TYPOLOGIE OBYTNÝCH STAVEB přednášky 1. ročník APS FAST Doc. Ing. arch TYPOLOGIE OBYTNÝCH STAVEB přednášky 1. ročník APS FAST Doc.Ing.arch.Naděžda Menšíková, CSc.

Osnova přednášek Úvod, pojem typologie v architektuře bydlení Aspekty bydlení Definice bytu a jeho fragmenty Zónování bytu, články normy Historický vývoj stavebního typu rodinného domu Rodinné domy, typologické druhy Historický vývoj stavebního typu bytového domu Typologie bytového domu, vnější a vnitřní prostory Typologické druhy bytových domů Polyfunkční domy Sociální výstavba, panelové obytné soubory Stavby pro přechodné ubytování Bydlení starých lidí

1.1. Úvod bydlení je základní potřebou člověka je to složitý společenský jev, který výrazně odráží jakoukoliv změnu v transformaci společnosti a ekonomiky otázka bydlení nezahrnuje pouze navrhování a výstavbu obydlí, ale i bytovou politiku vlády, reagující na problémy a požadavky společnosti. bydlení, rodina, rodinné či bytové domy, obytné prostředí, jsou aktuální a často diskutované problémy i dnešní společnosti co dokázala bytová politika a naše architektura v oblasti bydlení v posledních patnácti letech od demokratické revoluce jak se společnost zasadila o všeobecnou dostupnost bydlení, o zvýšení jeho kvality, kterou minulý režim snížil povětšině na úroveň panelákových sídlišť zdali vznikly stavby, které se vtisknou do povědomí budoucí generace jako manifesty určité epochy a které zvýšily kulturní úroveň bydlení, tak, jak se to např. podařilo naší meziválečné generaci a jak se to až v posledních letech začíná dařit generaci současné proto je třeba seznámit se s  historickým vývojem bydlení, s hlavními aspekty současného bydlení i s typologickými zásadami tvorby

DEFINICE POJMŮ Studijní literatura Normy: ČSN 73 4301 (2004) Obytné budovy Normy související citované v ČSN 73 4301 Vyhláška MMR č.137/ 1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu Vyhláška MMR č. 369/ 2001 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících užínání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Neufert, Bell: Navrhování staveb Učební texty z přednášek Časopisy: Architekt, Stavba, ERA a jiné Doplňková literatura J.Štípek: Stavby pro bydlení ( skripta ČVUT) Batík, Vodičková: Typologie obytných budov

1.2.2. Pojem typologie Nauka o typech, typy ve filosofii a architektuře   Slovo typ neznázorňuje obraz modelů ke kopírování, ale daleko více myšlenku, která se tak stala základem pro model samotný. Typ je prostředek, podle nějž lze vytvořit díla, která se mezi sebou nepodobají. To znamená, že tisíce věcí může být stejného základu. Typologie jako věda nám musí poskytnout zásady, jež jsou znaky jednotlivých typů, aniž by určovala jejich formu. Architektura již od svých počátků vychází z vytváření typů.   Nacházejí se v různých oblastech a dimenzích od typů městské struktury, typy prostorové struktury, funkční typy domů, vývojové typy staveb, typy vnitřních prostorů, jejich způsobu řazení až po jednotlivé tvaroslovné prvky či detaily

1.2.3. Typologie Obecná typologie budov Typologie provází tvorbu architekta od urbanismu, architektury až k interieru Architekt nachází společné znaky, jež musí vnímat, ať zpracovává urbanistický projekt či interiér.  Architektura je provázána s koncepcí a vnímáním místa Cílem typologie jsou zásady architektonického návrhu z hlediska: - filosofického - studie historie stavění - stavebních typů - funkčních a dispozičních zásad stavby - vzniku tvaroslovných prvků  

1.2.3. Shodný typolog.druh, rozdílná forma centrální, dostředivý typ

1.2.3. Shodný typolog.druh, rozdílná forma centrální, dostředivý typ

1.2.4. Shodný typolog.druh, rozdílná forma podélný,odstředivý typ

1.2.5. Shodný typolog.druh, rozdílná forma bytový dům pavlačový

typizace středověkého kupeckého domu

1.2.6. Pojem typologie Typologie v architektuře vývoj stavění a architektonického projektu pojem bydlet, identifikace s prostorem faktory ovlivňující architekturu- topos -typos faktor času v architektuře metody práce architekta téma a jeho interpretace vztah figury a architektury - antropomorfismus základní pojmy - prostor, práce s prostorem dělení hranice: venek a vnitřek Typologie morfologie stavění v krajině člověk a příroda chování člověka ke krajině zásahy do ní topografie jako zdroj urb. formy typologie topografických forem a jejich vliv na formování zástavby krajiny polohy města podle omezení krajinou stavění v topograficky náročných expozicích

1.2.6. Pojem typologie, Topos – typos Topografie jako zdroj formy Typologie topografických forem a jejich vliv na formování krajiny

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodový ZÁKLADNÍ ARCHETYPY

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodovy ZÁKLADNÍ ARCHETYPY

1.2.6. Shodný typolog.druh, rozdílná forma centrální, dostředivý typ

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy CENTRÁLNÍ DISPOZICE X PODÉLNÁ DISPOZICE

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodovy ZÁKLADNÍ ARCHETYPY – vliv na vývoj typu domu

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodovy ZÁKLADNÍ ARCHETYPY – podélná dispozice - vliv na vývoj typu domu

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodovy ZÁKLADNÍ ARCHETYPY – podélná dispozice - vliv na vývoj typu domu C.F.Voyey,Haus Broadleys, 1898

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy PODÉLNÁ DISPOZICE

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy PODÉLNÁ DISPOZICE

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy PODÉLNÁ DISPOZICE domu – centrální dispozice sekce

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy PODÉLNÁ DISPOZICE ODSTŔEDIVÁ

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy ZÁKLADNÍ ARCHETYPY – vliv na vývoj typu domu PODÉLNÁ DISPOZICE ODSTŔEDIVÁ

1.2.6. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů obytné bodovy DISPOZICE ODSTŘEDIVÁ

1.3. Typologie obytných budov Typologie stavebních typů Základní archetypy (pratypy, pravzory)    Typologie struktury vnitřních prostor budovy Centrální x podélná dispozice základní znaky dispozice: trakt a travé sekce, modulace vstup hlavní prostor umístění schodiště vzhledem ke vstupu struktura a řazení jednotlivých prostor vztah parteru   Základní dispoziční části budov Vstupní prostory Hlavní prostory -byty Komunikace- chodby , schodišťě, výtahy Vedlejší-prostory,domovní vybavení, úklid, údržba Schránky, zvonky Garáže, parkování Technické zázemí budovy Zařizovací předměty Zabezpečení budovy Provozní zázemí balkony, galerie, lodžie, arkýře, zimní zahrady

1.3. Typologie obytných budov Typologie struktury vnitřních prostor budovy ZÁKLADNÍ ZNAKY DISPOZICE – TRAKT A TRAVÉ, MODULACE Konstrukční dvojtrakt, travé

1.3. Typologie obytných budov ZÁKLADNÍ ZNAKY DISPOZICE - VSTUP, HLAVNÍ PROSTOR, SCHODIŠTĚ CENTRÁLNÍ DISPOZICE ŘAZENÍ PROSTOR

1.3. Typologie obytných budov ZÁKLADNÍ ZNAKY DISPOZICE - VSTUP, HLAVNÍ PROSTOR, SCHODIŠTĚ PODÉLNÁ DISPOZICE ŘAZENÍ PROSTOR

1.4. Typologie obytných budov Typy - jejich funkce , návrhové parametry, specifické požadavky hranice sokl fasáda střecha vstup schodiště strop okno dveře stěna Podlaha Stěny Zahrady Balkony lodžie Antropometrie – prostor pro člověka Základní provozní rozměry Modulor Rozměry lidského těla a prostor pro člověka    Provoz v budově   Provoz uživatele, provozovatele, technický, pomocný Dílčí provoz Celkový provoz Provozní schémata Polyfunkčnost versus monofunkčnost

1.4. Typologie obytných budov Typy, jejich funkce, parametry, specifické požadavky SCHODIŠTĚ

1.4. Typologie obytných budov Typy, jejich funkce, parametry, specifické požadavky OKNO

1.4. Typologie obytných budov Typy, jejich funkce, parametry, specifické požadavky DVEŘE

1.5. Typologie obytných budov Kvalitativní a kvantitativní posuzování budovy  Ekonomické souvislosti fungování a výstavby budovy  Požární bezpečnost  Technická infrastruktura  Užívání budov osobami s omezenou schopností pohybu a orientace  Hygienické a zdravotní podmínky fungování budov  Modulace, skladebnost, vztah provozu a konstrukce Fyzikální předpoklady budov Oslunění Osvětlení Hluk Teplo  Ochranná pásma

1.5. Typologie obytných budov Urbanistické souvislosti umístění budovy Situování stavby Vztah k okolí Předprostor Vstupy, vjezdy Odstupové vzdálenosti Urbanistické typy - izolovaná stavba, řadová, strukturální, právní souvislosti Typy zástavby – bloková, řádková, koridorová skupinová, ukončující uvolněná strukturální Stavební čára, uliční čára, Urbanistický význam jednotlivých budov Hierarchie prostoru  

1.5. Typologie obytných budov DEFINICE POJMU     obytná budova: stavba určená k trvalému bydlení, ve které alespoň 2/3 podlahové plochy připadá na byty, vč. ploch domovního vybavení určeného pro obyvatele jednotlivých bytů. Nezapočítávají se plochy společného domovního vybavení a domovních komunikací. Člení se na rodinné domy a bytové domy.   obytná část budovy: část budovy jiného účelu, obsahující byty a prostory plnící funkci domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům bytový dům : stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení, o čtyřech a více bytech přístupných z domovní komunikace se společným hlavním vstupem, případně hlavními vstupy z veřejné komunikace rodinný dům: stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví

1.5. Typologie obytných budov DEFINICE POJMU polyfunkční dům: stavba, která sdružuje více funkcí svým provozem vzájemně slučitelných, může zahrnovat byty vč. domovního vybavení k jednotlivým bytům, jejichž souhrnná plocha je menší než 2/3 podlahové plochy domu byt: je soubor místností, popř. jedna obytná místnost, která svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomu účelu užíván. Musí obsahovat hygienické příslušenství odpovídající požadavku na trvalé bydlení a společné uzavření celého bytu.  bydlení: je základní životní potřebou, jejíž uspokojení má pro společnost mimořádný význam je to souhrn všech životních pochodů, které se odehrávají v bytě je to sociální aktivita proto, že v domácnosti žije zpravidla více osob, kteří tvoří rodinu kvalita bydlení prokazatelně ovlivňuje stabilitu rodiny, úroveň vzdělání, výchovu, kulturu, mravnost a výchovu sociální bydlení: bydlení specifických skupin obyvatelstva (staří a nemocní, mladé rodiny s dětmi, nezaměstnaní), které využívají různé formy zvýhodnění při získání bytu