Mezinárodní vztahy Bc. Lukáš Vacík 1. Přednáška – 13.10.2011 Úvod do studia mezinárodních vztahů

Organizační záležitosti Představení kurzu Struktura kurzu Syllabus Seminární práce - témata Kontakt (vacikl@centrum.cz) Představení webu výuky http://kurz.hostuju.cz/ Dotazy ???

Doporučená literatura Drulák, P.: Teorie mezinárodních vztahů, Portál 2003. Krejčí, O.: Mezinárodní politika, Ekopress 2007. Krejčí, O.: Geopolitika středoevropského prosoru. Professional Publishing 2009. Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003. Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007. Nálevka, V.: Světová politika ve 20. století, I. a II. díl. Praha : Aleš Skřivan ml., 2000 Plechanovová, B., Fidler J.: Kapitololy z dějin mezinárodních vztahů 1941-1995. ISE 2000. Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006. Waisová, Š.: Úvod do studia mezinárodních vztahů. Nakladatelství Čeněk 2002. Waisová, Š.: Mezinárodní organizace a režimy, Eurolex Bohemia 2003. ……………………………………………………………………………………………………. SCIO testy Periodika internet

MV jako vědecká disciplína Nejmladší X nejstarší vědecká disciplína Pojem MV poprvé použil Jeremy Bentham (VB 1780´s) Historie MV sahá až do antiky-Čína, Indie, Řecko, Řím-historický přístup 20.st. oddělení MV od politické vědy-konstituce oboru-analytický přístup 2.pol.20.st.-diskuze na rovině MV jako samostatný obor či pouze podobor politologické vědy MV = sociálně-vědní / politická disciplína

Politologie a MV Politologie-sub-obory / disciplíny (postupně vznikající) Politická filozofie a teorie Vnitřní politika Zahraniční politika Tradiční dělení do r.1948

Politická věda po r.1948 Dělení politické vědy dle konference UNESCO v Paříži 1948: Politická teorie a politické ideologie Politická systémová analýza Komparativní systémová analýza Mezinárodní vztahy Zaměříme se na MV

Zahraniční politika „Výzkum oblasti zahraničních vztahů jednoho politického systému (státu) a faktorů na ni působící zvenčí: Analýza ZP: Zahraničně-politické rozhodovací procesy Tvorba agendy ZP Nástroje ZP (diplomacie, embargo, válka, propaganda) rozvoj studia ZP → vliv na osamostatnění disciplíny MV

Důležitá vědecká pracoviště 1880-Kolumbijská univerzita (USA) První Škola politické vědy 1886-první politologická revue „Political Science Quarterly“ 1901-Wisconsinská univerzita (USA) První katedra politických věd 1919-Velká Británie První katedra Mezinárodních vztahů

Revize oboru po 2.světové válce Po 2.sv.v.-tématické rozšíření studia MV: Oblast aktérů MV (stát již není dominantní jednotkou systému): Mezinárodní organizace (vládní X nevládní) Transnacionální aktéři (privátní vojenské firmy) Nadnárodní korporace (Coca-Cola, Nike, Facebook) jednotlivci Viz obr. 1.

Nové pojmy v oboru Vedle pojmu MP (tradiční) Nadnárodní politika, transnacionální politika, světová politika = souhrn všech vztahů mezi společnostmi jak z pohledu států, tak z pohledu mezinárodního systému

Teorie MV Mladý sub-obor MV Starší přístupy: historiografický popis zahraničně-politického vývoje Historie myšlení o MV Systematický přístup ke studiu MV: Mezinárodního systému Mezinárodní politiky Zahraniční politiky

Studium MV v ČR Několik etap: Období meziválečného Československa (1918-1938) Období po 2. SV.V. (1945-48) Období stalinistického teroru (1950´s) Reformní období (1959-1968) Období normalizace a stagnace (1970-88) Období rozvoje oboru (po r. 1989)

Období meziválečného Československa (1918-1938) Rozvoj po 1. sv.v.-stejné v celé Evropě MV se jako samostatný obor neprosadily Úzká propojenost s MZV-výchova úředníků Právníci, úředníci, historikové, sociologové, filozofové Stagnace v období 2.sv.v.

Období po 2. SV.V. (1945-48) Nový impuls ve studiu MV v ČSR Založení Vysoké školy politické a sociální Do r. 1948 Poté škola zrušena

Období stalinistického teroru (1950´s) 1949/50 vznik Vysoké školy politických a hospodářských věd Vzápětí zaniká Reforma školství Politické kádry posílány do Moskvy

Reformní období (1959-1968) 1957-Založení Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii (ÚMPE) Výzkumný ústav MZV První specializovaní vědecké pracoviště v oboru v ČS Jasná politická dikce socialistického vedení 1966-periodikum Mezinárodní vztahy (Jaroslav Šedivý) 1967/68-renesance ve výzkumu MV v ČS Krátká liberalizace-diskuze o povaze, metodě výzkumu

Období normalizace a stagnace (1970-88) Intervence 1968-absolutní utlumení autonomie v koncepci ZP i výzkumu MV v ČSSR

Období rozvoje oboru (po r. 1989) Demokratický rozkvět oboru v důsledku rozpadu SSSR 2 linie na poli výzkumu MV: Instituce financované státem Ústav mezinárodních vztahů Ústav strategických studií Instituce nefinancované státem AMO, Europeum, CEP, CESES Rozvoj kateder MV na fakultách Univerzit Vznik odborných periodik Mezinárodní vztahy, Mezinárodní politika, Perspective, Politologická revue

Strukturální pojmy oboru MV Struktury „jsou institucionálně nebo normativně předem dané parametry chování či rolí, na které se aktéři orientují“ (Waisová) Charakter, uspořádání a struktura systému determinují chování a jednání aktérů Existují dané pojmy, které MV používají k popisu struktury a charakteru systému

Hierarchie Konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy Podoba pyramidy Hegemon je na špici Čím níže postupujeme, tím vyšší je závislost na hegemonovy Opak hegemonie-všechny státy jsou si rovny-prakticky neexistuje Může existovat více paralelních hegemonických celků v systému podílejících se na formování systému (např. koncert velmocí po r.1815-“Pentarchie“)

Polarita UNI, BI, TRI……MULTI Vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy UNI, BI, TRI……MULTI Počet zainteresovaných aktérů UNIPOLARITA = hegemonie

BIPOLARITA V podmínkách bipolarity je světový politický systém uspořádán kolem dvou mocenských center. Póly tvořeny 2 státy X stabilními koalicemi Hierarchické svazky

MULTIPOLARITA V podmínkách multipolarity je světový politický systém uspořádán kolem tří a více hlavních mocností Tyto mocnosti jsou relativně podobně stejně mocné

Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

Balancér Balancér je specifikem multipolárního systému V bipolárním systému není přítomen Jeho role Podobné postavení jako je role hegemona Avšak více subjektivnější

Závislost Vyjádření pojmu závislosti-funkcionální vztah mezi nejméně 2 veličinami Vztah závislosti-jednostranný kauzální vztah XXXXX Nezávislost

Interdependence Vzájemná závislost Vztah vzájemných závislostí aktérů (reciprocit) Pojem vznikl v 60.-70.let. Joseph Nye, Robert Keohan (neoliberalisté)

Symetrie Vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných-přibližně stejné dělení moci Symetrický vztah Převažují vzorce jednání jako prostředek tvorby politických vztahů mezi státy Reverzibilní vztahy na akci aktéra A je od aktéra B odpovídající odezva

Asymetrie Stav nerovných vztahů-jedna strana má menší/větší kontrolu a vliv nad druhou Způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry HROZBOU a NÁTLAKEM Např. imperiální struktury Dominance vztahů mezi centrem a periferií

Centrum,periferie,semiperiferie Tento model zahrnuje prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony a příčin i důsledků rozdílů v dynamice vývoje v různých geografických oblastech.

Centrum-jádro Privilegované místo v rámci určitého teritoria Řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému Je řídící X závislé na zdrojích (periferie)

Periferie Prostorová jednotka podřízená autoritě jádra Libovolná vzdálenost od jádra-stále podřízenost Nutná znalost jádra pro porozumění, znalost a postatu pochopení periferie Periferie je součást systému, ale má marginální význam pro vedení systému Např. koloniální systém VB v 19.st.

Semiperiferie Od konce 70.let Nachází se mezi centrem a periferií Rozvinutější než periferie X nedosahuje postavení jádra Orientace na centrum-opomíjí periferii

Metafory a modely Umožňují vysvětliv stav MS a chování aktérů Zjednodušené obrazy či ideální konstrukce popisující stav reality pomocí zdůrazněných charakteristik systému Zdůrazňují některé rysy vztahů či systémů X některé záměrně eliminují MV nevykazují vlastní objektivní organizaci-nutnost nejprve ji nalézt (hypotéza)-utvořit model-ověřit validitu hypotézy Modely a metafory zjednodušují a pomáhají uchopit složitý systém vztahů mezi aktéry MS pojmout komplexitu celého MS Základní model-TEORIE HER

Teorie her Pochází z neoklasické ekonomické analýzy Možnost vymodelování situace vycházející z anarchické struktury MS Vyjádřena v modelech jednání racionálního aktéra beroucího v úvahu chování ostatních aktérů – co nejvíce zisků s co nejmenšími náklady Základní rozlišení teorie her: Počet hráčů a výsledek Hra s nulovým X nenulovým součtem

Hra s nulovým součtem „zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je nedělitelný a nerozmnožitelný 1 objekt – více aktérů Co jeden získá, ostatní ztrácí – nekooperace Realistický model Vítěz a poražení

Hra s nenulovým součtem „non-zero sum game“ Dva či více aktérů usilují o objekt, který je dělitelný a rozmnožitelný 1 objekt s možností dělení či rozrůstání– více aktérů Ztráta mezi aktéry není vnímána jako prohra-vzdání se části svého objektu ve prospěch druhých – kooperace Liberální model Kompromis či pozitivní součet

Další hry-superhry Vězňovo dilema Hra na kuře / zbabělce Konstruují chování aktérů dle předem daných vzorů Umožňují předvídat výsledky jednání / chování hráčů

Úroveň analytických rovin Mezinárodní systém (pouze jeden) Mezinárodní subsystém (OPEC,OECD) Jednotky (stát, MO, trans.aktéři) Podjednotky (vnitřní politika států,MP) Individua (člověk)

Mezinárodní systém Základní prostředí MV Konglomerát interaktivních a vzájemně propojených jednotek mající v daném systému formálně stejné postavení-neexistuje vyšší úroveň vztahů ani entita nad nimi Nyní globální Do 19.st. existence více MS paralelně vedle sebe Anarchický Evropský (euroatlantický) rozšířený po celé zemi Expanzivní evropská ZP

Mezinárodní systém Periodizace 3 základní období: Ranné MS Propojené MS Globální MS

Ranné MS Do 16.st. Po úpadku starých civilizace (Egypt, Mezopotámie)-hlavní aktér: Městský stát Náboženský stát Dynastické státy a říše Velká část světa-nestátní charakter-bez komunikačních kanálů Výrazná migrace obyvatelstva Vojenské střety, ekonomická migrace, vznik měst

Propojené MS Oslabení a transformace absolutistického státu Dějinné události v Evropě Vznik moderních států Úpadek Svaté říše římské Koncept Vestfálského státu

Vestálský mezinárodní systém-systém států Uzavření míru 30leté války (1618-1648) Setkání hl. evropských mocností (SŘŘ,Špa,Fra,Niz,Švé)-snaha o zamezení dalšího podobného konfliktu Duchovní moc přestává hrát klíčovou roli v evropské politice Oslabení císařské moci Vznik svrchovaných (suverénních) států-jediní aktéři MV

Vestálský mezinárodní systém-systém států Svrchovanost pro každý stát Neomezené pravomoci v rámci vlastního území Neomezené pravomoci v rámci vlastní ZP Systém je decentralizovaný Státy jsou si de iure rovny X de facto ne Narušení decentralizace = narušení suverenity státu Legitimita je postavena na velmocenské autoritě Ne na církevní jako dosud Nositeli legitimity-velmocenské kongresy Vždy po válkách-korekce systému Utrecht (1711), Vídeň (1815), Versailles (1918), Teherán (1943), Jalta (1945), Postupim (1945)

Systém mocenské rovnováhy Balance of power Vzájemné bedlivé střežení velmocí se navzájem Při hrozbě hegemonie jedné z nich se ostatní spojí do koalice pro ní za účelem eliminace hrozby Zachování velmocenské pozice poražených Posílení vítězů by vedlo k hegemonii-destabilizace systému

Koncert velmocí Multipolární systém evropského koncertu velmocí (1815 - 1914) po napoleonských válkách Velká Británie Francie Rakousko (-Uhersko) Rusko Prusko (Německo)

Svatá aliance Úzká spolupráce Pruska, Rakouska, Ruska po Vídeňském kongresu Obava z revoluce v Evropě ze strany vládnoucích aristokratických dynastií Systém mocenské rovnováhy Např. Krymská válka 1853-56

Konec Vestfálského MS Události na přelomu 19. a 20.st. Politická situace v Evropě a ve světě Berlínský kongres 1878 Vyřešení východní krize (Rusko-turecká válka, hranice na Balkáně) Berlínská konference 1884-85 Otázka kolonizace Afriky Události v předvečer 1. sv.v.

Globální (vestfálský) MS Nový geopolitický rozměr světa na přelomu 19. a 20.st. (kolonizace, role USA) 1.sv.v.-totální předěl ve světových dějinách („Velká válka“) Společnost národů-W.Wilson Versailleský systém (další smlouvy) 2.sv.v. Po 2.sv.v.-vznik bipolárního uspořádání Jaderní hrozba 60.léta-proces dekolonizace

Globální (vestfálský) MS Období détenté v 70.let. Ropné šoky a konec Bretton-woodského systému 70.léta-výrazná proměna procesů a aktérů MS Vzrůst interdependence Nárůst i jiných hrozeb než vojenských Vznik nových aktérů na poli MS Konec bipolárního konfliktu Rozpad SSSR-nové státní jednotky-aktéři MS Proces globalizace sílí Globální vestfálský MS (systém moderních států)stále funguje-prošel mnoha změnami

STÁT Je institucí (organizací) Disponuje mocí vládnout, soudit, vytvářet zákony společnosti (státu)-všechny složky dělby moci Je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím), státním územím Má vnější i vnitřní suverenitu (svrchovanost) Zahrnuje ozbrojené síly, státní aparát (byrokracii), soudy a bezpečnostní složky (armáda, policie)

Stát musí splňovat: Stálé obyvatelstvo Vymezené státní území Státní moc a aparát Suverenita

Stát Výlučnost státu Funkce státu = hlavní směry činnosti státu Stát je jedinou organizací svého druhu na daném území Funkce státu = hlavní směry činnosti státu Vnitřní-ekonomika, vzdělání, zdravotnictví, sociální Vnější-MV, diplomacie, vojenství, interakce s ostatními státy

Státní suverenita Suverenita (svrchovanost) Nejvyšší autorita státu nepodléhající žádnému jinému vnějšímu omezení Vnitřní suverenita Nejvyšší pravomoci státu nad obyvatelstvem a územím Vnější suverenita Nezávislost státu, teritoriální integrita a nedotknutelnost státu představovaného vládou Nadnárodní suverenita Příklad EU

Zvláštní státy-speciální postavení v MS Rogue State Failed State