DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy MASARYKOVA OBCHODNÍ AKADEMIE, 17. listopadu 220, Jičín Předmět Hospodářský zeměpis Tematický okruh Geopolitika a sociální a kulturní problémy lidstva Téma Mezinárodní inegrace států Označení DUMU VY_32_INOVACE_845 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 21.9. 2013 Anotace Výkladový materiál pro základní informace o integraci států z pohledu politického a vojenského, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Mezinárodní integrace států

Integrace Politické – politické sjednocování, centralizace moci, společné zájmy - př. OSN, LAS (Liga arabských států) Ekonomické – odstraňování obchodních bariér a podpora ek. spolupráce - př. EU, CEFTA (Středoevropské sdružení volného obchodu) OECD (Organizace pro hospodářský a obchodní rozvoj) Vojenské – společná vojenská taktika, hlavně obranný charakter - př. NATO, ANZUS (Tichomořský vojenský pakt)

OSN = Organizace spojených národů (UNO = United Nations Organization) - nejvýznamnější seskupení států - ± 200 států zákl. cíl – zajištění míru a bezpečnosti ve světě + podpora mezinárodní spolupráce hospodářskou, kulturní a humanitní vznikla 1945 – USA (San Francisco) – 51 států - nahradila dřívější Společnost národů členství – princip suverénnosti států financování z členských příspěvků (velikost a vyspělost země) hl. sídlo – New York, dále Ženeva, Vídeň úřední jazyky – A,Š,F,R,Č + někdy arabština

Organizační struktura OSN Valné shromáždění - nejvyšší orgán – setkání zástupců všech členských států - zasedá min 1 x ročně (pravidelně na podzim) nebo mimořádné svolání - projednává všechny důležité otázky - rozhodování formou hlasování – 1 stát = 1 hlas

Orgány OSN 2) Rada bezpečnosti - nese odpovědnost za světový mír a nebezpečné situace a konflikty – řeší spory států a snaží se o mírové řešení konfliktů - stálí členové - 5 států (Rusko, USA, Velká Británie, Francie, Čína) + 10 dalších států – vždy na 2 roky (ČR – 1994 – 1995) - rozhodování – hlasováním (stálí členové mají v zásadních otázkách právo veta)

Orgány OSN 3) Hospodářská a sociální rada - zabývá se otázkami hospodářství, kultury, výchovy, zdravotnictví, ochranou lidských práv a svobod, apod. - má vytvořeno 5 regionálních komisí (pro Evropu, Afriku, LA a karibskou oblast, Asii a Tichomoří a pro západní Asii) - 54 členských států - svá doporučení předkládá a doporučuje Valnému shromáždění

Orgány OSN 4) Poručenská rada - zabývá se správou některých nesamostatných území – snaha povznést úroveň samosprávy a nezávislosti dřívější kolonie Japonska a Itálie – 11 území, které se postupně osamostatnily nebo se připojily k jinému státu činnost pozastavena v roce 1994

Orgány OSN 5) Mezinárodní soudní dvůr - Haag (Nizozemí) - řeší mezinárodní spory mezi státy - 15 nezávislých soudců (voleni VH na 9 let) - rozhodnutí soudu je závazné, pokud se jím stát neřídí – Rada bezpečnosti zajistí taková opatření, aby byl rozsudek vykonán

Orgány OSN 6) Sekretariát OSN - zajišťuje technicky chod a fungování OSN - v čele stojí generální tajemník OSN = hlavní správní úředník – má vykonávat diplomatické úkoly při řešení konfliktů Jméno Národnost Ve funkci Trygve Lie Norsko 1946 – 1953 Dag Hammarskjöld Švédsko 1953 – 1961 U Thant Barma 1961 – 1971 Kurt Waldheim Rakousko 1972 – 1981 Javier Peréz de Cuéllar Peru 1982 – 1991 Butros Butros-Ghálí Egypt 1992 – 1996 Kofi Annan Ghana 1997 – 2006 Pan Ki-mun Jižní Korea od 2007

Obr. č. 1 – organizační schéma OSN

Rozvojové cíle OSN Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost Snížit chudobu a sociální vyloučení Dosáhnout univerzálnosti primárního vzdělání Prosazovat rovnost mužů a žen Snížit dětskou úmrtnost Zlepšit zdraví matek Bojovat s HIV,AIDS, malárií a dalšími nemocemi Zajistit enviromentální udržitelnost Vybudovat globální partnerství pro rozvoj

Význam OSN udělena Nobelova cena míru (2001) dříve obdobně – Dětský fond OSN (1965) - Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954, 1981) - Mírové síly OSN (1988) - v současné době je role OSN oslabena – to představuje nebezpečí pro světový mír (hrozba světového terorismu, válečné konflikty mezi zeměmi)

Obr. č. 2 – Programy, orgány a fondy OSN

Obr. č. 3 – Specializované agencie a autonomní orgány OSN

Severoatlantický pakt NATO

Základní charakteristika vojensko-politické seskupení států vznik 4. dubna 1949 podpisem Washingtonské smlouvy původně jako obranný spolek – reakce na poválečný vývoj a studenou válku v Evropě socialistické státy- obdobné seskupení -Varšavská smlouva –1955 (zrušeno po rozpadu soc. bloku) princip – kolektivní obrana a zajištění vojenské bezpečnosti původně 12 států (USA, Kanada + Evropa) dnes 28 států (i z bývalé Varšavské smlouvy)

Činnost NATO Válka Bosny a Hecegoviny X Srbsku 1993 -1995 – zajišťuje bezletovou zónu – sestřelili vojenská letadla Srbska Historicky první vojenský zásah 1995 – operace Bezpečná zóna – bombardování pozic Srbska (ohrožovalo Sarajevo) Od 1995 – nasazení jednotek mírových vojenských sborů IFOR, později SFOR – zajišťují dohled nad vývojem v Bosně a Hercegovině

Činnost NATO Intervence v Jugoslávii 1999 – letecká operace proti Svazové republice Jugoslávie – cíl zastavit vyhánění Albánců z Kosova Nasazení mírových jednotek KFOR (podle rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN) Účast i vojáků Armády ČR

Činnost NATO Irák - Výcvik nové irácké armády - otevření vojenské akademie a výcvikového centra Afghanistan 2003 – podpora nové afghánské vlády, zajištění bezpečnosti a obnovy země po převratu - bezpečnostní jednotky ISAF - účastní se i Armáda ČR

Obr. č. 3 – Bezpečnostní architektura Evropy

Seznam použité literatury Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd., Fragment, Praha 2008, ISBN 978-80-253-0586-7, s. 67 – 70 Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 67 – 70 Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 68 Obr. č. 2 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 69 Obr. č. 3 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 69 Obr. č. 4 - Bičík I.: Hospodářský zeměpis - Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 69