PŘÍDATNÉ LÁTKY V POTRAVINÁCH Modernizace výuky odborných předmětů Reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.08/03.0032 PŘÍDATNÉ LÁTKY V POTRAVINÁCH ;

Co jsou přídatné látky v potravinách, jinak také potravinová aditiva či „éčka“? Přírodní či uměle vyrobené látky, které se záměrně přidávají do potravin, aby nějakým způsobem zlepšily jejich vlastnosti

Proč název éčka Jelikož se každá přídatná látka označuje speciálním kódem, který se skládá z velkého tiskacího písmene „E“ a trojmístného nebo čtyřmístného čísla, např. „E200“,  říká se přídatným látkám  lidově „éčka“

Proč se „éčka“ do potravin přidávají? Éčka“ by měla být do potravin přidávána jen tehdy, když je to z výrobního hlediska nutné Do potravin se tyto látky přidávají proto, aby prodloužily jejich trvanlivost, zvýraznily, změnily nebo zlepšily jejich chuť, barvu, vůni, usnadnily zpracování potraviny

Druhy adivit a jejich význam Barviva - dodávají očekávanou barvu Konzervační látky - zamezují rozvoji nežádoucích mikroorganizmů a prodlužují trvanlivost Antioxidanty - zabraňují  žluknutí Zahušťovadla  - zvyšují viskozitu Emulgátory - mísí těžko mísitelné složky Kyseliny a zásady - mění nebo udržují kyselost či alkalitu Látky chuťové - dodávají výraznější chuť Náhradní sladidla - nahrazují cukr, snižují energetickou hodnotu

Druhy adivit a jejich čísla E100 - E199 barviva E200 - E299 konzervanty E300 - E399 antioxidanty, regulátory kyselosti E400 - E499 emulgátory, zahušťovadla,stabilizátory E500 - E599 protispékavé látky, regulátory kyselosti, plnidla E600 - E699 látky zvýrazňující chuť a vůni E900 - E999 lešticí látky, sladidla, balicí plyny, propelanty E1000 - E1999 další látky

Jak se přídatné látky získávají? Některá „éčka“ se vyrábějí uměle (chemicky) jiná se získávají z přírodních zdrojů, kterými může být třeba ovoce či zelenina (například „E160c“ je paprikový extrakt)

Jsou „éčka“ bezpečná? Bezpečnost „éček“ se ověřuje mnoha testy Pro každou přídatnou látku je stanoveno „nejvyšší povolené množství“, které se může do konkrétní potraviny přidat I když potravina obsahuje toto nejvyšší povolené množství, je pro lidské zdraví bezpečná Žádný výrobce potravin nesmí  nejvyšší povolené množství použitých „éček“ překročit

Negativní účinky na zdraví Je lepší nekonzumovat zbytečně velké množství potravin, do kterých se „éčka“ běžně přidávají, zejména by se jim měly vyhnout malé děti V některých případech mohou „éčka“ u citlivých osob vyvolat alergickou reakci či nesnášenlivost potravin

Pár příkladů éček v seznamu možných alergenů E102 tartrazin E104 chinolinová žluť E107 žluť 2G E120 košenila, kyselina karmínová, karmíny E122 azorubin (carmoisin) E123 amarant (viktoriarubín 0) E124 ponceau 4R E127 erythrosin E128 červeň 2G E131 patentní modř V E132 indigotin (indigocarmin) E133 brilantní modř FCF E142 zeleň S E152 čerň 7984

Co všechno nám škodí

Pozitivní účinky na zdraví Mezi přídatnými látkami se vyskytují i látky přírodního charakteru (např. včelí vosk E901), které jsou zdraví normálně neškodné (i na ně však můžou být citliví jedinci alergičtí) Mezi aditiva však také patří látky zdraví obecně prospěšné, např. E101 (vitamin B2), E160 (vitamin A), E300-304 (vitamin C), E306-309 (tokoferoly, vitamin E), E322 (lecitin), E375 (niacin, vitamin B3), E440 (pektin).

Mohou se „éčka“ přidávat do všech potravin? Ne, „éčka“ se nesmí přidávat například do základních potravin jako je med, olej, mléko, máslo, mouka, nebalený chléb, bílý jogurt, balené vody  a samozřejmě také do biopotravin.. Většina „éček“ se nesmí přidávat ani do potravin určených pro výživu kojenců a malých dětí.

Jak se pozná, že potravina obsahuje „éčka“? Všechna „éčka“, která byla do potraviny během výroby dodána, musí být uvedena (jako název nebo číselný kód E) na jejím obalu v odstavci „Složení“ Jsou seřazena za sebou podle obsahu v potravině od největšího množství k nejmenšímu.

Kdo provádí kontrolu množství „éček“ v potravinách? Kontrolu množství „éček“ v potravinách provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI)