Kvalitativní výzkum – sběr dat a práce s nimi Metody sběru dat a možnosti jejich analýzy

Metody sběru dat Pozorování Rozhovor Ohniskové skupiny Projektivní metody Videozáznamy

Pozorování strukturované vs. nestrukturované (předem vymezené a určené jevy vs. vágně formulovaný seznam otázek) - např. Flandersův systém; návrh plánu pozorování – témata/otázky, záznamový arch, vstup do terénu, klíčové osoby, terénní poznámky maximálně využívat záznam – možnost opakovaného pozorování

Pozorování

Pozorování pozorování OSTRAQ Je upravený Flandersův systém, který obsahuje redukované počty kategorií: O – ticho ve třídě S – mluví žáci T – mluví učitel (kromě otázek položených žákům) R – verbální odmítnutí žáků, jejich kritika, trestání A – akceptace, empatie, odměny, pochvaly, povzbuzování žáků Q – otázky pro žáky (k rozvoji poznávacích funkcí) Index direktivity Je hodnota, která označuje míru direktivity učitele v hodině. Vypočítá se podle následujícího vztahu, ve kterém se uplatňují kategorie systému Id = (A+Q)/(T+R) Hodnota Id < 1 označuje spíše direktivního učitele, resp. direktivní styl řízení učebních činností žáků, hodnota Id > 1 označuje spíše nedirektivního učitele, resp. nedirektivní styl řízení učebních činností žáků.

Rozhovor nestrukturovaný („běžný rozhovor“, zvl. formou je narativní r., flexibilita vs. problém držet se relevantních témat, cílů studie) polostrukturovaný (schéma závazných otázek – tzv. jádro) strukturovaný (pořadí a znění otázek je stanoveno) navázat kontakt, informovat (proč, o nás, kolik času) a získat souhlas, domluvit se na rozhovoru, ukončení - věnovat dostatek pozornosti účastníkům otázky rozhodovací (ano-ne), alternativní, doplňovací přímé, nepřímé, projektivní

Ohniskové skupiny skupinová debata na téma určené výzkumníkem (ohnisko) různá míra strukturovanosti různé role výzkumníka moderátor diskuse (případně další pomocný moderátor) pozorovatel příprava výběr a oslovení účastníků, místo, čas (úměrný velikosti skupiny, 6-10, max. 18-20) záznam, kolik skupin? – pokud hlavní metoda, alespoň 3-6 průběh zahájení (přivítání, informování, seznámení s pravidly) úvodní diskuse a motivace – nastartování jádro diskuse- menší zasahování moderátora ukončení;

Ohniskové skupiny pravidla ohniskové skupiny

Projektivní metody projektivní princip (jakýkoli „produkce“ – slovni, pohybová, výtvarná atd.) např. : Lidé mají různé představy o různých věcech, lidech, situacích v životě. Zajímalo by nás, jak byste popsal(a) dobrého žáka… 20 statement test

Triangulace rozmanitost pohledů na zkoumanou otázku kombinace metod (např.pozorování, ohnisková skupina) kombinace zdrojů dat (dotazování učitele, jeho kolegů, jeho žáků) kombinace přístupů (kvanti- kvali)

Analýza kvalitativních dat realistický přístup – výpověď účastníka je pravdivý popis reality (indikátor reality) narativistický přístup – výpověď účastníka je jeho konstruování (jeho způsob interpretace) reality nutnost udržovat spojení mezi tvrzením a zdrojem dat (ne „U nesouhlasí s ŠVP“ – ale „U říká, že nesouhlasí s ŠVP“ – odtud se ptáme dál nikoli proč U nesouhlasí s ŠVP, ale proč U říká, že nesouhlasí s ŠVP)

Základem je otevřené kódování při volbě kódu si klademe otázku, o čem daná část textu vypovídá návodné otázky co – téma?, jev? kdo – o koho jde, v jaklých rolích? kdy – jaký čas, jak dlouho? kde? – místo, prostor, lokalizace? jak intenzivně – jak moc, jak silně? proč? – příčiny? kvůli čemu? – jaký záměr? pomocí čeho – jaké strategie? jaké prostředky? určitá pasáž může nést víc než jeden kód

jako kódy používáme zkratkovité vyjádření významu správné „nálepky“

Běžné chyby v kódování přílišná reproduktivnost (vybírají se klíčová slova, in vivo termíny) příliš dlouhé úseky jedním kódem – ztráta informací nepřesné vystižení sdělovaného významu (nepřiléhavá „nálepka“)

Analýza kvalitativních dat postupně seznam kódů - z něj kategorie kategorie jako nadřazené označení více konkrétních projevů trsy kódů dále lze zpracovat výčtem analýzou odchylných případů – specifikace podmínek výskytu vzorců určitých kódů komparace – porovnávání různých vzorců

Analýza kvalitativních dat analytické závorkování – to, co zkoumáme má vždy dvě roviny – CO (co se děje, co účastník vypovídá) a JAK (to účastník popisuje – jakým způsobem, jaké volí prostředky, jak popisuje sebe) nejprve kódujeme CO, potom stejný materiál JAK vytváření struktur, příběhů „vyložení karet“ – přepovídání pomocí kódů kontrastování – dva protikladné, „krajní“ případy typologizace

Analýza kvalitativních dat techniky zakotvené teorie otevřené kódování – axiální kódování – selektivní kódování model Strausse, Corbinové příčinné podmínky  jev kontext intervenující podmínky následky

Analýza kvalitativních dat všechny způsoby zpracování otevřených kódů směřují k vytvoření analytického obrazu (analytického příběhu) - jak to je…?, proč se děje tohle…? jaké jsou postoje…? co bylo v datech, jaké kategorie, jaká vzniká teorie – jaké proměnné a jaké bztahy mezi nimi jsme nalezli primární interpretace (vlastně úroveň analýzy dat - nestačí), sekundární interpretace – o čem naše data vypovídají, co jsme nalezli a proč se to, co jsme nalezli děje, či jak je to vysvětlitelné

ukázka textu

ukázka textu