Integrovaný management velkoplošných chráněných území v ČR Jaroslav Boháč, Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Studentská 13, České Budějovice

K čemu jsou velkoplošná chráněná území? Velkoplošná chráněná území jsou obecně chápána jako jeden ze základních mechanismů ochrany biodiverzity (včetně výzkumu). V současné době plní tato území, kromě základní funkce ochrany biodiverzity mají i funkce rekreační. Jsme proto často svědky neúměrného tlaku na stále tvrdší rekreační využití těchto území (budování sportovních a rekreačních zařízení, komunikací, vstup do nejpřísněji chráněných částí, atd.). Veřejnost se často domnívá, že ochrana přírody záměrně brání rekreačnímu využití, ale málo si uvědomuje, že jedinečná území s málo dotčenou přírodou jsou součástí našeho národního bohatství, jehož ochrana je znakem kultury našeho státu.

K čemu jsou velkoplošná chráněná území? „Právní rámec území“ Při návrhu využití území, který by měl zohlednit zájmy místních obyvatel, obcí, návštěvníků a rekreantů i místních podnikatelů, je nutno vždy vycházet ze stávajícího právního rámce: zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. normy EU („Směrnice o ochraně volně žijících rostlin a živočichů a jejich stanovišť“ a „Směrnice o ochraně ptáků“).

Kde se nacházejí?

Jak ochránit chráněná území? Plánování a management chráněných území je svou podstatou jevem komplexním. Jednotlivé jeho aspekty (přírodovědné, sociálně kulturní a ekonomické) bývají však řešeny odděleně, v rámci pravomocí jednotlivých sektorů. Sektorový přístup, je však dnes překonaný a je snaha ho nahradit přístupem integrovaným, založeným na interdisciplinárním přístupu napříč sektory.

Kategorie ochrany NP, CHKO a BR Šumava

Biodiverzita modelových skupin ve sledovaných BR (www. infodatasys.cz) BR ŠumavaBR TřeboňskoBR Křivoklátsko Velikost ha (lesy, mokřady) (mokřady) ha (lesy) Cévnaté rostliny Savci Obojživelníci1012 Brouci (Staphylinidae) 2000 (332)2300 (539)1500 (155)

Makroekologie význačných druhů NP Šumava (Boháč, Matějíček, Silva Gabreta, 2000)

Další charismatické druhy NP Šumava

Omezuje ochrana přírody místní obce a jejich rozvoj? Jsou místní lidé ochranou přírody ekonomicky diskriminováni ve srovnání s nechráněnými územími? Projekt „Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem místních komunit“( Projekt IPAM – Toolbox Integrative Protected Area Management (Community Initiative INTERREG III B (2000 – 2006) CADSES (www. Community Initiative INTERREG III B (2000 – 2006) Biodiversität kontrovers, Linz, 2010

Omezuje ochrana přírody místní obce a jejich rozvoj? Jsou místní lidé ochranou přírody ekonomicky diskriminováni ve srovnání s nechráněnými územími?

Omezuje ochrana přírody místní obce a jejich rozvoj? Jsou místní lidé ochranou přírody ekonomicky diskriminováni ve srovnání s nechráněnými územími – srovnávané charakteristiky Co se děje v CHKO – ne/zájem Dojížďka Vybavenost Vliv CHKO na atraktivitu území Znalost loga CHKO Co je BR Znalost plánu péče Atd.

Omezuje ochrana přírody místní obce a jejich rozvoj? Jsou místní lidé ochranou přírody ekonomicky diskriminováni ve srovnání s nechráněnými územími – statistické výsledky ( Nejsou zásadní rozdíly mezi obyvateli chráněných území a obyvateli vně území. CHKO Třeboňsko – je zde nejvyšší zastoupení relativně spokojených obyvatel s pozitivním vztahem k ochraně přírody. CHKO Křivoklátsko – obyvatelé s vyhraněnými postoji se zde vyskytují méně. Je zde zřejmě silnější podíl obyvatel s vyšší vazbou na území. CHKO Šumava – zde dochází k určité polarizaci názorů k ochraně přírody (zvýšené zastoupení jak příznivců tak i odpůrců ochrany přírody), ale i zvýšený počet obyvatel, kteří jsou relativně nespokojeni a současně mají kladný vztah k ochraně přírody.

Jak se k rekreačnímu využití chráněných území přistupuje v zahraničí (např. Rakousko, SRN, Itálie, Estonsko)? expertní systémy pro management chráněných území (IPAM Joe)

Turistický tlak na chráněná území v zahraničí (Biodiversität kontrovers, Linz, 2010) Stále častější konflikt mezi ochranou přírody a turismem v chráněných územích. Např. v pobřežních zónách Galapág (World Herritage Site) je překračována carrying capacity 15x a vyvolává sociální problémy! Konsumismus jako hlavní zdroj problémů. Krajina je jen kulisou pro sport. Preference extrémních sportů s velkým tlakem na přírodní prostředí. Nové strategie turistů – „pohled ze stopy vlka“, „bobří safari“, „cesta mokřady“ (EU – Estonsko, NP Soomaa), Rakousko („tradiční pohled na život v chráněných územích“). Indikace změn v chráněných územích – „naši ptáci si kupují letenky pryč“ (hrozivý úbytek ptáků ve střední Evropě).

Závěr Základem pro management chráněných území jsou plány péče. Na ty v oblasti péče o les navazují lesní hospodářské a souběžně plány rozvoje příslušných obcí. Při navrhování integrovaného managementu ve velkoplošných chráněných územích hrají klíčovou roli správy NP a CHKO, které řídí a koordinují výzkum a rozvoj na svém území. Výzkum zásadním způsobem přispívá k poznání přírodních podmínek a biodiverzity i k poznání jejího ovlivnění člověkem. Od vědeckých poznatků by se mělo odvíjet také plánování dalšího využití území, včetně rekreačního.

Závěr Výzkum se proto musí týkat nejen přírodních charakteristik území, ale také charakteristik socioekonomických včetně dopadu rekreace. Rekreační využití chráněných území musí být řešeno jako součást plánu péče o chráněná území a s ohledem na to, že základním úlohou těchto území je ochrana biodiverzity. Plánování na základě vědeckých a odborných poznatků by mělo být upřednostněno před politickými, ekonomickými a často také krátkozrakými populistickými rozhodnutími.

Zdroje Projekt „Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem místních komunit“, ( Projekt IPAM – Toolbox Integrative Protected Area Management (Community Initiative INTERREG III B (2000 – 2006) CADSES (www. Community Initiative INTERREG III B (2000 – 2006) urschutz_termine/tagung_biodivers_kontrovers/

Děkuji za pozornost