Chemická vazba v látkách I VY_32_INOVACE_05-10 Chemická vazba v látkách I Definice chemické vazby a její vznik, disociační a vazebná energie, kovalentní vazba a její klasifikace

Chemická vazba atomy prvků se samostatně vyskytují v přírodě vyjímečně (např. atomy vzácných plynů) většina atomů prvků vytváří chem. vazby s jinými atomy prvků a vznikají tak např. molekuly prvků, molekuly sloučenin, nebo krystaly např. kovové, iontové, molekulové (nekovy) apod. přitažlivé síly působící mezi částicemi (atomy, ionty, molekulami) nazýváme chemickou vazbou chem. vazbu zajišťují valenční elektrony podle charakteru chem.vazby lze určit vlastnosti látek (prvků, sloučenin)

Vznik chemické vazby atomy prvků se musí k sobě přiblížit tak, aby se překryly jejich valenční orbitaly atomy musí mít elektrony uspořádány tak, aby z nich mohly vzniknout vazebné elektronové páry – každý atom musí mít nepárový elektron, elektrony se musí lišit spinem při vzniku chemické vazby dochází k uvolnění tzv.vazebné energie – EV naopak pro rozštěpení chemické vazby je potřeba dodat tzv. disociační energii – ED obě veličiny mají jednotku (kJ/1mol chem. vazeb), číselné hodnoty obou veličin jsou stejné

vznik chemické vazby mezi atomy prvků lze znázornit: a) valenční čárkou, val. čárka znázorňuje vazebný el. pár představující chem.vazbu b) spojnicí rámečků – spojnice představuje překrytí val. orbitalů

Kovalentní vazba vytváří ji vazebný elektronový pár, kdy každý atom poskytne do vazby jeden valenční elektron atomy vazebný el. pár sdílí společně (kovalence=sdílení)

Vznik kovalentní vazby v molekule vodíku název: Covalent bond hydrogen.svg, autor: Jacek FH, zdroj: http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=File:Covalent _bond_hydrogen.svg&page=1

Jednoduchá, dvojná, trojná kovalentní vazba podle počtu vazebných el. párů rozlišujeme jednoduchou, dvojnou a trojnou kovalentní vazbu hodnoty EV (jednoduchá, dvojná, trojná vazba), kJ /1 mol chem. vazeb - příklady délka jednoduché, dvojné a trojné kovalentní vazby - příklady délka vazby – je to vzdálenost atom. jader vázaných atomů, v nm

podle počtu vazebných el podle počtu vazebných el. párů vycházejících z vázaných atomů lze také určit vaznost atomu prvku úkol: vyjděte ze strukturních vzorců následujících látek a určete vaznost jednotlivých atomů (voda, oxoniový kationt, fluorid sírový)

Kovalentní vazba sigma a kovalentní vazba pí val. orbitaly s val. elektrony, které se překrývají při vzniku kovalentní vazby mají různou prostorovou orientaci a různý tvar vazba sigma a) vzniká překryvem dvou val. orbitalů s, např.kovalentní vazba v molekule vodíku b) vzniká překryvem dvou val. orbitalů pz pokud je v molekule látky jednoduchá kovalentní vazba je to vždy vazba sigma, např. kovalentní vazba v molekule chlóru

Vznik vazby  název: Sigma bond.svg, autor: SVG: ZooFari; Raster: Anselm H. C. Horn, zdroj: http://en.wikipedia.org/w/ind ex.php?title=File:Sigma_bon d.svg&page=1

vazba pí vzniká překryvem dvou val. orbitalů pz nebo py např. trojná vazba v molekule dusíku je tvořena jednou vazbou sigma a dvěma vazbami pí

Vznik vazby  název: Pi-Bond.svg, autor: Pi-bond.jpg: JoJan, zdroj: http://en.wikipedia.org/w/ind ex.php?title=File:Pi- Bond.svg&page=1

Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Kateřina Kleslová