Agregátní poptávka Mgr. Hana Grzegorzová

Agregátní poptávka AD, agregátní nabídka AS Vysvětlení změn, poruch v ekonomice – produkt,nezaměstnanost, inflace, rozbor mezinárodních vztahů. Existují nejednotné názory na AS, různé tvary křivek AS – plochá, vertikální, různé nahlížení na makroekonomické problémy, různé návrhy na jejich řešení Rovnovážný produkt – nakoupen plánovanými reálnými výdaji, při dané cenové hladině, úrokové sazbě

Agregátní poptávka AD vztah GDP při různých úrovních cenové hladiny Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. Agregátní poptávka tudíž není nic jiného než součet spotřebních výdajů domácností (C), investičních výdajů firem (I), vládních nákupů statků a služeb (G) a čistého exportu (NX), jejichž výše závisí na cenové hladině, Cenovou hladinu měříme pomocí CPI, nebo deflátoru, viz předešlé a následující přednášky…..

Agregátní poptávka graficky

Křivka agregátní poptávky Kombinace poptávaného reálného produktu a cenové hladiny, (zboží, služby, peníze, finanční aktiva) S poklesem cenové hladiny se poptávka po produktu zvyšuje a naopak Pigoův efekt – s poklesem cenové hladiny se zvyšuje hodnota peněžní jednotky, v ekonomice obíhá dané množství peněz, lidé si mohou koupit více výrobků a služeb, zvýšení spotřeby, zvýšení AD, posun po křivce zleva doprava

Keynesův efekt Významnější – snížením cenové hladiny, lidé drží přebytečné peněžní zůstatky, tyto přebytečné peněžní zůstatky promění za finanční aktiva např. (dluhopisy), zvýší se poptávka po dluhopisech…..posun po křivce zleva doprava

Keynesův efekt Pokles cenové hladiny znamená, že k běžným výdajům postačuje držba méně peněz. Čili klesá poptávka po penězích, roste poptávka po ostatních finančních aktivech a klesá nominální úroková sazba ( i ). Pokles ( i ) vede k růstu výdajů na investice, růstu spotřebních výdajů domácností na dlouhodobé spotřební statky, růstu vládních výdajů popř. i NX.

Pigoův efekt – efekt bohatství Efekt reálných peněžních zůstatků Odlišná interpretace růstu poptávaného množství, která pomíjí změnu úrokové sazby. Domácnosti drží část svých aktiv ve formě peněz. Při poklesu cenové hladiny roste reálná hodnota resp. kupní síla těchto peněz. Domácnosti jsou tedy bohatší a utrácejí tedy více čili roste spotřeba. Jde o tzv. efekt reálných peněžních zůstatků 

Agregátní výdaje AE Agregátní výdaje AE jsou určitou částkou – souhrnem výdajů všech sektorů ekonomiky při dané cenové úrovni: AE = C + I + G + NX .....přesná suma peněz

Klesající tvar AD Pro jeden konkrétní druh zboží platí.... Př: roste-li cena vlakové dopravy, lidé budou jezdit autobusem. Proč má poptávková křivka po všech zbožích a službách rovněž klesající tvar? Mohou lidé tato zboží něčím substituovat ? 1. peníze a finanční aktiva 2. zboží a služby nakupované v budoucnosti 3. zboží a služby nakupované v zahraničí

Substituty pro zboží a služby, které tvoří HDP.... 1. efekt reálných peněžních zůstatků – efekt bohatství - změna množství reálných peněz má vliv na množství poptávaného reálného GDP. Zvýšení cenové hladiny snižuje množství reálných peněz a naopak….. pokles množství poptávaného reálného GDP…. veřejnost chudne a omezuje výdaje a naopak

Efekt reálné úrokové sazby Dočasné substituce Reálná úroková sazba = nominální úroková sazba mínus očekávaná míra inflace Snížení reálné úrokové sazby vede jednotlivce aby si půjčovali, nakupovali spotřební a investiční statky....

Efekt mezinárodního obchodu Mezinárodní substituce Nahrazování domácího zboží zahraničním a naopak, přenos poptávky z domácích trhů na zahraniční. Růst domácí cenové hladiny – všeobecné zvyšování cen domácího zboží a služeb. Dražší domácí zboží nahrazeno levnějším zahraničním, poptávané množství domácího reálného produktu klesá.

Mezinárodní substituční efekt Jestliže klesá domácí cenová hladina, poroste poptávka zahraničních subjektů po levnějším zboží dané ekonomiky a popř. domácí subjekty přesunou část poptávky z relativně dražšího zahraničního zboží na domácí zboží. Poměřuje cenové hladiny mezi dvěma státy. Pokud je u nás dražší zboží než v zahraničí, tak ho kupuji v zahraničí.

Faktory měnící AD Obecně platí: při dané cenové hladině cokoli, co vede ke zvýšení kterékoli ze čtyř složek agregátních výdajů AE, zvyšuje také AD a posunuje křivku AD doprava v opačném případě snížení posunuje křivku AD doleva

AD se zvyšuje....když Se zvyšuje nominální peněžní zásoba Se zvyšují státní výdaje na zboží a služby Se zvyšuje očekávaná míra inflace Klesá hodnota domácí měny vůči měnám cizím Se zvyšuje celkové bohatství ekonomiky Se snižují úrokové sazby Se snižují daně, či zvyšují transfery Se zvyšují očekávané budoucí zisky firem Se zvyšuje reálný důchod v zahraničí Roste počet obyvytelstva

AD posun křivky

Agregátní nabídka AS Vztah mezi celkovým nabízeným množstvím reálného GDP a úrovní cenové hladiny Krátkodobá AS....SRAS vztah mezi celkovým nabízeným množství zboží a služeb a cenovou hladinou, při konstantní úrovni cen výrobních faktorů, zejména mezd a očekávané míře inflace...krátkodobě působí přímá úměra

Dlouhodobá AS - LRAS Vztah mezi objemem celkového nabízeného reálného produktu a úrovní cenové hladiny, kdy každá firma vyrábí při plném využití kapacit a ekonomika pracuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti. V dlouhém období, mzdy a ceny dosahují rovnovážné hodnoty, existuje pouze jedna úroveň nabízeného reálného GDP, která je dána dostupnými výrobními faktory a která se nemění se změnou cenové hladiny, křivka je vertikální ….problém je určit úroveň potencionálního produktu

Změny AS SRAS se zvyšuje, posun křivky doprava, když: Klesají reálné mzdy Klesá očekávaná míra inflace Se snižují ceny nepracovních vstupů, surovin SRAS i LRAS se zvyšují, když : Roste pracovní síla v ekonomice Se zvyšuje lidský kapitál ekonomiky Jsou objeveny nové zdroje surovin Se zvyšuje kapitálová zásoba ekonomiky Se rozvíjí technika a technologie Se lepší klimatické podmínky Jsou posilovány podněty k práci a podnikání

SRAS LRAS - graf

Makroekonomická rovnováha Rovnováha nebo nerovnováha ekonomiky je určena vzájemným působením agregátní nabídky a poptávky. Celková makroekonomická rovnováha určující agregátní cenu i produkt je dosažena tam, kde se křivky agregátní nabídky a agregátní poptávky protínají.

Makroekonomická rovnováha - graf

Klasická teorie Klasikové tvrdí, že mzdy i ceny jsou dostatečně pružné, a proto krátkodobé účinky agregátní nabídky prakticky žádné. Klasičtí makroekonomové proto tvrdí, že ekonomika pracuje vždy při plné zaměstnanosti, či na úrovni potencionálního produktu. Z toho vyplývá, že produkt nereaguje na změny poptávky, ale na změny nabídky. A nabídka je z hlediska klasiků svislá. HDP se vždy nachází na úrovni potencionálního produktu, a proto neexistují ztráty z nevyužitých zdrojů. Tento přístup nereflektuje cyklické výkyvy AS…..

Klasická teorie - graf

Keynesiánská teorie Keynesiánci tvrdí, že mzdy i ceny jsou nepružné či strnulé, takže svislá klasická AS křivka se musí nahradit mírně rostoucí či dokonce vodorovnou AS křivkou. Z toho plyne, že produkt roste se zvyšováním agregátní poptávky tak dlouho, dokud jsou k dispozici nevyužité zdroje. Keynesiánci se proto zaměřují na ovlivňování křivky AD, a to zejména monetární a fiskální politikou…..

Keynesiánská teorie - graf