Zámořské objevy 15. – 17. století

Objevitelé a dobyvatelé Portugalsko Španělsko Anglie Nizozemí

Do 15. století církevní učení o Zemi jako ploché desce objevné cesty jen sporadické: Vikingové 9. – 10. st., Marco Polo v Číně v 13. st. bez navigačních pomůcek se lodě neodvažovaly na širé moře Evropané znali jen severní Afriku a Přední Asii zprávy o cizích krajích - fantastické dálkový obchod po pevnině s Indií a Čínou (luxusní zboží, zejm. koření) zprostředkovávaly Benátky a Janov + arabští kupci evropské doly vyčerpány + růst zbožně peněžních vztahů potřeba hledání nových zdrojů zlata a stříbra

1453 – dobytí Konstantinopole osmanskými Turky (sultán Mehmed II. Dobyvatel) zánik „východořímské říše“ - Istanbul Turkům otevřena cesta do Evropy přerušen tradiční suchozemský zahraniční obchod = nutnost hledat novou cestu do Indie po moři

Technické předpoklady: lodě s velkým úložným prostorem - karavely, zdokonalení kompasu (12. st.), námořní mapy, astrolab, kvadrant

Hledání nové cesty do Indie

Portugalci – kolem Afriky jižní směr podél afrického pobřeží - zlato, slonovina, otroci podpora prince Jindřicha Mořeplavce 1488 - Bartolomeo Diaz - mys Dobré naděje 1498 - Vasco [vašku] da Gama - kolem Afriky do Indie koloniální panství obchod s kořením

Španělé - směrem na západ staronová představa o kulatosti Země vznik španělského království = spojení Aragonie a Kastilie (Ferdinand + Isabela) + dokončení reconquisty dobytím Granady 1492 (tj. vyhnáním Maurů) královna Isabela povolila expedici Kryštofa Kolumba

Objevení Ameriky Kryštof Kolumbus (Janovan ve službách Španělska) -admirál, vicekrál čtyři výpravy 1. výprava - objevení Ameriky - lodě Santa Maria, Pinta, Niña - po dvou a půl měsících – 12. října 1492 – bahamský ostrov San Salvador, později Kuba a Hispaniola (Haiti), jedinkrát vystoupil na pevninu (ústí Orinoka)

Strastiplná plavba (falšování zápisů do lodního deníku, posádka na pokraji vzpoury) kořist malá - šp. panovníci zklamáni - K. upadl v nemilost, uvězněn, zemřel chudý do smrti přesvědčen, že připlul ze západu k Indii – domorodci = „Indiáni“ nebyl první objevitel tohoto světadílu - Vikingové, snad i Japonci a Číňané, hypotéza: Egypťané a Féničané ??? jako první otevřel Ameriku dobyvatelům a kolonizaci

Kolumbovy plavby

Společníci Kolumba, kapitáni Niñi a Pinty - bratři Pinzonové

Amerigo Vespucci italský obchodník - přesvědčen, že Nový svět je nově objevený světadíl od r. 1507 nazýván Amerika (křestní jméno Amerigo na rytině mapy omylem ztotožněno se jménem kontinentu) 1513 - Vasco de Balboa přes Panamskou šíji - Tichý oceán - důkaz tvrzení, že jde o nový kontinent

Obeplutí světa 1519 – 1522 španělská výprava – v čele Portugalec Fernao Magalhães [magalenš] směr na západ, 5 lodí, 234 mužů, Magalhãesův průliv, Ohňová země Magalhães zabit v potyčce domorodci na Filipínách do Evropy dorazila jediná loď s 18 muži, náklad koření přinesl organizátorům zisk i přes ztráty lodí praktický důkaz o kulatosti země

Magellanova cesta

Španělští dobyvatelé - conquistadoři v Americe nebylo žádné původní obyvatelstvo – asijští kočovní lovci v době ledové přes Beringovu úžinu, postupné zalidnění Ameriky směrem na jih 2 teorie: a) zamrzlá úžina b) nižší hladina moře úzký pruh pevniny -„most“ velmi rozdílná civilizační úroveň 15. století – na nejvyšší úrovni Aztékové a Inkové

Aztékové Mexiko podrobení si okolních kmenů, vyvrácení předcházející civilizace rozvinuté zemědělství a architektura silný vliv kněžstva - náboženství středem života masové lidské oběti bohu slunce a války (váleční zajatci)

hlavní město - výstavný Tenochtitlan (dnes Ciudad de Mexico) znalost matematiky, astronomie stupňovité pyramidy král Montezuma II.

bůh Quetzalcoatl (Opeřený had) - světlá pleť, tmavý vous, klobouk, bůh vědění, kdysi podlehl v boji s bohem Slunce, odešel, očekáván jeho návrat (podle znamení v době vylodění španělských dobyvatelů

Hernando Cortés (1485-1547) 1519 - v čele vojenské výpravy, která dobyla a vyvrátila říši Aztéků 550 vojáků, 15 koní (!),10 děl Aztékové koně neznali - strach C. nechal potopit svou flotilu, aby jeho společníci nemohli ustoupit dobyl Tenochtitlan, zajal Montezumu - „loutkový král“

spojenci - podrobené kmeny tlumočnice a milenka Malinche - velká pomoc povstání Aztéků v Tenochtitlanu, při vyjednávání Montezuma zabit kamenem 30. 6. tzv. Smutná noc - Španělé se probíjeli z obklíčení - unikla pouze třetina

Smrt Montezumy

o rok později město obklíčeno a po 3 měsících definitivně dobyto, srovnáno se zemí(Cortés) nové město - dnešní hlavní město Mexika zemřel bohatý, ale zapomenutý, zbaven úřadu guvernéra Nového Španělska

Říše Inků 12. - 16. století hlavní město Cuzco západní andská část Jižní Ameriky (dnes část Ecuadoru, Bolívie, Argentiny, Chile a zejm. Peru dobyvatelé: - Francisco Pizarro - Diego de Almagro

poslední Inka Atahualpa zajat slib: propustí krále, pokud jeho lid naplní místnost 34 m2 do výšky přes 2 metry zlatem - zlato roztaveno a posláno do Evropy Pizarro - po soudní frašce krále popravil

Poprava Atahualpy

Pizarro a Almagro - boj o moc Pizarro dal popravit Almagra Almagrův syn po 3 letech zavraždil Pizarra a sám později popraven

1494 – smlouva o rozdělení světa mezi Španělskem a Portugalskem 46. poledník rozdělil zemi jako jablko (Portugalsko r. 1500 - nárok na Brazílii) = počátky kolonialismu koloniálními mocnostmi v 16. – 17. st. i Anglie a Nizozemí

Důsledky zámořských objevů přesun obchodních středisek ze Středomoří (Benátky, Janov) na atlantické pobřeží (Lisabon, Sevilla, Antverpy,…) příliv drahých kovů do Evropy - pokles hodnoty peněz růst cen zboží, zejm. denní potřeby rozvoj otroctví - dovoz černých otroků z Afriky (nahrazení Indiánů neschopných těžké práce)

Vzájemné civilizační obohacování dvou odlišných světů z Euroasie: kolo kůň pšenice, rýže skot železo abeceda z Ameriky: kukuřice tabák brambory kakao rajčata ananas fazole krocan, …

Výměna nemocí Evropany zavlečené nemoci - chřipka, neštovice a spalničky (smrtelné pro indiánskou populaci) po objevení Ameriky - v Evropě výskyt syfilis