Politická mapa světa během studené války a rozpadu sovětského bloku Autor: Eva Trávníčková Zeměpis, Dějepis – 9. ročník
Již na konci 2. světové války se začaly množit rozdíly v názorech mezi západním světem a SSSR, které následně přerostly v konflikt. První neshody se objevily již na Jaltské konferenci 4. - 11. února 1945. Týkaly hlavně osudu poválečného Německa. Západní mocnosti navrhovaly rozdělení na několik regionálních států a Sovětský svaz trval na jednotném státě.
Hned po válce byl styk se západem omezen na minimum Hned po válce byl styk se západem omezen na minimum. Odtud pramení Churchillův výrok o „železné oponě.“
Evropa
Rozdělené Německo Poražené Německo bylo rozděleno na čtyři okupační zóny. V roce 1949 ze tří západních (americké, britské a francouzské) vznikla NSR a z východní (sovětské) zóny NDR. Rakouské republice byla vrácena suverenita v roce 1955.
Území získaná Polskem Polsko získalo náhradou za ztracená území na východě Slezsko, Mazurské pojezeří, zbývající část Pomořanska a země Lubieské. Území východního Pruska připadlo zčásti Polsku a zčásti SSSR.
Vznik sovětského bloku V roce 1940 anektoval SSSR Litvu, Lotyšsko a Estonsko a na základě postupimské konference mu byla přiznána část východního Pruska s Kaliningradem. Součástí SSSR se dále staly západní Ukrajina a západní Bělorusko, Podkarpatská Rus, Bukovina a Besarábie. Na Dálném Východě strategický jižní Sachalin a Kurilské ostrovy.
K sovětskému bloku vedle SSSR později připadlo 12 dalších zemí v Evropě a Asii a také jeden stát na západní polokouli – Kuba.
Asie
Území Japonska se vrátilo do hranic z roku 1875. Japonsko ztratilo jižní Sachalin a Kurily ve prospěch SSSR, Číně muselo vrátit Mandžusko a ostrov Tchajwan. Korea byla rozdělena na dvě části. V roce 1948 vznikla na jihu Korejská republika a na severu KLDR. Jejich hranice – 38°s.š. Na území Indočíny vznikl v roce 1945 Vietnam a na bývalých koloniálních územích Nizozemska v roce 1945 Indonésie.
Vznik Čínské lidové republiky 1. října 1949
Po 2. sv. válce – 2 polit. strany: Kuomintang (podpora USA) a Komunistická strana Číny (podpora SSSR) občanská válka 1946 – 1949 1. 10. 1949 - vyhlášena Čínská lidová republika zbytky Kuomintangu se uchýlily na Taiwan, kde vyhlásily Čínskou republiku V roce 1950 Čína anektovala Tibet
Indie V roce 1947 přijal parlament Velké Británie zákon o nezávislosti Indie Došlo k rozdělení na Indii a Pákistán, který se později rozpadl na dva suverénní státy: Pákistán a Bangladéš (1971)
Válka v Koreji 1950 - 1953 KLDR – podpora SSSR Korejská republika – podpora USA Napětí vedlo k invazi severokorejských vojsk, která se zmocnila téměř celého jihu.
USA podpořily Jižní Koreu operací OSN Vojska OSN pronásledovala severokorejce až k hranicím Číny. Čína reagovala vstupem do války. To přinutilo vojska OSN k návratu k 38. rovnoběžce. 4 miliony mrtvých
Válka v Indočíně 1945 - 1954 Francouzské kolonie okupovali za 2. světové války Japonci. Přes silné národnostní hnutí se Francouzi snažili svou nadvládu obnovit. Ve válce však utrpěli porážku. Kambodža (nezávislost 1953) Laos (nezávislost 1954)
Válka ve Vietnamu Po porážce Francouzů v roce 1954 byl Vietnam rozdělen. Severní Vietnam – komunistická vláda. Jižní vládu podporovaly USA. Komunisté se snažili ovládnout ostatní území Indočíny a USA se zapojily do vojenských operací. březen 1973 – konec zasahování spojených států březen 1975 – ofenziva Severního Vietnamu, porážka saigonského režimu 1976 - Vietnamská socialistická republika
Země jihovýchodní Asie získávají postupně od roku 1945 nezávislost. Např. Filipíny (kolonie USA) – 1946, Barma (kolonie VB)- 1948
Dekolonizace - Afrika Po skončení války jen 4 nezávislé státy – Jihoafrická unie, Egypt, Etiopie, Libérie dekolonizace – státy se bouří, požadují svobodu 1956 - Tunisko 1957 – Ghana 1960 – 16 nových států na mapě Afriky, tzv. „Rok Afriky“ – Kamerun, Kongo, Gabun, Čad, Středoafrická republika aj. 1962 – Alžírská republika Poslední – 1993 - Eritrea
Blízký východ Na Blízkém východě vznikají nové arabské státy. Jordánsko 1946 Sýrie 1946 Libanon 1946 židovský stát – Izrael 1948 data získání nezávislosti dalšími státy lze vyčíst z mapy
Oblasti z nichž se Britové stáhli v letech 1932 – 1971
Izrael a Palestina Británie si nebyla schopna poradit s požadavky Židů a Arabů na získání území. Přenechala problém OSN. r.1947- výbor OSN pro Palestinu doporučil rozdělení země. 14. května 1948 vyhlásila Světová sionistická organizace a Židovská agentura stát Izrael, vypukla válka v níž Izrael získal další území. r. 1949 – dohoda o příměří – rozdělení Jeruzaléma, část na záp. straně Jordánu připadla Jordánsku, pásmo Gazy Egyptu a frontové linie se staly státní hranicí.
Suez a Sinaj 1956 Egypt znárodnil Suezký průplav, na jehož provoz měly vliv Francie a Británie. Izrael napadl Egypt, kde se vylodila britská a francouzská vojska pod záminkou, že se postaví mezi bojující strany. SSSR vyhrožoval jaderným útokem a prezident USA odmítl podpořit britskou libru - útočníci se stáhli.
Šestidenní válka, 1967 Po suezké invazi hlídala izraelsko – egyptskou hranici vojska OSN, kterým nařídil Egypt, aby se stáhla. Izrael byl donucen zaútočit a jeho armáda zabrala během šesti dnů egyptský Sinaj, západní břeh Jordánu a syrské Golanské výšiny.
Získaná území znamenala pro malý stát menší zranitelnost a celé svaté město Jeruzalém bylo v rukou Židů. Naděje Palestinců na vlastní stát se zmenšily. V roce 1964 byla vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny a uchýlila se k teroristickým praktikám. Její vůdce Jásir Arafat odmítl uznat právo Izraele na existenci a Izrael odmítl vyjednávat.
Izrael od roku 1973 V roce 1973 napadl Egypt Izrael. Obě strany bojovaly bez vyhlídky na ukončení války. V roce 1978 v Camp Davidu v USA Izrael souhlasil s odchodem ze Sinaje. Osud Palestinců zůstal nevyjasněný – Izrael se nevzdal Západního břehu Jordánu.
Libanon Libanon vytvořili uměle Francouzi. Stát tvoří směsice křesťanů, drusů, šíitů, sunnitských muslimů a od roku 1970 také palestinských uprchlíků. Názorové rozdíly zhoršené ještě zásahy Izraele a Sýrie vedly v roce 1975 k občanské válce, která trvá s přestávkami dodnes.
Válka v zálivu 1980 - 1988 V roce 1980 zaútočil Irák na Irán. Šlo o ovládnutí důležité vodní cesty a o postavení šíitské komunity v Iráku. Cílem útoků se staly i ropné tankery z nichž mnohé patřily jiným státům. USA nakonec tankery chránily eskortními námořními eskadrami a bránily tak i rozšíření vlivu SSSR v oblasti. Příměří uzavřely vyčerpané státy prostřednictvím OSN.
Válka v Perském zálivu 1990/1991
Kuvajt a Spojené arabské emiráty způsobily nadměrným prodejem propad cen ropy. Zadlužený Irák se rozhodl pro invazi do Kuvajtu. Irák a USA jsou faktickými spojenci proti Íránu, proto Irák doufá v neutralitu USA. Ty však zahajují dlouhou leteckou bitvu (pouštní bouři) a vyhlazující pozemní bitvu. Ztráty jsou mimořádně nevyrovnané – 150 vojáků USA proti 150 000 iráckých vojáků.
Sovětský vliv ve světě na konci 70. let
Krize komunistického systému únor 1956 – Chruščov odhaluje Stalinův kult osobnosti listopad 1956 – krutě potlačeno povstání v Maďarsku srpen 1961 – stavba berlínské zdi červenec 1963 – ideologický rozchod SSSR a Číny srpen 1968 – vojska Varšavské smlouvy obsazují Československo prosinec 1979 – SSSR okupuje Afghánistán 1987 – Gorbačov zvolen prvním tajemníkem strany, zahajuje důležité reformy 1988 – začátek odsunu vojsk z Afghánistánu 18. října 1989 - prohlašuje prezident Maďarsko svobodnou republikou 9. listopadu 1989 se otevírá berlínská zeď 17. listopadu 1989 – začátek sametové revoluce v ČSSR leden 1990 – pád komunismu v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Jugoslávii 1990 – začátek odsunu vojsk z Maďarska, Československa a Německa
V roce 1991 vrcholí dezintegrační tendence v SSSR a v Jugoslávii V roce 1991 vrcholí dezintegrační tendence v SSSR a v Jugoslávii. Rozpadá se a zaniká SSSR a nezávislost vyhlašují jednotlivé svazové republiky. Dvanáct bývalých svazových republik se postupně stává členy nově vytvořeného integračního seskupení Společenství nezávislých států. Ve stejném roce se rozpadá Jugoslávie a z ní vznikají nezávislé státy – Chorvatsko, Makedonie a Slovinsko.
3. října 1990 – sjednocení Německa
Použitá literatura Haydn Middleton, Derek Heater: Atlas moderních světových dějin: Praha 1991 Pierre Vidal-Naquet: Dějiny lidstva od pravěku do konce dvacátého století: Praha 1999 Petr Šindler: Politická mapa světa a její změny Politické dějiny světa v datech
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Gabra a Málinka před interaktivní tabulí, který je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.