Závadné látky, havarijní plány dle vyhlášky č.450/2005 Sb. Novotného lávka, Praha 11. prosince 2013 Ing. Bohumír Dušek

Závadné látky § 39 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Seznam nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek je uveden v příloze č. 1 vodního zákona. Zvláštní kategorií zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky (seznam je uveden v NV 61/2003 Sb.).

Nebezpečné látky Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: zinek • selen • cín • vanad měď • arzen • baryum • kobalt nikl • antimon • berylium • thalium chrom • molybden • bor • telur olovo • titan • uran • stříbro Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.

Nebezpečné látky Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. Fluoridy. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. Kyanidy. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.

Zvlášť nebezpečné látky Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. Organofosforové sloučeniny. Organocínové sloučeniny. Látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí. Rtuť a její sloučeniny.

Zvlášť nebezpečné látky Kadmium a jeho sloučeniny. Persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády č. 61/2003 Sb.; ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky.

Zvlášť nebezpečné látky NV č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. anthracen • bromované difenylethery • chlorované alkany C10-C13 aldrin • dieldrin • endrin • isodrin • DDT • p,p´- DDT • PAU 1,2-dichlorethan • hexachlorbenzen • hexachlorcyklohexan hexachlorbutadien • pentachlorbenzen • tetrachlormethan pentachlorfenol • tetrachlorethen • tributylstannan • nonylfenol trichlorbenzen • trichlorethylen • trichlormethan •endosulfan kadmium a jeho sloučeniny • rtuť a její sloučeniny

Závadné látky § 39 Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody má uživatel závadných látek povinnost vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen "havarijní plán"); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení.

Závadné látky § 39 Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména: Umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod.

Závadné látky § 39 Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod. Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek. Zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

Havarijní plán Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků stanoví: Náležitosti nakládání se závadnými látkami. Náležitosti havarijního plánu. Způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné vany.

Havarijní plán Zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu (§ 39 odst. 2 vodního zákona) se (ne*)jedná je-li s nimi nakládáno: V kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v nich obsažených závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku. *S pevnými závadnými látkami v celkovém množství závadných látek do 2000 kg včetně. *S uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci.

Havarijní plán Zacházení se závadnými látkami které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody ve větším rozsahu (§ 39 odst. 2 vodního zákona) v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod se nejedná je-li v uvedených oblastech nakládáno: Se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do 10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně.

Havarijní plán S nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených závadných látek v kapalném skupenství do 250 l včetně nebo v pevném skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných látek do 300 l včetně. S uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní, vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci.

Havarijní plán Náležitosti havarijního plánu – § 5. Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného rozhodnutí vodoprávního úřadu, kterým byl tento havarijní plán schválen. Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost a použitelnost havarijního plánu. . Aktualizovaný havarijní plán nebo jeho upravené části či nové doplňky se zašlou vodoprávnímu úřadu nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se závadnými látkami zachází nebo by měli v případě havárie zasahovat, že byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.

Skladování závadných látek Předpisy řešící skladování závadných látek: ČSN 75 3415 – Objekty pro manipulaci s ropnými látkami a jejich skladování. ČSN 65 0201 – Hořlavé kapaliny, provozovny a sklady. ČSN 65 0202 – Hořlavé kapaliny, plnění a stáčení, výdejní čerpací stanice. ČSN 75 0905 – Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží.

Skladování závadných látek Závadné látky mají být při skladování zabezpečeny v  zásadě dvojnásobnou ochranou – základními např. dodavatelskými obaly (nádrže, sudy, barely, kontejnery nebo pytle různého provedení) a dalším stupněm ochrany: Nepropustná podlaha, odolná proti působení vody a těch skladovaných látek, které se ve skladě vyskytují vyspádovaná do havarijní jímky vhodného objemu, vyspádované do sběrné jímky. Rozdělení skladu dle povahy skladovaných látek. Umístění nad záchytnou nádobou, záchytnou jímkou trvale napojenou na havarijní jímku nebo havarijní jímkou. Záchytná jímka musí zachytit nejméně 5% objemu skladovaných kapalin a musí být trvale napojena na havaijní jímku.

Skladování závadných látek Dvouplášťová nádrž s objemem do 100 m3 a místně dvouplášťová nádrž s objemem do 50 m3 hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti nemusí mít havarijní jímku. Musí být umístěny na zpevněný a nepropustný podklad, vyspádovaný do sběrné jímky. Manipulační plochy musí být v takové vzdálenosti od vpusti dešťové nebo jednotné kanalizace, toku nebo od studny zásobování pitnou vodou, aby bylo možno zamezit vniknutí ropných látek do vod. Plochy s četností výdeje větší než 12 krát ročně musí být nepropustně a sklonově upraveny tak, aby v případě úniku ropných látek nedošlo k jejich rozlití do okolí.

Skladování závadných látek Nadzemní rozvody hořlavých kapalin vedené v blízkosti kanalizačních vpustí (vodorovná vzdálenost potrubního rozvodu od kanalizační vpusti je menší než 3m) musí být opatřeny chráničkou. Výdejní stojany, výdejní bloky a nádrže čerpacích stanic musí být vzdáleny nejméně 5 m od kanalizačních vpustí, vodních toků a podzemních objektů. Sklad ropných látek musí být vybaven prostředky po zachycení a bezpečné uložení ropných látek a znečištěn zeminy a vody při havarijním úniku skladované látky v rozsahu podle místních podmínek.

Skladování závadných látek

Skladování závadných látek

Skladování závadných látek

Skladování závadných látek

E-mail: bohumir.dusek@mzp.cz Tel: +420-2-6712-2226 Děkuji za pozornost E-mail: bohumir.dusek@mzp.cz Tel: +420-2-6712-2226