socializace Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov42 Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková Vzdělávací obor: Psychologie Tematická oblast: sociální psychologie Téma: Proces socializace, sociální učení Určeno pro: 3. ročník středních pedagogických škol Vytvořeno dne: 31. 8. 2013 Klíčová slova: socializace, sociální učení, observační učení, identifikační učení, adaptace, adjustace, maladaptace, maladjustace Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad procesu socializace a sociálního učení, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli

sociální učení komplexní proces osvojování a využívání sociální zkušenosti získané ze sociálních interakcí, specificky lidské – ego vztažné učení (to, co je pro mě významné, se zapamatovává lépe, učí rychleji, než co se mě netýká), učení operantní; výsledek vzorce chování (behaviorální);

observační na základě pozorování pozitivních i negativních modelů, tj. imitací, založeno na zástupném zpevňování; pozorování kauzálních vztahů mezi chováním a jeho důsledky; vlastní chování motivováno anticipací budoucích následků;

na základě identifikace zvláštní druh imitačního učení, který se uskutečňuje hlubší nápodobou toho, s kým se subjekt identifikuje, předpokládá pozitivní citovou vazbu, objekt identifikace je „zvnitřňován“;

naučená bezmoc – situace, kdy subjekt pozná, že nemůže vývoj měnit ke svému prospěchu, nemůže do situace zasahovat, upadá do inaktivity, demotivace, deprese či se snaží uniknout, stahuje se;

socializace proces rozvoje vlastností a kompetencí umožňujících postupnou integraci jedince do určité společnosti; začlenění jedince, kdy dovede žít bez problémů, je společností přijat a sám se s ní identifikuje;

socializační proces probíhá během sociálního styku jedince s prostředím a v mezilidské interakci (rodina je primární, sociální skupiny, společnost); adaptace probíhá celý život; výsledkem socializace je získání specificky lidských způsobů reagování a vnímání;

utváření jedince jako společenské bytosti, souvisí se zráním psychických struktur, socializuje se i myšlení, city (libost x nelibost, zvyšuje se diferenciace, zvyšuje se zvnitřnění); základem socializace je učení tj. podmiňování klasické a instrumentální;

postup: 1) postupná orientace jedince v sociálním prostředí; rozvoj sociální zkušenosti; 2) rozvíjení variant chování umožňující přijatelné začlenění;

socializaci ovlivňuje: biologické předpoklady – dědičnost, IQ, zdraví; procesy zrání – nutné vývojové změny (v určité době umí určité činnosti); vnější vlivy a podmínky (rodina, výchova, společnost); osobnost jedince a jeho aktivity – sebekontrola;

způsoby socializace: adaptace – přizpůsobení; jedinec se přizpůsobuje podmínkám, které na něho působí; adjustace – částečné přizpůsobení podmínek sobě; specifická forma adaptace, proces přizpůsobení se společenskému prostředí aktivním zasahováním a přijímáním podmínek;

neadekvátní způsob přizpůsobování se maladaptace – nepřizpůsobení se sociálním podmínkám, průběh může být nedokonalý nebo nesprávný, může se projevit i poruchami chování, neadekvátní citové reakce, vůči sobě pocit méněcennosti; maladjustace – neadekvátní přizpůsobení sociální roli, selhávání při řešení problémů související s novou sociální rolí, projevy stejné jako u maladaptace;

projevení maladaptace a maladjustace: neadekvátní citové reakce – chybné vůči okolí nebo chybné vůči sobě; např. pocit méněcennosti, uzavírání se do sebe, útěk, snění; vnitřní nevyváženost – tendence k jednostrannému přizpůsobování; neadekvátní volní reakce – nerozhodnost, nedostatečná sebekontrola;

otázky jaký je rozdíl mezi sociálním učením observačním a identifikačním jak se nazývá situace, kdy nelze měnit nic ke svému prospěchu, člověk upadá di inaktivity pevná citová vazba naučená bezmoc

otázky jak se nazývá, když se jedinec se přizpůsobuje podmínkám, které na něho působí jak se nazývá částečné přizpůsobení podmínek sobě maladaptace je maladjustace je adaptace adjustace nepřizpůsobení se sociálním podmínkám neadekvátní přizpůsobení sociální roli

otázky postup socializace: 1) postupná orientace jedince v sociálním prostředí; rozvoj sociální zkušenosti; 2) rozvíjení variant chování umožňující přijatelné začlenění;

Použité zdroje HAYESOVÁ, N.: Základy sociální psychologie, Portál, Praha 2009. ISBN 978-80-7367-639-1 HELUS, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy, Grada, Praha 2007. ISBN 978-80-247-1168-3 KOHOUTEK, R.: Základy sociální psychologie, CERM, Brno 1998. ISBN 80-7204-064-2 VÁGNEROVÁ, M.: Základy psychologie, Karolinum, Praha 2005. ISBN 80-246-0841-3 osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.