Postižení a znevýhodnění Pedagogika 11-12 Postižení a znevýhodnění

Vymezení normality Statistické pojetí normy Funkční pojetí normy Norma jako ideál Sociokulturní pojetí normy Mediální norma Skupinová norma Subjektivní pojetí normy

Symptom – příznak (subjektivní x objektivní) Syndrom – soubor příznaků, typický souběh příznaků (též komplex) Choroba – morbus- patologický stav Zdraví (dle WHO) - „stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody"

Zdravotní handicap Integrace a inkluze Přijetí postiženého takového, jaký je Respektovat limity dané handicapem U postižení osvojit si základní techniky speciální pedagogiky Somatopedie – bezbariérový přístup Tyflopedie – Braillovo písmo, řádek, Pichtův s. Surdopedie – Znakový jazyk, znakovaný čj., odezírání Logopedie Etopedie Psychopedie

Duševní poruchy Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí WHO (ICS) – diagnózy „F“ Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders – DMS Sociokulturní rámec „duševní nemoci“ Sociální dopady psychických poruch Stigmatizace Bariéra k vyhledání pomoci Sociální příčiny psychických poruch

F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy F00–F09 Organické duševní poruchy včetně symptomatických - např. demence, delirium F10–F19 Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek – viz níže F20–F29 Schizofrenie‚ poruchy schizotypální a poruchy s bludy F30–F39 Afektivní poruchy (poruchy nálady) – např. „klinická“ deprese a maniodepresivní psychóza (bipolární afektivní porucha) F40–F48 Neurotické‚ stresové a somatoformní poruchy Fóbie, obsedantně-kompulzivní porucha Reakce na stres a posttraumatický syndrom Disociativní trans, fuga F50–F59 Syndromy poruch chování‚ spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory – viz níže F60–F69 Poruchy osobnosti a chování u dospělých Psychopatie - paranoia, schizoidní, disociální p. histrionská p., emočně nestabilní, anxiózní, anankastické osobnosti Návykové a impulzivní poruchy – gamblerství, pyromanie, kleptomanie Poruchy pohlavní identity a sexuální preference F70–F79 Mentální retardace – viz níže F80–F89 Poruchy psychického vývoje – viz níže F90–F98 Poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v dospívání – viz níže F99 Neurčená duševní porucha

Parasomnie Enuresis nocturna Pavor nocturnus Somnambulismus …

Mentální handicap 𝐼𝑄= 𝑚𝑒𝑛𝑡á𝑙𝑛í 𝑣ě𝑘 𝑐ℎ𝑟𝑜𝑛𝑜𝑙𝑜𝑔𝑖𝑐𝑘ý 𝑣ě𝑘 ∗100 𝐼𝑄= 𝑚𝑒𝑛𝑡á𝑙𝑛í 𝑣ě𝑘 𝑐ℎ𝑟𝑜𝑛𝑜𝑙𝑜𝑔𝑖𝑐𝑘ý 𝑣ě𝑘 ∗100 Mentální retardace Lehká (50 – 69) Střední (35 – 49) Těžká (20 – 34) Hluboká Mentálně postižený není dítětem odpovídajícího IQ Nadání Důležitá je reálná adaptace Inteligence je (jen) jedna z psychických schopností Problém vztahu inteligence a sociálního prostředí

Poruchy autistického spektra Pervazivní vývojové poruchy narušující mnoho psychických funkcí Výrazný nárůst výskytu – „nárůst“ (?) Poruchy Sociálních vztahů Emoční oblasti Komunikačních schopností (vč. řeči) Potřeba „rituálu“ a „známého prostředí“ Autismus (typický) Aspergerův syndrom – komunikují Rettův syndrom (genetickým jen u dívek) Často se pojí se s mentální retardací „Vysoce funkční autismus“ – zachované kognitivní s. Zátěž pro opatrovníky a rodiče – zcela chybí emocionální odezva a „odměna“

Poruchy řeči Mutismus (selektivní x totální) – je psychogenní a není postižením řeči Balbuties – též výrazně psychogenní, vede k logofobii Dysfázie – opoždění a celkové narušení řečových a jazykových funkcí Expresivní - nemusí se pojit s rozumovým opožděním Receptivní (+ expresivní) – zpravidla rozumové opoždění Dysartrie – porucha motoriky mluvidel, horší srozumitelnost, nesprávná výslovnost a artikulace Dyslalie – patlavost, chybná výslovnost hlásek (r, ř, l, k a sykavky) – do 5 let je fyziologická Včasné vyhledání logopedické péče!

Specifické poruchy učení Syndromy Dys- Dyslexie Dysgrafie Dysortografie Dyskalkulie (Dyspraxie, dyspinxie, dysmuzie, …) Jsou specifické – tzn. že učení je narušeno jen v jednom specifickém ohledu při zachovaných rozumových schopnostech Ale vyskytují ze zřídka samostatně (zpravidla komorbidně) Podezření  pedagogická diagnóza  diagnóza PPP Objevují se až v souvislosti se školním výkonem (sporná je možnost diagnózy v MŠ)

Reedukace a nápravy Je možná náprava (reedukace) specifickými postupy do staršího školního věku (ale u někoho přetrvávají) Specifické - např. čtení s okénkem, bzučák, tvrdá a měkká kostka, uvolňovací cviky, nácvik pravo-levé orientace Nespecifické – režimová opatření, relaxace

Dyslexie Porušené fonologické vědomí (i důsledek poruch řeči) Diferenciace („s“ & „š“, „z“ & „ž“, „měkké“ & „tvrdé“ „znělé“ & „neznělé“ – p, t, k) Analýza a syntéza sluchového podnětu – zaměňuje pořadí hlásek, nerozloží slovo na hlásky, nemá cit pro rytmus řeči, krátké a dlouhé hlásky Grafémová diferenciace („b“ & „d“, „p“ & „b“) Narušená vizuální pozornost …

Dysgrafie a dysortografie

Další dys- Dysgnozie – porucha zrakového vnímání Dyspraxie – motorická nešikovnost (možná zahrnuje i dysgnozii) Dyspinxie = dyspraxie + dysgnozie Dysmuzie Nevnímáme je tolik jako problém, protože nemají společenské důsledky

Dyskalkulie Lektická a grafická – dysgraficky nezvládá číslice Praktognostická – neumí řadit a odpočítávat Ideografická a operacionální – nechápe matematické koncepty a nezvládá početní operace

Lateralita Preference jednoho ze dvou párových orgánů Ruka Noha Oko Ucho Vyhraněná - fyziologická nebo kulturní? Levostranná, nebo nevyhraněná, nebo opožděně vyvinutá – vyskytuje se ve více syndromech, ale ne nutně Levá a pravá hemisféra mozku Dextři & sinisteři Ambidexter, ambisinister 1967 zakázáno výnosem MŠMT přeučování leváků Leváci se nepřeučují, složitější motorické úkony dělají levou rukou sedí vlevo od praváků při psaní si stáčí papír pravým rohem dolů

Specifické poruchy chování AD(H)D - Attention deficit (hyperactivity) disorder Diagnostická kritéria (alespoň 6 z 10) Nedokáže se dostatečně intenzivně soustředit Nedokáže se soustředit dostatečně dlouho dobu Zdá se, že neposlouchá, když na něj někdo mluví Nejedná podle pokynů a nedokončí svou činnost Jedná chaoticky a neorganizuje si svou činnost Nemá rád činnosti vyžadující dlouhé soustředění Často ztrácí věci Snadno jej upoutají vnější podněty Nápadná zapomnětlivost

Opakem je hypoaktivita Pro hyperaktivitu: Nevydrží v klidu, vrtí se na židli, … Často vstává ze židle Bezcílně pobíhá, neúčelně a nevhodně na něco leze Ve svém volnu si nedokáže sám v klidu hrát Je stále aktivní a nedokáže „vypnout“ Příliš mluví Odpovídá dřív, než vyslechne celou otázku Nedokáže počkat, až na něj dojde řada Ruší a obtěžuje ostatní děti Opakem je hypoaktivita

Otázka situačního kontextu Otázka výchovného vlivu Otázka vývoje výchovné normy a společenské hodnoty kázně Poruchy pozornosti mohou mít i jiné – závažnější příčiny

Další poruchy chování Porucha opozičního vzdoru Nesocializovaná p. ch. – minimálně půl roku trvající disociální či agresivní chování s velmi závažným narušením vztahů jedince k ostatním Socializovaná – p. ch. – zůstávají sociální vztahy ve skupině vrstevníků Výrazně souvisí s chápáním norem – tedy i s inteligencí a se socializací (obojí může být narušeno i vlivem psychické poruchy) Temperament a negativní emoční ladění Autoregulace a ovládání Sociální necitlivost, hostilní předpojatost

Neagresivní poruchy chování Pravá lež – pozor, odlišit od patologického lhaní (symptom jiných vážnějších poruch) Podvádění (promyšlené, nebo impulzivní ochrana) Záškoláctví Projev malé motivace ke škole Závažnější příčiny Útěky Reaktivní, impulzivní Chronické Toulání

Agresivní poruchy chování Krádeže Pro sebe Pro druhé Demonstrace kompetence Obdiv v partě Kleptomanie Vandalismus Prevence lepší než represe Včasné ač nepříjemní řešení je lepší, než odkládat a nepřiznávat si vážnost situace

Šikana „Opakované a záměrné psychické a fyzické ubližování (ponižování, týrání) zaměřené na jedince či skupinu, kteří se těmto útokům nemohou či nedokáží účinně bránit, jehož cílem je samo ponížení, ublížení, či týrání.“ Pět stadií: Ostrakizace „Přitvrzování“ agrese a manipulace Vytvoření v kolektivu jádra agresorů – klíčový moment, snižuje se i pravděpodobnost odhalení Přijetí šikany jako většinové normy v kolektivu Dokonalá šikana I mezi dospělými (bossing, staffing, „klovací systému“) Čím tužší je formální organizace, tím větší je pravděpodobnost šikany s alternativní hierarchií

Symptomy šikany Oběť je sama a s nikým se nebaví Oběť se snaží být v blízkosti dospělého Nikdo oběť nechce při týmových sportech Oběť je smutná, úzkostná, ostýchavá, uzavřená, někdy pláče Oběť má rozházené a roztrhané věci, když mu něco chybí, nikdo mu to nechce půjčit Mění cestu domů Na dotazy odpovídá vyhýbavě Lže o původu svých zranění a hmotné újmy Je terčem zesměšňujících poznámek a urážek Své ponižování souhlasně s agresory interpretuje jako „legraci“

Závislosti Dle MKN 10: F 10 – alkohol F 11 – opioidy (opium, heroin, morfin, kodein, braun) F 12 – kanabinoidy THC (marihuana, hašiš, hašišový o.) F 13 – sedativa a hypnotika (barbituráty, benzodiazepiny) F 14 – kokain F 15 – stimulancia vč. kofeinu (pervitin, extáze, crack) F 16 – halucinogeny (LSD, „houbičky“ lysohlávky) F 17 – tabák F 18 – organická rozpouštědla (toluen, xylen) F 19 – jiné psychoaktivní (psychotropní) látky

Experimentátor Příležitostný uživatel Pravidelný uživatel (bezproblémový) Problémový uživatel Závislost „Já jsem droga“

Pojem závislosti Neuroaktivní látky vyvolají v mozku umělý pocit libosti a ten je zpětnovazebně posilován Základním diagnostickým kritériem je neodolatelné bažení (cravig) Abúzus - Prokazatelné poškození tělesného a mentálního zdraví v přímé souvislosti s užíváním Závislost – bažení, neovládání svého vztahu, navození tolerance zvyšováním látek, pokračování v abusu i přes jeho projevy Fyzická Psychická Odvykací stav – „absťák“

Přiznejme si fakta Celoevropská studie ESPAD V roce 2011 zkoumali ročník 1995

Alkohol Drogy Kouření Denní kuřáci - 27,2 % ch. a 24,2, % dívek Víc než 11 denně – 10,1 % ch. a 6,4 % dívek Alkohol Pravidelní konzumenti - 66 % ch. a 50 % dívek 1x měsíčně a více se ožere – 26 % chl. a 16 % dívek Drogy 1 a více zkusil konopné d. - 43 % Cca 15 % jsou pravidelní uživatelé 1 a více zkusil jiné než konopné d. - 11 % Houby, LSD, extáze – většinou nejsou pravidelní uživatelé Mírný pokles za poslední roky, zmenšuje se rozdíl mezi dívkami a chlapci Více učni, než gymnazisté

Zdravě sebevědomý, dostál přiměřeným nárokům Nedostál přemrštěným nebo žádným nárokům „Plácá se v eriksonovských krizích“ Narušené nebo zatížené rodinné prostředí (!) velká část závislých je z funkčních nebo zdánlivě funkčních rodin (závislost podvědomí) „Neukotvený“ Sociální prostředí, kde většina užívá Genetické a somatické dispozice To vše není nutná podmínka vzniku závislosti Zdravě sebevědomý, dostál přiměřeným nárokům „Zvládá eriksonovské krize“ Zdravé a vyvážené rodinné prostředí V sociálním okolí se podprůměrně užívá Se zázemím ve víře, tradici, vzdělání, … Toto vše není záruka odolnosti Náchylný k užívání Odolný vůči užívání

Zjištění abúzu Rodiče zjistí podstatně později, než si myslí, že jsou schopni abúzus zjistit Objektivně nejsou známky dosti patrné Subjektivně nejsou schopni si fakt přiznat I pomáhající profese dlouho nic nepozorují Závislý zapírá, maskuje, lže, bagatelizuje

Signály závislosti Změna režimu spánku (nespavost i spavost) Zarudlé oči, malé nebo rozšířené zornice Suché rty, zarudlý nos, krvácení z nosu Známky podobné „opilosti“ Zhoršené akné Vpichy a modřiny na kůži (předloktí) Hubne Třes, kolapsy, únava, záchvaty Pach z dechu, kůže, oděvů, … Mikina s kapucí a dlouhým rukávem Změna režimu spánku (nespavost i spavost) Agresivita, poruchy chování, emoční labilita Poruchy učení a pozornosti Apatie x euforie Lhaní, nespolupráce Somatické Psychologické

Odklon od dosavadních a nalezení nových „přátel“ Ztráta zálib a koníčků Kriminální situace Problémy s penězi – „půjčky“ a krádeže doma Zhoršení prospěchu a docházky ve škole Nezvládá životní a tranzitorní krize Zastává se drog Pseudofilosofování Nález samotné drogy a „nádobíčka“ (zřídka) Stříkačka, jehla, tampon Zrcátko a trubička na „lajnu“ Skleněná dýmka Psaníčko Cigaretový papír a filtry Pěstitelské potřeby Používá kapky do očí a nosu, bonbóny a žvýkačky Sociální Situační

Co s tím? Terapie Víra jako dar svobody možný protipól závislosti Detox + farmakologická léčba Psychoterapie - hospitalizace nebo komunita Podpora okolí, svépomocné skupiny, socioterapie, … Víra jako dar svobody možný protipól závislosti Prevence Primární nespecifická – tvorba pozitivních životních alternativ, hodnot, sociálních vazeb, radosti a naděje ze života, krásné a smysluplné činnosti, zdravé víry, … Primární specifická – „osvěta“, „peer programy“ Sekundární Terciální – zmenšování negativ abusu (?) – metadon, antabus Represe (?) – testy na drogy Úzdrava celé společnosti! (Duchem Evangelia)

Nelátkové závislosti nebo závislostem podobné stavy Gambling – spojen s finančním ruinováním sociálního okolí Shopping, gossiping Hraní počítačových her Přítomnost na sociálních sítích, mobilním telefonu, …

Poruchy příjmu potravy Anorexia nervosa Bulimia nervosa Psychogenní přejídání Nově: Ortorexie – posedlost zdravou výživou Bigorexie („Adonisův komplex“, „obrácená anorexie“ zaměřená na muskulaturu) – poruchy z příjmu anabolických steroidů

Široký komplex biologických, psychických i sociálních faktorů, mj. Velmi mnoho rizikových faktorů (včetně špatného kultu krásy v dnešní společnosti) Široký komplex biologických, psychických i sociálních faktorů, mj. Fobie z tloušťky a jídla Narušené sebepojetí Závažné narušení tělového schématu Změna náhledu na situaci

Autoagrese a sebepoškozování Sociokulturní vlivy (subkultura EMO) Suicidium – velmi široká a rozmanitá oblast

Institucionální pomoc Prevence: Nízkoprahová střediska volného času (salesiáni) Střediska výchovné péče Diagnostika a poradenství Krizová intervence – málo rozvinuté –i laická „první pomoc“ Středisko výchovné péče Diagnostický ústav (lze i dobrovolný diagnostický pobyt) Represe: Uložení ochranné výchovy – trestní opatření Nařízení ústavní výchovy – občanskoprávní opatření na návrh OSPOD Po pobytu v diagnostické ústavu Dětský domov Dětský domov se školou Výchovný ústav

Zdravotní a mentální postižení Speciálně pedagogická centra (SPC) MŠ, ZŠ a SŠ speciální + internát Ústav sociální péče Nestátní a neziskové organizace SPU, SPCH a lehčí neurózy Pedagogicko-psychologické poradny (poradenství) Psychotická onemocnění Dětští kliničtí psychologové (psychoterapie) Dětská psychiatrie (léčba – ambulantní, hospitalizace) Látkové i nelátkové závislosti Psychiatrie – resp. specializovaná pracoviště Lze i ambulantně

Literatura Čadilová, Věra a Žampachová, Zuzana. Strukturované učení: vzdělávání dětí s autismem a jinými vývojovými poruchami. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008. 405 s. Speciální pedagogika. ISBN 978-80-7367-475-5. Kabíček, Pavel a kol. Rizikové chování v dospívání a jeho vztah ke zdraví. Vyd. 1. Praha: Triton, 2014. 343 s. ISBN 978-80- 7387-793-4. Kalina, Kamil. Jak žít s psychózou. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 247 s. ISBN 80-7178-563-6. Kalina, Kamil a kol. Základy klinické adiktologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008. 388 s. Psyché. ISBN 978-80-247-1411-0. Kutálková, Dana. Logopedická prevence: průvodce vývojem dětské řeči. Vyd. 3. Praha: Portál, 2002, ©1996. 213 s. Speciální pedagogika. ISBN 80-7178-667-5. Mertin, Václav a kol. Výchovné poradenství. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2013. 363 s. ISBN 978-80-7478-356-2. Nešpor, Karel a Csémy, Ladislav. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat a jak je zvládat. 4., rozš. vyd. Praha: BESIP, 1997. 128 s. Novotná, Marie a Kremličková, Marta. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele: (setkání speciálněpedagogická, sociálněpedagogická a pedagogickodiagnostická). 1. vyd. Praha: SPN, 1997. 115 s. ISBN 80-85937-60-3. Pokorná, Věra. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Vyd. 4. Praha: Portál, 2010. 333 s. ISBN 978-80- 7367-817-3. Pokorná, Věra. Vývojové poruchy učení v dětství a v dospělosti. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. 238 s. ISBN 978-80-7367- 773-2. Říčan, Pavel a kol. Dětská klinická psychologie. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2006. 603 s. Psyché. ISBN 80-247- 1049-8. Vágnerová, Marie, Hadj-Moussová, Zuzana a Štech, Stanislav. Psychologie handicapu. 2., přeprac. vyd. V Praze: Karolinum, 2004 dotisk. 230 s. ISBN 80-7184-929-4 Vágnerová, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha: Portál, 2012. 870 s. ISBN 978-80-262-0225-7. Vágnerová, Marie. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014. 815 s. ISBN 978-80- 262-0696-5. Vágnerová, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2005. 430 s. ISBN 80-246- 1074-4. Vosmik, Miroslav a Bělohlávková, Lucie. Žáci s poruchou autistického spektra v běžné škole: možnosti integrace na ZŠ a SŠ. Vyd. 1. Praha: Portál, 2010. 197 s. Speciální pedagogika. ISBN 978-80-7367-687-2.