ENERGETIKA A STÁT – NÁSTROJE STÁTU A JEJICH VYUŽITÍ Jan Mládek Energy Business Breakfast 8. října 2004
Využívání energetických zdrojů – hybná síla hospodářského růstu energetika má mimořádný vliv na míru společenského a hospodářského rozvoje jeho směřování a v neposlední řadě svými důsledky ovlivňuje podmínky života společnosti její cena má charakter daní – každý jí platí
Angažmá státu v energetice je vysoké ale stát nepodniká zásadními nástroji jsou energetická politika legislativa regulace vlastnictví (charakter vlastnictví a důvody vlastnictví)
Evropský kontext energetiky nesoběstačnost Evropy v primárních energetických zdrojích – jeden ze zásadních vstupů formujících evropskou vizi v energetice a uspokojování energetických potřeb - nerovnováha zdrojů a spotřeby otevření trhů Evropská energetická charta a směrnice 96/92/EC a 98/30/EC novely směrnic 2003/54/EC a 2003/55/EC - orientace na zákazníka
Evropská energetická vize – jaká vlastně je? bude rozvoj energetiky poplatný nezbytnému růstu ekonomiky nebo bude řízen nutností ochránit životní prostředí nebo jej primárně ovlivní požadavky na bezpečnost a spolehlivost dodávek ? vytvoří evropské státy „evropské“ řešení nebo budou existovat řešení založená na lokálních podmínkách?
Česká energetická koncepce státní energetická koncepce (jejíž zpracování ukládá zákon) je nástrojem, který v krátkodobém až střednědobém horizontu: dává na vědomí občanům, jakým způsobem stát garantuje dosažení kvality a stability v uspokojování jejich energetických potřeb a podnikatelskou sféru informuje, jakým způsobem hodlá nakládat se statky mu svěřenými – tedy zejména se životním prostředím a možnostmi exploatace přírodních zdrojů (včetně zahlazení následků jejich exploatace), a to v rámci pravidel, která vycházejí z pravidel volného obchodu s energiemi a energetickými zdroji v rámci EU
Co má vliv na formování energetické koncepce ČR je součástí EU a tedy jednotného hospodářského prostoru s jednotnými pravidly a jakákoliv v EU nerespektovatelná ochranářská opatření cokoliv zvýhodňující (a tedy jiné diskriminující) jsou nepřijatelná zásadním subjektem ochrany ze strany státu je občan a jeho životní a společenské prostředí – občanu jako spotřebiteli musí být umožněna maximální (až absolutní) svoboda volby a musí být chráněn v případě, kdy jakákoliv dodávka produktu či služby má síťový – tedy obvykle monopolní – charakter uspokojování energetických potřeb a míra jejich komfortu nesmí být v rozporu s ochranou životního prostředí a nesmí zatěžovat budoucí generace V zásadě stát rovněž definuje nutný rozsah veřejné služby a nezbytnou (konsensuálně v Evropě přijatou) množstevní a časovou dotaci (tedy konkurenční ochranu) využívání obnovitelných zdrojů energie
Cíle státní energetické koncepce maximalizace efektivnosti zajištění vhodného poměru spotřeby prvotních energetických zdrojů zajištění maximální šetrnosti vůči životnímu prostředí dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství Soubor nástrojů pro zajištění cílů státní energetické koncepce legislativní opatření státní programy podpory a útlumu dlouhodobé výhledy a koncepce analytické, mediální a další opatření
Hospodářská politika a energetika úzké provázání, nutnost společného chápání a hledání synergií – netýká se jen energetické politiky, ale obecně všech oborových politik a koncepcí důkazem je závaznost regionálních energetických koncepcí – a to po jejich zapracování do regionálních územních plánů Konečným cílem jak hospodářské tak energetické politiky musí být optimální uspokojení potřeb občana – výše tohoto optima však není definována
Česká legislativa vychází z evropských směrnic zákon č. 458/2000 Sb. jeho novela prošla druhým čtením zásady – co ze zákona vyplývá, čím je motivován bezpečná dodávka energie za reálnou cenu je jedním ze základních občanských práv pro obyvatele EU posílení práv konečného spotřebitele kompatibilita s novými evropskými směrnicemi snahou odstranit některé nedostatky zákona
Nejdůležitější změny v energetickém zákoně rozdělení obchodu s energií a energetických dopravních cest (drátů, trubek,…) zvýšení povinností dodavatele vůči spotřebiteli povinnosti výrobců z oblasti informací pro zákazníky ale i posílení pravomocí státních regulačních úřadů ERÚ a MPO nejzásadnější změna je však otevření energetického trhu pro evropské dodavatele – toto je velká výzva jak pro spotřebitele, tak i pro současné dominantní dodavatele
Zákon o OZE Neprošel zatím do druhého čtení není zřejmé jaká varianta bude schválena – existují zatím dvě vládní a „jedna“ poslanecká varianta v případě, že tento zákon nebude PČR schválen, nejedná se o zásadní problém, energetický zákon obsahuje zásady podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
Regulace nezávislý nástroj ochrany zákazníka tam, kde nelze konkurencí eliminovat přirozený monopol – tedy v síťových službách u nás Energetický regulační úřad z původně z cenové regulace a ochrany zákazníka do „mocného úřadu“ ovlivňujícího celý energetický sektor liberalizace trhu pak jako jeden z omezujících tlaků na regulaci
Stát a vlastnictví stát při chápání strategického významu považuje za rozumné vlastnit důležitou energetickou infrastrukturu – nadřazenou přenosovou síť velmi vysokého napětí vlastnictví ČEZu – nejedná se o trvalý stav více možností privatizace – nejde o aktuální problém, důležitý je rozvoj společnosti a její stabilizace jako významného středoevropského hráče
Nová dimenze energetiky – nové otázky bezpečnost a spolehlivost dodávek a její zajištění v řetězci výroba – transport – spotřeba – jaké přidané investice to vyvolá bude stát investorem, budou existovat investiční pobídky? nové energetické daně, evropská harmonizace nalezení optimálního času a konsensu pro investice do nových elektráren – cesta k plynulému zásobování elektřinou a vyhnutí se cenovým šokům nebo kalifornskému scénáři rozumné snížení regulačních prvků v energetice, regulaci směřovat na ochranu zákazníka
Budoucnost české energetiky energetický komfort pro zákazníky konsensus s obyvatelstvem v přístupu k energetice a poskytování energetických služeb vyvážený mix energetických zdrojů, důraz na domácí zdroje, energetická soběstačnost a podmínky pro export energetických služeb