Toxikologické aspekty chemických havárií Lekce I

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
VYBRANÉ KOMPETENCE CELNÍCH ORGÁNŮ V OBLASTI CHEMICKÝCH LÁTEK A SMĚSÍ
Advertisements

Bezpečnost práce a základní znalosti z oblasti chemie
Tenze páry nad kapalinou a roztokem
BEZPEČNOST KRMIV Pojmy
Cca 100 zaměstnanců cca 60 zaměstnanců.
Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
ZNEČIŠŤOVÁNÍ VODY A VYČERPÁNÍ ZDROJŮ PITNÉ VODY
§ Nařízení vlády č. 350/2002 Sb.. kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
TEORETICKÉ OTÁZKY BEZPEČNOSTI
Legislativní rámec ochrany zdraví obyvatel před hlukem MUDr. Michael Vít, Ph.D. hlavní hygienik ČR.
Změny atmosférického tlaku (Učebnice strana 138 – 139) Atmosférický tlak přímo vyplývá z hmotnosti vzduchu. Protože se množství (a hustota) vzduchu nad.
Hodnocení zdravotních rizik škodlivin v ostravském ovzduší
Integrovaná střední škola,Slaný
Znečišťování ovzduší Karel Severa.
Nebezpečné látky Bc. Karolína Růtová
Lékařská toxikologie Lekce I. Úvod
ČISTICÍ PROSTŘEDKY (VÝSTRAŽNÉ SYMBOLY) hořlavé látky
Alkeny.
Nebezpečné vlastnosti látek
Chemické látky. Co o nich víme ?
Výbuch, detonace, deflagrace
21.1 Vím, co jsou ostatní krizové situace.
Toxicita hasiv Toxicita je vlastnost chemických sloučenin, spočívající ve vyvolání otravy osob nebo zvířat, které látku požily, vdechly nebo absorbovaly.
Vzduch Je stejnorodá směs plynných látek: 78%dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatních plynů (oxid uhličitý, vodní pára, vzácné plyny (argon) a případně další.
Mechanické vlastnosti plynů
VODA Kateřina Beranová.
Veřejné zdraví a chemické látky a přípravky v pracovním prostředí Legislativa – aktuální stav a výhled MUDr. Anežka Sixtová Ministerstvo zdravotnictví.
Vývoj kvality ovzduší v České republice
Kyseliny, zásady, otravy jedovatými látkami, ...
LÁTKY A TĚLESA Chemie 8. ročník.
Průmyslové havárie Aneta Cvachová Jana Svozilová Lucie Spourová.
Složky krajiny a životní prostředí
PESTICIDY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Schéma rovnovážného modelu Environmental Compartments
Vlastnosti látek Opakovací otázky
Způsoby vyjadřování složení směsí
Ochrana veřejného zdraví ZÁKON č. 258/2000 Sb. Práva a povinnosti osob a výkon státní správy v ochraně veřejného zdraví POJMY Veřejným zdravím je zdravotní.
ZÁKON č.17/1992 Sb. o životním prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem.
Označování nebezpečných látek
Žilová, Stoklasová, Pavlíková 3.O
Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky SVĚTOVÝ.
Atmosféra.
1) Havárie s únikem nebezpečných látek
Měření teploty Pavel Konečný Modulární systém dalšího vzd ě lávání pedagogických pracovník ů JmK v p ř írodních v ě dách a informatice CZ.1.07/1.3.10/
Alkany.
Mgr. Emílie Nedvědová odbor ochrany vod Právní předpisy v oblasti ochrany podzemních vod před znečištěním.
Návrh nařízení EP a Rady (ES) o klasifikaci, označování a balení látek a směsí a o změně směrnice č. 67/548/EHS a nařízení ES č. 1907/2006 Návrh nařízení.
NEBEZPEČNÉ LÁTKY NÁZEV OPORY – POŽÁRNĚ TECHNICKÉ PARAMETRY HOŘLAVÉ A VÝBUŠNÉ LÁTKY JOSEF NAVRÁTIL Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
TRINS pplk. Ing. Vladimír Vonásek MV - generální ředitelství HZS ČR.
Životní prostředí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.
ŽIVELNÍ POHROMY A PROVOZNÍ HAVÁRIE Název opory – Cvičeni Rizika spojená s toxickými látkami Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt:
Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za rok 2012 Mgr. Ing. Rudolf Hahn generální inspektor.
Parametry požáru I. část Požár a jeho rozvoj. Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
© IHAS 2011 Tento projekt je financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR.
Kyanid draselný, cyankali, Kalium cyanatum, KCN Jedná se o prudký jed.
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ J. E. Purkyně Libochovice AUTOR: RNDr. Adéla Lipšová NÁZEV: VY_52_INOVACE_22_NEBEZPEČNOST LÁTEK TÉMA: NEBEZPEČNOST LÁTEK ČÍSLO PROJEKTU:
Bc. Lucie Tyemnyáková, 1. CNP - PS. - střední Indie - hl. městem indického státu Madhya Pradesh - počet obyvatel: cca 1,7 mil. lidí - město jezer
Základní škola a Mateřská škola Bílá Třemešná, okres Trutnov
Základy ekologie pro střední školy 1. CZ.1.07./1.5.00/
Nebezpečné chemické látky a přípravky
Voda hydrosféra základní podmínka života (tělo člověka – 60 – 70%vody)
Důlní požáry a chemismus výbušniny
Vzduch Materiál byl vytvořen v rámci projektu
Výukový materiál zpracován v rámci projektu
Název školy Základní škola Kolín V., Mnichovická 62 Autor
TOXICITA LÁTEK Toxicita chemické látky závisí na její dávce. Některé látky jsou toxické již ve velmi nepatrných dávkách (10-9 g), jiné až v dávkách několika.
seminář a praktika z chemie
Znění k Zákon má k tomuto datu 54 novel
Mezimolekulové síly.
Reprezentativní stanice pro hodnocení kvality ovzduší v aglomeracích České republiky Jan Sládeček, ISKO.
Transkript prezentace:

Toxikologické aspekty chemických havárií Lekce I Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof.patocka@gmail.com http://toxicology/emtrading.cz

Osnova Základní pojmy Potenciální zdroje chemických havárií Lekce I Osnova Lekce II Lekce III Lekce IV Základní pojmy Potenciální zdroje chemických havárií Hlavní příčiny chemických havárií Průběh havárií Likvidace havárií z pohledu toxikologa Ohrožení zdraví a života lidí Ohrožení životního prostředí Nejvýznamnější chemické látky doprovázející chemické havárie

Semináře Chemické provozy, zásobníky a přeprava chemikálií. Zadání seminární práce. Rizika chemických havárií pro obyvatelstvo a pro záchranáře Rizika chemických havárií pro životní prostředí. Příklady z praxe. Toxické zplodiny hoření Zhodnocení seminární práce

Základní pojmy Chemická havárie = havárie spojená s únikem nebezpečných chemických látek Chemická nehoda = chemická havárie menšího rozsahu Nebezpečná chemická látka = toxická nebo zdraví škodlivá látka, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží může způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt. Nebezpečné, ale nikoliv z pohledu toxikologa, jsou rovněž látky s hořlavými, oxidujícími nebo výbušnými vlastnostmi. Velmi často jsou ale tyto látky také jedovaté.

Zákon č. 345/2005 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, vycházejících ze směrnic Evropské unie byl v posledních letech rychle novelizován Sled novelizací: 356/2003 Sb. - 186/2004 Sb. - 125/2005 Sb - a poslední 345/2005 Sb.

Jako nebezpečné chemické látky budou pro naše potřeby uvažovány látky, které jsou vysoce toxické, toxické, resp. zdraví škodlivé především při vdechování. To jsou všechny plyny nebo nízko-vroucími kapaliny, resp. mohou být rozptýleny ve formě aerosolu nebo dýmu. Současně jsou nebezpečnými chemickými látkami míněny látky, které jsou vyráběny, skladovány, přepravovány nebo jsou jinak provozovány, a to v takových množstvích, že by při havárii spojené s jejich únikem mohlo dojít k  ohrožení života nebo zdraví osob. Dříve byl místo pojmu nebezpečná chemická látka používán pojem nebezpečná škodlivina nebo jen škodlivina

Vzhledem k tomu, že se dnes počet chemických látek počítá na miliony, z toho toxických na desetitisíce, lze i nadčasově odhadnout počet nebezpečných chemických látek splňujících naši definici řádově na stovky. Seznam nebezpečných chemických látek je vydáván pravidelně od roku 1999 ve sbírce zákonů, v nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává se Seznam dosud klasifikovaných nebezpečných chemických látek ve znění pozdějších předpisů (258/2001 Sb.)

Základní pojmy z toxikologie nebezpečných chemických látek Expozice je vystavení lidského organismu účinkům nebezpečné chemické látky; jde o celý proces vniknutí látky do těla, její transport k vlastním místům účinku. Expozice může být jednorázová, opakovaná a také akutní, kdy do organizmu vniklo najednou nebo v krátké době větší množství látky, a chronická při dlouhodobém a opakovaném působení nebezpečných chemických látek. Podle místa vniku nebezpečné chemické látky do organismu se expozice dělí na inhalační - vdechováním, perorální - požitím ústy a perkutánní - přes kůži a jiné. Pro situace chemických havárií jsou jednoznačně nejpravděpodobnější expozice akutní a inhalační nebo perkutánní.

Další důležité pojmy Efektivní - účinná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která zpravidla při 10minutovém působení vyvolá s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob objektivní účinek, na př. čichový vjem, mírnou otravu bez následků, otravu s přechodnými nebo trvalými následky a pod. Značí se EC (přesněji na př. EC50 10 min = 0,02 mg/l; to znamená, že vdechování uvedené koncentrace po dobu 10 minut vyvolá u 50 % osob účinek).

Další důležité pojmy Letální – smrtelná koncentrace nebezpečné chemické látky je koncentrace, která při 10minutovém působení způsobí s určitou pravděpodobností nebo u určitého procentuálního počtu osob smrt. Označuje se LC (přesněji na př. LC10010min tzn. že za 10 minut způsobí u 100 % osob smrt. LC je vlastně EC, kde účinkem je smrt. LC a EC se vyjadřují v ppm, což jsou desetitisíciny objemových %, 1 obj. % = 10 000 ppm), v mg/l, resp. v mg/m3. Přepočty: údaj v ppm = údaj v mg/m3 . 24,04/MH (při 20 °C a atmosférickém tlaku 1013, 25 hPa. údaj v mg/m3 = údaj v ppm . MH/24,04 . (MH – molekulová hmotnost látky).

Z hodnot smrtelných koncentrací se odvozují a stanovují hygienické limity: Přípustný expoziční limit (PEL) a nejvyšší přípustná koncentrace (NPK-P) podle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci (změna: 523/2002 Sb.). Přípustné expoziční limity jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací a platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin.

Nejvyšší přípustné koncentrace (NPK) chemických látek v pracovním ovzduší jsou koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec vystaven v žádném časovém úseku osmihodinové pracovní směny . Imisní limity (IL) hodnoty nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší. Imisní limity se pro některé nebezpečné chemické látky (oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, oxid uhelnatý, amoniak) stanovují podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, je možnost doplnění i o jiné nebezpečné chemické látky, neboť se provádí sledování zdravotního stavu obyvatelstva v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší a je možno zpracovat nebo doplnit seznamy referenčních koncentrací jakýchkoli látek, které negativně ovlivňují zdraví. Tak byly do seznamů zařazeny dříve také chlor a formaldehyd, fluor, sirouhlík nebo sirovodík.

Základní pojmy z fyzikální chemie nebezpečných chemických látek Společně s  toxikologickými vlastnostmi jsou u nebezpečných chemických látek důležité vlastnosti fyzikálně chemické, protože popisují významné a prakticky využitelné údaje o nebezpečných chemických látkách.

Relativní molekulová hmotnost, tj Relativní molekulová hmotnost, tj. součet atomových hmotností v molekule nebezpečné chemické látky. Bod varu - teplota, při které dochází ke změně skupenství látky z kapalného do plynného v celém objemu kapaliny. Těkavost - hodnota maximální koncentrace nebezpečné chemické látky, která se může za daných atmosférických podmínek vytvořit v uzavřeném prostoru. Těkavost závisí na teplotě okolí. Při teplotách kolem 20 °C se těkavost látky zdvojnásobuje s každým zvýšením teploty o 10 °C. V terénu lze dosáhnou v závislosti na vertikální stálosti atmosféry jen zlomek hodnoty teoretické těkavosti (2-10 %).

Hustota (hutnost) - specifická hmotnost par vztažená na vzduch udává, kolikrát jsou páry nebezpečné chemické látky těžší nebo lehčí než vzduch. Hustotu lze určit z relativní molekulové hmotnosti. Reaktivita popisuje, jak reaguje nebezpečná chemická látka s vodou, se vzduchem, vodními parami, resp. jinými látkami. Výbušnost a hořlavost udává, zda je látka hořlavá, případně v jakých koncentračních mezích mohou její páry explodovat. Rozpustnost ve vodě vyjadřuje maximální množství dané látky, které je možno rozpustit ve vodě za dané teploty eventuálně tlaku. Barva a zápach subjektivní smyslové vnímání barvy a zápachu.

Potenciální zdroje chemických havárií Místem chemické havárie může být jakékoliv zařízení, kde jsou nebezpečné chemické látky vyráběny, kde je s nimi manipulováno, kde jsou používány pro další účely, kde jsou skladovány nebo když jsou transportovány z jednoho místa na druhé.

Chemické továrny a chemické provozy Chemické havárie tohoto typu jsou nebezpečné z toho důvodu, že nebezpečné chemické látky jsou zde vyráběny resp. skladovány ve velkém množství Na druhou stranu zařízení tohoto druhu mají dokonalý systém zabezpečení a včasného varování, který má za úkol minimalizovat následky event. havárie

Zařízení pracující s nebezpečnými chemickými látkami Plnírny a balírny chemických látek Demoliční firmy (výbušniny a trhaviny) Těžební průmysl (výbušniny a trhaviny) Dezinfekční, dezinsekční a deratizační služby Zimní stadiony (amoniak) Úpravny vody (chlor) Čistírny odpadních vod

Sklady chemikálií Takovéto sklady jsou přímo v chemických továrnách V chemických i jiných provozech (např. čistírny, cukrovary, mlékárny apod.) V přístavech a dopravních terminálech V zemědělských a lesnických podnicích (sklady agrochemikálií)

Transport chemikálií Nebezpečné chemikálie jsou transportovány všemi druhy dopravy, často i na velké vzdálenosti Letecká doprava Lodní doprava Železniční doprava Vlečková doprava Silniční doprava

Chemická válka a chemický terorismus Úmyslné použití nebezpečných chemických látek za účelem získání vojenské převahy, politických, náboženských či jiných cílů formou zastrašování civilního obyvatelstva, formou teroristického útoku, či za účelem vydírání jednotlivců, skupin či státu