Udržitelný rozvoj Blažena Hušková

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ing. Hana Procházková (Úřad práce Pardubice)
Advertisements

Představení MAS Zubří země, o. p. s.
Národní platforma na podporu udržitelného rozvoje
Vstupní informační seminář k přípravě dokumentu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a posuzování vlivu tohoto dokumentu na životní prostředí.
Strategické plánování rozvoje územních celků a neziskové organizace Zuzana Guthová, Rosa - společnost pro ekologické informace a aktivity.
a víceúrovňové vládnutí
SPOLUPRÁCE ZDRAVÝCH MĚST A ZDRAVÝCH ŠKOL Chrudim, 17. května 2005.
Cíle územního plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek.
... ve vztahu k životnímu prostředí. dobrovolné začleňování ekonomických, sociálních a environmentálních aspektů do činnosti člověka obec nebo město,
Aarhuská úmluva a požadavky na účast veřejnosti Zuzana Drhová, Zelený kruh.
NÁZEV: Udržitelné stavebnictví a průmysl Přednášející KAM Sika CZ Vedoucí PS 12 v Czech BCSD FOTO.
Trvale udržitelný rozvoj v koncepci rozvoje obcí, měst a regionů v čr
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Právo na informace o životním prostředí.
Společnost pro trvale udržitelný život – diskusní seminář Praha
Konference Dobrovolnictví v obci – jak na to? Soběslav, října 2013 Akce je součástí projektu NSZM ČR „Dobrovolnictví a veřejná služba v obci -
Škola pro udržitelný život 2010 Jiří Kulich, Lucie Munzarová, Z.E. Veselá, Michal Veselý.
Tento produkt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Udržitelný rozvoj.
© NSZM ČR 2006 Budování partnerství, projektové kapacity a posilování strategického řízení v Olomouckém kraji.
ETICKÉ ASPEKTY OCHRANY PŘÍRODY
Organizace chránící přírodu a životní prostředí
Program rozvoje venkova ČR na období Olomouc Šumperk
Hodnotový rámec veřejné politiky Veřejné politiky VSFS.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ POLITIKY STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU AKTUALIZACE STÁTNÍ ENERGETICKÉ.
1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ pro období MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SCLLD MAS Pobeskydí ve verzi návrhu Ostrava,
Udržitelná energetika 3 Czech BCSD Praha, Ing. Vladimír Vlk, energetický poradce.
NEZISKOVÉ ORGANIZACE PARTICIPACE a KOMUNIKACE. Role participace „Každá centrální moc, i když má minimální pravomoci, má stálou tendenci ve jménu efektivity.
Management a rozvoj obcí
Vladimíra Henelová ENVIROS, s.r.o. Podrobnosti zpracování ÚEK dle zákona č. 406/2000 Sb., v platném znění, a Nařízení vlády č. 195/2001 Sb.
Projekt Brno-Zdravé město přínos občanům v rámci veřejné správy
Společenská odpovědnost organizací
Místní Agenda 21 podpora místní udržitelnosti Ing. arch. Marie Petrová Praha, 23. března 2012.
ZÁKON č.17/1992 Sb. o životním prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem.
Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Nástroje ekologické politiky.
Místní Agenda 21 Hodnocení místní udržitelnosti v ČR Ing. arch. Marie Petrová Hradec Králové, 18. února 2014.
VAZBY MEZI ÚZEMNÍMI ENERGETICKÝMI KONCEPCEMI A UŽIVATELI ENERGIE.
Regionalistika 2 Strategické řízení a jeho využití ve veřejné správě v ČR.
Cíle územního plánování „vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového.
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
Projekt Zdravé město a místní Agenda 21 Ing. Soňa Krátká
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy opatření je zaměřeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace.
Administrativní nástroje, integrovaná prevence, sankční nástroje 11. března 2009.
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
Aktuální výzvy z operačních programů. Integrovaný regionální operační program Srpen –silnice II. a III. tříd (průběžná výzva) –Provozní a animační náklady.
NOVÁ ENERGETICKÁ STRATEGIE EU A ČR Prezentace pro účastníky konference: NOVÁ ENERGETICKÁ STRATEGIE EU A ČR Udržitelná výroba energie –
Úvod do ekologie Zkus na kousek papíru napsat co si myslíš že znamenají tyto pojmy: 1.Ekologie 2.Environmentální výchova 3.Udržitelný rozvoj.
Místní agenda 21 Rozvoj venkova.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
Návrh CHKO Český les Cílená stimulace hospodářského rozvoje území RNDr. Emil Chochole vedoucí Odboru regionálního rozvoje KÚPK Babylon,
STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA JIHLAVY DO ROKU 2020 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SOUSTAVU NATURA 2000.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Strategie spolupráce obcí Společnost pro rozvoj Humpolecka, z. s. 2. Kulatý stůl v Humpolci
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dopravní politika ČR.
© NSZM ČR Národní síť Zdravých měst ČR Setkání Zdravých měst a realizátorů MA21 v Kraji Vysočina Jihlava, 12. ledna 2015.
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy „JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ 17. prosince 2013.
Strategie sociálního začleňování na období let 2012 – 2020 Příspěvek ke konferenci "Sociálně vyloučené lokality - vznik, rizika, možnosti řešení"
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Místní Agenda hodnocení místní udržitelnosti v ČR a evropský kontext Ing. arch. Marie Petrová PS URROU, 11. prosince 2013.
Chytrý Jihomoravský kraj ?
5 POTŘEBNÝCH SOUČÁSTÍ místní Agendy 21
KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA DOBŘÍŠSKU A ZAPOJOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
Ekonomika životního prostředí
The Ministry for Regional Development of the Czech Republic (MRD)
Právo životního prostředí pojem, vývoj, prameny, postavení v systému práva, principy Ivana Průchová.
Plán činnosti PS na rok 2009 Náměty na činnost PS
Základní údaje Samostatná městská část od roku 1994 Rozloha 1 353,1 ha
Transkript prezentace:

Udržitelný rozvoj Blažena Hušková blahuska@seznam.cz Zpracováno s využitím podkladů dr. Aleny Reitschmiedové

Udržitelný rozvoj hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jedince a jeho odpovědností vůči jiným lidem, včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím a vůči přírodě (Vavroušek) Uspokojování lidských potřeb (materiálních, kulturních, duchovních) pomocí ekonomických prostředků a technologií, při plném respektování environmentálních limitů (Rynda) cílený proces změn v chování lidské společnosti k sobě samé i svému okolí, směřující ke zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb s ohledem na možnosti krajiny a jejích zdrojů (Nováček, Mederly a kol.)

Udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí)

Udržitelný rozvoj „Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.“ (Gro Harlem Brundtlandová a kol. : „Naše společná budoucnost“ )

Udržitelný rozvoj obce / regionu / státu / Země Společnost Ekonomika Životní prostředí

Základní principy udržitelného rozvoje Předběžná opatrnost Prevence Snižování rizika u zdroje Ekonomická odpovědnost (znečišťovatel platí) Sdílená a diferencovaná odpovědnost (odpovídá nejen obec, ale i podnikatel a občan) Subsidiarita (rozhodování co nejblíž k řešenému problému a občanům) Integrace (požadavky ŽP obsaženy v sektorových politikách, programech) Nejlepší dostupné techniky (BAT – důraz na env. parametry) Substituce (náhrady nebezpečných a škodlivých látek)

Pilíře UR ekonomický sociální environmentální

Udržitelný rozvoj Z pohledu UR vhodný/přijatelný/žádoucí životní styl závisí na vlastním rozhodnutí člověka, je podmíněn zachováním principu dobrovolnosti.

Udržitelný rozvoj - novodobá historie Poválečná výroba, spotřeba zdrojů, znečištění prostředí 1970 Meze růstu (D+D Meadowsovi) 1972 Konference o životním prostředí Stockholm 1987 Naše společná budoucnost (Brundtlandová) 1991 – zrod myšlenky zařadit místní problematiku do kontextu udržitelného rozvoje a návrhu Agendy 21

Summity Země Rio 1992 Světová konference OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED), Rio de Janeiro Rio + 5: 1997 19. zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN ¨ (UNGASS), New York Summit Millenia 2000 55. zasedání Valného shromáždění OSN, New York Rio + 10: 2002 Světová konference OSN o udržitelném rozvoji (WSSD), Johannesburg Rio + 20: červen 2012 Rio se Janeiro - UNCSD

Udržitelný rozvoj a ČR Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí (definice) + další předpisy Strategie udržitelného rozvoje EU Strategie udržitelného rozvoje ČR (schválena 2004) Strategický rámec UR ČR (schválen 2010) Rada vlády pro udržitelný rozvoj, pracovní skupiny Sektorové politiky Jednotlivá města, regiony Národní síť Zdravých měst, obcí a regionů Projekty a programy pro UR

Strategie udržitelného rozvoje EU globální cíle a) Ochrana životního prostředí (ekosystémy, biodiverzita, zdroje, udržitelná výroba a spotřeba), b) Sociální soudržnost (sociální soudržnost, zdraví, bezpečnost, práva, rovné příležitosti, kulturní diverzita), c) Ekonomická prosperita (prosperita, inovace, znalosti, eko-efektivita, životní standard, zaměstnanost), d) Mezinárodní odpovědnost (stabilní demokratické instituce, mír, bezpečnost,

Strategický rámec UR ČR 5 prioritních os Společnost, člověk a zdraví; Ekonomika a inovace; Rozvoj území; Krajina, ekosystémy a biodiverzita; Stabilní a bezpečná společnost. (http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KM-SRUR_CZ-20100602.pdf)

ČR v roce 2030 - vize stabilně se vyvíjející znalostní a post-industriální ekonomika Vysoký stupeň sociální soudržnosti ČR je společností, naplňující materiální a duchovní potřeby jednotlivce při minimalizaci soc. exkluze ČR je flexibilní společností, schopnou včas rozpoznat možná vývojová rizika a racionálně reagovat na neočekávané změny a zrychlující se dynamiku globálního vývoje. ČR je společností vzdělaných, odpovědných a aktivních občanů (ekonomicky aktivní, preferují zdravý životní styl a uvědomělou spotřebu) Ekonomické aktivity včetně dopravy jsou realizovány s minimálními negativními vlivy na lidské zdraví a přírodní ekosystémy. Odpovědné využívání území vytváří podmínky pro vyvážený a harmonický rozvoj obcí a regionů, který vede ke zvyšování územní soudržnosti a úrovně kvality života všech obyvatel. Zemědělská produkce, lesní a vodní hospodářství jsou dostatečně stabilní ČR se řadí mezi země, které přispívají ke stabilitě v regionálním (EU) a globálním měřítku (aktivní spolupráce v OSN a dalších organizacích)

MÍSTNÍ AGENDA 21 nástroj pro zavádění udržitelného rozvoje na místní a regionální úrovni. Místní Agenda 21 je proces, který prostřednictvím zkvalitňování správy věcí veřejných, strategického plánování a řízení a zapojování veřejnosti zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech. Hlavní roli v procesu místní Agendy 21 hraje místní samospráva a státní správa Pokud veřejná správa nevykazuje základní rysy kvalitního řízení, není možné dosáhnout udržitelného rozvoje

Kvalitní řízení VS Řádná správa věcí veřejných má být založena na otevřenosti, zodpovědnosti a efektivnosti institucí, na účasti veřejnosti na rozhodovacích a dalších procesech; zahrnuje transparentnost, bezúhonnost, vhodný management, efektivní a dostupné služby, partnerství mezi sektory a neustálý rozvoj institucí veřejné správy. Přijímané strategie na mezinárodní či národní úrovni by měly mít jasnou spojitost s konkrétními aktivitami úřadů územní veřejné správy.

Kategorie MA 21 Zájemci: zájem, kontaktní osoba, poskytování info D: organizační struktura MA21, zapojování veřejnosti, prezentace výstupů MA21, mezisektorová spolupráce (VC, NNO, podnikatelé) C: oficiální orgán samosprávy pro MA21, dokument MA21, vzdělávání a osvěta k MA21, monitoring a evaluace procesu MA21, finanční podpora, pravidelné veřejné fórum B: strategie UR nebo strategický plán rozvoje, dílčí koncepce respektující principy UR, systém finanční podpory, externí zdroje pro realizaci MA21, sledování vlastních + mezinárodních indikátorů, certifikace koordinátora, sdílení příkladů dobré praxe A: orgán samosprávy pro sledování stavu UR, management kvality VS, praktické uplatňování principů UR

MA21 v ČR Zájemci: 88 D: 30 C: 34 B: 6 A: 0 (první obhajoby listopad 2012, uchazeč: Chrudim) 6 krajů, 56 malých obcí, 10 mikroregionů, 84 obcí, 2 statutární města

Správa věcí veřejných a územní rozvoj, kategorie A 1.1 Řízení při správě a rozvoji – úroveň nastavení a provázanost procesů a dokumentů (dělat správné věci správně, zahrnuje cílevědomý postup veřejné správy k udržitelnému rozvoji) 1.2 Řízení při správě a rozvoji - efektivní a účelné vykonávání činností, aktivit, naplňování plánů (dělat věci správně, systematický manažerský postup k řešení slabých stránek udržitelného rozvoje) 1.3 Řízení při správě a rozvoji - komunikace a partnerství na principech MA 21 (správně komunikovat) 1.4 Spokojenost obyvatel s kvalitou života 1.5 Rozvíjení racionálního funkčního využití a prostorového uspořádání území, případně i polyfunkčního využití budov, přestavbových a rozvojových ploch při využití center měst k bydlení 1.6 Udržitelné projektování a výstavba, podpora vysoce kvalitní architektury a stavebních technologií 1.7 Regenerace a znovu využití nevyužitých nebo nevhodně využitých pozemků a staveb, upřednostňování pozemků brownfields před rozvojem na „zelené louce“ 1.8 Regenerace staršího bytového fondu, občanské a technické vybavenosti a veřejných prostranství

Obec Hostětín Zlínský kraj, Bílé Karpaty 240 obyvatel Centrum Veronica Hostětín Modelové projekty (výtopna na biomasu, svépomocné solární systémy, kořenová čistírna vody, moštárna, seminární centrum – pasivní dům, šetrné veřejné osvětlení) U každého z projektů popsána historie a ekonomické, sociální a environmentální prvky udržitelnosti

Prvky udržitelného rozvoje kořenová čistírna odpadních vod Ekonomické: • investiční náklady srovnatelné s jinými typy čištění odpadních vod • nízké provozní náklady • možnost využití stávající jednotné kanalizace Sociální: • zrušení stavební uzávěry, rozvoj obce • vzdělávání a osvěta • vznik pracovních míst • nový typ veřejného prostoru Environmentální • citlivě začleněné čištění odpadních vod do krajiny • schopnost absorbovat velké výkyvy vody na přítoku • čistící schopnost i při silně naředěném znečištění • výrazná úspora elektřiny

Prvky udržitelného rozvoje - moštárna Ekonomické • moštárna jako sociální podnik • vysoké investiční náklady • samofinancovatelnost provozu • tok financí v regionu • příjmy sadařů - motivace k certifikaci ekologických sadů • rozvoj trhu s místním produktem • efektivní využití přírodních zdrojů Sociální • propagace regionu a obce • vznik pracovních míst • práce dobrovolníků • podpora činnosti spolků

Prvky udržitelného rozvoje - moštárna Environmentální • ochrana biodiverzity • využití OZE • šetrné využívání energie • podpora ekologického zemědělství • minimalizace produkce odpadů

Proč se v Hostětíně daří? Aktivní vedení obce Strategické partnerství s neziskovým sektorem (EIV), krajským úřadem, SFŽP Silné osobnosti zapojené do realizace projektů, kvalitní projektoví manažeři Vhodné načasování, dostupnost zahraničních finančních zdrojů (Lucembursko)

Kvalitní život přiměřené materiální zázemí zdraví kvalitní voda a potraviny odpovědnost za dění ve společnosti vztah k dějinám a tradicím odpovědnost za vlastní život a jeho smysluplné prožití svoboda jako spoluzodpovědnost za okolní svět odpovědnost k budoucím generacím úcta k odlišným názorům a jiným civilizacím/kulturám vztah ke společným věcem dostatek prostoru a zdravého prostředí k životu, pohybu, trávení volného času být součástí odpovědného světového společenství

Komunita uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc jakékoliv vnímání společného „dobra“, které může být vytvořeno mezi občany něco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů lidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí pocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost organizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí prostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy

Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita je různorodou jednotou má společný základ sdílených hodnot vzájemná péče, důvěra, týmová práce rozvinutá efektivní vnitřní komunikace usnadňuje lidem účast na věcech veřejných vytváří si vlastní identitu, záměry vytváří si vnitřní i vnější vazby vychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci má vyvážené institucionální uspořádání je otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity)

X-tero udržitelné obce Místní výroba – místní spotřeba Optimální daňová výtěžnost Podpora místních podnikatelů Komunikující a informovaní obyvatelé Spolupracující obce Dodržování pravidel všemi Obyvatelé vytvářejí strategický plán Místní vůdci Učící se obec Spolkový život Lokální patriotismus Obec pečuje o své děti (z diskuse účastníků vzdělávacího programu NROS)

Josef Vavroušek: Hledání lidských hodnot slučitelných s trvale udržitelným způsobem života (leden 1994) Vztah člověka k přírodě Kořistnický vztah k přírodě X vědomí sounáležitosti s přírodou Vztah lidského individua ke společnosti Jednostranný důraz na individualismus a soutěživost, jednostranný důraz na kolektivismus X vyvážený důraz na jednotlivce i kolektiv Vztah k toku času a smyslu dějin Posedlost ideou kvantitativního růstu X důraz na kvalitativní rozvoj lidské společnosti Vztah ke smyslu vlastního života Hédonistická orientace a konzumní způsob života X důraz na kvalitu života, uvědomělou skromnost, odříkání se věcí zbytných Vztah ke svobodě a společnosti Jednostranný důraz na lidská práva a svobody, eroze vědomí spoluzodpovědnosti za běh věcí X rozvoj lidských práv a svobod při respektování symetrie s odpovědností, která je s nimi spojena

Vztah k úrovni našeho poznání Pýcha rozumu X opatrnost při všech zásazích do přírody i společnosti Vztah k vlastnímu životu Odcizení člověka jeho vlastnímu životu, oslabení pudu sebezáchovy a zpětných vazeb umožňujících korigovat nesprávné nebo neúspěšné jednání X obnovení pudu sebezáchovy Vztah k budoucím generacím Preferování krátkodobých zájmů nad zájmy dlouhodobými a trvalými X respektování dlouhodobých důsledků lidských činností Vztah k odlišným názorům a jiným civilizacím netolerance k názorům jiných X vzájemná tolerance Vztah k věcem společným Rezignace na spolurozhodování o společných záležitostech, pasivita X rozvoj participativní demokracie

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast řízení I. Strategicky plánovat Zapojovat obyvatele a partnery (plán i realizace, společné hledání udržitelnosti) Zohledňovat potřeby a kapacity Uplatňovat poznatky o UR Zohledňovat všechny aspekty problémů (sociální, ekonomické, ekologické a další) Zajišťovat ochranu životního prostředí – vyloučit nebo omezit činnosti, které poškozují životní prostředí Chránit místní zvláštnosti Preventivní opatření

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast řízení II. Zamezovat vzniku velkých rozdílů (sociálních, ekonomických atd.) Zajistit efektivní institucionální uspořádání Uplatňovat moderní nástroje řízení Spolupracovat s ostatními obcemi a regiony Monitorovat stav (ukazatelé), vyhodnocovat, provádět opatření, kontrolovat Nadřazovat společné zájmy nad osobní Orientovat se na kvalitu a dlouhodobou udržitelnost Zajistit politickou podporu uplatňování udržitelného rozvoje (přijetí deklarace o udržitelném rozvoji) Zajistit ekologicky šetrný provoz budovy místní/krajské správy a veřejných budov

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast ekonomiky I. Využívat v maximální míře místní zdroje Místní soběstačnost, místní podnikatelé Různorodost ekonomiky, drobné podnikání Posuzovat efektivnost opatření z dlouhodobého hlediska, vybírat řešení z více variant Podporovat výrobu energií z obnovitelných zdrojů Podporovat ekologicky šetrné podnikání

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast ekonomiky II. Pomáhat místním podnikům snižovat dopady na životní prostředí Podporovat snižování nadměrné spotřeby Využívat dalších finančních zdrojů a podpor Efektivně využívat existující ekonomické nástroje, které jsou v kompetenci obcí (včetně pokut) Příležitosti k podnikání v oblasti ochrany a zlepšování životního prostředí i v oblasti sociální

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast ochrany životního prostředí I. Ochrana životního prostředí – ekonomický rozvoj Čerpání neobnovitelných zdrojů - nahrazování novými technologiemi Čerpání obnovitelných zdrojů tempem přirozené obnovy Minimalizovat - produkci odpadů, - emise do ovzduší a vod, - kontaminace půd, - rizika a havárie, - hluk, vibrace, škodlivé záření a tepelné znečištění

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast ochrany životního prostředí II. Třídit, znovu využívat a recyklovat odpady Znečišťování omezit na takovou míru, s níž se životní prostředí dokáže vyrovnat bez trvalého poškození Zavádět řízení podniků, orientované na ochranu životního prostředí (ISO 14 000, EMAS) Zefektivnit dopravu a spotřebu energie Chránit biodiverzitu (rozmanitost druhů a stanovišť) Nahrazovat nebezpečné a škodlivé látky látkami bezpečnými a nezávadnými Zajišťovat ekologickou stabilitu území, chránit ekosystémy

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast ochrany životního prostředí III. Tvorba krajiny, obnova zničených ploch, minimalizace záborů území Ekologicky šetrné zemědělství Nejlepší dostupné technologie (BAT) Dostatečné zastoupení zeleně v zástavbě, zdravé životní prostředí Urbanistická kvalita – přizpůsobená lidské psychice Posuzování dopadů činností a strategických plánů na životní prostředí (EIA, SEA) Posuzování hodnot území také z hlediska jeho ekologických funkcí

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast sociální I. Podpora společenských, kulturních, rekreačních a sportovních aktivit Školení, výchova a osvěta, celoživotní vzdělávání Stejné šance uplatnit se ve společenství pro každého Přístup k informacím Preventivní opatření a dostatečná lékařská péči pro všechny

Uplatnění principů UR na místní úrovni – oblast sociální II. Minimalizace deviantních projevů Bezpečnost Zapojování minoritních skupin (jiné národnosti, postižení, staří lidé atd.) do života společnosti obce/regionu Zamezování vzniku velkých sociálních rozdílů

Indikátory UR poskytují ucelenou a základní informaci o některé z oblastí UR (ovzduší, vody, přírody, krajiny, průmyslu, zemědělství, dopravy, sociální sféry aj.). politicky významné a adresné (indikátory mají být policy relevant, tedy mají mít přímou vazbu na danou politiku či opatření) analyticky dobře podložené a zdůvodněné snadno měřitelné, stanovitelné, vypočitatelné, a to s dostatečnou přesností a s přijatelnými finančními náklady uspořadatelné do vhodné časové řady srovnatelné v mezinárodním měřítku.

Zdroje www.cenia.cz www.ma21.cz www.timur.cz www.mzp.cz www.cozp.cuni.cz www.ekostopa.cz www.veronica.cz www.nszm.cz