Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0349 Šablona III/2VY_32_INOVACE_530

Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Jméno autora: Mgr. Zdeňka Hanzliková Třída/ročník: 1. (5.) Datum vytvoření: Říjen 2012 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Tematická oblast: Obecná biologie Předmět: Biologie Výstižný popis způsobu využití, případně metodické pokyny: Prezentace k tématu životní cyklus buněk, doplnění k výkladu hodiny. Klíčová slova: Replikace DNA, generační doba. Druh učebního materiálu: prezentace

Životní cyklus buněk - generační doba buňky - jinak také buněčný cyklus ( u jednobuněčných org.) - jde o sled dějů, které začínají vznikem buňky dělením z mateřské buňky a končí smrtí nebo dalším dělením, - probíhá ve 4 fázích: G1 ,S,G2 a M( mitóza, meióza) - první tři fáze – interfáze – doba mezi dělením buněk pr

Jak dlouhý je životní cyklus buněk? Vlastní doba života buněk je podmíněna geneticky a závisí také na vnějších podmínkách ( dostatku živin, teplotě, kontaktu s jinými buňkami, atd) Např. červené krvinky žijí 120 dní, bílé krvinky několik hodin až několik dní, někteří prvoci žijí 24hodin, bakterie za příznivých podmínek jen 30 minut.

Životní cyklus buněk – generační doba buněk

Dělení buněk zahrnuje vždy 2 fáze: Karyokineze – dělení jádra ( rovnoměrné rozdělení genetického materiálu) – probíhá buď a) mitózou – při ní vznikají tělní ( somatické buňky) b) meiózou –při ní vznikají pohlavní buňky ( gamety) nebo výtrusy( spóry) Cytokineze – dělení celé buňky ( zmnožují se organely a jiné struktury)

Průběh životního cyklu buněk G1– fáze – nastává po vzniku buňky, buňka roste. Název pochází z angl. slova gap- mezera. Tato fáze může být rychlá a to např. u buněk embrya. Buňka se připravuje na replikaci DNA. V této fázi je kontrolní- restrikční uzel, který rozhoduje o průběhu celého cyklu. Ve výsledku je to fáze presyntetická, kdy se buňka připravuje na S fázi, syntetizuje RNA a bílkoviny a dotváří buněčné organely. S – fáze – syntetická fáze - syntéza DNA – replikace : zdvojení chromatid. G2 –fáze –postsyntetická fáze - buňka roste, přibývá jí buněčných struktur – pomalu se připravuje na dělení. M – fáze – proběhne v rámci karyokineze – mitóza ( meióza). Po karyokinezi proběhne cytokineze. První tři etapy se označují jako interfáze – klidová fáze, tj. doba mezi dvěma děleními buňky

Regulace životního cyklu buněk Všechny fáze jsou řízeny chemickými látkami, které mohou fáze urychlovat - stimulátory nebo je zastavovat – inhibitory. Stimulátory: růstové hormony rostlin ( auxiny, gibereliny, cytokininy), některé hormony živočichů, tkáňové růstové faktory (cykliny, chalony, cytokiny,…). 2.Inhibitory: nedostatek živin, velké nahromadění odpadních produktů, uměle – cytostatika, kolchicin, atd. Porušení regulace může vést k nekontrolovanému dělení – nádorový růst – vlivem virů, záření, karcinogenů, atd.

Životní cyklus prvoků V životních cyklech parazitických prvoků se objevují morfologicky značně odlišná stádia, která často vznikají různými způsoby dělení – např. krvinkovky ( střídá se vznik zimniček sporogonií a schizogonií)

Opakování - doplňte tvrzení Životní cyklus buněk má …..etapy a jeho doba trvání je……… 2. Ve fázi S dochází ……………………………………………. Inhibitory buněčný cyklus …… a stimulátory buněčný cyklus………… Interfáze je klidové období mezi dělením buňky a zahrnuje fáze………………………………………………... Karyokineze je …………… …………a probíhá dvojím způsobem buď………… nebo …………. Cytokineze je …………………………… Mitózou vznikají ………………… ……………, kdežto meiózou vznikají ……………………..

Řešení Životní cyklus buněk má 4 etapy a jeho doba trvání je různá. 2. Ve fázi S dochází k replikace DNA, ke zdvojení chromatid. Inhibitory buněčný cyklus zastavují nebo zpomalují a stimulátory buněčný cyklus urychlují. Interfáze je klidové období mezi dělením buňky a zahrnuje fáze G1, S a G2. Karyokineze je dělení jádra a probíhá dvojím způsobem buď mitózou nebo neiózou. Cytokineze je dělení celé buňky. Mitózou vznikají buňky tělní ( somatické), kdežto meiózou vznikají buňky pohlavní ( gamety) nebo spóry ( výtrusy).

Citace literatury Jelínek, Jan a Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 7.rozšířené vydání. Olomouc: Studio nakladetelství Olomouc, 2004. ISBN 80-7182-177-2. František Horník, Václav Kubišta, František Kaprálek, Jan Stoklasa, Blanka Vacková. Seminář a cvičení z biologie pro 4.ročník gymnázií. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1987. Kislinger, František, Jana Laníková, Jiří Šlégl a Irena Žurková. Biologie V.: Základy obecné biologie. 1. vyd. Klatovy: Gymnázium v Klatovech, Typos, 1995. Obr. Životní cyklus buněk: Macháček, Tomáš. BIOMACH – Výpisky ze středoškolské biologie. Obecná biologie: Dělení buňky [online]. 2005-2012, 6.1. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://biomach.wz.cz/obecnabiologie_delenibunky.htm