Dominika Najvert X. Hradecké dny sociální práce, SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ROZCESTÍ

Podle ústavního soudu jsou definičními znaky komor: zřízení státem výkon veřejné moci vůči určité skupině obyvatel (v našem případě vůči sociálním pracovníkům) právní subjektivita personální základ jako zvláštní důvod členství hospodářská a rozpočtová nezávislost na státu odpovědnost za své jednání jednání v zájmu veřejném nebo obecném dozor státu soudní obrana před autoritativním rozhodnutím komory

V České republice je nyní zřízeno zvláštními zákony 12 profesních komor: Česká lékařská komora – zákon – zákon č. 220/1991 Sb. Česká lékárnická komora – zákon č. 220/1991 Sb. Česká stomatologická komora – zákon č. 220/1991 Sb. Česká komora architektů – zákon č. 360/1992 Sb. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – zákon č.360/1992 Sb. Česká advokátní komora – zákon č. 85/1996 Sb. Exekutorská komora České republiky – zákon č. 120/2001 Sb. Komora auditorů České republiky – zákon č. 93/2009 Sb. Komora daňových poradců České republiky – zákon č. 523/1992 Sb. Komora patentových zástupců České republiky – zákon č. 237/1991 Sb. Komora veterinárních lékařů České republiky – zákon č. 381/1991 Sb. Notářská komora České republiky – zákon č. 358/1991 Sb.

Současné profesní komory lze dle druhu činnosti zjednodušeně rozdělit na tři skupiny: komory sdružující profese, jejichž náplní je péče o zdraví; komory sdružující profese v oblasti práva; komory sdružující technické profese v oboru stavebnictví.

VYMEZENÍ PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ

1.  Sociální práce se definuje jako obor praktické činnosti a vědecká disciplína zaměřující se jak na úroveň jednotlivce, tak na úroveň prostředí.  Kompetence a nástroje, kterými disponují sociální pracovníci, však umožňují dosahovat změn převážně na úrovni jednotlivce, jakkoli je fenomén sociálního vyloučení strukturální problém.

2.  Rozštěpení působnosti sociální práce do mnoha resortů/ministerstev a podléhající různým právním předpisům bez sdílené představy o cílech, kvalifikačních podmínkách, metodách sociální práce i jejím významu obecně.

3.  Dlouhodobé podfinancování větší části služeb sociální práce.

4.  Ne zcela dostatečná připravenost absolventů škol na výkon profese sociálního pracovníka.

MOŽNOSTI PŘIPRAVOVANÉHO ZÁKONA PŘI ŘEŠENÍ VYMEZENÝCH PROBLEMATICKÝCH OBLASTÍ

1.VZTAH STÁTU A SOCIÁLNÍ PRÁCE  Komora by měla být nezávislá, nepolitická organizace hájící zájmy oboru a sociálních pracovníků.  Nezávislost na většinovém financování státem.  Hájení svého tématu – tzn. profesionálního výkonu sociální práce i před nevhodnými legislativními opatřeními, sociálně necitlivou politikou státu.

2. PRESTIŽ SOCIÁLNÍ PRÁCE  „Přenos stigmatu“ cílové skupiny na sociální pracovníky, kteří pracují se sociálně znevýhodněnými klienty.  Znevažování sociálních problémů, populistické zveličování zneužívání sociálního systému a prezentace mezilidské solidarity, jako něčeho nepřirozeného, naivního → dehonestuje jak cílovou skupinu, tak obor sociální práce. JAKÝM ZPŮSOBEM – A ZDA VŮBEC – BUDE MOCI NOVÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA OVLIVNIT VÝŠE UVEDENÉ SKUTEČNOSTI?

3.REZORTNÍ ROZTŘÍŠTĚNOST  Pozitivem připravovaného zákona je sjednocení oblasti kvalifikačních podmínek pro výkon povolání sociálního pracovníka, nicméně ostatní dopady meziresortní spolupráce nedokáže ovlivnit.

4.FINANČNÍ PODMÍNKY V SOCIÁLNÍ PRÁCI  Důsledkem připravovaného zákona z hlediska finančních podmínek je zvýšení zátěže sociálních pracovníků a jejich zaměstnavatelů ve smyslu plateb za registrace, členské příspěvky, atestace, povinné vzdělávání a supervize apod.

5. PŘIPRAVENOST ABSOLVENTŮ ŠKOL K VÝKONU SOCIÁLNÍ PRÁCE  Zaměstnavatelé soc. pracovníků poukazují na neadekvátní vstupní znalosti absolventů → často řešeno v rámci podpořených evropských projektů sbližujících požadavky zaměstnavatelů s dovednostmi absolventů, případně dochází k budování takových systémů odborných praxí, které část požadavků přenášejí na poskytovatele praxe, tj. budoucího zaměstnavatele. CO MŮŽE BÝT NABÍDNUTO STEJNÝM VZDĚLAVATELEM V RÁMCI SPECIALIZAČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ?

Funkce komory FUNKCE KOMORY dohledová a disciplinární pravomoc (nad sebou samotnými) kultivace oboru (předpokládá zásadní vliv na rozhodování o jeho podobě) ekonomická (přenesení nákladů z veřejných rozpočtů na členy komory)

DĚKUJI ZA POZORNOST.

KONTAKT: Sdružení azylových domů v ČR, o. s. Mgr. Dominika Najvert Kancelář: Kollárova 450/16 Ostrava – Mariánské Hory Tel.: