Nové civilizační výzvy Řešení pro budoucnost Petr Nečas Tomáš Julínek, Marek Šnajdr Martin Kocourek.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
Advertisements

Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Programová konference ČSSD Michal Hašek Předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje , Hradec Králové Silné, samostatné a spravedlivé.
Dopad daňových reforem na trh bydlení ing. Tomáš Prouza, MBA, ředitel péče o klienty a ombudsman Stavební fórum, Praha, 22. května 2007.
Hospodářská politika státu
Agregátní poptávka a nabídka
Sociální zabezpečení a důchodová politika
1 Mezinárodní konference 80 let sociálního pojištění „Současnost sociálního pojištění“ Svaz průmyslu a dopravy ČR Ing. Zdeněk Liška generální.
SOCIÁLNÍ POLITIKA STÁTU
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
TÉMA: SPRAVEDLIVÁ REFORMA HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY AUTOŘI: JAN MLÁDEK, JIŘÍ HAVEL HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA.
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Reforma zdravotnictví ČSSD Zdravotnický systém potřebuje postupné úpravy a změny, tedy evoluční způsob reformy. Pravicové strany se v posledních letech.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
SCLLD MAS Pobeskydí ve verzi návrhu Ostrava,
Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Proč potřebujeme nákupčí zdravotní péče MUDr. Pavel Hroboň, M.S.
Petr Nečas místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí 27. listopadu 2008 Důchodová reforma.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
MARKETING.
Stáří jako sociální událost
Navrhovaná reformní opatření důchodový systém Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Důchodový systém v České republice a jeho reforma zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů.
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
Česká republika a Slovensko dvě země, dvě reformy Dialogem ke změně – slovenská zkušenost CERGE-EI, Praha, PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo.
Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb v MSK Úvodní konference k projektu Sanatoria Klimkovice.
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Trh práce a politika zaměstnanosti
Konference Net ZP – Síť péče o osoby se zdravotním postižením Včasná pracovní diagnostika pro tělesně postižené CZ.1.04/5.1.01/B Mgr. Martin Korych.
Sociální politika KVSOPO Jaro 2006 Katedra veřejné ekonomie Mirka Wildmannová 5. patro, místnost 523 Konzultační hodiny: úterý
Rozpočty obcí a krajů v roce 2009 v návaznosti na aktuální ekonomický vývoj Ministerstvo financí ČR Praha červen 2009 Jan Zikl ředitel odboru financování.
Vliv demografického vývoje na důchodový systém v ČR Ing. Lenka Fulínová.
Prosperita a konkurenceschopnost František Laudát.
ZÁSADY TRANSFORMACE ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN Praha,
Paragraf Fišerové – dopady na pacienty, pojišťovny a poskytovatele zdravotní péče.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
Růst počtu lidí v poproduktivním věku jako zdroj ohrožení veřejných financí, formy penzijního připojištění v ČR a Evropě.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Ing. Luděk Tesař ekonom Ekonomika ČR v souvislostech rozpočtů.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Makroekonomické aspekty demografického vývoje doc. Ing. Miroslav Kuře, CSC., Ing. Lucie Marková, Ph.D. SVŠES.
Monetarismus Milton Friedman (1912 – 2006)
Politika pracovního trhu
Soustava veřejných rozpočtů
ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Martin Havlena
Fiskální politika Pavel Seknička.
Tisková konference ČMKOS
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
FISKÁLNÍ A MONETÁRNÍ POLITIKA
Poptávka po zdravotní péči
Věk sám o sobě není důvodem zvýšené potřeby péče.
Terénní péče o seniory s demencí a jejich podpora v domácím prostředí
Tisková konference ČMKOS
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
10. seminář Zdravotnictví.
BYDLENÍ PATŘÍ MEZI ZÁKLADNÍ PRIORITY ČSSD
Zdravotnictví: hospodářský kontext
Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Budoucnost domácí péče
Transkript prezentace:

Nové civilizační výzvy Řešení pro budoucnost Petr Nečas Tomáš Julínek, Marek Šnajdr Martin Kocourek

Moderní sociální systém Důchodová reforma  Reakce na demografický vývoj je snad nejdůležitější dlouhodobou výzvou, které čelíme  Čeští penzisté jsou extrémně závislí na státem organizovaném průběžném systému  Náš důchodový systém musí být rozvinut do podoby celé řady konkrétních modelů důchodového připojištění, spoření či investování, a používat tyto nástroje budeme muset od mladého věku  Do důchodového systému budeme muset vkládat více soukromých prostředků, a to na ryze individuální a dobrovolné bázi

Moderní sociální systém Adresný a spravedlivý sociální systém  Konzervativní politika je založena mj. na sociální soudržnosti s potřebnými  Sociální cítění není výsadou pouze levice, která by si ráda tuto oblast před veřejností přivlastnila  Rozlišujeme nezodpovědný populismus pod zástěrkou budování „sociálního státu“ a skutečnou solidaritu odpovědných  Nákladný sociální systém, který není v souladu s vývojem ekonomiky, vede k obrovským dluhům  Prosazujeme adresný a spravedlivý sociální systém, který pomáhá těm, kteří to skutečně potřebují

Moderní sociální systém Adresný a spravedlivý sociální systém  Sociální zabezpečení musí odpovídat ekonomickým možnostem státu  Klademe důraz na pomoc sociálně znevýhodněným skupinám  Sociální systém nesmí být zneužíván, protože pak je zneužívána i naše solidarita  Ti, kdo pobírají sociální dávky, si musí být vědomi, že vedle práv mají i povinnosti  Sociální dávky budeme ještě silněji vázat na aktivitu člověka a striktní dodržování pravidel

Moderní sociální systém Adresný a spravedlivý sociální systém  Dáváme přednost nízkým daním a rozšíření svobody volby rodičů při sladění péče o děti a práce  Chceme nechat rodinám více peněz za cenu adresnějšího sociálního systému  Chceme rodinám nabídnout nové formy péče o děti a posílit možnosti zaměstnávání rodičů malých dětí.  Prudce zvýšíme počet částečných pracovních úvazků a vytvoříme předpoklady pro větší soulad pracovní aktivity a péče o děti

Moderní sociální systém Adresný a spravedlivý sociální systém  Preferujeme péči o seniory v domácím prostředí a přirozené komunitě  Vytvoříme moderní, kvalitní a na míru potřeb klienta ušitý systém sociálních služeb, spočívající v rozmanitém spektru terénních a ambulantních služeb, stacionářů a respitních zařízení  Budeme podporovat pracovní aktivity seniorů a vhodné bydlení pro seniory

Moderní sociální systém Pružný pracovní trh  Sociální systém musí vytvářet prostředí, kdy práce i za nízkou mzdu je výhodnější, než pobyt na sociálních dávkách  Pracovní trh musí být motivující, zvýhodňující aktivitu a trestající pasivitu při hledání nového pracovního místa.  Celosvětové zkušenosti ukazují, že čím pružnější je trh práce, tím nižší je nezaměstnanost  Navrhneme změnu pracovního práva tak, aby bylo umožněno snadnější zaměstnávání a vytváření nových pracovních míst

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR Výzvy a trendy ve zdravotnictví  Poptávka po zdravotních službách vzrůstá s vývojem společnosti a je živena především širokou nabídkou nových medicínských postupů a zvýšeným očekáváním občanů  Tento trend bude v následujících letech pokračovat a bude dramaticky umocněn stárnutím populace  Financování zdravotnictví musí projít významnými změnami  Průběžný systém postavený na výběru zdravotní daně nedává šanci ekonomicky aktivním, aby zajistili dostatek prostředků pro léčení svých starších spoluobčanů; je to problém již dnešních třicátníků

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR Výzvy a trendy ve zdravotnictví  Moderní technologie a léky přispívají ke zlepšení zdravotního stavu, ale jsou v souhrnu mnohem dražší, než ty předchozí  Limity a omezený přístup k této péči jsou nepřijatelné  Jedinou správnou reakcí je vytvoření natolik flexibilního zdravotního systému, aby v něm bylo možné hodnotit přínos nových postupů v porovnání s jejich cenou  Lidé mají vyšší nároky na kvalitu služeb a pohodlí při jejich čerpání, vyžadují informace, významně se bude zvyšovat poptávka po zdravotních službách

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR Budeme vycházet z následujících tezí:  Musíme postavit občana do centra pozornosti a umožnit mu roli odpovědného spotřebitele  Základními jistotami jsou zachování povinné účasti ve veřejném zdravotním systému i vzájemné solidarity  Anonymní platba zdravotními pojišťovnami bez možnosti spolurozhodování však vede zvláště při krizi veřejného rozpočtu ke „zdravotnictví na příděl“

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR  Aby občané měli možnost rozhodnout, komu půjdou jejich peníze, ať přímo nebo skrze zdravotní pojištění, musíme umožnit:  kombinaci zdravotní daně s paušálním pojistným (konkurence zdravotních pojišťoven),  výběr zdravotních plánů v rámci veřejného zdravotního pojištění,  široký výběr připojištění v rámci veřejného systému,  kontrolu a spolurozhodování prostřednictvím osobního účtu,  kombinovat soukromé zdroje s veřejnými v bezpečném prostředí osobního účtu,  zavedení a rozšíření podílu zdravotního spoření v rámci průběžného systému, zvláště pro mladou generaci

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR  Nezbytným předpokladem jsou jasně nastavená pravidla pro všechny zúčastněné a účinná kontrola státu  Zdravotně sociální služby budou stále získávat na významu se stárnutím populace a budou vyžadovat zvláštní financování  Naší cestou je financování založené na možnostech kombinovat prostředky z různých zdrojů na osobním účtu se zvláštním doplňkovým pojištěním

Zdravotnictví jako konkurenční výhoda pro ČR  Sektor zdravotních služeb s podílem vysoce kvalifikované síly může podobně jako IT odvětví přinášet vysokou přidanou hodnotu pro hospodářství země; může tím významně přispět k růstu HDP  Rozvoj kvality služeb umožní jejich prodej i do zahraničí, potenciál ČR je v této produkci velký  Vyčkávání s reformními kroky nás připravuje o konkurenční výhodu v EU

Zdravé veřejné finance Vycházíme z následujících tezí a principů:  Veřejný dluh je veřejným nepřítelem číslo jedna  Na budoucnost bychom si měli umět vydělat, nikoliv na ni jen (u)šetřit  Nízká daňová zátěž a rozumné veřejné výdaje jsou dlouhodobým řešením  Daně by měly sloužit, nikoliv trestat úspěšné lékaře, profesory, IT specialisty a další vysoce kvalifikované profese prohloubením daňové progrese  Byrokracie a administrativa musí obsluhovat, nikoliv obtěžovat

Zdravé veřejné finance Vycházíme z následujících tezí a principů:  Vývoj hospodaření soustavy veřejných rozpočtů musí umožnit v dlouhodobém horizontu dosahovat vyrovnaného výsledku hospodaření  Vývoj celkového veřejného dluhu nebude mít v budoucnu vliv na stabilitu veřejných financí  Naše politika bude odpovídat přiměřenému stupni stability, případně předvídatelnosti změn daňových sazeb v budoucnosti

Zdravé veřejné finance Budeme se držet následujících zásad:  Sestavování návrhů státních rozpočtů bude prováděno prostřednictvím metody fiskálního cílení  Od roku 2020 při sestavování státních rozpočtů bude dodržováno následující pravidlo pro stanovení salda státního rozpočtu: ((HDPsc(r)+HDPsc(r-1))/2) – navržené saldo SR <= 3  Ve státních finančních aktivech a pasivech bude zřízen rezervní fond cyklických rizik, kam budou převáděny případné (cyklické) přebytky sald státních rozpočtů  Zdroje z tohoto rezervního fondu budou zapojovány do financování výdajů státního rozpočtu v období recese ekonomiky

Zdravé veřejné finance Budeme se držet následujících zásad:  Fiskální politika musí přispívat k nízké a předvídatelné úrovni inflace a úrokových sazeb  Těžiště daňové zátěže, resp. její další restrukturalizace bude spočívat v nepřímých daních  Správa, výběr, struktura a sazby daní budou neustále zpřehledňovány, sjednocovány a zjednodušovány  Výdaje státního rozpočtu budou restrukturalizovány ve prospěch kapitálových výdajů na úkor výdajů běžných  Rozpočtová kázeň a její dodržování bude nově podrobena vyvozování odpovědnosti prostřednictvím sankčních a motivačních mechanismů

Zdravé veřejné finance Použijeme následující nástroje:  Ústavní zákon o rozpočtové kázni a odpovědnosti („finanční ústava“)  Dlouhodobá fiskální vize  Zákon o vyrovnaném státním rozpočtu do roku 2017  Modernizovaná rozpočtová legislativa (Rozpočtová pravidla, Jednací řád PSP)

Děkuji za pozornost