Mravenci A jejich kolonie

www.alexanderwild.com

„Lidí je jako mravenců“ Nebo ne? Aneb.. Trocha čísel na úvod

1 člověk … 1 000 000 mravenců Celkový počet … 16 místné číslo (1 000 000 000 000 000) Výkonná královna z Jižní a Střední Ameriky zplodí za život ... 150 000 000 dělnic! Matky afrických stěhovavých mravenců převýší počtem dětí populaci Spojených států Mravenci zlikvidují přes 90% všech uhynulých těl tvorů stejně velkých jako oni, přemístí více půdy jak žížaly

Hierarchie Královna Dělnice (podle kast) Larvy Samečci

Královna

Dělnice

Larvy

Samečci

Komunikace Feromony (+ dotyk, zvuk) Pozn. Teritoriální, stopovací, mrtvolný … Dotyk tykadly (centrum čichu) Rychlé, jednoduché a přímé pohyby Předávání „tekutiny“ za pomoci dávivého reflexu při podráždění labia (spodního pysku) Zvuk Tlučení hlavou na tvrdý povrch (při zasypání, nálezu potravy)

Komunikace

Parazité Parazité, kteří ničí mravence Rotoči, rybenky, pavouci mouchy, brouci, vosy.. Ale třeba i houby Způsoby: Napodobí podnět k vydávení potravy Izolace jedince, vstříknutí jedu (vysácí hemolymfy) – tělo jako maskování Napodobení feromonu přitahujícího mravence, mravenec se přestane bát a je ochromen, zabit vysátím hemolymfy Vmísení mezi larvy (styl kukačky), záchranou je kanibalismus parazitických larev infikovaný mravenec se stane „zombie“ a je veden do ideálních podmínek pro růst houby. Mravenec se zakousne do žilky listu a tak taky zemře. Houba Ophiocordyceps unilateralis existuje již 48 mil. let

Parazité

Pohled do historie Vývoj ze samotářských vos (žihadla) Nejstarší dochovaná fosilie: Mravenec Ur = Sphecomyrma freyi („vosa mravenec“) - V jantaru, ze druhohor – spodní křídy (80 milionů let do minulosti) Austrálie – domov primitivních mravenců Ponerinů Velmi podobní mravenci Ur jsou Nothomyrmecia macrops

Historie

Jednotlivé druhy

Faraoni (Monomorium pharaonis) „Lidi se dělí na dvě skupiny. Na lidi, co ví, že doma mají faraony a na lidi, co o tom neví.“ Jednotlivé kolonie mezi sebou nebojují, tvoří superkolonie! Hnízdo obývá více jak jedna královna, žijí však tři měsíce – 1 rok (nejnižší doba) Teplomilní, teplota nižší než +10°C je do týdne zahubí Netvoří si vlastní mraveniště, vlezou do každé škvírky juvenoidy

Faraoni

„Tkalci“ (Oceophylla) Jedni z nejpokročilejších Ke stavbě „tkaných“ obydlí používají hedvábí od larev – domky jsou propracované se složitými labyrinty, tunely a komorami (nejstarší nalezená zkamenělina byla stará 15 mil. Let) Obranu zajišťují nejzkušenější a nejstarší dělnice, které žijí na okraji obydlí a chrání hnízdo za každou cenu

„Tkalci“ (Oceophylla)

„Listoví“ (Atta) Pečliví zahradníci – houby (množšví hyf připomínající chlebovou plíseň) Houby se přenášejí z generace na generaci, symbióza Královny rekordmanky (150 000 000 vajíček) Obrovská podzemní mraveniště do hloubky 6 metrů s tisíci chodbami Příšně dodržovaná hierarchie nezbytná pro pěstování hub

„Listoví“ (Atta)

„Pastevci“ Trofobionté = potravou podmíněné soužití „ochrana za jídlo“ Mšice, molice, červci, cikády, housenky motýlů – produkce medovice Medovice: 95% cukrů, bílkoviny, min. látky, vitamíny - starodávná mana

„Pastevci“

Ochránci rostlin Symbióza – ochrana, rozsévání semen za nektar a výživné části rostliny Při přiblížení ke stromům získáme podobný pocit jako při popálení o kopřivu

Ochránci rostlin

„Medonoši“ Pastevci Přebytky medovice skladují v hlubokých hnízdech Uchovávají je určené dělnice ve sterilních a vzduchotěsných voletech – klidně i dva roky zůstávají na stropě hnízda Rituální souboje bez násilí, hlídky na okrajích hnízd při výrazné převaze se ale bojuje přes mrtvoly

„Medonoši“

Lesní (Formica) Ohrožení, CHRÁNĚNÍ Důležití pro regulaci škůdců v lese Potrava: hmyz, medovice, míza ze stromů, housenky motýlů Typická „kupovitá“ mraveniště vzájemně propojená Jak jedna, tak více královen Při nevhodném umístění hnízda se mají volat odborníci, kteří je přemístí na vhodnější lokalitu

Lesní (Formica)

„Ohniví“ (Solenopsis) „Ohniví“ – obranná látka zanechává nepříjemné puchýře Pohroma USA Všežravci – okusují el. vedení, ničí majetek, žerou drobný dobytek, ničí úrodu Přirozený predátor (regulátor): moucha čeledi Phoridae Mohou se přemisťovat na voru z jejich těl

„Ohniví“ (Solenopsis)

„Nájezdní“ Bivaky Žerou vše, co se jim dostane do cesty Obývají tropické oblasti Bivaky Žerou vše, co se jim dostane do cesty Spolupráce různých kast Každý den „proudí“ jiným směrem Časté přesuny celé kolonie – souvisí s rozmnožovacím cyklem Nespotřebují víc než mohou

„Nájezdní“

„Otrokáři“ (Polyergus) Kradou kukly dělnic jiným koloniím při otrokářských nájezdech Dokonalá kusadla s jemnými vroubky pro boj nebo nalezli „propagační sloučeninu“, která přiláká nájezdníky a napodobí poplachové feromony napadených. V chaosu pak kradou. Neumí si sami sehnat potravu Celý den se čistí a žebrají o potravu Někteří mají na každou práci jiný druh mravenců

„Otrokáři“ (Polyergus)

Zrnojedi (Myrmicinae) V obdobích hojnosti sbírají semena a tvoří si zásoby Byli známy již za krále Šalamouna, psal o nich Ezop – jejich pilnost se měla brát za příklad Spořádají však 10% úrody ze severní Afriky Množí se jednou ročně na stejných místech Jeden vchod do hnízda je obklíčený vyhozenými zrny Přinesená zrna se pečlivě obírají a požívají se až ve formě tekutiny Navlhnutá zrna se nosí na vysušení, jinak poškozená (napadená plísní, naklíčená) se vyhazují Přiživují se termity Zrnojedi jsou jak noční, tak denní

Zrnojedi (Myrmicinae)

Odontomachus Rozevření kusadel na 180° Při nebezpečí klapají i naprázdno Společně s kousnutím i bodají Při nárazu na tvrdší povrch jsou odmrštění zpětnou vazbou – toho mohou využít jako katapultu Nejrychlejší pohyb v živočišné říši – 0,0001 – 0,0003 sekundy Vzruch se nese reflexním obloukem pouze 0,0008 sekundy

Odontomachus

Ponerin rodu Thaumatomyrmex Velká kusadla čnící dopředu jako košík Slouží k lovu mnohonožek

Basiceros Dokonalé maskování – jsou pokryti špínou, dokonale splynou Nejpomalejší mravenec Místo útěkem reaguje před nebezpečím strnutím

Mravenčí kamikadze Camponotus saundersi Kdykoli je třeba, stanou se bombamy Skrz tělo prochází dvě velké žlázy s toxickými sekrety Při nebezpečí stáhnou zadečkové svalstvo a roztříští jejich tělo na padrť

Lesklí mravenci (Leptothorax) Nebezpeční (jedem, žihadlem, ostré trny na hrudi) Nejbarevnější, nejbezstarostnější Barvy tvoří mikroskopickými rýhami na těle, které odrážejí intenzivní světlo

Konec Práce myrmekologů