Situace v Evropě 1945 - 1949 Dějiny Evropské unie

http://europarltv. europa. eu/en/player. aspx http://europarltv.europa.eu/en/player.aspx?pid=7304aa26-6fcc-471b-bdf5-abc0c20ae10f Building the European Union

Evropská hnutí za evropskou jednotu Střet dvou koncepcí evropské integrace – federální a mezivládní Federalisté Ideový základ – Spinelli, Rossi (Manifest z Ventotene) Evropská unie federalistů (1946, 1959 – Evropské federalistické hnutí) Decentralizace států na jedné straně, na druhé straně vznik evropské vlády, která by převzala část pravomocí národních vlád, došlo by tudíž k omezení suverenity členských států Hnutí pro socialistické spojené státy evropské (1947, od r. 1961 – Evropská levice) – jednota a socialismus Federalisté měli silné zázemí v Itálii a ve Francii, Belgii

Evropská hnutí za evropskou jednotu Mezivládní spolupráce (unionisté): Evropská jednota na bázi pouhé asociace při zachování plné suverenity členských států Silná podpora ve Velké Británii, skandinávských zemích United Europe Movement (1947 – impuls dal Churchill) Vytvořit něco na způsob evropského Commonwealthu (společenství národů) Mimo působí Evropská parlamentní unie (1947 – Coudenhove-Kalergi) Sdružení členů národních parlamentů ve jménu evropské jednoty

Kongres v Haagu (1948) První setkání evropských hnutí, čestný předseda W. Churchill Střet federální a mezivládní představy Federální představa měla podporu ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, u odborů Unionistická ve Velké Británii Výsledkem bylo založení Evropského hnutí (1948), které mělo zastřešovat a koordinovat jednotlivá hnutí. Významnou roli hrál zeť W. Churchilla Duncan Sandys Mělo navrhnout řešení, která by vedla k evropské jednotě Mobilizovat veřejné mínění, aby bylo nakloněno jednotě Evropy Svolávalo kongresy a konference, kde se jednalo o otázkách evropské politiky Výsledkem aktivity Evropského hnutí bylo založení Rady Evropy (1949) Založena na mezivládní bázi, vítězství koncepce unionistů

Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy Sjednocování Evropy se stává zahraničně politickým cílem západoevropských vlád, odlišnost, jak Evropu sjednotit Postoj britské vlády: Velká Británie - člen Velké trojky vedle USA a SSSR, pocit výjimečnosti a vize, že se z VB stane další světová velmoc, prioritní vazby na Commonwealth a USA proti federalizaci Evropy, VB se nemá zapojovat do jakýchkoli struktur, které by omezily její suverenitu britské vlády se soustředí na domácí problémy a reorganizaci Commonwealthu ministr zahraničí Ernest Bevin – neangažování v Evropě, proti zapojení do jakýchkoli federálních struktur, státy by měly mezi sebou jen konzultovat, mezivládní princip labouristická strana je absolutně proti zapojení VB v Evropě Churchill – podporuje účast Velké Británie na projektech sjednocování Evropy (Evropské hnutí), ale v žádném případě nemá dojít k omezení suverenity států

Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy Postoje kontinentálních vlád Jiné postavení než VB, zničené válkou, prošly okupací, politická nestabilita, hospodářské problémy, Německo fakticky neexistuje Italové, Němci – sjednocená Evropa s nimi znamená „návrat do Evropy“ a konsolidaci demokracie, podpora zejména u křesťanské-demokracie Benelux – nakloněny hlubší integraci, ale obavy z dominance velkých států Skandinávie – významnější vazba na VB Francie – na jedné straně usilovala o zachování vlastního velmocenského postavení, na druhé straně vidí nutnost jednoty Evropy, od let 1947-48 posun ve prospěch evropské integrace: (1) realita oslabeného postavení ve světě, sjednocená Evropa by umožnila hrát Francii významnější roli v MV, (2) panuje velká obava z obnoveného Německa. Německo je chápáno jako potenciální nebezpečí, a je proto nutné ho zakotvit v evropských strukturách Většina francouzských politiků ale odmítala budování Evropy na federální bázi, obavy z omezení suverenity, na druhé straně pouhá asociace byla chápána jako nedostatečná

První evropské organizace Organizace evropské hospodářské spolupráce, OEEC organizace pro rozdělování pomoci z Marshallova plánu Tlak USA na sjednocování evropských států Francie a Itálie podpořily založení hospodářské organizace a vytvoření celní unie x Velká Británie Benelux podpořil celní unii, ale nechtěl do ní vstoupit bez Velké Británie Velká Británie odmítá celní unii, odmítá i vznik organizace, která se věnovala čistě rozdělování pomoci, protože se domnívá, že se jí dostane zvláštního zacházení ze strany USA Plány na celní unii ztroskotaly, místo toho vznik OEEC (1948), a to dle britských představ (mezivládní princip) 1961 – transformace v OECD (Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj)

První evropské organizace Severoatlantická aliance (1949) Důvody: angažovat USA v obraně zemí západní Evropy. USA ale požadovaly, aby samy evropské státy vyvinuly spolupráci na poli obrany Impulsem se stal komunistický převrat v ČSR Západní unie – 1948 (Bruselský pakt) - spolupráce především ve vojenské oblasti, ale i hospodářské a kulturní, mělo dojít ke koordinaci vojenských systémů, Velká Británie, Francie, Benelux, kooperace evropských států 4. dubna 1949 - Washingtonská dohoda

První evropské organizace Rada Evropy (1949) Kongres v Haagu Francie – podporovala vytvoření Parlamentního shromáždění a vznik celní unie v rámci Pětky Velká Británie – proti francouzským plánům, obavy z omezení národní suverenity, prosazuje koncepci asociace evropských států Evropské hnutí představilo kompromis Rada Evropy – vznik Poradního shromáždění (delegovaní zástupci parlamentů) a Rady ministrů, která by hrála by dominantní roli Mezivládní princip Soustředí se na otázky demokracie a lidských práv – hlavním výsledkem je přijetí Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod a založení Evropského soudu pro lidská práva Sjednocení Evropy na bázi Rady Evropy nebylo možné, neměla k tomu příslušné kompetence, nemohla vynucovat závazky, její efektivita byla slabá