Pražský Hrad Alena Obrová, Věra Pasiarová

Pražské hradiště – Pražský hrad jediné evropské místo, využívané jako centrum moci po tisíc let nejstarší jméno hradu - dle pís. dokladů - Praha němý svědek christianizace české země koncem 9. století: - založeno pražské biskupství 973/974 - založeno pražské arcibiskupství 1344

Archeologické výzkumy Přes 70. let archeologický výzkumů na území Pražského hradu Archeologický ústav, Akademie věd České Republiky 4. fáze výzkumů

I. fáze – před rokem 1925 archeologické výzkumy 19. století – spojené se stav. pracemi dostavění chrámů sv. Víta a sv. Jiří R. 1873 J. Mocker - odkrytí západní krypty předrománské baziliky, poté na práci pracoval K. Hilbert (r. 1911) K.Hilbert odkryl apsidu s hrobem knížete sv. Václava Ing. F. Mach výzkumy v letech 1897 – 1908 spíše stavebně historický průzkum chrámu sv. Jiří

II. fáze – 1925 - 1945 v souvislostmi s úpravami chátrajícího pražského hradu - 1925 -1929 - Státní archeologický ústav - rozsáhlé technicky a doborně náročné výzkumy na třetím nádvoří k této ploše už napomohl odkryv inženýrských sítí K.Fialou - objevem zdiva a do té doby neznámé románské stavby - kostel sv. Bartoloměje Soustavný výzkum z iniciativy L.Niedrleho řízení velkých prací připadlo K.Guthovi, drobné výzkumy byly svěřeny jeho asistentům J. Pasternakovi a I. Borkovskému V této době se osvědčila tzv. mozaiková metoda vznikala představa o dosud známých kostelech a vztahu k hradním komunikacím - základní fakta o hradním opevnění - podoba románského knížecího paláce a srubové obydlí

III. fáze – 1945 -1980 drobné záchranné výzkumy - zvýšené nároky na arch. Výzkum první objev dlouho hledaného nejstaršího křesťanského kostela na Pr. hradě a to P. Marie z konce 9 století (1950 -1951) výzkumy kláštera sv. Jiří (1959 -1963) upřesnily představy o nejstarší podobě druhé kostelní stavby na Pr. hradě a o nejstarším českém klášteře vůbec výzkum kostrového pohřebiště koncem 9 a počátku 11 století v Lumbeho zahradě za jízdárnou Pr. hradu - kořeny velkomoravské - a shoduje se to s Kristiánovou legendou

IV. Fáze – 1980 až do současnosti stoupal značně prudce počet stavebně rekonstrukčních prácí - měnil se i charakter arch. výzkumu období úplného záchranného výzkumu - nové technické přístupy i dokumentace (fotogrammetrie, kontextuální výkop dokumentovaný, postup standardních formulářů, PC zpracování, vytváření databází apod.) nejvýznamnějším výzkumem - dlouhodobé práce v severním křídle na severním parkánu objevy na jiřském náměstí - náhled od husté zástavby tohoto areálu na přelomu raného a vrcholného středověku

Archeologické výzkumy - současnost v současné době odhad prozkoumané plochy 10% trvale ztraceno 10% 60-70% pramenné podstaty je výzkumy dotčeno jen částečně nedotčená plocha 10 -20 %

Středočeská kotlina střední Čechy a pražská kotlina byly jádrem vzniku státu v raném středověku - je to území klimaticky velmi příznivé, s dobrým půdním fondem v 8. století hustá síť zemědělských sídlišť – Bohnice – Zámka, Butovice, Šárka v 9. století ustupují Bohnice a Butovice přibývá trojice hradišť s prvními přemyslovci - Budeč, Levý Hradec, Pražský hrad

Vznik Pražského hradu Čtyři fáze vzniku: vznik příkopu – r. 850 – 860 sjednocení plochy ostrohu, postavení kostela Panny Marie vybudování nejstaršího valového opevnění Čtvrtá fáze končí smrtí Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918) hrad - vznikl na skalnatém břidlicovém výběžku na levém břehu Vltavy - na hraně užší pražské kotliny - důvod, politický ale i obchodní a zemědělský vodní zdroj – svatováclavská studánka buk, jedle, tis, dub, křovina kultovní místo Žiži vznik Prahy dle Třeštíka 882 – 884

První příkopy a opevnění Výzkumy severního křídla 1985 – 1993 šířka 4 m, hloubka 1,4 – 2 m 60 cm souvrství – keramika, zvířecí kosti, organické látky val – dřevohlinitý, vnější strana – plenta z opuky s hlínou, vnitřní strana – dřevěná prkna mezi kůly šíře 8 m, výška 4m

Nejstarší pohřebiště Hrob válečníka zkoumané III. Nádvoří konec 20. let 20. století hrob ve dřevěné komoře – meč, sekera, dýka, křesadlo, vědro významný muž ve společnosti období 9. – 10. století

Jiná pohřebiště pás pohřebišť v Jelení ulici – fáze velkomoravská Pohřebiště v místě Strahovského kláštera 9. – 10. století (zlaté a stříbrné šperky) Lumbeho zahrada

Pohřebiště v Lumbeho zahradě Výzkumy 1972 – 1977, 1987 141 hrobů (ženy i děti) zlacený gombík, zlaté a zlacené naušnice s kulovými bubínky s granulací (byzanský vliv), hrozníčkovité naušnice

Kostel Panny Marie dlouho hledaný objekt I. Borkovský r. 1950 délka stavby 8,5, šíře 6 m uvnitř hrobka – zděná s maltovou podlahou hrob Spytihněva I. (915) a jeho ženy (918)

Kostel sv. Jiří založený Vratislavem II. před rokem 921 výzkum 1958 – J. Cibulka, V. Mencl další výzkumy – I. Borkovský, A. Merhautová 973/974 protáhlá stavba k východu – Mladina přestavba hroby: č. 98 Boleslav II., č. 97 Vratislav I., č. 93 kněžna Boleslava II. (Emma?), č. 92 Oldřich č. 90,91,94 hrobky dětí Kaple sv. Anny – hroby 102 (Mlada?), 104,105

Rotunda a bazilika sv. Víta čtyřapsidová rotunda s vnitřním ochozem (23,3 m) postavena před rokem 935 sv. Václavem výzkumy r. 1911 – zbytky zdiva hroby: sv. Václav, K1 (hrob muže s dýkou), K2 Bazilika postavena před rokem 1060, svěcena roku 1074 reprezentační sídlo biskupa a arcibiskupa krypta sv. Damiána a Kosmy, krypta sv. Martina hroby: Spytihněv II., Břetislav, Bořivoj II. hroby biskupů: Šebíř, Jaromír, Kosmas, Menhart

Knížecí palác dnes starý královský palác rozměry 48,5 x 11,5 m na východě kaple Všech svatých přízemí dříve dvouprostorové první patro obytné – knížecí komnata vstup ze severní strany dvorku

Biskupský palác Jediná kamenná stavba na hradišti Sídlo pražského biskupa 973/974 Výzkumy v roce 1984 Původní rozměr 9 x 9 m Východně kaple sv. Mořice spojená úzkou chodbou (1,6 x 7 m) 11. století přistavěné křídlo 7 x 7 m Přestavěno po požáru 1142

Civilní zástavba dřevěné srubové konstrukce jednoprostorové rozměry 5 x 3,5 m ohniště a dřevěná schránka zastoupená zvířata: prase, kráva, ovce, koza (ptactvo u elity) keramika – bezuché hrnce, láhve a mísy jen zřídka nálezy přeslenů – vysoká textilní výroba

Použita literatura Frolík, J. – Smetánka Z. 1997: Archeologie na Pražském hradě. Praha.