Makroekonomie I ( Cvičení 7 – Nezaměstnanost) Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

MAEK1 – Cvičení 7 V dané ekonomice byly zjištěny následující údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000 lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí; počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte: počet nezaměstnaných míru nezaměstnanosti

MAEK1 – Cvičení 7 V dané ekonomice byly zjištěny následující údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000 lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí; počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte: počet nezaměstnaných = 180 000 míru nezaměstnanosti

MAEK1 – Cvičení 7 V dané ekonomice byly zjištěny následující údaje: ekonomicky aktivní obyvatelstvo: 780 000 lidí; celkový počet obyvatelstva: 1,2 mil. lidí; počet zaměstnaných 600 000 lidí; počet dospělého obyvatelstva: 1 mil. lidí. Vypočítejte: počet nezaměstnaných = 180 000 míru nezaměstnanosti = 23,1%

Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako: MAEK1 – Cvičení 7 Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako: podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel a to celé násobeno stem podíl nezaměstnaných a pracovní síly a to celé násobené stem podíl nezaměstnaných a součtu nezaměstnaných a zaměstnaných a to celé násobeno stem platí a,b,c současně

Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako: MAEK1 – Cvičení 7 Míra nezaměstnanosti (v %) se vypočte jako: podíl nezaměstnaných a ekonomicky aktivních obyvatel a to celé násobeno stem podíl nezaměstnaných a pracovní síly a to celé násobené stem podíl nezaměstnaných a součtu nezaměstnaných a zaměstnaných a to celé násobeno stem platí a,b,c současně

MAEK1 – Cvičení 7 Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu od potenciálního produktu, jestliže víme, že skutečná míra nezaměstnanosti činí 9% a přirozená míra nezaměstnanosti je 4%.

MAEK1 – Cvičení 7 Zjistěte náklady cyklické nezaměstnanosti v podobě odchylky skutečně vytvořeného produktu od potenciálního produktu, jestliže víme, že skutečná míra nezaměstnanosti činí 9% a přirozená míra nezaměstnanosti je 4%. => 10% pod potenciálním produktem

MAEK1 – Cvičení 7 Kterým z níže uvedených opatření může vláda zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti: zavedením podpor pro absolventská místa zlepšením informovanosti o volných pracovních místech prostřednictvím pracovních úřadů zvýšením podpor v nezaměstnanosti

MAEK1 – Cvičení 7 Kterým z níže uvedených opatření může vláda zvýšit přirozenou míru nezaměstnanosti: zavedením podpor pro absolventská místa zlepšením informovanosti o volných pracovních místech prostřednictvím pracovních úřadů zvýšením podpor v nezaměstnanosti

MAEK1 – Cvičení 7 Který z níže uvedených typů nezaměstnanosti má největší vliv na významné regionální rozdíly ve výši míry nezaměstnanosti: frikční nezaměstnanost dobrovolná nezaměstnanost strukturální nezaměstnanost cyklická nezaměstnanost

MAEK1 – Cvičení 7 Který z níže uvedených typů nezaměstnanosti má největší vliv na významné regionální rozdíly ve výši míry nezaměstnanosti: frikční nezaměstnanost dobrovolná nezaměstnanost strukturální nezaměstnanost cyklická nezaměstnanost

MAEK1 – Cvičení 7 Cvičení 1. O sledované ekonomice jsou k dispozici následující údaje: celkový počet obyvatelstva je 12 mil. lidí; nezaměstnaných je 580 000 lidí; studentů je 300 000; počet zaměstnaných je 6 mil. lidí. vypočítejte: a) počet ekonomicky neaktivních obyvatel b) míru nezaměstnanosti

MAEK1 – Cvičení 7 Cvičení 1. O sledované ekonomice jsou k dispozici následující údaje: celkový počet obyvatelstva je 12 mil. lidí; nezaměstnaných je 580 000 lidí; studentů je 300 000; počet zaměstnaných je 6 mil. lidí. vypočítejte: a) počet ekonomicky neaktivních obyvatel b) míru nezaměstnanosti Nejdříve máme vypočítat počet ekonomicky neaktivních obyvatel. Ten zjistíme tak, že od celkového obyvatelstva odečteme ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je dáno součtem zaměstnaných a nezaměstnaných.

MAEK1 – Cvičení 7 Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo = 12 000 000 – (6 000 000 + 580 000) = 5 420 000 Dále máme vypočítat míru nezaměstnanosti. Tu zjistíme tak, že počet nezaměstnaných vydělíme ekonomicky aktivním obyvatelstvem a vynásobíme stem, abychom dostali výsledek v procentech. 580 000 u = *100 = 8,81% 6 580 000

MAEK1 – Cvičení 7 Cvičení 2. Jaké dopady by měly následující opatření na výši přirozené míry nezaměstnanosti: a) zdanění podpor v nezaměstnanosti b) schválení tzv. existenčního minima, které bude výrazně nižší, než je životní minimum a bude vypláceno těm, kteří dlouhodobě odmítají pracovat c) zvýšení výdajů na rekvalifikační programy?

MAEK1 – Cvičení 7 Cvičení 2. Jaké dopady by měly následující opatření na výši přirozené míry nezaměstnanosti: a) zdanění podpor v nezaměstnanosti b) schválení tzv. existenčního minima, které bude výrazně nižší, než je životní minimum a bude vypláceno těm, kteří dlouhodobě odmítají pracovat c) zvýšení výdajů na rekvalifikační programy? Pokud by došlo ke zdanění podpor v nezaměstnanosti, dostávali by nezaměstnaní od úřadu práce méně. To by ve svém důsledku mohlo motivovat k většímu úsilí najít si místo. Tím by mohlo toto opatření vést k poklesu přirozené míry nezaměstnanosti.

MAEK1 – Cvičení 7 Zavedení existenčního minima by mohlo mít obdobný dopad jako zdanění podpor. Zvýšil by se rozdíl mezi příjmem, který by člověk obdržel, pokud nepracuje, a příjmem, který by člověk obdržel, pokud by pracoval. Ve svém důsledku by mohlo vést toto opatření ke snížení přirozené míry nezaměstnanosti. Také poslední opatření by mohlo vést ke snížení přirozené míry nezaměstnanosti. Zvýšení výdajů na rekvalifikace by mohlo vést ke snížení strukturální nezaměstnanosti, která je (alespoň z části) součástí přirození míry nezaměstnanosti.

MAEK1 – Cvičení 7 Cvičení 3. Jaký dopad by mělo zrušení minimální mzdy na míru nezaměstnanosti? Zrušení minimální mzdové sazby by mělo dopad zejména na tu část trhu práce, kde se střetává nabídka a poptávka po méně kvalifikované práci. Zrušením minimální mzdy by mohlo dojít k tomu, že by zaměstnavatelé byly ochotni najmout více zaměstnanců, neboť ti by pro něho nyní byli levnějšími. Otázkou však je, zda by pokles mzdy po zrušení mezd neodrazoval pracovníky od přijetí práce.