Pozornost Sternberg, R.J.(2002). Kognitivní psychologie. Praha: Portál, s.89 - 131 Plháková, A. (2003). Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, s. 77-87

Pozornost vědomí má výběrový charakter (James) – zaměřuje se určitým směrem a eliminuje tak jiné potenciální obsahy (metafora reflektoru) – funkcí této vlastnosti vědomí je pozornost dnes: pozornost – soustředění mentálních zdrojů na informace a kognit. procesy v dané chvíli nejvýznamnější počitky kontrolované procesy vzpomínky pozornost a jednání myšlenkové pochody automatické procesy vědomí a pozornost se částečně překrývají

Předvědomé zpracování informací priming – zpracování urč. podnětů (nemusí být uvědomováno) je podněcováno předchozím předvedením podobných podnětů „mít něco na jazyku“ – jsme s to popsat související charakteristiky informace (např. kolik slabik), na kterou si nemůžeme vzpomenout korová slepota – tito lidé dovedou např. natočit ruku správně vzhledem k objektu, který „nevidí“

z_b_ _d_ k_o_ _u_ n_s_ _k_

Kontrolované a automatické procesy automatické procesy – předvědomé; z hlediska teorie, kdy dochází k filtraci příchozí informace, také „předpozornostní“ automatizace = proceduralizace (přeučení) lze zautomatizovat i procesy původně kontrolované habituace a dishabituace

Pozornost pozornost je jedním z mechanismů regulace lidské psychiky (vyvinula se z orientačně pátracího reflexu) vývojově bezděčná (vyvolávána podněty, které jsou z nějakého důvodu významné) úmyslná (rozhodnutí zaměřit na určitý objekt, volní proces) tomu odpovídá zadní a přední mozkový systém pozornosti temenní lalok čelní lalok (slova, záměry) talamus, přesouvání zrakové pozornosti část středního mozku

4 hlavní funkce pozornosti výběrová pozornost rozdělování pozorosti bdělost (vigilance) a detekce signálů vyhledávání

Pozornost 2 fáze vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) zaměření pozornosti (výběr) soustředění pozornosti (zúžení, délka trvání) vlastnosti pozornosti (individuální rozdíly) selektivita koncentrace rozdělování kapacita (rozsah) stabilita (fixace cca 0,1-5 s.; protiklad – těkání pozornosti)

Výběrová (selektivní) pozornost a přepínání pozornosti (paralelní zpracování dvou úkolů – obtížné, pokud obě úlohy stejné, např. dichotické slyšení, stínění)

Výběrová pozornost Stroopova úloha

Vyhledávání http://www.i-psychologia.sk/pozornost3.php

Vztah pozornosti, vědomí, percepce Anthony Marcel (1983) mimo oblast vědomé pozornosti neustále zpracováváme další informace percepční hypotézy – předchozí zkušenost a „jak co vypadá“ pokud korelace mezi senzorickou informací a percepčními informacemi, je posláno do proudu vědomé pozornosti kapacita naší pozornosti je omezená, proto co nejrozsáhlejší užívání nevědomě zpracovaných informací