Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiálu: VY_12_INOVACE_ČJL–GRAMATIKA-27 Tematický celek (sada): Gramatika Téma (název) materiálu: Skladba I Předmět: Český jazyk a literatura Ročník / Obor studia: 3. a 4. ročník/ všechny obory a formy studia Autor / datum vytvoření: Mgr. Marie Kalušová/ Anotace: Materiál slouží k výkladu nové látky a opakování. Seznamuje s pojmy věta, výpověď, věta jednoduchá, základní skladební dvojice, skladební dvojice, vztahy mezi jednotlivými členy věty Metodický pokyn: Materiál slouží k prezentaci a samostudiu

Skladba I

Skladba - syntax -Nauka o mluvnické a významové stavbě věty, o stavbě souvětí, i o výstavbě souvislých textů -Věta – slovní vyjádření myšlenky – stránka – významová, mluvnická, zvuková, grafická -Výpověď – jednotka jazykového projevu -Věta jednoduchá – větný celek vyjadřující jednu myšlenku -Souvětí – celek složený ze dvou a více vět -Nauka o mluvnické a významové stavbě věty, o stavbě souvětí, i o výstavbě souvislých textů -Věta – slovní vyjádření myšlenky – stránka – významová, mluvnická, zvuková, grafická -Výpověď – jednotka jazykového projevu -Věta jednoduchá – větný celek vyjadřující jednu myšlenku -Souvětí – celek složený ze dvou a více vět

Stavba věty jednoduché -Skladební vztahy mezi slovy = větnými členy ve větě nebo mezi větami v souvětí -Skladební dvojice = dvě slova ve větě, která k sobě mluvnicky i významově patří -Základní skladební dvojice = spojení podmětu a přísudku -Skladební vztahy mezi slovy = větnými členy ve větě nebo mezi větami v souvětí -Skladební dvojice = dvě slova ve větě, která k sobě mluvnicky i významově patří -Základní skladební dvojice = spojení podmětu a přísudku

Skladební vztahy významové a)Přisuzování (predikace) – vztah mezi podmětem a přísudkem, vyjadřuje se shodou – Petr svítil b)Určování (determinace) – mezi členy ostatních dvojic ve větě, člen závislý zpřesňuje význam členu řídícího – vyjadřuje se shodou nebo přimykáním – malý Petr, trhali jablka, tahali včera, žluté narcisky, Honzík od sousedů a)Přisuzování (predikace) – vztah mezi podmětem a přísudkem, vyjadřuje se shodou – Petr svítil b)Určování (determinace) – mezi členy ostatních dvojic ve větě, člen závislý zpřesňuje význam členu řídícího – vyjadřuje se shodou nebo přimykáním – malý Petr, trhali jablka, tahali včera, žluté narcisky, Honzík od sousedů

Skladební vztahy významové -Ve skupině se členy ve stejné platnosti – tedy navzájem nezávislými Přiřazování – souřadnost – mezi několikanásobnými větnými členy – vztah: -Slučovací – Martin a Jirka (spojky – a, i, ani, jak – tak, jednak – jednak aj.) -Stupňovací – bylo teplo, ba až horko (spojky – ba, dokonce, ba i, nejen-ale i, nejen-nýbrž i) -Ve skupině se členy ve stejné platnosti – tedy navzájem nezávislými Přiřazování – souřadnost – mezi několikanásobnými větnými členy – vztah: -Slučovací – Martin a Jirka (spojky – a, i, ani, jak – tak, jednak – jednak aj.) -Stupňovací – bylo teplo, ba až horko (spojky – ba, dokonce, ba i, nejen-ale i, nejen-nýbrž i)

Skladební vztahy významové -Odporovací – kufřík menší, ale hezčí (spojky – ale, avšak, však, sice-ale) -Vylučovací – napij se vody nebo mléka (spojky – nebo, anebo, buď-nebo) -Příčinný (důvodový) – neúspěšné, neboť nepřipravené představení (spojky – neboť, vždyť, totiž) -Důsledkový – nepřipravené, proto neúspěšné představení (spojky – proto, tedy, tudíž, a tak) -Odporovací – kufřík menší, ale hezčí (spojky – ale, avšak, však, sice-ale) -Vylučovací – napij se vody nebo mléka (spojky – nebo, anebo, buď-nebo) -Příčinný (důvodový) – neúspěšné, neboť nepřipravené představení (spojky – neboť, vždyť, totiž) -Důsledkový – nepřipravené, proto neúspěšné představení (spojky – proto, tedy, tudíž, a tak)

Skladební vztahy významové Přistavování – vztah široké totožnosti, označení téhož jevu dvojím způsobem, např. Jan Neruda, básník a prozaik 19. stol., zemřel v roce přístavek

Formální vyjádření skladebních vztahů -Shoda (kongruence) – člen závislý se shoduje se členem řídícím v pádě, čísle, rodě nebo osobě = přísudek, přívlastek shodný, doplněk. Např. žluté blatouchy, Honzík trhal, Standa chodil na fotbal rád. -Řízenost (rekce) – člen řídící určuje pád závislého jména – předmět, přívlastek neshodný, doplněk – např. trhali violky, trhání fialek, zvolili ho jako vedoucího -Shoda (kongruence) – člen závislý se shoduje se členem řídícím v pádě, čísle, rodě nebo osobě = přísudek, přívlastek shodný, doplněk. Např. žluté blatouchy, Honzík trhal, Standa chodil na fotbal rád. -Řízenost (rekce) – člen řídící určuje pád závislého jména – předmět, přívlastek neshodný, doplněk – např. trhali violky, trhání fialek, zvolili ho jako vedoucího

Formální vyjádření skladebních vztahů -Přimykání (adjunkce) – tvar závislého členu není určován členem řídícím, uplatňuje se jen významový vztah – příslovečné určení, přívlastek neshodný – např. trhali u potoka, dům u nádraží

Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu. Použité zdroje MAŠKOVÁ DANUŠE. Český jazyk - přehled středoškolského učiva. Třebíč: Petra Velanová, 2005, ISBN