnutý návrh  

Vlastní jména, zvláště příjmení, se pravopisným pravidlům nepodřizují VŽDY – vedle Mynář i Minář.   CVIČENÍ č.4 Jet do ml ý na seml í t ob i lí, b y strý p i lot, m i lý obl i čej, zb y tečný v y nález, kl í nové písmo, Nezam y sl a Křesom y sl byli z rodu Přem y slovců

Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 1. - 4 Použitá literatura: Kostečka, Jiří: Český jazyk pro 1. - 4. ročník gymnázií. Praha, SPN 2002 Mgr. Mašková, Drahuše: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Třebíč, Vyuka.cz 2010 Mgr. Mužíková, Olga; PhDr. Markvartová, Barbora; Mgr. Klusáčková, Lenka; PhDr. Jeřábková, Eleonora: Odmaturuj z českého jazyka. Brno, Didaktis 2010 Kvačková, Jaromíra: Opakujeme češtinu. Nová škola 2005 Havránek, Bohuslav; Jedlička, Alois: Česká mluvnice. Praha, SPN 2008 Martinec, Ivo; Tušková, Jana Marie; Zimová, Ludmila: Mluvnice – učebnice českého jazyka pro střední školy. Plzeň: Fraus, 2009 Sochrová, Marie: Cvičení z českého jazyka v kostce. Praha: Fragment, 2008 Melichar, Jiří; Styblík, Vlastimil. Český jazyk – Přehled učiva základní školy. Praha: Fortuna, 2000