Organizační systém Organizační rovnováha: Jak nastavit parametry organizační struktury, aby odpovídaly své situaci?

2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA  Plánovací aktivita poskytuje představu o tom co, kdy a případně i jak je nutné udělat činnosti, které jsou nezbytné pro dosažení vytýčených cílů organizace.  Nezabývá se však otázkou, kdo a s jakými zdroji výkon plánovaných činností zabezpečí. Nalézt odpověď na tuto otázku je právě úkolem organizování.

3 Vnitřní podněty pro organizační změnu  Kongruence –(soulad), vyjadřuje základní podmínku efektivního fungování organizační struktury. Tím je dosažení těsné shody mezi situačními faktory a projektovými parametry (congruence hypothesis

4 Projektové parametry a situační faktory organizační struktury  Projektovými parametry organizace –všechny řiditelné veličiny, kterými se v organizaci uplatňuje princip koordinace, specializace a přidělování práce. –je možné je ovlivňovat (regulovat)  Situační faktory organizace –na rozdíl od projektových parametrů je nelze žádným nařízením přímo regulovat –(vznikají více méně samovolně v průběhu „života“ organizace).

Situační faktory Stáří organizace Velikost organizace Technický systém + míra regulace Okolí organizace (dynamičnost, složitost) Projektové parametry Neformální komunikace, Počet rozhodování „Ad hoc“, Omezování působnosti formal.autority, Míra specializace, Formalizace vazeb, Velikost průměrného článku organizace, Formalizace procesů, Byrokratizace operativ. úroveň Odbornost podpůrných zaměstnanců Organizačnost struktury, Decentralizo- vanost rozhodování, Souvislost situačních faktorů a příslušných projektových parametrů

6 METODY  Ve většině situací podnikového chování existuje rozpor mezi situací, v které se organizace nachází a mezi jejím strukturálním uspořádáním.  K posouzení míry závažnosti vzniklého nesouladu je třeba kvantifikovat hodnotu vzniklé odchylky mezi požadovanou úrovní daného projektového parametru a jeho úrovní skutečnou.  Ke kvantifikaci odchylky je nutné nejprve hodnotově vyjádřit porovnávané veličiny, tedy konkrétní situační faktor a komplexní projektový parametr.

Organizační balance (SF) Situačnífaktor: Technický systém 0 1 0,5 OS –PP +SF (PP) Agregovaný projektový parametr 1 Oblast organiz. naddimenzov. Oblast organiz. poddimenzovaná Šír ka 95 % intervalu organiz.spolehlivosti PP diag - 1,96 SE PP diag +1,96 SE PP(SF) = SF O 0

Hodnoty organizačních veličin a jejich intenzity (tab.10) Agregovaný projektový parametr (PP) Situační faktor (SF) – Technický systém oblastFormalizace procesů PP 1 odbornost podpůrných zaměstnan. PP 2 organičnost struktury PP 3 míra regulace sytému SF a složitost technického systému SF b Automati- zace procesů SF c Hod- nota 10,751 0,250,75 Inten- zïta 0,4 = v 1 0,3 = v 2 0,3 = v 3 0,3 = va0,4 = vb0,3 = vc

Agregovaný projektový parametr PP a úroveň situačního faktoru SF se určí váženým součtem jejich dílčích hodnost s příslušnými intenzitami: Po dosazení hodnot z tabulky do předešlých vzorců dostaneme: Geometrická podoba nesouladu kongruence představuje nejkratší vzdálenost polohy bodu organizační struktury OS od vedlejší diagonály o:

Nyní je potřeba určit nové nastavení dílčích hodnot složek projektového parametru, tak aby jeho kompoziční hodnota byla v souladu s agregovanou hodnotou technického systému. Napíšeme soustavu tří rovnic a z nich pak explicitně vyjádříme výrazy pro hodnoty jednotlivých faktorů PP v souladu s organizační balance: Vyřešením soustavy rovnic nalezneme hledané hodnoty projektových parametrů:

11 Interpretace výsledku ve smyslu nalezeného optima organizačního parametru je problematická. Poukazují na to přední autoři zabývající se organizační teorií. Peter F. Drucker ve svém článku nazvaném „Nová paradigmata managementu“ uvádí: „Od samého počátku, které se datuje z doby před více než sto lety, vycházelo veškeré studium organizací z jednoho předpokladu: Existuje – nebo přinejmenším musí existovat jediná správná organizace. V dnešní době by nám již ovšem mělo být jasné, že nic takového, jako je jediná správná organizace, neexistuje. Je již zcela zřejmé, že organizace není žádnou absolutní kategorií.“ Zde se tedy naskýtá otázka? Je nalezené optimum organizačního parametru absurdnost a nebo nemají pravdu přední teoretici? Odpovědí je, že tvrzení P.F. Druckera sice výrazně, ale pouze zdánlivě zpochybňují věrohodnost výše dosaženého optima u daného parametru organizace. Aby bylo možné dodržet soulad s hypotézami organizačních teoretiků a přitom nezavrhnout nalezené optimum vybraného organizačního parametru, je nutné nalézt zobecněnější řešení.

Při hledání obecného řešení organizačního parametru nejprve jako při prvém (analytickém) způsobu zapíšeme omezující podmínky: (3.24) (3.25) Pro náš případ je situační faktor SF roven hodnotě 0,4. A jednotlivé intenzity významnosti komponent projektového parametru jsou z tabulky 10 : Po dosazení hodnot v i a SF do (3.25) vznikne rovnice: (3.26) Z rovnice (3.26) je patrné, že jedna (jakákoliv) z proměnných, je lineárně závislá na ostatních dvou. Zvolme si například parametr proměnné, tedy:. Potom se výraz (3.26) upraví do podoby: (3.27)

Obdobně bychom mohli volit i ostatní dvě proměnné jako závislé na zbylých dvou proměnných, tedy: (3.28) (3.29) Pro nalezení optimálních hodnot projektového parametru organizaci jsme si v úvodu zvolili rovnici (3.27). Dále známe definiční obor hodnot každého parametru, který je tvořen intervalem hodnot od minimální možné hodnoty 0 po maximální možnou hodnotu 1: (3.30) (3.31) (3.32) Spojením vztahů (3.27) a (3.30) dostaneme oblast řešeních, které vyhovují parametru. Tuto oblast řešení parametru můžeme označit například. Oblast řešení se zjistí v souladu sloučení (3.27) se (3.30) při vyřešení nerovnosti: (3.33)

Vedle sloučení vztahů (3.27) a (3.30) můžeme sloučit definiční obory parametrů a, tedy výrazy (3.31) a (3.32) a vytvořit tak oblast řešení těchto parametrů. Tato oblast společných řešení spolu s může být nazvána. Graficky je tento postup zobrazen na následujícím obrázku. Na tomto obrázku představuje oblast označená množinu možných optimálních řešení parametrů PP 1,PP 2,PP 3. Tato oblast vznikla jako průnik množiny řešení parametru PP 1, tj. oblasti s množinou řešení parametrů PP 2,PP 3 tj. oblasti. Množinu všech možných optimálních řešení lze pokládat za parametrové hodnoty přípustných řešení nastavení organizačního parametru.

Oblast možných optimálních řešení projektových parametrů 0; 01; 0 1; 1/3 1/3; 10; 1 PP 2 PP 3 4/3; 0 1; 1 0; 4/3

Model optimalizace parametrů organizační struktury Stále sepnutý stav spojení modelů Porovnání k určení odchylek Relativní četnost výskytu nebo lineární interpolace Relativní hodnoty spotřebovaných zdrojů Stav „sepnutého“ spojení modelů Hodnota (poloha) agregovaného parametru PP= … Hodnota (poloha) agregovaného faktoru SF= … Absolutní odchylka AO = SF-PP Geometrická odchylka: váh y hodnot y Analytické nastavení parametrů struktury v relacích vah Zobecněné nastavení parametrů struktury  určení přípustného nastavení Interakce

17 DISKUZE  Naléhavost změny organizačního nastavení parametrů reaguje nepřímo úměrně s pozitivním trendem rostoucí výkonnosti organizace  U podniku, který má výhodný trend výsledků svého podnikatelského snažení je brzdou inovace její implementace,  ve firmě, která má výsledný podnikatelský trend složený z prohlubujících neúspěchů je nevětší překážka ve vytvoření inovace.  Shrnuto - úspěšnému podniku chybí inovační iniciace a neúspěšnému inovační schopnost.

18 1. Vytvoření rozhodovacího modelu VariantaKritérium K1: Objemový výkon (kW/l) K2: Čas zrychlení (0→200) km/h (s) K3: Brzdná dráha (100→0) km/h (m) V1: BMW M3 CLS 81,616,833,3 V2: Porsche 911 GT3 77,815,137,6 Vz: Bazická (průměrná) 79,715,9535,45 Párové srovnání: určení vah důležitosti Ilustrativní příklad pro vyřešení příkladu 3.9

19 2. Metoda párového srovnání K zamezení porušení principu tranzitivity nejprve napíšeme preference kritérií u jednotlivých expertů a pak vyplníme hodnotící tabulku: E1: K3 > K2 > K1 E2: K2 > K3 > K1 K1K1 K2K2 K3∑K1K2K3∑Vi K1X000 X0000 K21X01 1X12(1+2) / 6 = 0,5 K311X2 10X1(2+1) / 6 = 0,5 Při použití této metody může dojít k přirozenému odstranění kritéria, které žádný expert nikdy neoznačí jako důležitější než některé jiné kritérium. V našem případě tak vyloučíme resp. přiřadíme nulovou váhu důležitosti kritériu K 1.