Podniková ekonomika Financování podniku

Financování podniku Financováním se rozumí získávání finančních zdrojů (kapitálu ve všech jeho formách) a jejich použití k obstarání majetku a k úhradě výdajů na činnost podniku. Financování je významnou průřezovou činností spojující všechny věcně specializované aktivity (činnosti) probíhající v podniku. Hlavní úkoly finančního řízení (managementu) jsou: opatřování kapitálu potřebného ke krytí finančních potřeb (běžných i mimořádných) rozhodování o vhodném umístění (alokaci) kapitálu, rozhodování o rozdělení vytvořeného hospodářského výsledku, hodnocení efektivnosti financování řízení hospodářské činnosti podniku tak, aby byla zajištěna jeho finanční stabilita.

Financování podniku Finanční řízení je ovlivňováno: faktorem rizika – výběr jedné z několika možných variant s určitou pravděpodobností úspěchu, přičemž riziko vzniká z vnějších a vnitřních příčin, (riziko je obvykle zohledněno i v samotných nákladech kapitálu) faktorem času – současná rozhodnutí ovlivňují budoucí toky peněz. Všeobecná pravidla pro finanční rozhodování: při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším, při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před větším, za větší riziko se požaduje větší výnos, preferují se peníze obdržené dříve než později, motivací investování je očekávání většího výnosu, motivací veškerého investování je zvětšení majetku.

Druhy a způsoby financování Druhy financování Podle pravidelnosti financování: Běžné - financování provozní (běžné) činnosti. Mimořádné - financování podniku při jeho založení, rozšiřování či sdružování, popř. likvidaci. Podle doby, po kterou je kapitál k dispozici: Dlouhodobé - souvisí s investiční činností. Krátkodobé - souvisí s řízením oběžného majetku. Způsoby financování Podle původu finančních zdrojů: Vlastním kapitálem (akcie, základní kapitál, prodej nadbytečného majetku. Cizím kapitálem (úvěry, závazky z obchodního styku, placení mezd, daní a dalších plateb se zpožděním). Samofinancováním (zisk, odpisy).

Běžné (krátkodobé) financování Například jakou mám udržovat velikost zásob materiálu? Kolik peněz mám mít v pokladně nebo na běžném účtu k okamžitému použití? Kolik peněz si mohu dovolit mít v dosud nesplacených pohledávkách (resp. jakou můžu dát zákazníkům lhůtu splatnosti)? Běžné (krátkodobé) financování Například jakým způsobem budu financovat platy svých zaměstnanců? Budu předpokládat, že tržby budou dost vysoké, aby na platy stačily, nebo si půjčím krátkodobý úvěr? Nebo dlouhodobý úvěr, protože zákazníci mi zaplatí až za rok? Představuje zajištění kapitálové potřeby (kapitálu) pro financování oběžného majetku a činností s ním spojených. Hovoříme o financování a řízení pracovního kapitálu (Working capital management). Řízení pracovního kapitálu má dva základní úkoly: určit potřebnou (optimální) výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy, přičemž lze postupovat globálním způsobem (využívat obratový cyklus peněz) či analytickým způsobem (optimalizovat výši každé položky oběžného majetku zvlášť), určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat (umírněný přístup, slaďující životnost aktiv a pasiv, agresivní přístup, projevující se financováním dlouhodobého majetku krátkodobým kapitálem a konzervativní přístup, kdy dlouhodobým kapitálem se financují i dočasná oběžná aktiva) . Mimořádné financování – viz investiční činnost

Řízení Cash Flow Pro fungování podniku je třeba kromě zajištění zhodnocení vloženého kapitálu zajistit, aby podnik měl v každém okamžiku dostatek peněz, tj. cash flow. Význam CF ve finančním řízení podniku Koncepce cash flow vychází z: rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (nákup stroje na úvěr, prodej výrobků na fakturu atd.), časového nesouladu hospodářských operací, vyvolávajících náklady, a jejich finančním zachycením (mzdové náklady a výplata mezd – platí se obvykle se zpožděním), důsledku používání různých účetních metod (např. různých způsobů odepisování). Vzniká rozdíl mezi náklady a peněžními výdaji na jedné straně a mezi výnosy a peněžními příjmy na straně druhé. V důsledku toho dochází k nesouladu mezi ziskem (ztrátou) a skutečným přírůstkem (úbytkem) peněžních prostředků.

Finanční plánování Úkolem finančního plánování je předvídat přebytky či schodky finančních zdrojů, ať už v krátkodobém či dlouhodobém časovém horizontu a rozhodovat o jejich využití či pokrytí. Finanční plánování zahrnuje tyto činnosti: plánování aktiv a pasiv (plánová rozvaha), tj. plánování majetkové a kapitálové struktury – kolik majetku budu potřebovat, kde na něj vezmu peníze, jaké budu mít příjmy z prodeje majetku, atd. plánování výnosů, nákladů a zisku (plánová výsledovka), tj. plánování tržeb a odpovídajících nákladů z provozní, finanční a mimořádné činnosti plánování peněžních příjmů a výdajů (plánový výkaz cash flow) ve struktuře odpovídající peněžním tokům z provozní, finanční a investiční činnosti – kdy a v jaké výši budu získávat nějaké příjmy a vynakládat výdaje a jak budu řešit případný přebytek nebo nedostatek peněžních prostředků Pokud získáme finanční prostředky (např. prodejem výrobků nebo půjčkou) a nejbližší očekávaný výdaj bude až za několik dní nebo týdnů, pak máme volné prostředky a je potřeba zvážit, kterak s nimi naložit. Pokud bychom tyto prostředky nechali ležet ladem, tak by se nezhodnocovaly (nevydělávaly by), což by bylo neefektivní (obzvláště vzhledem k tomu, že nás tyto prostředky něco stojí). Na druhou stranu je nutné dobře zvážit, kde nechat finanční prostředky zhodnotit, abychom je měli včas opět k dispozici, až bude třeba uhradit očekávané výdaje. Pokud očekáváme naopak v blízké době finanční výdaj a příjem bohužel získáme až později, pak musíme řešit problém, kterak tento nedostatek finančních prostředků pokrýt (např. kontokorentním úvěrem). Smyslem je plánovat finanční toky takovým způsobem, abychom se nedostali do platební neschopnosti, byť by se jednalo o druhotnou platební neschopnost, která nebyla způsobena naším zaviněním.

Finanční analýza

Finanční analýza = analýza finančního stavu podniku neboli jeho finančního zdraví. Je to jedna z nejvýznamnějších součástí finančního řízení. Slouží k celkovému hodnocení podniku i jako východisko pro rozhodování v oblastech kapitálové struktury, řízení oběžných aktiv a investic, cenové a dividendové politiky, atd. Techniky používané ve finanční analýze: procentní rozbor (jednotlivých položek účetních výkazů k agregovaným položkám), poměrová analýza, resp. poměrové ukazatele, doplňující ukazatele syntetického charakteru. Kroky finanční analýzy: výpočet poměrových a jiných ukazatelů, srovnání s odvětvovými průměry – srovnání v prostoru, hodnocení poměrových ukazatelů v čase – srovnání v čase – trendová analýza, hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli, ukazatelové soustavy, návrh na opatření. Jaké rysy by měl vykazovat finančně zdravý podnik? To je docela složitá otázka, ale obecně je možné říci, že by měl: vykazovat „rozumnou“ výši zisku (např. stejnou, jako mají podobné podniky) zvyšovat bohatství vlastníků (růstem hodnoty akcií, výplatou dividend nebo podílů na zisku, aj.) mít dostatečné příjmy ze své činnosti na hrazení svých výdajů být schopen včas uhrazovat své závazky využívat finanční prostředky nejlepším možným způsobem (co nejefektivněji)

Hlavní skupiny ukazatelů Poměrové ukazatele Ukazatele aktivity Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti) Ukazatele likvidity Ukazatele zadluženosti Ukazatele tržní hodnoty Syntetické ukazatele Ukazatel EVA

Ukazatele rentability Nejčastěji vyjadřují poměr zisku k vloženému kapitálu. Měří čistý výsledek podnikových činností,

Hospodářský výsledek versus rentabilita A: HV=5, RA=10 %, RT=5 % B: HV=2, RA=20 %, RT=20 % C: HV=3, RA=10 %, RT=30 % Podnik A (s celkovým majetkem ve výši 50 mil. Kč) dosáhl za rok 2008 celkových tržeb 100 mil. Kč. Celkové náklady na dosažení těchto tržeb byly 95 mil. Kč. Podnik B (s celkovým majetkem ve výši 10 mil. Kč) dosáhl za rok 2008 celkových tržeb 10 mil. Kč. Celkové náklady na dosažení těchto tržeb byly 8 mil. Kč. Podnik C (s celkovým majetkem ve výši 30 mil. Kč) dosáhl za rok 2008 celkových tržeb 10 mil. Kč. Celkové náklady na dosažení těchto tržeb byly 7 mil. Kč. Který podnik dosáhl lepšího hospodářského výsledku? Který podnik měl vyšší rentabilitu aktiv? Který podnik měl vyšší rentabilitu tržeb? Podle kterého kritéria bysme měli podnik hodnotit?

Ukazatele likvidity Poměřují majetek, který může být rychle přeměněn na peníze se závazky, které mají být brzy splaceny Měří schopnost podniku vyrovnat své splatné závazky.

Ukazatele aktivity Měří jak efektivně podnik využívá svoje aktiva, 365 Tržby Pohledávky pohledávek inkasa Doba = Aktiva aktiv obratu Obrat

Ukazatele zadluženosti Měří rozsah využívání cizích zdrojů, kapitál Celkový Cizí t zadluženos Celková = Vlastní kapitálu vlastního Zadluženos

Ukazatele tržní hodnoty Ukazují, jak je kapitálovým trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucnost.

Ukazatel EVA Ukazuje, jak podnik za dané období přispěl k tvorbě hodnoty pro vlastníky podniku (tzv. shareholder value). EVA (Economic Value Added) vyjadřuje v podstatě rozdíl toho, co podnik pomocí používaného kapitálu vyprodukoval (vyjádřeno hodnotou NOPAT, případně EBIT * (1 - t)) a částky, kterou zaplatil za tento kapitál (například nákladové úroky a dividendy).