STAROVĚK Starověký Egypt Mgr. Jitka Moskvová

Přírodní podmínky oblast podél Nilu lze dělit do tří částí: údolí Nilu  tady pracovali zemědělci (šíře 10 – 30km) delta Nilu  tady se odvodňovalo oázy (např. Fajjúm) zbytek Egypta tvořily pouště, skály a hory Hérodotos řekl: „Egypt je darem Nilu.“

Organizace státu prý se do něho vtěloval bůh Hór nebo Ré panovníkem byl FARAÓN (také farao) prý se do něho vtěloval bůh Hór nebo Ré faraón měl moc  náboženskou, vojenskou, administrativní, soudcovskou  těmi pověřoval své úředníky nejvyšším královským úředníkem byl vezír správci krajů byli nomarchové (42 krajů – nómy) nomarchou byli jmenováni šlechtici (později byla funkce nomarchy dědičná)

společnost nižší úředníci  písaři měli na starost správu sýpek vysocí úředníci  nomarchové v čele s vezírem nižší úředníci  písaři měli na starost správu sýpek  písaři se vzdělávali v „domech života“,  matematika, psaní a geometrie

osobně svobodní  řemeslníci a rolníci  rolníci obhospodařovali faraónovu půdu  část zisku odváděli do státních sýpek nebo formou peněz do státní pokladny  v době záplav se museli účastnit staveb pyramid, paláců nebo chrámů nesvobodní  otroci  jednalo se především o válečné zajatce  všichni patřili faraonovi

náboženství důležitou roli v Egyptě měli kněží postupně byli stále více nezávislí na faraónovi (v některých dobách řídili celou říši) Egypťané uctívali téměř 2500 bohů  např. bůh nebes Hor, bůh Slunce Re či bůh mrtvých Usírev Egyptská mytologie je velmi složitá  jen bohy Slunce můžeme napočítat tři – Ré, Amon, Aton

PÍSMO  hieroglyfy (na zdech, kameni) známe tři druhy egyptského písma:  hieroglyfy (na zdech, kameni)  hieratické (jednodušší, na papyrus)  démotické (nejjednodušší) Egypťané tesali písmo do kamene nebo psali na papyrus V roce 1799 objevili Napoleonovi vojáci při opevňovacích pracích u města Rašídu (Rosette) černou desku asi 1m2 s textem psaným třemi odlišnými písmy: alfabetou, hieroglyfy a démotickým písmem. S její pomocí roku 1822 Francouz J. F. Champollion rozluštil egyptská písma. Dnes je Rossetská deska uložena v Britském národním muzeu v Londýně.

MUMIFIKACE zachování těla se zajišťovalo MUMIFIKACÍ Egypťané věřili, že duše zemřelého sice odchází do říše mrtvých, ale je stále spojena se svým tělem zachování těla se zajišťovalo MUMIFIKACÍ ta byla dvojí: přirozená (v písku) a umělá umělou mumifikaci prováděli několik týdnů BALZAMOVAČI (pomocí hydroxidu sodného) vnitřní orgány kromě srdce a ledvin ukládali do KANOP vysušené tělo obalili obinadly mezi něž vkládali amulety s verši z Knihy mrtvých poté bylo tělo uloženo do SARKOFÁGU

ARCHITEKTURA stavby: pyramidy, mastaby, chrámy,… chrám tvořily  pylon, nádvoří a hypostylový (sloupový) sál PYLON  triumfální brána chrámu, k níž vedla „cesta bohů“ vroubená sfingami SFINGA  socha lvice s hlavou faraona OBELISK  stál u vchodu do pyramidy a popisoval život faraona hrobky vytesané ve skalách v Údolí králů sochy faraona i v nadživotní velikosti výzdoba malbami nebo reliéfy ze života faraona

Historie egypta Egypt byl osídlen v paleolitu zemědělství bylo přeneseno z oblasti „úrodného půlměsíce“ první vesnice vznikly už v 8.tis.př.Kr. fajjúmská kultura  osada v oáze Fajjúm, asi 5450 př.Kr. Egypt byl rozdělen na Horní (jižní) a Dolní (severní) Egypt

Období první dynastie 1. – 2. dynastie, 2950-2575 př.Kr. doba prvních dvou dynastií se neřadí ke Staroegyptské říši došlo ke sjednocení Horního (jižního) a Dolního (severního) Egypta sjednotil ho král Meni z Horního Egypta hlavním důvodem bylo hospodářství hlavní město  Mennofer (Memphis).

do této doby spadají nálezy nejstarších dochovaných hieroglyfů  staroegyptské písmo hieroglyfy jsou kombinací piktogramů a fonetického písma piktogramy jsou obrázky, které znamenají buď celé slovo, nebo jen slabiku Egypťané také začali používat znak oblouček ∩ pro číslici 10 (např. 22 = ∩∩II)

Období staré říše 3.– 6. dynastie, 2575-2150 př.Kr. králům staroegyptské říše říkáme faraoni jako své hrobky si nechávali stavět pyramidy (nejdříve stupňovitého tvaru, poté jehlanovitého tvaru) na jejich realizaci dohlíželi celý svůj život stále probíhají výzkumy na egyptských pyramidových polích  nejznámější se nachází v Gíze, Sakkáře a Dahšúru

nejznámější pyramidy postavili panovníci IV nejznámější pyramidy postavili panovníci IV. dynastie v Gíze (dnes předměstí Káhiry) největší pyramida je Chufuova (řecky Cheopsova) má čtvercovou základnu o rozměru 230 metrů; vysoká je 146 metrů další pyramidou v Gíze je Rachefova (řecky Chefrénova) nejmenší z trojice velkých pyramid v Gíze je Menkaureova (řecky Myklerínova)

součástí pyramid byly zádušní a údolní chrámy v nich kněží prováděli mumifikaci  balzamování těla ve druhé polovině Staré Říše začali panovníci vyznávat sluneční kult boha Slunce = Re a proto si kromě pyramid nechávali stavět také sluneční chrámy  Veserkaf, Sahure, Neferirkare, Veni, Teti, …

OBDOBÍ STŘEDNÍ ŘÍŠE 11.– 14. dynastie, 2000 – 1650 př.Kr. došlo ke znovusjednocení Egypta sjednocení vyšlo z města Vessét (řecky Théby) důvodem bylo vnější nebezpečí  útoky asijských kmenů Libyjců Egypt se musel bránit na Suezské šíji  postavili zde tzv. „vládcovy zdi“ (komplex zdí a pevnůstek)

nejslavnějším faraonem byl Senusret III. vládl 19 let a k Egyptu připojil Núbii z ní do Egypta proudilo zlato ovládl Sinaj s nalezišti mědi v období jeho vlády došlo k rozvoji obchodu s egejskou oblastí, Krétou a Mezopotámií Fájjúmská osada se stala obilnicí Egypta na dříve nekontrolované dvory nomarchů posílal královské kontroly

Přechodné OBDOBÍ 15.– 17. dynastie, 1650 – 1550 př.Kr. ve druhém přechodném období dochází v Egyptě ke krizi ztrácí dobytá území na jeho území vpadly kmeny semitského původu z východu  Hyksósové jako první dobyli deltu Nilu a poté pronikli na jih

Hyksósové používali koně a válečné dvoukolové vozy, bronzové meče, luky, štíty a přilby egyptská armáda se jim nemohla rovnat Hyksósové ovládali z města Avaris Egypt a Núbii nomarchy jmenovali své vazaly, kteří jim odváděli daně Egypťané se naučili bojovat jejich zbraněmi pod velením faraona a zakladatele 18. dynastie Ahmose I. Hyksósy porazili a  vyhnali

OBDOBÍ NOVÉ ŘÍŠE 18.– 20. dynastie, 1550 – 1100 př.Kr. Egypt dosáhl největšího územního rozsahu (až k řece Eufrat) slavní válečníci  Thutmose I., II., III., Amenhotep,... hrobky králů byly umístěny v údolí králů naproti Thébám u Nilu (Luxor nebo Karnak)

v 15 st. př.Kr. vládla egyptská královna HATŠEPSOVET období její 22 leté vlády bylo pro Egypt blahodárné  žádné války ani povstání obnovila chrámy zničené Hyksósy a sobě nechala vybudovat monumentální zádušní chrám v Karnaku podporovala obchod se sousedními státy její nástupce Thutmose III. nechal zničit její sochy a vymazat její jméno z nápisů

 zavedl uctívání nového boha Átona Amenhotep IV. uskutečnil náboženskou reformu  omezil moc kněžstva  zavedl uctívání nového boha Átona proto se přejmenoval na Achnatona a vystavěl nové hlavní město Achetaton Tutanchamon  návrat k původnímu božstvu nastoupil na trůn v 9 letech a zemřel v 18-ti vládl za něho vojevůdce Haremheb v roce 1922 objevil britský archeolog H. Carter v Údolí králů nevyloupenou hrobku faraona Tutanchamona

v letech 1300 – 1000 př.Kr. v Egyptě vládli Ramsesovci bojovali s Chetity  v bitvě u Kadeše (asi 1285)  uzavřena první mírová smlouva mezi Ramsesem II. a Chattušilem II. ve smlouvě mimo jiné bylo, že si Egypt a Chetité v případě potřeby budou vojensky pomáhat, smlouva byla stvrzena sňatkem Ramesse II. s jednou z Chattušilových dcer Egypťané bojovali i s Libyjci  „mořskými národy“

vytváří se silná vrstva kněží bohatnou chrámy  nejbohatší je Amónův chrám ve Vessétu církev vlastní asi třetinu půdy kněží nejsou závislí na faraónovi v 11.st.př.Kr. se rozpadla Nová říše na jižní = Chrámový stát  vládnou kněží severní = Faraónův stát  vláda faraóna dochází k rozkvětu umění a kultury vznikají literární a naučná díla z lékařství, matematiky, astronomie, náboženství i milostná literatura

OBDOBÍ POZDNÍ ŘÍŠE 21.– 31. dynastie, 712 – 332 př.Kr. (příchod Alexandra Makedonského) v této etapě se střídají období jednoty a období rozdrobenosti Egypta období samostatnosti a období závislosti v roce 671 Egypt dobyli Asyřané poté přicházejí Řekové  zakládají osadu Naukratis v deltě Nilu Necho II. nechal zbudovat kanál mezi Rudým mořem a Nilem

roku 525 př.Kr. dobývají Egypt Peršané v čele s králem Kambýsem  stává se perskou satrapií roku 332 př.Kr. dobyl Egypt Alexandr Makedonský  považován za osvoboditele z perské nadvlády po smrti Alexandra Makedonského  vzniká roku 305 př.Kr. nástupnický stát pod vládou jednoho z Alexandrových stratégů (diadochů)  Ptolemaia

nechal vystavět maják na ostrově Faros přejal egyptské zvyky a prohlásil se faraónem hlavním městem se stala Alexandrie  velká knihovna a centrum vzdělanosti nechal vystavět maják na ostrově Faros za vlády Ptolemaiovců byla k Egyptu připojena Palestina (Judea) byla součástí Egypta až do roku 198 př.Kr.  ovládli ji Seleukovci roku 30 př.Kr. se Egypt stává římskou provincií