Cíle hospodářské politiky hierarchie cílů hospodářské politiky ekonomické cíle hospodářské politiky vztah mezi cíli hospodářské politiky hodnocení účinnosti hospodářské politiky

Hierarchie cílů hospodářské politiky Maximalizace společenského blahobytu Základní společenské cíle (hodnoty) Tradiční ekonomické cíle Zdroj: Urban L. a kol. 1994

Maximalizace společenského blahobytu Celková suma dílčích užitků jednotlivých členů společnosti Taková „kvalita“ společnosti, kterou „… lze zvýšit pouze tehdy, lze-li ve společnosti učinit takovou změnu, která bude výhodná pro všechny její členy nebo jen pro některé z nich, aniž by znevýhodnila jiné…“ Lze měřit společenský blahobyt? Co je měřítkem společenského blahobytu? Zdroj: Kliková, Ch. – Kotlán, I.: Hospodářská politika. Sokrates. Ostrava 2003. ISBN 80-86572-04-8.

Základní společenské cíle Svoboda Spravedlnost Pokrok Jistota Racionalita Nezávislost Demokracie Svoboda – stejná práva pro všechny jsou zaručená rovností všech lidí a ochrana před útlakem je vyjádřena v zákonech a ve společenské funkci práva. Spravedlnost – stejná práva pro všechny/ stejná odměna za stejnou námahu. Jistota – absence strachu o svobodu. Pokrok – změna na vyšší kvalitativní úroveň. Nezávislost – suverenita/ zodpovědnost sám za sebe a své činy. Demokracie – politický proces prosazování základních společenských cílů. Racionalita – nejlepší možnost realizace cílů.

Tradiční ekonomické cíle Tradiční ekonomické cíle neboli cíle hospodářské politiky státu jsou podmnožinou cílů státu jako takového, tj. zajištění podmínek pro stabilní a progresivní vývoj ekonomiky. Výše uvedené můžeme zúžit na 4 „tradiční“ ekonomické cíle: Vyvážený a stabilní ekonomický růst Nízká míra nezaměstnanosti Nízká a stabilní inflace Vnější rovnováha

Velikost produkce Základní makroekonomické agregáty Hrubý domácí produkt (veškerá finální produkce vyrobená v dané zemi za sledované období, výrobními faktory umístěnými v této zemi) Hrubý národní produkt (veškerá finální produkce vyrobená kdekoliv ve světě za sledované období, avšak za pomocí domácích výrobních faktorů) Čistý domácí produkt/Čistý národní produkt (Získáme, zahrneme-li do výpočtu jen čisté investice - odečteme amortizaci nebo sečteme-li národní důchod a nepřímé daně.)

Velikost produkce Hrubý domácí produkt Výpočet Nominální - Je vypočten v běžných cenách (ceny, které převládají na trhu v době, za kterou je HDP počítán) Reálný - Je vypočten ve stálých cenách (ceny, které jsou očištěny od změn). Výpočet: Oceněním stálými cenami Deflací, tj. očištění o inflační vlivy - deflátor HDP Výpočet Výdajová metoda - Sečtením výdajů domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb vyprodukovaných v dané zemi v daném roce. HDP = C + I + G + NX Důchodová metoda - Součet důchodů/příjmů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů, jež byly na tvorbu HDP použity. HDP = NI + nepřímé daně + amortizace Produkční metoda - Výpočet prostřednictvím přidané hodnoty zpracováním, kterou jednotliví výrobci postupně v průběhu výrobního procesu přidávají svým úsilím k hodnotě nakupovaných surovin, polotovarů a služeb

Výhody/nevýhody HDP Výhody Nevýhody Relativně jednoduché na výpočet Ukazuje ekonomickou sílu země Nevýhody Stínová ekonomika (šedá, černá ekonomika) Práce doma Volný čas Kvalita a společenská hodnota statků ŽP a přírodní zdroje Zahrnuje činnosti, které škodí člověku – např. výdaje na zbrojení

Velikost produkce Alternativní makroekonomické agregáty Systém národních účtů – zachycuje toky v národním hospodářství, tj. zdroj makroekonomických informací. Alternativní makroekonomické agregáty Čistý ekonomický blahobyt (NEW) - Úprava HDP, aby odrážel pouze aktivity, které přispívají k blahobytu země, tj. – záporné externality, - škody na životním prostředí, - výdaje na zbrojení, + práce pro sebe, + hodnota volného času Ukazatel lidského rozvoje (tzn. Index HDI) - Pokouší se měřit, jak hospodářská výkonnost přispívá ke zdravému a dlouhému životu, obecné vzdělanosti a slušné životní úrovni obyvatelstva Zelený produkt - Sčítají se negativní body udělované v 10 oblastech: např.: denní příjem kalorií, očkování dětí, míra inflace, občanská práva atd.

Mezinárodní srovnávání výkonnosti ekonomik Převod pomocí oficiálního směnného kurzu – převod na společnou měnu parity kupní síly – kurz, který je dán cenou určitého daného koše komodit v jednotkách měny srovnávaných zemí Metody fyzických ukazatelů - u méně vyspělých zemí, které nemají systém národního účetnictví. Využívá korelace mezi úrovni produkce a spotřebou určitých statků v daném období, může být vyjádřeno v nepeněžních jednotkách

Ekonomický růst Ekonomický růst - tempo růstu reálného HDP Krátkodobý vs. dlouhodobý význam potenciální produkt – produkt, při kterém jsou dlouhodobě plně využity zdroje Ekonomická síla Je daná absolutní výší HDP Ekonomická úroveň Je vypočítaná jako podíl HDP na obyvatele

Nezaměstnanost Za nezaměstnané se podle mezinárodně srovnatelné metodiky považují všechny osoby patnáctileté a starší, které žijí na daném území a splňují 3 podmínky Mezinárodní organizace práce: jsou bez práce; aktivně hledaly práci; jsou připraveny k nástupu do práce. Druhy nezaměstnanosti Frikční Strukturální Konjunkturní/cyklická Sezónní Registrovaná/Skrytá nezaměstnanost

Nezaměstnanost Nezaměstnanost vyjadřujeme mírou nezaměstnanosti (u) 𝑢= 𝑈 𝐿 ×100 % , U ….. nezaměstnaní L ….. ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní síla) Kdo nepatří mezi ekonomicky aktivní? Studenti, Vězni Fyzicky a mentálně práce neschopné osoby Ti, kteří práci nehledají

Nezaměstnanost Přirozená míra nezaměstnanosti NAIRU (Non Accelerating Inflation Rate of Unemployment) Milton Friedman Přirozená míra nezaměstnanosti je definována jako úroveň nezaměstnanosti, při níž je míra inflace stabilní, tedy inflace ani neakceleruje ani nedeceleruje. Co ovlivňuje přirozenou míru nezaměstnanosti? Výše podpor v nezaměstnanosti Doba vyplácení podpory Organizace trhu práce Vytrvalost a schopnost najít práci Demografická skladba pracovní síly Strukturální parametry ekonomiky

Inflace Je definována jako zvyšování cenové hladiny, které má za následek snižování kupní síly peněz. Inflace poptávková – nerovnováha nabídky a poptávky s převisem poptávky Inflace nabídková (nákladová) – způsobená růstem nákladů Inflace importní – způsobena růstem dovozních cen

Inflace Mírná Pádivá Hyperinflace Probíhá po delší dobu relativně mírným a víceméně stabilním tempem tj. méně než 10 % Pádivá Rychlá inflace ve výši do 100 % Hyperinflace Extrémní formou inflace nad 100 % Přijatelná velikost inflace 2 – 4 % ročně

Inflace Pozitivní efekty Negativní efekty Stimuluje ekonomické subjekty k činnostem, které by bez její existence neprováděly Negativní efekty Anticipovaná/neanticipovaná inflace Nestabilní inflace Vztah mezi věřiteli a dlužníky Vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli Přerozdělení příjmů a bohatství mezi jednotlivcem a státem Přeceňovací náklady /menu costs Náklady ošoupaných podrážek Pozitivní efekty – na straně zaměstnanců, zaměstnavatelů, změna portfolia ekonomických subjektů, „inflační rezerva“ Anticipovaná/neanticipovaná inflace = očekávaná/neočekávaná inflace

Měření inflace Používáme cenové indexy Index spotřebitelských cen (CPI) – vyjadřuje jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při stále stejném koši komodit základního období. Implicitní cenový deflátor – podíl nominálního a reálného produktu (jak se změní cena daného koše komodit v běžném období oproti základnímu období při koši komodit běžného období) Cenový index výrobců (PPI) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_inflace http://www.cnb.cz/cs/statistika/inflace/

Platební bilance Statistický účetní záznam sestavený na principu podvojného účetnictví, který sumarizuje veškeré ekonomické transakce mezi subjekty domácí země a subjekty ostatních zemí za určité časové období Členění: Horizontální – běžný účet, finanční účet, účet devizových rezerv Vertikální – kreditní, debetní položky

Platební bilance Výkonová bilance Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody Běžný účet Kapitálový účet Přímé investice Portfoliové investice Ostatní investice Finanční účet Chyby, opomenutí a kurzové rozdíly Devizové rezervy Výkonová bilance

Platební bilance Devizový kurz – jedním z cílů hospodářské politiky v oblasti vnější rovnováhy je udržování stabilního devizového kurzu Vyjádření poměru, ve kterém je směňována jednotka domácí měny za měnu zahraniční Měny se směňují na devizovém trhu Konvertibilita měny = volně směnitelná měna za měnu jinou nebo za zlato.

Vztah mezi cíli hospodářské politiky Horizontální vztahy Negace (konfliktnosti) – inflace vs. nezaměstnanost Neutrality (nezávislosti) – past na investice  úroková míra vs. investice Komplementarity – objem produkce vs. zaměstnanost Totožnosti – nezaměstnanost vs. zaměstnanost Vertikální vztahy Nadřízenost/podřízenost – průmyslová produkce vs. HDP

magický čtyřúhelník – základní verze Grafické zachycení základních ekonomických cílů Meziroční tempo růstu reálného produktu – y (%) Průměrná roční míra nezaměstnanosti – u (%) Průměrná roční míra inflace – π (%) Podíl salda běžného účtu PB na nominálním produktu – bú (%) Optimální čtyřúhelník (dle OECD) Meziroční tempo růstu reálného produktu – 3 % Průměrná roční míra nezaměstnanosti – 5 % Průměrná roční míra inflace – 2 % Podíl salda běžného účtu PB na nominálním produktu – 0 %

magický čtyřúhelník – základní verze Čím více se bude magický čtyřúhelník sledované země blížit magickému čtyřúhelníku optimálnímu, tím lze hospodářskou politiku považovat za úspěšnější a účinnější. y (%) 3,6 3 0 5 8,6 -4,7 0 3 u (%) bú (%) 4,7 2 π (%)

magický čtyřúhelník – rozšířená verze Umožňuje srovnávat situaci jednotlivých zemí ve vztahu k jejich optimu a nikoliv k průměrné hodnotě. Pracuje s: potenciálním růstem produktu, přirozenou mírou nezaměstnanosti a optimální mírou inflace Vrcholy magického čtyřúhelníku: /Δy/=y-y* /Δπ/=π-π* /Δu/=u-u* /Δbú/=bú-bú*=bú-0=bú

magický čtyřúhelník – rozšířená verze Čím více se rozšířená verze čtyřúhelníku blíží optimální verzi, tím je hospodářská politika účinnější, čím je jeho obsah menší, tím je hospodářská politika účinnější. y (%) 2,6 0,6 0 0 4,7 u (%) bú (%) 2,7 π (%)

Ekonomický růst vs. nezaměstnanost Krátkodobý ekonomický růst  růst reálného HDP Nezaměstnanost  míra nezaměstnanosti  Cíl dosahování těchto dvou cílů není v konfliktu Převyšuje-li růst reálného HDP růst potenciálního produktu, potom dochází k poklesu míry nezaměstnanosti Okunův zákon Zvýší-li se skutečná míra nezaměstnanosti o 1 % oproti přirozené míře nezaměstnanosti, poklesne reálný produkt o 2-3 % oproti potenciálnímu produktu Arthur Okun – analýza tempa růstu reálného HDP a míry nezaměstnanosti v USA v letech 1960-1992

Inflace vs. nezaměstnanost Inflace  míra inflace (míra mzdové inflace) Nezaměstnanost  míra nezaměstnanosti  Cíl dosahování těchto dvou cílů je konfliktní Vztah mezi inflací a nezaměstnaností je popisován pomocí Phillipsovy křivky. A.W.Phillips popisoval vztah mezi mírou změny nominálních mezd a mírou nezaměstnanosti. Nízká nezaměstnanost je doprovázena rostoucími nominálními mzdami a naopak CB zvýší peněžní zásobu (doprovázeno inflací), doprovázeno poklesem reálných mezd, růstem poptávky firem po práci.

Inflace vs. nezaměstnanost Mzdová inflace (%) Míra nezaměstnanosti (%) 𝜋= 𝜋 𝑆 −𝜀. 𝑢− 𝑢 ∗ 𝜋 … míra cenové inflace (%), 𝜋 𝑆 … setrvačná míra cenové inflace (%), u… míra nezaměstnanosti (%), 𝑢 ∗ … přirozená míra nezaměstnanosti (%), 𝜀 …citlivost míry cenové inflace na odchylku míry nezaměstnanosti od její přirozené míry

Inflace vs. ekonomický růst Krátkodobý ekonomický růst  růst reálného HDP Inflace  míra inflace  Cíl dosahování těchto dvou cílů je v konfliktu Pokud ekonomika dosahuje ekonomického růstu  nezaměstnanost se snižuje a pokud je inverzní vztah mezi nezaměstnaností a inflaci  inflace roste tj. pokud dosahuje ekonomika ekonomického růstu, dochází také k růstu inflace, pokud je ekonomika v poklesu, dochází také k poklesu inflace. Má CB snižovat inflaci? Krátkodobé hledisko NE, pokud se nepohybuje ve velmi vysokých číslech. Snížení inflace  snížení tempa ekonomického růstu.

Inflace vs. ekonomický růst Dlouhodobý ekonomický růst  růst reálného HDP Inflace  míra inflace  Cíl dosahování těchto dvou cílů je v konfliktu inflace má nelineární efekty na dlouhodobý ekonomický růst  škodí od vyšších hladin (jednociferná inflace dlouhodobý ekonomický růst nepoškozuje spíše stimuluje) Nestabilní inflace je škodlivá – má vliv na dlouhodobý ekonomický růst ve všech hladinách Je inflace v dlouhém období pro ekonomický růst škodlivá? Přesáhne-li inflace 25 % je dezinflační politika CB vhodná. Velmi vysoká míra inflace snižuje ekonomický růst, její sníženi povede ke stimulaci ekonomického růst v delším období (krátkodobě k poklesu produktu).

Vnitřní vs. vnější cíle HP Vnitřní rovnováha  velikost produkce je rovna potenciálního produktu, nezaměstnanost je na přirozené míře a inflace je nízká a relativně stabilní Vnější rovnováha  vyrovnaná platební bilance, neexistence tlaků na devizový kurz či na zvyšování zahraničního dluhu  Cíl dosahování vnitřní i vnější rovnováhy Politika měnící výdaje – mění absolutní výši celkových výdajů v ekonomice např. snižování/zvyšování úrokových sazeb, změna vládních výdajů, daní, atd. Politika přesunující výdaje – přesun výdajů mezi domácím sektorem a zahraničím např. devalvace/revalvace, zavedení cel a kvót, atd

Hodnocení účinnosti HP Magický čtyřúhelník Ratingové hodnocení státu Standard&Poor´s Moody´s Investor Service IBCA Index útrap – sčítá se míra inflace a míra nezaměstnanosti Index stabilizace – sčítá se míra inflace a dvojnásobek míry nezaměstnanosti Index neoblíbenosti – rozdíl míry inflace a trojnásobku tempa růstu HDP