Předmět studia chemie, historie

Historie chemických věd Pravěk (Prehistorie) - období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti od 3 milionů let př. n. l. do 4. tis. př. n. l. Paleolit - hoření bylo první CHR, kterou člověk ovládl a využil ke svému prospěchu Mezolit – opracovávání kamenných nástrojů Neolit – zemědělství a potřeba uchovávání potravin – hrnčířství Doba měděná – lidé zpracovávali jako první kov zlato, dále stříbro a měď Doba bronzová – objev bronzu jako slitiny mědi a cínu, odlévání kovů do forem Doba železná – Chetité první vyráběli železo redukcí železné rudy dřevěným uhlím – výroba zbraní

Historie chemických věd Starověk od 4. tisíciletí př.n. l. do 7. století n.l. Starověké Řecko - teoretické poznatky Teorie pralátek – voda (Tháles),vzduch (Anaximenés), oheň (Herakleitos), země (Empedoklés) Demokritos – pojmenoval elementární částici hmoty – atom (základ materialismu). Podle Demokrita jsou atomy velmi malé, mají různé tvary a nepřetržitě se pohybují v prázdném prostoru. Mají schopnost se shlukovat, čímž vznikají všechny pozorované hmotné útvary. – využívání olova a síry, výroba železa a oceli Starověký Řím – dále užívali rtuť (rumělka) jako přísadu do líčidel a malířských barev Čína – vynález střelného prachu, papíru, hedvábí

Historie chemických věd Středověká alchymie (15. – 18. století n.l.) Předvědecký obor zkoumající přírodní děje Cíl – nalezení zhotovení kamene mudrců sloužícího k přeměně obyčejných kovů ve zlato získání elixíru života – látky způsobující omlazení organismu a prodloužení života palingeneze – rekonstrukce organismů z jejich popela homunkulus – uměle vytvořená živá bytost Význam – objev mnoha látek a jejich vlastností vypracování řady technik (filtrace, destilace…) zavedení nových aparátů (pícek, chladičů…) nové řemeslné výroby (metalurgie, sklářství, barvířství …)

Historie chemických věd Chemie jako vědní disciplína (18. stol.) Chemie je přírodní, experimentální věda o látkách, jejich struktuře, vlastnostech a jejich reakcích vedoucích k látkám jiným. Úzce spojená s fyzikou,biologií,geologií,matematikou, …

Obory chemie: Anorganická chemie – studuje vlastnosti prvků a jejich sloučenin s výjimkou většiny sloučenin uhlíku. Je spjata se studiem přírodnin – geologie Organická chemie - studuje sloučeniny uhlíku v živých přírodninách. Úzce souvisí s biologií, zoologií, botanikou. Biochemie – studuje látky a chemické děje v živých organismech Makromolekulární chemie - obor o vysokomolekulárních látkách, které lze synteticky vyrobit (plasty)

Obory chemie: Analytická chemie – zabývá se rozborem (analýzou) látek. Rozlišujeme kvalitativní analytickou chemii – dokazuje, které látky jsou ve vzorku přítomny a kvantitativní analytickou chemii – určuje množství chemické látky ve vzorku Chemická technologie – studuje výrobní postupy některých produktů – potravinářská chemie, hutnická chemie, petrochemie, chemie silikátů, výbušnin… Fyzikální chemie – studuje strukturu látek a zákonitosti průběhu chemických reakcí Aplikovaná chemie (užitá chemie) – agrochemie, farmaceutická chemie, jaderná chemie, potravinářská chemie aj.

Chemie x Životní prostředí Otázka: Pracuje dnes člověk vědomě a vědecky na zániku světa? Závěr: Znečištění planety převyšuje ekologické snahy!