Gymnázium, Broumov, Hradební 218 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Číslo materiálu: EU Název: Husitství 5. Autor: Mgr. Marek Lengál Třída: 6. V Doporučený čas:15 – 20 minut Materiál byl vytvořen v rámci projektu „Gymnázium Broumov“ v OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, reg. č. CZ.1.07/1.5.00/ Stručná anotace Materiál slouží k výkladu dějin českého státu před vypuknutím husitské revoluce. Je zaměřen na počátky husitské revoluce, založení Tábora a 1. Žižkovo vítězství u Sudoměře.
Čáslavský sněm sešel se v červnu 1421 v Čáslavi → schválil 4 pražské artikuly jako zemský zákon sestavena 20členná zemská vláda → 5 pánů, 5 rytířů, 2 zástupců táborské obce a 8 zástupců měst (4 Praha) sesadil Zikmunda z českého trůnu začalo se jednat o polské kandidatuře na český trůn někdy bývá označován jako 1. evropský parlament
1 Čáslav
Založení Tábora 1420 → na poutním místě hory Tábor založeno stejnojmenné město proudily sem davy lidí, aby zde očekávaly příchod 1000leté říše Kristovy zavládla zde sociální rovnost a život se řídil výhradně slovem Božím majetek příchozích odkládán do kádí a z těchto prostředků se budovalo město včele Tábora stáli 4 hejtmané a jedním z nich se stal i Jan Žižka z Trocnova, poté co slavně zvítězil nad přesilou katolických pánů → v bitvě u Sudoměře → mezi rybníky Škaredým a Markovcem, když se vracel z Plzně do Tábora
2 Tábor – Bechyňská brána
Počet husitů byl 400, včetně žen a dětí, dále 12 vozů a pouhých 9 jízdních koní. Mnozí z nich byli ozbrojeni jen cepy a sudlicemi. Na druhé straně stálo sešikováno asi 2000 jízdních těžkooděnců. Asi 1000 rytířů se rozjelo v plné rychlosti proti vozové hradbě. U hradeb je pak husiti bili jak žito a rytíři se po chvíli dali na útěk.
Táborským biskupem se stal Mikuláš řečený Biskupec z Pelhřimova na podzim r byl zrušen táborský „socialismus“ a město začalo žít normálním způsobem město opustila zklamaná chudina a odešla do nedalekých Příběnic → zdejší pikarty (adamity) nechal v dubnu 1421 zlikvidovat Jan Žižka → 60 předáků upáleno i s knězem Kánišem, Martin Húska upálen v sudu v Roudnici
3 Památník Jana Žižky u Sudoměře
na konci roku 1422 opustil Žižka Tábor pro spory s Mikulášem Biskupcem a odchází do východních Čech, kde se spojil s Orebity a založil zde polní ležení Menší Tábor r na sněmu východočeských husitů v Německém Brodě → vyhlášen Žižkův vojenský řád → stal se zákoníkem pro východočeské polní vojsko, kladl vysoké nároky na disciplínu a stanovil přísné tresty za její porušení
Použité materiály a seznam citací 1. _schody_pod_kostelem.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8C%C3%A1slav_- _schody_pod_kostelem.jpg 2. _br%C3%A1na_v_T%C3%A1bo%C5%99e.jpghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kotnov_a_Bechy%C5%88sk%C3%A1 _br%C3%A1na_v_T%C3%A1bo%C5%99e.jpg 3. 5%BDi%C5%BEky_u_Sudom%C4%9B%C5%99e_%282%29.JPGhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Jana_%C 5%BDi%C5%BEky_u_Sudom%C4%9B%C5%99e_%282%29.JPG 4.Harna, Josef, Fišer, Rudolf. Dějiny českých zemí I. 1. vydání. Praha: Fortuna, s. ISBN