Lektor Mgr. Pavel PETR, LL.M. Studium:

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Odpovědnost při hospodaření s majetkem státu
Advertisements

Zaměstnání mladistvých
Předmět a prameny pracovního práva
Přijímání do pracovního procesu
Vybrané právní aspekty pracovního práva
Zákoník práce v teorii a praxi část I
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_12.
PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAHY
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_11.
AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Název školy: Střední průmyslová škola, Ostrava - Vítkovice, příspěvková organizace Autor: Ing. Andrea Modrovská Datum: 21. dubna 2012 Název: VY_32_INOVACE_7.3.4.
Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Hodonín Pracovně právní vztahy.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona:III/2 Č. materiálu VY_32_INOVACE_227.
Zpracoval: Ing. Jiří Stonawský
Žáci si interaktivně, ústně i písemně opakují dané učivo.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Adamčíková Zdeňka Název šablonyIII/2.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
PRACOVNÍ PRÁVO Pracovní doba JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Název vzdělávacího materiálu Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Tematická oblast Pracovní a trestní právo Datum vytvoření18.
Všeobecný přehled Pracovní právo Mgr. Pavel PETR.
Kolektivní vyjednávání. Kolektivní smlouvy (KS)  upravují individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a práva a povinnosti smluvních.
Vykonavatelé vlastnického práva státu
PRACOVNÍ PRÁVO Vznik pracovního poměru JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jana Milotová, Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková.
Oblasti úpravy pracovního práva 1. Volný pohyb osob (pracovníků) 2. Rovné zacházení a boj s diskriminací 3. Pracovní podmínky 4. Ochrana zaměstnanců 5.
Pracovní doba, BOZP Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v ES – přednáška č. 4.
Odměňování pracovníků ve veřejné správě a veřejných službách
1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu cz, ISSN: , financovaného.
JUDr. Jaroslav Stránský
Odvolání z funkce a další zvláštnosti postavení vedoucího zaměstnance
Skončení pracovního poměru
Základy práva Právní systémy Stát a právo
Vybrané kapitoly z pracovního práva V ČESKÉ REPUBLICE Seminář „Budoucnost pro připravené“ 2011.
Téma 6 Skončení pracovního poměru
PRACOVNÍ PRÁVO. Definice Pracovní právo je právní odvětví zahrnující prvky soukromého a veřejného práva Upravuje právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli,
Pracovněprávní vztahy v organizaci Pracovní vztahy, prvky pracovních vztahů, přijímání do pracovního poměru Změny pracovního poměru.
262/2006 Sb., zákoník práce 89/2012, občanský zákoník 2.
Právní úprava podnikání. Pojem a význam práva Souhrn norem, stanovených uznaných státem k dosažení určitých společenských účelů, jejichž zachování je.
VY_62_INOVACE_ Pracovněprávní vztah.
VY_32_INOVACE_LID_18 VY_32_INOVACE_LID_18 Pracovně-právní vztahy.
Ing. Veronika Dostálková MBA ZÁKONÍK PRÁCE Podnik a podnikání 3. ročník Srpen 2012.
Odměňování pracovníků. 3. ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední.
Vybrané otázky nového ZÁKONÍKU PRÁCE Zákon č. 262/2006 Sb.
Aktivní politika zaměstnanosti – Modul III LEGISLATIVA.
ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ (základní pojmy) VY_32_INOVACE_11_1_5 ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ (základní pojmy) Autor: Ing. Jana Rauscherová Zkvalitnění výuky na.
Výukový materiál Zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Název projektu: Zlepšujeme a vzděláváme Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Téma 5 Skončení pracovního poměru Zákoník práce § 48 až 73.
Firemní data mimo firmu: z pohledu zákoníku práce JUDr. Josef Donát, LLM, ROWAN LEGAL ISSS 2014, Hradec Králové.
Legislativa v oblasti RP (žen a mužů) Mgr. Veronika Šprincová.
Odpovědnost za disciplinární správní delikty. Pojem disciplinárního správního deliktu disciplinární (kázeňský delikt)=porušení disciplíny kázně disciplinární.
Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU.
PRACOVNÍ DOBA VY_32_INOVACE_2_1_5 PRACOVNÍ DOBA Autor: Ing. Jana Rauscherová Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace Gymnázium a Střední odborná.
Téma 2 Odměňování Mzdy a platy v odměňování zaměstnanců.
Téma 7 Skončení pracovního poměru
Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v ES
Datum:   Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
Pracovně právní vztahy
Základy pracovněprávních vztahů
Ekonomika Personální činnost 3. Ing. Miroslava Farmačková
Téma 2 Odměňování Mzdy a platy v odměňování zaměstnanců.
Základy pracovněprávních vztahů
Téma 6 Skončení pracovního poměru
Ekonomika malých a středních podniků
ZÁKONÍK PRÁCE základy pracovněprávních vztahů
Téma VÝVOJ NÁZORŮ NA PODSTATU MZDY
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
zpracovaný v rámci projektu
Digitální učební materiál
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
JUDr. Milan Tomeš - Profil
Transkript prezentace:

Lektor Mgr. Pavel PETR, LL.M. Studium: Právnická fakulta MU v Brně (Mgr.) Nottingham Trent University (LL.M.) Působiště: SOKRATES Bohemia, personální ředitel Právnická fakulta UP, Olomouc

Pracovní právo

Literatura JAKUBKA, J. a kol. Zákoník práce s komentářem. ANAG, Olomouc, 2007 ISBN 978-80-7263-370-8. JOUZA, L. a kol. Zákoník práce s komentářem. Poradce, Český Těšín, 2007, ISSN 1211-2437 JAKUBKA, J. Zákoník práce s výkladem. Grada, 6.vydání. Praha 2007, ISBN 978-80-247-2041-8 ÚZ Zákoník práce 2009 – číslo 568

Co vidíte?

Právo veřejné a soukromé Ústavní Trestní Finanční Správní Soukromé Občanské Obchodní Pracovní Rodinné

Právo Normativní systém (systém norem) Právo Normy – pravidla chování Stanovené a sankciované státem Právo = stát (v objektivním smyslu) Nárok = subjektivní právo

Prameny práva Označení pro vnější formu  formální Pouze takové pravidlo, které má státem uznanou formu je pramenem práva Označení pro zdroje  materiální Stav dané společnosti Tradice, zvyklosti Technologickou, ekonomickou, kulturní úroveň Obecně – společensko-historický kontext

Prameny práva - Formální Právní obyčej Normativně právní akt Soudní a správní precedent Normativní smlouva

Angloamerický právní systém Common law Equity Judge-made law Case law Doktrína precedentů Právní obyčeje Málo ovlivněno ŘP Statute law

Angloamerický právní systém Prameny Obyčeje Precedenty Statute law – psané Právní literatura

Kontinentální systém Ovlivněno ŘP (resp. jeho recepcí) Zákon, psané právo Code Civil 1804 ABGB Rakousko 1811 BGB Německo1900 Zivilgesetzbuch Švýcarsko 1907 členění na veřejné a soukromé právo

Islámský systém Označováno jako Šaría Platí vedle kodifikovaného práva 19.stol sekularizace práva islámských zemí Prameny Korán Sunna – tradice o výrocích Mohameda Idžma – právní principy v islámské spol. Kijás – analogie Taklíd – neměnnost – zjevené právo – Alláh vytvořil; zvěstoval Prorok Typické nerovné postavení M a Ž Tělesné tresty Vysoké trestní sazby Příslušnost k šíjítské x sunitské orientaci

Kefalín… Co je to absurdní? Britští televizní diváci hlasovali o nejabsurdnějších zákonech Málo známý zákon, který lidem zakazuje, aby umírali na půdě Parlamentu, vybrali televizní diváci stanice UK Gold jako nejabsurdnější britské legislativní ustanovení. Jako druhý nejabsurdnější byl vybrán zákon, podle něhož je nalepit známku na dopis vzhůru nohama (v Británii mají poštovní známky na sobě portrét královny) velezradou. Na třetím místě se umístil zákon, podle něhož smí být na veřejnosti v Liverpoolu "nahoře bez" pouze prodavačky v obchodech s tropickými rybami. Jako nejabsurdnější mezinárodní zákon byl vybrán zákon z Ohia, kde je protizákonné opíjet ryby.

Kefalín… Co je to absurdní? Když někdo ve Skotsku zazvoní u dveří vašeho domu a chce použít vašeho záchodu, musíte mu to umožnit. Těhotná žena se v Británii smí kdekoliv vymočit, třeba i do policistovy helmy. Zákon povoluje zavraždit Skota uvnitř středověkých hradeb starobylého anglického města York, ale pouze v tom případě, pokud má u sebe luk a šíp. V Indonésii je za masturbaci trest smrti. V Bahrainu smí lékař mužského pohlaví vyšetřovat pohlavní orgány ženy pouze prostřednictvím odrazu v zrcadle.

Právní norma Platnost – legislativní proces a vyhlášení ve Sbírce zákonů – promulgační norma (promulgace) Účinnost – pravidlo chování se stává závazným – norma sama, event. Obecná lhůta 15 dnů, nejdříve platností Platnost  vacatio legis  účinnost tzv.legisvakanční lhůta

Právní norma

Pracovní právo Soubor právních norem prostřednictvím nichž je realizováno právo na zaměstnání Zaměstnání – výkon práce na smluvním základě – námezdní (závislá) práce

Pracovní právo Relativně samostatné odvětví Kodifikované – právní kodex – zákoník práce Je soukromoprávním odvětvím se silnými veřejno-právními prvky

Pracovní právo Funkce Ochranná – ochrana práva zaměstnance; zlepšováni životních a pracovních podmínek Výchovná Organizační

Vývoj pracovního práva Ius regale montanorum (1300) Václav II. Tzv.Horní zákoník (4 knihy) Pro doly a hutě v Kutné Hoře Zákazy pro sdružování horníků do spolků Bezpečnost práce (relativně podrobná úprava)

Vývoj Pracovní smlouvy (stavovská monarchie) Smlouva čelední – uzavírány na dobu určitou (zpravidla na Sv.Martina 11.11. na dobu 1 roku) Subjekty Pán --- čeledín, děvečka předmětem – tzv. závdavek odměna se vyplácela až po skončení – do té doby jen byt a strava Smlouvy učednické a tovaryšské – upraveny cechovním právem (předpisy řemeslných sdružení (quasiodbory))

Vývoj Cechovní předpisy Právo horní Robotní patenty (nucená práce poddaných) Čelední řády (městský a venkovský) Od r.1775 (osmihodinový zimní pracovní den - každý)

Vývoj Raný kapitalizmus Tvrdé podmínky; 14-16 hod. denně Zaměstnávání dětí – dekret dvorské kanceláře – nařizující, aby byli alespoň jednou týdně myty a česány + 2x ročně lékařská kontrola

Vývoj 1811 ABGB (Všeobecný zákoník občanský) – úprava obecných zásad pracovního práva Smlouva námezdní (služební) Svobodná vůle, pracovní podmínky – neurčoval stát, dovolená, nemocenská, důchod - NE Smlouva o dílo Bylo trestné sdružovat se k obraně svých práv před zvůlí zaměstnavatelů – vysoké tresty!! „Pracovní právo“ nebylo samostatné – roztroušeno v právu občanském a správním Vedle námezdní smlouvy – čelední řády – čelední knížka – spokojenost/nespokojenost – povinnosti: „ uctivé a ponížené chování, nenápadnost v oblékání atd.“

Vývoj Od 1850 – konec liberalizace – hlavní role stát – ochranné zákonodárství Ústava z r. 1867 – koaliční svoboda – možnost vytvářet zaměstnanecké odborové organizace Nemohli být trestně stíhány stávky Dělnická novela živnostenského řádu – zákaz zaměstnávání dětí do 12 let (mezi 12-14 lety omezeně na 8hod./denně); nedělní klid pro zaměstnance, pracovní doba 11hod.denně

Vývoj 1916 dílčí novela ABGB Smlouva služební a smlouva o dílo Odměna měsíčně, event. týdně Výpověď – lhůta jednodenní až 14 denní Za 1.republiky Osmihodinová pracovní doba z.č.91/1918 z.a n. Přestávka alespoň 15min., definice práce přesčas, horní limit, práce v noci jen muži od 16let 1918-21 první předpisy o podpoře v nezaměstnanosti Gentský systém – podpora vyplácena jen za současné podpory odborové organizace 1933 milión nezaměstnaných – zpřísněny podmínky Dovolená – pro horníky 5-10 dní ročně Kolektivní smlouvy

Vývoj Za války – nucené přidělování práce Po válce 1956 – týdenní pracovní doba 46h Náhrada mzdy za práci ve svátek Rovnoprávnost mužů a žen v odměňování Růst role odborů – Revoluční Odborové Hnutí 1962 zahájeny práce na kodifikaci pracovního práva

Vývoj Zákon 65/1965 Sb. – zákoník práce Snižování pracovní doby 44-40h/týdně Po roce 1989 Mnoho novelizací Opětovně zavedena úprava nezaměstnanosti a podpory Nový zákoník práce 262/2006 Sb. Účinnost 1.1.2007

Hospodářská, sociální a kulturní práva Ústavní základy HLAVA ČTVRTÁ Hospodářská, sociální a kulturní práva Čl.26 (1) Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. (2) Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. (3) Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.

Svobodná volba povolání a… Každý – občan, cizinec, bezdomovec Možnost měnit pracovní místo Záruky před svévolným propuštěním Právo na volbu a přípravu k povolání Právo na práci

Ústavní základy Čl.27 (1) Každý má právo svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. (2) Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. (3) Činnost odborových organizací a vznik a činnost jiných sdružení na ochranu hospodářských a sociálních zájmů mohou být omezeny zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. (4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Ústavní základy Čl.28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon. Čl.29 (1) Ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené mají právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky.

SYSTEMATIKA ZÁKONA

ZÁKLADNÍ ZÁSADY V PP VZTAZÍCH Zaměstnavatel a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, c) musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy nebo platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, d) musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním, e) musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy, f) nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá, g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu,

ZÁKLADNÍ ZÁSADY V PP VZTAZÍCH 1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. (2) V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon. (3) Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.

Rozhovor na pracovišti… Aáá.. Už jsi to slyšel o Zuzaně?

Pojmy Mobbing je druh rafinované šikany na pracovišti. Samotný pojem mobbing má základ v angličtině (mob = hromadně napadnout, dotírat)

Jak rozpoznat mobbing? Sami jistě poznáte jestli se v blízkosti svých kolegů cítíte dobře, zda nejste na pracovišti jen ten poslední „ocásek“, se kterým nemá cenu debatovat o smysluplných záležitostech a je zde jen proto, aby vyřizoval záležitosti, do kterých se ostatním kolegům nechce. Pro orientaci uvádím alespoň pár indicií, které Vám jistě pomohou zorientovat se ve vztazích u vás na pracovišti: • Pravidelně dostáváte nejhorší práci. • Jste kontrolován více než ostatní. • Ostatní se Vám věčně smějí. Lidé si o vás vyprávějí různé historky. • Býváte „obětním beránkem“, když se něco nepovede, často se na vás leccos svede. • Kolegové si z vás utahují, posílají vás dělat zbytečné nebo nemožné věci, vyřizovat smyšlené vzkazy. • Jste terčem ironických poznámek . • Máte hanlivou, nebo alespoň značně nelichotivou přezdívku. • Jste terčem kanadských žertů . • Býváte terčem fyzické agrese. Od šikany školní a vojenské se mobbing odlišuje právě svou skrytostí, rafinovaností a zákeřností.

Bossing Jaké jsou tedy nejčastější projevy bossingu? nadřízený omezuje pracovníkovi možnost vyjádřit se jeho práce je znevažována a opakovaně kritizována před kolegy dostává nesplnitelné a nesmyslné úkoly pracovník je terčem posměchu, nadávek a pomluv jeho rozhodnutí a názory nejsou brány na zřetel čelí sexuálním návrhům nebo vydírání ze strany nadřízeného Bossing je jakousi podskupinou mobbingu. Je specifický tím, že šikany se dopouští nadřízený pracovník.

Jak se bránit? Nejlepší obranou proti mobbingu je prevence. Pokud připustíme mobbing na našem pracovišti, bude to mít důsledky jak v personální rovině, tak i v rovině ekonomické. Zaměstnanci postižení mobbingem nebudou podávat potřebný výkon, a můžeme si být jisti, že pokud budeme tuto problematiku přehlížet, zaměstnanec dá dříve či později výpověď. Nejjednodušší cesta k tomu, jak se mobbingu vyhnout, je tedy prevence. Možností se nabízí několik. Buď lze zaměstnance vyškolit speciální personální agenturou, které vám poradí, jak mobbingu předcházet, nebo je dobré odpovědností za mobbing pověřit jednoho ze zaměstnanců. Je nutné dbát na to, aby tento zaměstnanec dohlížel na pracovní vztahy na pracovišti a pomáhal řešit případné konflikty.

KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování  tohoto zákazu je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat

KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ PŘIMĚŘENOST dobu strávenou na internetu a místa pohybu, činnost na počítači (např. hraní her), čísla příchozích a odchozích telefonických hovorů a faxových spojení, obsah paměti svěřeného počítače a externích nosičů dat obsah firemní emailové schránky

KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ NEPŘIMĚŘENOST sledování obsahu chatu na ICQ či skypu, sledování soukromé emailové korespondence doručené do soukromé emailové schránky ať už prostřednictvím kamery, keyloggeru nebo skenováním monitoru Problematika zásahu do listovního tajemství! Keylogger - dokáže skrytě monitorovat veškerou aktivitu uživatele na počítači

KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ KDY ANO A KDY OZNÁMIT? jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění otevřené nebo skryté sledování, odposlech a záznam telefonických hovorů, kontrola elektronické pošty nebo kontrola listovních zásilek adresovaných zaměstnanci Závažný důvod je, když zaměstnanec disponuje finančními prostředky zaměstnavatele nebo má přístup k obchodnímu tajemství povinnost předem upozornit je závislá vždy na způsobu kontroly. O běžném monitoringu přístupu na net zaměstnavatel informovat nemusí. O kontrole pošty doručené na zaměstnancův firemní email ovšem informovat musí – přesto doporučuji oznámit vždy Nicméně zase je třeba z lidského pohledu pochopit, že zaměstnanec (pokud má k dispozici internet) by měl mít určitou  možnost tohoto přístupu, za předpokladu že své pracovní úkoly plní řádně a včas.

KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ Sankce vůči zaměstnanci za surfování na internetu Je zřejmé, že zaměstnanec, který tráví pracovní dobu surfováním na internetu, chatováním či jinou soukromou aktivitou, porušuje své pracovní povinnosti. Pokud zaměstnavatel kontrolou, ať už přiměřenou nebo nepřiměřenou, toto chování zaměstnance objeví, pak lze doporučit tyto kroky: a)      slovní upozornění zaměstnance na porušování svých povinností; b)      snížení odměn; c)       písemné upozornění na porušování povinností a možnost výpovědi; d)      okamžité zrušení pracovního poměru; Pozor na povahu práce;

KONKURENČNÍ DOLOŽKA Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí dohody závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. Dohodu podle odstavce 1 může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, jestliže to je možné od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které získal v zaměstnání u zaměstnavatele a jejichž využití při činnosti uvedené v odstavci 1 by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost; Jestliže byla se zaměstnancem sjednána zkušební doba (§ 35), je možné dohodu uzavřít nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je dohoda neplatná. Byla-li v dohodě sjednána smluvní pokuta, kterou je zaměstnanec zaměstnavateli povinen zaplatit, jestliže závazek poruší, zanikne závazek zaměstnance zaplacením smluvní pokuty. Výše smluvní pokuty musí být přiměřená povaze a významu podmínek uvedených

Pracovně právní vtip… Ptá se ředitel svého náměstka: "Měl jste něco s mojí sekretářkou?" - "Ne!" "Tak to jste jediný v tomto podniku, kdo jí může odevzdat výpověď!"

Prameny pracovního práva

Prameny pracovního práva Normativně právní akty Zákony Vyhlášky Nařízení vlády Normativní smlouvy Kolektivní smlouvy Mezinárodní smlouvy

Prameny pracovního práva Zákony Zákoník práce č.262/2006 Sb. Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Zákon o zaměstnanosti 518/2004 Sb. Zákon o kolektivním vyjednávání 2/1991 Sb. Zákon o inspekci práce 251/2005 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb.

Prameny pracovního práva Vyhlášky O stanovení výše základního stravného pro rok 2007 O odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění O fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) Vyhláška, kterou se provádí zákon o zaměstnanosti

Prameny pracovního práva Nařízení (rozuměj vlády) Stanovující okruh důležitých osobních překážek v práci O zavedení letního času O bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci O minimální mzdě (8000,-)

Prameny pracovního práva Mezinárodní smlouvy Všeobecná deklarace lidských práv (OSN 48) Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (OSN 66 ; ČR 76) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (OSN 66; ČR 76) Sociální charta ES (ES) Evropská sociální charta (Rada Evropy) Úmluvy Mezinárodní organizace práce MOP

Mezinárodní organizace práce International Labour Organization Sídlo Ženeva Cílem této organizace je uzavírání mezinárod-ních smluv a doporučení týkajících se pracov-ních a sociálních otázek. Orgány jsou Mezinárodní konference práce, správní rada, sekretariát v čele s generálním tajemníkem

Pracovně právní vtip… Zaměstnancům se představuje nový generální ředitel: "Jmenuji se Kotík“. Pokud někdo z vás koktá, tak pro něj jsem třeba Dušan…"

Subjekty pracovního práva

Subjekty Právní vztah Osoby Fyzické osoby Právnické osoby Účastníci právního vztahu

Účastníci PP vztahů Zaměstnavatelé Zaměstnanci Další subjekty Odborová organizace

Zaměstnavatel Právnická, event. fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pp vztahu Vystupuje svým jménem, na svou odpovědnost Odkaz na občanský zákoník (právní úprava právnických osob) Je-li účastníkem ČR, pak má postavení právnické osoby a jedná za ni příslušná org. Složka

Zaměstnavatel Zákoník již nerozlišuje mezi zaměstnavateli, kteří vykonávají/nevykonávají podnikatelskou činnost Tzn. Všichni zaměstnavatelé mohou využívat dispozitivní normy Vznik zaměstnavatel – závisí na povaze Právnické osoby – vznikem Problematika zakládání P.O. Sídlo P.O. – musí prokázat právní důvod užívání (byt jen odpovídá-li to povaze a rozsahu podnikání)

Zaměstnavatel Právní úkony za zaměstnavatele PO – statutární orgány Problematika statutárních orgánů V.O.S. společníci, společník S.R.O.  jednatel(é) K.S. komplementáři A.S.  představenstvo Družstvo představenstvo (předseda, místopředseda) Kraje, obce, nadace, nadační fondy, občanská sdružení, státní podniky, banky, investiční fondy… Jednají také jiné osoby např. zaměstnanci apod. dle vnitřních předpisů, event. Je-li to v jejich pracovním zařazení obvyklé

Zaměstnavatel FO Může jim být – nejde jen o „živnostníka“, ale i notář, advokát, daňový poradce, veterinář, lékař… event. Osoba, která vůbec nepodniká – paní na úklid, paní na praní apod. Vzniká od narození Problematika – Nascitura Jako zaměstnavatel jednat – 18let Problematika nabývání zletilosti Jednání – ona, event. Pověřená osoba

Zaměstnanec Způsobilost jim být i jednat vzniká dovršením 15 roku života Pracovně právní způsobilost Neztotožňovat se zletilostí (OZ!!) Pozor dohodu o odpovědnosti (někdejší hmotná odpovědnost) lze uzavřít až má 18 let (nikoliv zletilost) Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy osoba ukončila školní docházku  školský zákon  ta končí skončením vyučování v červnu – nikoliv až po prázdninách Do skončení povinné školní docházky (event.15let) práce zakázána – mezinárodní smlouvy

„Zaměstnanec“ - dítě Osoby odporující tomuto ustanovení – mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, sportovní a reklamní činnost – v režimu zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti Práce musí být přiměřená jeho věku, není pro něj nebezpečná, nebrání jeho vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech, nepoškozuje jeho zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj. Dítě může tuto činnost vykonávat jen na základě jednotlivého povolení vydaného pro určité dítě a určitou činnost Může hrát v amatérském kroužku, reprezentovat školu atd., ale nesmí za to být odměna - finanční Provozovatel musí zajistit soustavný dohled způsobilou osobou v době dohodnuté pro činnost dítěte, případně i při dopravě na ni Úřad práce Zákaz vyplývá ze směrnice 94/33 EC čl.4

povinnosti. Zástupci zaměstnanců. Tripartita. Odborová organizace povinnosti. Zástupci zaměstnanců. Tripartita.

Informace v pracovně právních vztazích Zaměstnanci pracující v pracovněprávních vztazích vyplývajících z pracovního poměru, resp. dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají právo na přímé: Projednání Informace Existuje-li ovšem u zaměstnavatele Odborová organizace Rada zaměstnanců nebo „zástupci zaměstnanců“ Zástupce pro oblast BOZP Jedná zaměstnavatel prostřednictvím výše uvedených }

Informace v pracovně právních vztazích Informování a projednávání patří k podnikatelské etice U malých zaměstnavatelů (do 10)– relativně přirozený tok informací, proto určitá omezení (snaha nepřeťežovat) Skutečnosti, které mají být Projednány O kterých mají být zaměstnanci informování jsou TAXATIVNĚ VYJEMONOVÁNY

Informování Zaměstnanci mají právo být informování o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele a jejím pravděpodobném vývoji, činnosti zaměstnavatele, jejím pravděpodobném vývoji, jejích důsledcích na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních, právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, opatřeních, kterými zaměstnavatel zajišťuje rovné zacházení se zaměstnanci a zaměstnankyněmi a zamezení diskriminace, nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, která by byla vhodná pro zaměstnance pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru na dobu určitou, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Projednání Zaměstnanci mají právo, aby s nimi bylo projednán pravděpodobný hospodářský vývoj u zaměstnavatele, zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62, nejnovější stav a strukturu zaměstnanců, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatele, základní otázky pracovních podmínek a jejich změny, převod podle § 338 až 342, bezpečnost a ochranu zdraví při práci v rozsahu

Projednání a informování Informování vždy předchází Projednání je možné až po informování Nedojde-li k informování (event.projednání) jedná se o přestupek (fyzické osoby), resp. správněprávní delikt (právnické osoby) dle zákona o inspekci práce č.251/2005 Sb. – sankce pokuta až 200 000,- Kč

Rada zaměstnanců Neslučitelnost vzniku Rady za současné existence odborové organizace – na principu přednosti odborové organizace Počet členů – 3-15 – odvislé od celkového počtu zaměstnanců; určuje zaměstnavatel po projednání s volební komisí Počet je vždy lichý Funkční období 3 roky Na prvním zasedání volí předsedu

Zástupce pro BOZP Neslučitelnost vzniku Rady za současné existence odborové organizace – na principu přednosti odborové organizace Funkční období 3 roky Max 1 na deset zaměstnanců

Odborové organizace Právní povaha – zvláštní forma občanského sdružení Zakládá se na základě zákon 83/1990 Sb., o sdružování občanů Musí být nejméně 3 občané – pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru, alespoň jeden z nich musí být starší 18 let Návrh podávají na Ministerstvo vnitra Připojují stanovy Vznikají dnem po dni, kdy je návrh na registraci doručen Mají postavení právnické osoby Orgán – určují stanovy (předseda, výbor apod.) Původně existovala jen jednotné ROH Dnes pluralita – KOVO, ČMKOS, Asociace samostatných odborů aj.

Tripartita Rada hospodářské a sociální dohody Rada je nástrojem kolektivního vyjednávání na nejvyšší úrovni. Jejími členy jsou zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády. V jejím čele stojí ministr práce a sociálních věcí. Úkolem rady, označované také jako tripartita, je vyjednávat v důležitých hospodářských a sociálních otázkách za účelem dosažení sociálního smíru. Výsledkem jednání jsou doporučení vládě. Rada má 21 členů. Skládá se vždy se 7 zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů (svazů). Významnou úlohu sehrávala tripartita zejména v 90. letech Poradní orgán vlády Koordinační, informační a organizačně metodický prvek sociálního dialogu v ČR

Odborové organizace Právní povaha – zvláštní forma občanského sdružení Zakládá se na základě zákon 83/1990 Sb., o sdružování občanů Musí být nejméně 3 občané – pracující u zaměstnavatele v pracovním poměru, alespoň jeden z nich musí být starší 18 let Návrh podávají na Ministerstvo vnitra Připojují stanovy Vznikají dnem po dni, kdy je návrh na registraci doručen Mají postavení právnické osoby Orgán – určují stanovy (předseda, výbor apod.) Původně existovala jen jednotné ROH Dnes pluralita – KOVO, ČMKOS, Asociace samostatných odborů aj.

Vznik, změna pracovního poměru

Smlouvy a dohody obecně Pracovní smlouvy Flexibilita Podstatné náležitosti (essentialia negotii) Obvyklé náležitosti (naturalia negotii) Dohoda o pracovní činnosti, resp. o provedení práce

Smluvní volnost Soukromoprávní zásada – autonomie vůle – s kým, zda, jak, o čem – uzavřít smlouvu

Návaznost na… Zákon o dani z příjmu Občanský zákoník (změna oproti „starému“ zákoníku práce č.65/1965 Sb. Ve znění pozdějších předpisů

Změny pro firmy malým firmám s méně než deseti zaměstnanci se zjednoduší agenda výpovědní doba se sjednotí pro zaměstnavatele i zaměstnance na dva měsíce možnost jmenování do funkce jen na dobu určitou umožní se zaměstnavatelům doručovat písemnosti zaměstnancům elektronicky

Pracovní poměr Vznik Zjišťování údajů zaměstnavatelem Vstupní lékařská prohlídka Informační povinnost zaměstnavatele

Pracovní poměr Zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem Volba Jmenování

Úkol pro Vás Vytvořte nejkratší pracovní smlouvu, která Vás napadne, tak aby byla platná

Pracovní smlouva Podstatné náležitosti a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c) den nástupu do práce

Pracovní smlouva Písemná forma Vydání kopie zaměstnanci PP vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance

Zkušební doba před vznikem pracovního poměru MAX 3 měsíce po sobě jdoucí po dni vzniku pracovního poměru nemůže být dodatečně prodlužována zkušební dobu není možné sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl

Volba Uplatňuje se tam, kde to vyžaduje zvláštní právní předpis nebo stanovy Volbou pracovní poměr nevzniká, nýbrž vytváří podmínku pro uzavření pracovní smlouvy

Jmenování Ve výjimečných případech – taxativně určených (§ 33 odst. 3 ZP) vedoucí org. složky státu, ředitelů státních podniků apod. Jiní zaměstnavatelé (hlavně podnikatelé) nemohou jmenovat! Přechodné ustanovení §364 odst.3 stanoví, že PP založené volbou nebo jmenováním se považují za PP založené volbou (vyjma těch, jmenovaných uvedených v § 33/3 ZP) Forma aktu jmenování není upravena Jmenovaný zamec může být kdykoliv odvolán (i bez uvedení důvodu) a zároveň se může vzdát – tím však PP NEKONČÍ!! Písemné odvolání/vzdání se fce musí být PÍSEMNÉ a musí být DORUČENO účinnost dnem následujícím po doručení, event. v den určený, který ovšem nesmí předcházet dni doručení! Zaměstnavatel má nabídkovou povinnost – jiné místo odpovídající kvalifikaci – pokud místo není nebo zamec odmítne  jde o překážku na straně zaměstnavatel Neplatí jde-li o PP vzniklý jmenováním na dobu určitou

Dohody konané mimo pracovní poměr § 74 Obecné ustanovení (1) Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. (2) V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Dohody o provedení práce Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 150 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce.

Dohody konané mimo pracovní poměr (1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 150 hodin. (2) Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. (3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. (4) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná; jedno vyhotovení této dohody vydá zaměstnanci. (5) V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. (6) Není-li sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, je možné ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhému účastníku. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

Společná ustanovení (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru; to však neplatí, pokud jde o a) odstupné podle § 67 a 68, b) pracovní dobu a dobu odpočinku, c) překážky v práci na straně zaměstnance, d) skončení pracovního poměru a e) odměnu z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen "odměna z dohody"). (2) Pouze v dohodě o pracovní činnosti je možné sjednat, popřípadě vnitřním předpisem stanovit právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou, a to za podmínek uvedených v § 199, 206 a v části deváté. U dohody o pracovní činnosti musí však být vždy dodržena úprava podle § 191 až 198 a § 206.

Ptají se pana Nováka: "Kolik bereš na novém pracovišti?" Pracovně právní vtip…  Ptají se pana Nováka: "Kolik bereš na novém pracovišti?" "Kolik unesu!"

Skončení pracovního poměru

Rozvázání PP Dohoda Výpověď Okamžité zrušení Zrušení ve zkušební době Na základě právního úkonu – projevu vůle směřujícího ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu

Skončení PP Skončení uplynutím sjednané doby (PP na dobu určitou!!) U cizinců a bezdomovců viz výše nebo dnem zrušení povolení k pobytu (vykonatelné rozhodnutí); trest vyhoštění (dle právní moci rozsudku); uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání – zvláštní kategorií je občan EU – ten má stejné postavení jako občan ČR – není tedy cizincem ve smyslu legislativní zkratky Zánik smrtí zaměstnance (nelze jej zdědit – osobní závazek) Zánik smrtí zaměstnavatele (jen F.O.!!) bez pokračování v živnosti dle živnostenského zákona

Osoby se zdravotním postižením Jsou jimi Úplně nebo částečně invalidní osoby (nikoliv fakticky, ale rozhodnutím Orgánu Sociálního Zabezpečení) Osoby zdravotně znevýhodněné (dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav delší než 1 rok, který podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti) V případě rozvázání (p.úkonu) musí zaměstnavatel písemně oznámit příslušnému Úřadu práce Velká změna – nemají již tzv. nabídkovou povinnost – povinnost nabídnou jiné místo (nejen u sebe!) a PP skončil až dnem, kdy mu takové místo zajistil

Rozvázání PP - DOHODA Upravena § 49 ZP Systematicky na první místě (Proč?) Nutný souhlas obou stran! Pracovní poměr končí ke sjednanému dni – tj.zítra, pozítří za tři neděle, event. Jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti – po žních, po sezóně apod. Z pohledu nového zaměstnavatele svědčí o ochotě se domluvit Obligatorní písemná forma Důvod – jen požaduje-li to zaměstnanec (tedy – lze i bez důvodu)

Teorie facky a podání ruky

Rozvázání PP - DOHODA smlouva

Rozvázání PP - Výpověď Upravena jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele v §50 ZP Obligatorní – písemná forma a doručení – jinak neplatná Zaměstnavatel jen z důvodů taxativně vymezených §52 Zaměstnanec z jakýchkoliv důvodů i BEZ!! Odvolat výpověď lze jen se souhlasem druhé strany – de facto „dohoda o zrušení výpovědi“ Logickým důsledkem výpovědi je běh výpovědní doby – 2 měsíce (pro zaměstnavatele i zaměstnance) – lze i delší viz pracovní smlouva

Rozvázání PP - Výpověď Upravena jak pro zaměstnance tak pro zaměstnavatele v §50 ZP Obligatorní – písemná forma a doručení – jinak neplatná Zaměstnavatel jen z důvodů taxativně vymezených §52 Zaměstnanec z jakýchkoliv důvodů i BEZ!! Odvolat výpověď lze jen se souhlasem druhé strany – de facto „dohoda o zrušení výpovědi“

Výpověď Výpovědní doba činí 2 měsíce jak pro zaměstnavatele tak zaměstnance Lze ji upravit odchylně (delší; 2 měsíce jsou minimum); podstatné je, aby pro oba subjekty byl stejná Evropská sociální charta přímo vyzývá k delší výpovědní době u zaměstnanců, kteří pracují u zaměstnavatele delší dobu

Výpověď ve světle judikatury NS Výpovědní doba je zákonným důsledkem výpovědi Nemusí být ve výpovědi správně uvedena Nemusí být uvedena vůbec Výpověď není porušením práva na svobodnou volbu povolání Lze ve výpovědi uvést více výpovědních důvodů (nesmí být na škodu určitosti takového právního úkonu)

Výpověď daná zaměstnavatelem Nelze dát výpověď z jiného důvodu než v zákoně uvedeném Např.: pro ztrátu důvěry Tři okruhy Organizační Zdravotní důvody a nesplňování kvalifikace Důvody spočívající v chování zaměstnance

Výpověď daná zaměstnavatelem Upravena v § 52 ZP Taxativně (konečný výčet) uvozeny důvody  zaměstnavatel může dát výpověď jen z těchto důvodů… Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část Přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část odstupné 3x Nadbytečnost zaměstnance Zdravotní důvody na straně zaměstnance pracovní úraz aj. odstupné 12x Zdravotní důvody na straně zaměstnance jiné příčiny Nesplňuje předpoklady nebo požadavky pro výkon práce – jsou-li požadavky v neuspokojivých pracovních výsledcích – pak lze dát výpověď jen byl-li v posledních 12měsících písemně upozorněn na jejich odstranění a zaměstnanec tak neučinil Jsou-li dány důvody pro okamžité zrušení PP nebo pro soustavné méně závažné porušování - jen byl-li v posledních 6 měsících v souvislosti s porušením povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi POZOR ODSTUPNÉ NÁLEŽÍ, I KDYŽ JE SEPSÁNA DOHODA Z UVEDENÝCH DŮVODŮ!!!

Výpověď daná zaměstnavatelem Ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část U fyzických osob nepřesné, ale používá se analogicky i na ně (FO ruší svou podnikatelskou činnost Na tento výpovědní důvod se nevztahuje zákaz výpovědi Náleží odstupné 3 násobek průměrného výdělku Platí i pro dohody

Výpověď daná zaměstnavatelem Přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část Přemisťuje-li se Stěhuje do jiného kraje, města, země… Nevztahuje se zákaz výpovědi vyjma přesunu v rámci místa, kde má být práce vykonávána – tj. v pracovní smlouvě je uvedeno Ostrava a stěhuje se z Ostravy-Fifejdy do Ostravy-Hrušova apod. Náleží odstupné 3 násobek průměrného výdělku Platí i pro dohody

Výpověď daná zaměstnavatelem Nadbytečnost zaměstnance vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele Někdy označována jako redundance Skrývá v sobě de facto 4 výpovědní důvody Změna úkolů zaměstnavatele Technické vybavení Snížení stavu Jiné org. Změny Předpoklady – rozhodnutí zaměstnavatel – nadbytečnost zaměstnance a kausální nexus mezi nimi Výpověď je zapotřebí dát tak, aby běh výpovědní doby skončil k datu zrušení místa – jinak se zaměstnavatel vystavuje riziku, že bude muset zaměstnanci vyplácet náhradu mzdy dle § 208 ZP ve výši průměrného výdělku Vztahuje se zákaz výpovědi Náleží odstupné 3 násobek průměrného výdělku Platí i pro dohody

Výpověď daná zaměstnavatelem Zdravotní důvody na straně zaměstnance pracovní úraz aj. Zhoršení zdravotního stavu vzniklo v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo dosažením nejvyšší přípustné expozice Lékařský posudek Z něj musí vyplývat, že nemůže dále takovou práci vykonávat Posudek musí existovat v době podání výpovědi – nelze konvalidovat Následkem takové výpovědi je povinnost zaměstnavatele poskytnout odstupné ve výši nejméně 12ti násobku průměrného výdělku

Výpověď daná zaměstnavatelem Zdravotní důvody na straně zaměstnance jiné příčiny Jiné příčiny než pracovní úraz aj. Nutný opět posudek Prokazuje pozbytí způsobilosti konat práci ze zdravotních důvodů Odstupné se nevyplácí!

Výpověď daná zaměstnavatelem Nesplňuje předpoklady nebo požadavky pro výkon práce –pracovní úraz aj. Předpoklady – dané právním předpisem Řidičský průkaz, vš diplom aj. Požadavky – stanovené zaměstnavatelem Jednání se zákazníky, vhodné oblečení apod. Musí to být bez zavinění zaměstnavatele! Nesmí být v rozporu s dobrými mravy jsou-li požadavky v neuspokojivých pracovních výsledcích – pak lze dát výpověď jen byl-li v posledních 12měsících písemně upozorněn na jejich odstranění a zaměstnanec tak neučinil Písemná výzva musí být naprosto konkrétní a jasná a měla by obsahovat přiměřenou lhůtu – přiměřenost je dána okolnostmi Nejde o porušování pracovní kázně, event. podnikatelské riziko!

Výpověď daná zaměstnavatelem Jsou-li dány důvody pro okamžité zrušení PP nebo pro soustavné méně závažné porušování - jen byl-li v posledních 6 měsících v souvislosti s porušením povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi Někdy označováno jako porušování pracovní kázně správně – PORUŠENÍ POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Soustavnost – je chápána jako nejméně tři porušení

Výpověď daná zaměstnavatelem Jsou-li dány důvody pro okamžité zrušení PP nebo pro soustavné méně závažné porušování - jen byl-li v posledních 6 měsících v souvislosti s porušením povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi Někdy označováno jako porušování pracovní kázně správně – PORUŠENÍ POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Soustavnost – je chápána jako nejméně tři porušení

Okamžité zrušení PP zaměstnavatelem Lze zrušit výjimečně (ochranná fce) Pokud byl zaměstnanec odsouzen Pravomocně (rozsudek je v právní moci) Úmyslný trestný čin Nepodmíněný trest odnětí svobody v délce min. 1 rok Nebo byl odsouzen Pravomocně Spáchaný při plnění prac. Úkolů – nepodmíněně na min. 6 měsíců Porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů – zvlášť hrubě To není definováno – nutné vycházet z konkrétních okolností – absence, častější krátké absence, které v souhrnu představují hrubé porušení Lhůta subjektivní do 2 měsíců od kdy se dozvěděl a objektivní 1 rok od vzniku; jedna lhůta končí s druhou Zákaz – těhotná, na mateřské nebo rodičovské dovolené Písemná forma, skutkově vymezit – obligatorně kauzální Výpověď i okamžité zrušení musí předem projednat s odbory!

Okamžité zrušení PP zaměstnancem Lze zrušit Lékařský posudek osvědčující, že zaměstnanec nemůže dále konat bez vážného ohrožení svého zdraví danou práci a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů od předložení posudku výkon jiné práce Zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu (plat) nebo jakoukoliv její část do 15 dnů od splatnosti Ad b) Náleží mu kromě dlužné mzdy i odstupné – ve výši kterou nelze určit Subjektivní lhůta 2 měsíce od chvíle, kdy se dozvěděl objektivní 1 rok do vzniku § 67 (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Jmenování, volba, hromadné propuštění..

Hromadné propouštění Skončení pracovních poměru v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědi dané zaměstnavatelem dle § 52 písm. a) – c) – ORGANIZAČNÍ DŮVODY Zaměstnavatel (20 -100 zamců) – nejméně 10 zamců Zaměstnavatel (101-300 zamců) – nejméně 10% zamců Zaměstnavatel (300+ zamců) – nejméně 30 zamců Pokud (podmínky viz výše) alespoň 5 zamců, pak se do počtu započítávají i zamci s nimiž rozvázání PP dohodou z týchž důvodů!!! (musí být uveden v dohodě jinak ne  důvod se uvádí požaduje-li to zamec) Před tímto záměrem je povinen informovat písemně odbory (důvody, počet zamců aj. skutečnostech) Povinnost informovat příslušný úřad práce Výpověď je účinná, až ve chvíli, kdy doručí písemnou zprávu úřadu práce, v době 30 dnů po tomto doručení  pak teprve začne běžet výpovědní doba

PP na dobu určitou Skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán (např. do 31.8.) nebo (do konce sklizně) V druhém případě je ZAMĚSTNAVATEL povinen informovat o konci těchto prací minimálně 3 dny předem (pokud neinformuje, i tak PP skončí s koncem prací) Pokud pokračuje dále – s vědomím zaměstnavatele – pak se má za to, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (s tím spojeny omezené možnosti skončení PP výpověď, dohoda atd.) S vědomím zaměstnavatele – postačí s vědomím nejbližšího nadřízeného zaměstnance (nemůže se ovšem domáhat prodloužení trvání PP pokud mu práci zaměstnavatel zakázal, event. znemožnil!) Může ovšem skončit ještě za trvání sjednané doby výpovědí, dohodou apod.

Zrušení ve zkušební době Zkušební doba – slouží k naplnění/nenaplnění představ smluvních stran o PP Lze zrušit z jakéhokoliv důvodu (i bez) Je-li zamec v pracovní neschopnosti, pak ZAMĚSTNAVATEL nesmí zrušit v době prvních 14 kalendářních dnů (pochopitelně za trvání zkušební doby!!)  nejde o výpověď – takže není ochranná doba Ruší se písemně – jednostranný úkon – má být doručeno 3 dny před předpokládaným koncem PP- není sankce v případě nesplnění – riziko důkazní nouze Lze specifikovat podmínky doručování v pracovní smlouvě (nemůže zrušit; oznámení o zrušení!!)

Povinnosti zaměstnanců Zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Povinnosti vedoucích zaměstnanců Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci, c) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, d) zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle tohoto zákona, e) vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců, f) zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, g) zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele. Nezapomeňte, že jste zároveň i zaměstnancem!

Pracovně právní vtip… Když NASA poslala první kosmonauty do vesmíru, zjistila, že psací pera nefungují při absenci gravitace. Vyřešením tohoto problému pověřila konzultantskou společnost. Po deseti letech a 12 milionech dolarů Američané mají pera schopná psát v jakékoliv pozici a v rozmezí teplot 0 až 300 Kelvinů. Rusové používají tužky.

Pracovní doba a doba odpočinku Přestávky v práci, dovolená na zotavenou.

Pracovní podmínky komplex zvláštní péče o zaměstnance spočívající ve specifických požadavcích na pracovní prostředí, dobu, kterou zaměstnanec stráví v práci, ale i zvláštní přístup k určitým skupinám zaměstnanců. právo vychází z Listiny. Čl. 28 ten stanoví, že zaměstnanci mají nárok na uspokojivé pracovní podmínky zvýšená ochranu zdraví při práci a zvláštní pracovní podmínky žen, mladistvých a osob zdravotně postižených (zákon, pak tyto osoby označuje jako osoby se změněnou pracovní schopností).

Pracovní doba pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele

Doba odpočinku dobou odpočinku doba, která není pracovní dobou

Směna část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat

Pracovní pohotovost doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele

Práce přesčas práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost

Noční práce noční prací práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou, zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích

Vícesměnný provoz dvousměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (12h; 8h) třísměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích – není nepřetržitý např. v sobotu a neděli se nepracuje apod. nepřetržitým pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (24/7)

Stanovená týdenní pracovní doba nesmí překročit 40 hodin týdně. Délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně

Mladistvý zaměstnanci Mladistvý 15 (od ukončení PŠD) - 18 let 30 hodin týdně s tím, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin. délka stanovené týdenní pracovní doby ve více pracovněprávních vztazích mladistvého nesmí ve svém souhrnu přesáhnout 30 hodin týdně

Pružná pracovní doba Stanovená týdenní pracovní doba musí být naplněna v týdnu (event. u nerovnoměrného rozvržení – v období max 4 týdnů) Zamec si volí začátek, event. konec pracovní doby – tzv. volitelná pracovní doba (určeno zaměstnavatelem) Mezi volitelnými úseky je „pevný“ úsek, kdy musí být na pracovišti vždy – základní pracovní doba Max 12 hodin

Rozvržení pružné pracovní doby   7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 Po 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Út St Čt  9. Pá základní pracovní doba volitelná pracovní doba volitelná pracovní doba

Přestávky v práci Nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávka na jídlo a oddech v délce alespoň 30minut Nejsou součástí pracovní doby Musí se čerpat Lze poskytnout i dříve než po 6 hodinách Lze ji i dělit na menší části (v součtu 30minut; minimálně 15minut) Nesmí být na začátku a na konci pracovní doby Nelze-li práci přerušit – započítává se do pracovní doby

Pracovně právní vtip… Přijmou do firmy nového zaměstnance a vezme si ho do parády mistr: - "Tak tady máš mladej koště a půjdeš zamést halu." - "Ale já jsem inženýr?! říká novej." "Aha..., škrábe se mistr na hlavě, „tak já ti to ukážu."

Mzda

Ústavní východiska Čl.28 Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.

Ústavní východiska Úplatnost práce – základní pracovně právní zásada Odměna – široký význam – mzda, plat, náhrada mzdy, odměna za pracovní pohotovost, prémie atd. Úmluva MOP o stejném odměňování mužů a žen; směrnice Rady EU – 75/117/EEC Stejná práce stejné hodnoty stejná odměna  práce stejné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, výkonnost, výsledky

Právní předpisy Zákon o platu Zákon o mzdě Zrušeny – komplexní úprava v Zákoníku práce

Právní úprava odměňování Mzda – podnikatelské subjekty; peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) Plat – nepodnikatelské subjekty – peněžité plnění; zamci státu, územně samosprávního celku – obec, kraj, příspěvkové org. a školská právnická osoba Odměna z dohod – peněžité plnění - dohoda o PP a dohoda o PČ

Základní zásada za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody § Stejná práce stejné hodnoty stejná odměna  práce stejné složitosti, odpovědnosti, namáhavosti, výkonnost, výsledky

Minimální mzda Nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci stanoví roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen činí nejméně 7 955 Kč za měsíc nyní 8000,- Kč nebo 48,10 Kč za hodinu Nař.vlády č.567/2006 Sb.

Diskuse Minimální mzda ANO x NE

Zaručená mzda mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu v Kč za měsíc --------------------------------------------------------------- 1. 48,10 8 000 2. 53,10 8 900 3. 58,60 9 800 4. 64,70 10 800 5. 71,50 12 000 6. 78,90 13 200 7. 87,10 14 600 8. 96,20 16 100

Skupiny U zaměstnanců pobírajících plat – dle platových tříd U zaměstnanců pobírajících mzdu dle nařízení vlády (příloha) 1.skup Jednotlivé pracovní úkony stejného druhu s předměty (prvky) tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu. 8. skup Tvůrčí systémové práce, kdy předmětem je odvětví jako soubor vzájemně provázaných oborů nebo nejnáročnější obory zásadního významu. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsobem řešení i výstupy s možnými vazbami na celé spektrum dalších činností, kde jsou předmětem jednotlivé vědní obory a disciplíny a jiné nejširší a nejnáročnější systémy. Netýká se odměn z dohod!