POSTOJE Pozor na záměnu termínu postoj a motivace! Mezi postojem a odpovídajícím jednáním může být rozpor! Postoj determinuje způsob jednání, kdežto motiv je příčinou jednání.

Definice Newcomb (1950): „…postoj je pohotovost k aktivaci motivu“ „ Postojem individua vůči nějaké věci chápeme jeho predispozici vůči této věci jednat, vnímat, myslet a cítit.“ (Nakonečný,2000) = vzniká otázka, co vlastně měření postojů měří ???????????????????

Definice Krech, a kol., „..trvalé soustavy pozitivních nebo negativních hodnocení, emocionálního cítění a tendencí jednání pro nebo proti společenských objektům.“ (Nakonečný,2000) Tj.: mít vůči něčemu postoj, znamená zaujmout hodnotící stanovisko.

Definice Nakonečný: Postoje označuje jako tzv. „hodnotící vztahy“

Vztah postojů a jednání Postoje determinují způsob jednání Způsoby jednání jsou konzistentní, pokud to situace dovoluje (př. přítel v nouzi, pomůžeme – pokud to nebude riskantní) Jednání má vliv i na postoje (zejména ve spojení s vykonáváním určité role: dělník- mistr x dělník – sklad)

Skladba postoje A) kognitivní – dominuje-li, mluvíme o smýšlení B) emotivní – dominuje-li, mluvíme o sentimentu C) konativní – snahovou – pohotovost chovat se určitým způsobem Některá složka může být dominantní, ale obvykle jsou vyvážené

INTENZITA POSTOJE Určuje ji emotivní komponenta Může být vyjádřena v prostoru kontinua: negativní neutrální pozitivní zcela – středně – mírně zcela – středně – mírně Extrémní = nejvíce odolné vůči změně.

Jak postoje měříme? nejčastěji prostřednictvím dotazníků na tzv. „postojových škálách“ Pozor na interpretaci výsledků! K odlišným výsledkům nejvýznamnějších agentur, které se zabývají výzkumem veřejného mínění dochází vzhledem k různým metodikám

Odlišné přístupy CVVM a STEM – zveřejňují aktuální volební preference - ve výsledcích se rozcházejí o cca 2 procentní body (tj. malý rozptyl) X Factum Invenio – připočítává informace - o hlasování v minulých volbách do PS, - o předpokládanou ochotu lidí účastnit se voleb a vývojové trendy skutečné volební účasti (EKONOM 45/2005 Ošidná hra čísel, s.10)

Funkce postoje Postoj má individuální význam Jsou to zkušeností organizované vztahy k hodnotám Postoje jsou A) centrální (důležité)-př. k rodině, práci,.. B) periferní - př. postoj k regulovanému nájemnému pro rodinu bydlící ve vl. RD

Systém postojů Hodnotících vztahů máme velké množství === vzn. tak systémy postojů, které jsou zpravidla provázané kognitivní konzonance = vytváření souladu mezi poznatky Různá míra konzistence (např. vztah k církvi x vztah ke známému faráři) Čím konzistntnější systém, tím je méně odolný proti změnám

Vliv postojů na zapamatování Lépe si pamatujeme to, co odpovídá našemu postoji (teorie: „the open and closed mind“) Experiment: souhlasný a protikladný materiál k politickému zaměření s odstupem reprodukce zapamatovaného – každý si pamatoval více položek, které byly v souladu s jeho zaměřením

Utváření postojů Utváření postoje předpokládá určitou orientaci ve světě hodnot – založená na zkušenosti Jsou tedy produktem učení Hodnotová orientace se vytváří v průběhu socializace Učí se ve dvojí rovině A) společensko – normativní (kulturní prostředí) B) subjektivní (na základě vl. zkušenosti)

Změny postojů Významné postoje jsou stabilizované, mění se obtížněji Mění se na základě korektivní zkušenosti (životní krize,..) Pravděpodobnější je spíše změna intenzity postoje (a to ve smyslu + i - )než konverze (tj. extrémní změna pstoje)

Fáze změn postoje (Nakonečný, 2000, s. 149) 1. Prolomení hodnotové struktury - „naočkování“, sám začne pochybovat 2. Vytvoření motivace pro přijetí nového hodnocení - např. udržují se pocity viny, narušuje se sebeuznání 3. Cvičení nového postoje - pokud poničí identitu, pak jedinec přijme nový postoj, který se mu nabídne

Přesvědčení Opírá se o racionální i emocionální argumentaci (nejlépe kombinovanou) Kroky přesvědčování: Vzbuzení a udržení pozornosti Vyvolání příslušných motivů Spojení motivu s přesvědčováním Vytvoření specifické reakce, která je žádoucí

Osvědčené postupy Rytmus ano – ano odpovědí za sebou následující otázky, na které odpovídá ANO vytvoření iluze shody Technika spoluběžce lidé chtějí někam patřit a dělat to, co většina prezentuje se: toto je normální, to dělá většina

PŘEDSUDKY = zvláštní druh postojů = negativní i pozitivní atribuování (přisuzování) - např. určitých vlastností určitým jedincům Předsudky jsou: Emočně silné akcentované postoje Jsou velmi odolné vůči změnám

POVĚRY = výrazně iracionální druh postoje = „druh bludného myšlení, které má kořeny v nevědomí“ (Jahoda,1969 in Nakonečný, 2000, s. 155)

Literatura: Nakonečný Milan, Sociální psychologie,Academia Praha, 2000, ISBN 80–200–0690-7, s. 131-156 Výrost Jozef, Slaměník Ivan, Sociální psychologie/Sociálna psychológia, Praha, 1997 Janoušek Jaromír a kol. Sociální psychologie, Praha 1988 Jahoda, G., The psychology of superstition, London, 1969