E
Co je ekonomie ekonomie = teorie hospodaření ekonomika = praktické hospodaření ekonomie = společenská věda o tom, jak lidé využívají vzácné zdroje k výrobě cenných statků a rozdělují je mezi různé skupiny dělíme ji na: mikroekonomii makroekonomii
Vznik ekonomie slovo ekonomie pochází z řečtiny: oikos (dům) nomos (zákon, řád) Ve svém spisku Oikonomikos jej používal řecký autor Xenofón /431 – 355/ je to spíše soubor rad, pokynů či pravidel k dobrému vedení domácnosti Xenophon „Ekonomie zkoumá, jak společnost využívá vzácné zdroje k produkci ekonomických statků a jak je rozděluje mezi různé skupiny spotřebitelů.“ Samuelson P.A.
Historický vývoj již od 16. století – s nástupem kapitalismu (hlavně ve Velké Británii) pokusy o zobecnění Ve Francii – hospodářská politika, jejímž autorem byl ministr financí krále Ludvíka XIV. Jean B.Colbert = merkantilismus učení zaměřené hlavně na praxi, velice účelové obchodní politika: dovoz menší než vývoz doporučuje významné zásahy a regulace ze strany státu, zejména v zahraničním obchodě
Ekonomické teorie Klasická škola Utopický socialismus a marxismus od poloviny 17. století do druhé třetiny 19. století v Anglii a Francii zabývala se především makroekonomií a prosazovala hospodářský liberalismus a nezasahování ze strany státu hlavní představitelé Adam Smith a David Ricardo poprvé použit pojem „neviditelné ruky trhu“ Utopický socialismus a marxismus tyto myšlenkové směry byly přímou reakcí na negativní dopady rozvíjejícího se kapitalismu na průmyslové dělnictvo, zneužívání levné práce dětí a dalších vážných sociálních jevů utopičtí socialisté očekávali přeměnu společnosti „shora“ díky osvícené vládě mocných a bohatých na myšlenky utopických socialistů navázal Karel Marx s teorií nadhodnoty vytvářenou dělnickou třídou, kterou si bez zásluh přivlastňují vykořisťovatelé = vlastníci kapitálu a pozemkoví vlastníci od Marxovy ekonomické teorie byl už jen kousek k politické teorii revolučního dělnického hnutí Lenina (Rusko), které výrazně ovlivnilo dějinné události celého dvacátého století
Ekonomické teorie Rakouská škola Neoklasická škola poslední třetina 19. století zaměřena především na mikroekonomii, psychologii jednotlivce v hospodářství (péče o vlastní blahobyt jako základní hnací motor), teorie mezního užitku představitelé Carl Menger a Wilhelm Hermann Gossen na tradice této školy navazoval Friedrich August von Hayek s výkladem hospodářského cyklu Neoklasická škola konec 19. století až 30. léta 20. století i ona se zaměřila na mikro sféru, snažila se o matematizaci ekonomických věd, které byly do té doby pouze slovně dedukovány. Přinesla teorii mezní produktivity a mezních nákladů, teorii celkové rovnováhy významní představitelé byli Alfred Marshall, Vilfredo Pareto, John Bates Clark, Leon Walras
Ekonomické teorie Keynesiánství Monetarismus 30. a následující léta 20. století zabývá se především úlohou státu v ekonomice a hospodářkou politikou jeho dílo Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz z roku 1936 teoreticky zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, snižování nezaměstnanosti a mírnění dopadů hospodářských krizí hlavní představitel John Maynard Keynes /1883-1946/ Monetarismus 50. a následující léta 20. století Tato teorie je určitým protipólem keynesiánských státních zásahů do ekonomiky. Klade důraz na samoregulační funkce peněz v ekonomice. Jde o soudobou podobu neoklasické ekonomie hlavní představitel Milton Friedman
Základní ekonomické systémy 3 základní ekonomické otázky CO vyrábět a v jakém množství JAK vyrábět (z jakých zdroů a jak je kombinovat) PRO KOHO 4 ekonomické systémy ZVYKOVÝ SYSTÉM = o řešení všech tří otázek rozhodují tradice, potřeby PŘÍKAZOVÝ = DIREKTIVNÍ S. =o řešení rozhoduje stát a jeho orgány (plán) TRŽNÍ SYSTÉM = o řešení rozhodují ceny na trhu, zisk/ztráta firem, vznik/zánik firem SMÍŠENÝ SYSTÉM (SOCIÁLNĚ-TRŽNÍ) = o řešení problému rozhoduje tržní systém doplněný rozhodnutím vlády či jiných vládních orgánů
Zákon vzácnosti a ekonomie času Zákon vzácnosti = co nemůžeme mít kdykoliv v jakémkoliv množství, je vzácné. Omezené jsou přírodní zdroje i produkty lidské práce (statky a služby). Aby lidé mohli vyrábět, musejí vynakládat svůj čas – i ten je vzácný. Zákon ekonomie času říká, že lidé musí šetřit svůj čas – snažit se v kratším čase dosáhnout stejné produkce nebo ve stejném čase dosáhnout vyšší produkce. Tomu říkáme zvyšování produktivity práce.
Teorie potřeb Potřeba je pociťovaný nedostatek. Každý člověk má jiné potřeby. Potřeby jsou nekonečné (uspokojení jedné potřeby vytváří další potřeby). Členění: hmotné (jíst, bydlet) a nehmotné (přátelství, kultura) zbytné (kuřivo, pohodlí) a nezbytné (pití, spánek) Potřeby uspokojujeme pomocí statků a služeb tím, že je spotřebováváme.