EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka 7.4.2017 Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.2146 Název projektu školy Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada č. XIX Identifikátor sady: VY_32_INOVACE_Sada XIX _ ČJS, DUM 20 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Název: Manželky Karla IV. Autor: Mgr. Ludmila Košvancová Stručná anotace: Politické sňatky Karla IV. s Blankou z Valois, Annou Falckou, Annou Svídnickou a Alžbětou Pomořanskou, jejich život a potomci. Metodické zhodnocení: : Prezentace rozšiřuje a uceluje vlastivědné učivo o českém státu za vlády Lucemburků. Byla odprezentována 18. 4. 2012. ve třídě 4. C. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je

Blanka z Valois Blanka z Valois (křtěná Markéta) (1316 – 1. srpna 1348, Praha) byla česká a římskoněmecká královna a moravská markraběnka. Byla dcerou hraběte Karla z Valois a jeho třetí ženy Mahaut ze Châtillonu, sestrou francouzského krále Filipa VI. a první manželkou českého a římského krále (později císaře) Karla IV. Lucemburského. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Svatba Svatební obřad proběhl 15. května 1323 v Paříži za mimořádně slavnostních okolností. Francouzští kronikáři obdivovali nádherné slavnostní roucho prince Karla a jeho krásné nevěsty. Blance (neboli po francouzsku Blanche) bylo sedm let stejně jako ženichovi a už v tomto věku byla velice půvabná. Jmenovala se ve skutečnosti Markéta, ale říkali ji Blanche – to pro její světlé vlasy. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Příjezd do Prahy Blanka přijela do Prahy 12. června 1334 s početnou suitou francouzských dvorních dam a dvořanů, nad jejichž okázalostí lidé nestačili žasnout. Bohužel zatím neuměla řeč, ale záhy se česky a německy naučila, byť většinou žila stranou společenského života. Zůstala v českých zemích i v době, kdy Karel byl v cizině. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Blanka z Valois je pochována v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Roku 1335 se manželům narodila dcera, která dostala jméno po mamince – Markéta (1335-1349). V roce 1342 se jim narodilo druhé dítě, Kateřina (1342-1395). 2. září 1347 byla Blanka v Praze korunována českou královnou. 1. srpna 1348 zemřela po krátké nemoci ve věku necelých dvaatřiceti let. Pro Karla to byla citelná ztráta, z původně politického svazku se stalo plnohodnotné manželství. Lid ji velmi miloval a král na ni vzpomínal do konce života. Po Blance mu zůstaly alespoň dvě dcery, syna ovšem neměl, a tak se brzy oženil s Annou Falckou. Blanka z Valois je pochována v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Anna Falcká Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353, Praha) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (Tyrolské). Byla druhou manželkou českého a římského krále Karla IV. Lucemburského. O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, zajímavá se stává až svým sňatkem. Jako tak často – za vše mohla politika. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Svatba Od Karla byl jeho druhý sňatek výborný politický tah. Odstavil silného soupeře Günthera ze Schwarzburgu, římského vzdorokrále a zavázal si i další své protivníky spřízněné s jeho manželkou. Anna Falcká byla s Karlem oddána 4. nebo 11. března 1349 (datace se rozcházejí) ve městě Bacharachu na Rýně. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

26. července 1349 byla Anna v Cáchách korunována římskou královnou. 1 26. července 1349 byla Anna v Cáchách korunována římskou královnou. 1. listopadu 1349 byla (v sedmém měsíci těhotenství) slavnostně korunována českou královnou ve Svatovítském chrámu. 17. ledna 1350 se Anně v Praze narodil vytoužený syn, křtěný Václav, který ale ve věku necelých dvou let, 28. prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2. února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku třiadvaceti let. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka Annou, s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Anna Svídnická Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz, polsky Anna Świdnicka) (1339 – 11. července 1362, Praha) byla česká královna a římská královna a římská císařovna, třetí manželka římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského Anna byla jedinou dcerou svídnického knížete Jindřicha II. Svídnického, který zemřel, když byly Anně čtyři roky, a uherské princezny Kateřiny. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Byla vychována na uherském královském dvoře. V jedenácti letech byla přislíbena Václavovi, novorozenému synovi Karla IV. Když ovšem Karel o syna přišel a zemřela i jeho tehdejší manželka Anna Falcká, ucházel se o Annu sám. Tento sňatek byl částí strategie, kterou nastolil už Karlův otec Jan Lucemburský - získat pro českého krále kontrolu nad piastovskými slezskými knížectvími. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Svatba Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic si Karlovým jménem vyžádal u papeže Inocence VI. papežskou dispenc kvůli příbuzenství ženicha a nevěsty. Svatba sedmatřicetiletého Karla s čtrnáctiletou Annou se konala 27. května 1353. Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Korunovace Českou královnou byla Anna korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte V roce 1358 Anna porodila dceru Alžbětu (1358-1373) a o 3 roky později, 26. února 1361, na císařském hradě v Norimberku syna Václava (1361-1419), který se stal králem jako Václav IV. Karel se tak konečně dočkal syna a dědice. Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická, ve své době považovaná za nejkrásnější ženu v Evropě, zemřela. Karel IV. se o rok později, v květnu 1363, oženil s Alžbětou Pomořanskou. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Alžběta Pomořanská Eliška Pomořanská (též Alžběta) (1346 nebo 1347 – 14. února 1393, Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna. Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Svatba S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické. Karel si už takříkajíc zvykl, že své sňatky vždy uzavíral z politických důvodů. Sňatkem s Alžbětou se vlastně bezbolestně zbavil opozice. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karel byl sedmačtyřicetiletý. Pečeť Alžběty Pomořanské Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Korunovace Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže bl. Urbana V. korunována římskou císařovnou. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka 7.4.2017 Od svých předchůdkyň se Alžběta odlišovala ve více směrech. Byla popisována jako urostlá žena silné postavy a kypící zdravím, po svém otci Bogislavovi rázná, sebevědomá a cílevědomá. Byla nejplodnější z Karlových manželek a během manželství mu porodila šest dětí, z toho čtyři syny - víc než jeho tři předchozí manželky dohromady. V roce 1366 se narodila dcera Anna (1366-1394), pozdější anglická královna, 14. února 1368 se v Praze narodil císařův třetí syn Zikmund (1368-1437). Na Pražském hradě se v červnu 1370 narodil Alžbětě druhý syn Jan (1370-1396), pojmenovaný po Janovi Lucemburském. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je

Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel Tamtéž se 13. března 1372 narodil další syn Karel. V (1372-1373), v roce 1373 Alžběta porodila dceru Markétu (1373-1410). V srpnu 1377 se narodil poslední syn Jindřich (1377-1378), rok před smrtí Karla IV. Karel a Alžběta měli zřejmě harmonické manželství, ostatně nejsou zprávy o tom, že by některé z Karlových manželství problémové bylo. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť z Karlštejna ke katedrále sv. Víta v Praze, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její zřejmě vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně. Alžběta Pomořanská zemřela 14. února 1393 v ústraní na svém sídle ve věnném městě českých královen Hradci Králové. Byla pochována v královské hrobce v katedrále svatého Víta po boku císaře Karla IV. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová.

Zdroj textu : www.wikipedia.cz EU Peníze školám Inovace ve vzdělávání na naší škole ZŠ Studánka 7.4.2017 Zdroj textu : www.wikipedia.cz Zdroj obrázků : http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Her_Majesty_Bohemian_queen_Blanche.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Blanka_Stepan_mini.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anna_von_der_Pfalz.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Anna_von_Schweidnitz.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Karl_Fourth_Bohemia_Anna_Schweidnitz.jpeg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Eli%C5%A1ka_Pomo%C5%99ansk%C3%A1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:EliskaPomoranska.jpg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Ludmila Košvancová. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je