Zahřívání vodiče při průchodu elektrického proudu (Učebnice strana 128 – 129) Žárovku připojíme ke zdroji elektrického napětí a pomalu zvyšujeme napětí. Zvyšuje-li se napětí, zvětšuje se i elektrický proud, který prochází vláknem žárovky. Vlákno žárovky mění barvu Dotkneme-li se žárovky, zjistíme, že se žárovka zahřívá. Vodič se při průchodu elektrického proudu zahřívá. Při větším proudu se zahřívá více. Přívodní vodiče zůstávají beze změny. Průchodem elektrického proudu se nezvýší teplota všech součástí stejně. Ohřátí vodičů závisí na jejich délce, tloušťce i na látce, z níž jsou vyrobeny.
Zahřívání vodičů při průchodu elektrického proudu se využívá v tepelných elektrických spotřebičích. Jsou to zařízení, v nichž se vodiči zahřátými průchodem elektrického proudu na vysokou teplotu zahřívají jiná tělesa. V mnoha tepelných elektrických spotřebičích užívaných v domácnosti je zpravidla topný drát ze slitiny železa, niklu a chromu. Topný drát je od ostatních částí spotřebiče oddělen elektrickým izolantem. V tepelných spotřebičích užívaných k vytápění jsou zpravidla topné tyče, od kterých se ohřívá okolní vzduch a předměty v jejich okolí.
Také vlákno žárovky se průchodem proudu rozžhaví Také vlákno žárovky se průchodem proudu rozžhaví. Aby se nepřepálilo, je baňka vyplněna netečným plynem (např. dusík, argon). Vlákno žárovky je z kovu, který taje až při vysoké teplotě (kolem 3 000 °C), např. z wolframu nebo tantalu. Může se rozžhavit až do bílého žáru a žárovka svítí. Při průchodu elektrického proudu vláknem žárovky vzniká teplo a světlo. Žárovky řadíme mezi světelné elektrické spotřebiče. Tzv. úsporné žárovky jsou založeny na vedení elektrického proudu v plynech, jedná se o zářivky, „studené světlo“. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 129 – 130.