2. polovina 18. století osvícenství VĚK ROZUMU

osvícenství Kulturní, duchovní, politické a ekonomické hnutí 2. pol. 18. stol. v Evropě 1. pol.18. stol. – Anglie, Francie, později celá Evropa Hlavní myšlenka: dát přednost rozumu před vírou, používáním rozumu změnit lidskou společnost k lepšímu, jednat v souladu s řádem přírody, kritika feudalismu a náboženských předsudků, svoboda vědeckého a filozofického myšlení

Odvrat od víry k rozumu od dogmat k poznání od fanatismu k toleranci od víry ve zjevenou pravdu k pochybování Smyslem života je úsilí o větší pokrok Deismus – bůh existuje, ale od stvoření světa nezasahuje do jeho chodu ( války, přírodní katastrofy nejsou trestem božím) umožněno vědecké zkoumání světa, všeobecné platnosti přírodních zákonů (J. Locke, D. Hume, I. Newton, Voltaire, …) Mechanický materialismus – člověk je výsledkem mechanicko-fyzikálních jevů a vzájemného působení sil

Přírodovědné objevy - velký pokrok Hledání odpovědí v poznávání přírody Utřídění chemických prvků - A. L. Lavoisier Botanický systém - Carl Linné Pokusy s elektrickým proudem: Leydenská lahev, galvanický článek, baterie, hromosvod (B. Franklin, Prokop Diviš) Zdokonalený parní stroj - James Watt

Horkovzdušný balon bratří Montgolfierů

Joseph a Etienne Montgolfierovi - náhodný objev - u krbu sušící se hedvábné šaty paní Montgolfierové - nadnášející se - nápad naplnit papírový balon horkým vzduchem 1783 předvedli králi Ludvíku XVI. - posádka: beran, kohout, kachna 21. listopadu - první lidská posádka = poprvé člověk překonal zemskou přitažlivost

Osvícenští filozofové John Locke - 1689 – „O vládě“ - právo poddaných odepřít poslušnost panovníkovi, upírá-li jim jejich přirozená práva Ch. L. baron de Montesquieu – 1748 - „O duchu zákonů“ - přirozenou osobní svobodu člověka zajistit rozdělením státní moci do tří složek: zákonodárné, výkonné a soudní. Každá složka je nezávislá a bude kontrolovat ostatní dvě. Základ konstituční monarchie (moc panovníka je omezena ústavou = konstitucí), kde moc panovníka je kontrolována parlamentem. Jean Jacques Rousseau - návrat k přírodě Přirozená výchova dětí, zrušení soukromého vlastnictví, ...

Jean Jacques Rousseau 1712 - 1778 Přirozená výchova dětí zrušení soukromého vlastnictví, ... Příčinou všech strastí je odcizení a civilizace - řešení: návrat k přírodě Hlásal mravnost, ctnost, dobrotu a prostotu, ale sám podle těchto zásad nežil Základní dílo: „O společenské smlouvě“ – tj. soulad mezi potřebami a svobodami občana a státem Ideální stav je, dokud má každý něco a nikdo nemá příliš mnoho!

Francois-Marie Arouet de Voltaire 1694 - 1778 Proticírkevní názory Psal historická, filozofická díla, divadelní hry, satirické pamflety Uvězněn 2 x v Bastille Pobýval v Anglii, Prusku, Švýcarsku Hlavní idea: základním zákonem všech národů je svoboda

Stal se populární díky svému sarkasmu a ironii Oslavován již za svého života Vystupoval hlavně proti církvi, náboženské nesnášenlivosti Byl pragmatický „Nevěřím v čerta ani Pánaboha, ale jsem docela rád, že v to věří můj krejčí, alespoň mne neokrade!“

Ekonomické teorie fyziokratismus - F. Quesnay – rozhodujícím zdrojem hodnot je zemědělství podpora zemědělské činnosti počátky liberalismu – A. Smith – „Pojednání o původu bohatství národů“ - hodnota zboží je dána množstvím práce potřebným k jeho vytvoření zdrojem bohatství je lidská práce

Encyklopedisté Francouzští osvícenci ( Diderot, Helvetius, d´Alambert,...) 1751 – 1772 vydali Encyklopedii („Racionální slovník věd, umění a řemesel“) - souhrn všech dosavadních vědomostí Myšlenka: Vědění přispívá k rozvoji lidstva, lidských práv a štěstí Slovník byl zpočátku zakázán

Osvícenský absolutismus Způsob vlády, kdy absolutističtí panovníci uváděli osvícenské ideály (a s nimi společenské a hospodářské reformy) do praxe (někdy i proti vůli poddaných) Habsburský císař Josef II. Pruský král Fridrich II. Ruská carevna Kateřina II.

Blaho lidu může pocházet jen od trůnu Snaha některých panovníků panovat ve shodě s rozumem pro blaho svých poddaných, ve smyslu myšlenky: Blaho lidu může pocházet jen od trůnu Cíl: reformami shora zlepšit život poddaných, tím zabránit revolučním otřesům, posílit moc státního aparátu na úkor privilegií šlechty Reformy probíhaly zejména v oblasti správy, trestního zákoníku, náboženství, obchodu, školství