Měřiče RTN a PODÍL NÁKLADŮ NA VYTÁPĚNÍ BYTOVÉHO DOMU

Vytápění obytných prostorů je v našich klimatických podmínkách nezbytné po dobu 0,5 až 0,75 roku a patří mezi největší provozní náklady. Spotřebu tepla pro vytápění domu určuje při daných klimatických podmínkách velikost teploty bytů a izolační stav domu. spravedlivé rozdělení nákladů vyvstalo za posledních 25 let u uživatelů i dodavatelů v důsledku růstu ceny energie. S růstem ceny tepla se hledal způsob, jak zainteresovat uživatele bytů na snížení spotřeby a hledaly se vhodné měřicí prostředky pro určení podílu na celkové spotřebě.

První metodou bylo měření množství spotřebovaného tepla, vyvinutím snímačů či indikátorů vyzářeného tepla radiátoru – energetická metoda Radikální změnou ve stanovení podílu nákladů bylo opuštění snahy měřit množství tepla dodaného do bytu topným médiem, ale rozpočet provést podle rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Tím se odstranila neoprávněnost úhrady za velký rozptyl způsobený polohou bytu v domě a prostupem tepla mezi byty při rozdílných teplotách. Měření je rovněž podstatně jednodušší než měření dodávané energie. Měří se „tepelná pohoda“ - denostupňová metoda. Ale z objektivního hodnocení tepelné pohody byla použita jen jediná veličina „teplota vzduchu“, kdežto další složky jako vlhkost vzduchu, rychlost jeho proudění, oblečení a typ činnosti se v úvahu neberou!

S neměnnými tepelnými odpory mezi byty a okolím je rozdíl teploty vnitřní a venkovní úměrný spotřebované energii. V současnosti se tato metoda jeví jako optimální pro bezproblémové rozdělení nákladů na vytápění bytových domů. Jistě jste sami někdy řešili tyto otázky: Má vůbec smysl indikovat (měřit) teplo v bytě, když to stejně přesně nejde? Jsou údaje indikátorů relevantní? Co má větší váhu, cena zařízení nebo větší spravedlivost metody indikace? Co má větší váhu, maximální přesnost v rozúčtování nákladů na teplo nebo spokojenost zákazníka – nekonfliktní rozúčtování?

Na některé z nich lze odpovědět i několikerým způsobem, poplatným jednak znalostí věci, ale také i dle komerčního zájmu. OTÁZKA –Lze dospět k tomu, že hodnocení podílu užívaného tepla v bytech lze klasifikovat jako kategorii měření a nikoliv jen indikace? ODPOVĚĎ - Domníváme se, že metoda měření tepelné pohody (denostupňová metoda) jako jediná metoda, za určitých podmínek, tyto vlastnosti má. Bezpochyby vždy však půjde o poměrové měření.

Jelikož jde o poměrové měření, není zcela nutné dodržet absolutní přesnost, ale musí být zaručena vzájemná minimální chybovost celého měření mezi všemi měřicími místy. To lze zajistit jen dodržením jednotné technologie, (stejná výrobní série měřičů). Pak i náklady na pořízení nemusejí být vysoké a účel to přesto splní. Největší vliv na úsporné chování spotřebitele má psychologický účinek vědomí, že je měřen! Přesvědčte se sami. Následující studie srovnává stejné bytové domy s měřením RTN a bez RTN. Rozdíly ve spotřebě tepla dělají 24 – 43%. Přesnost výstupních hodnot je vedlejší, všímejte si rozdílů.

Závazný způsob rozúčtování tepla Závazný způsob rozúčtování nákladů na teplo při vytápění s využitím technických pomůcek není prozatím předmětem konkrétního ustanovení v existujících závazných právních předpisech, a proto v různých formách vlastnictví bytů lze o vhodném řešení rozhodovat jen na základě místního ujednání. Povinnost vyplývající ze zákona č.318/2012 (paragraf 7 odst. 4a) je dílčím opatřením k realizaci do , které zatím nebylo konkretizováno v chystané novele vyhlášky č.194/2007Sb., která je prováděcím předpisem k zákonu o hospodaření s energií. Tato novela má vyjít do konce roku 2014 a pak bude nutné povinně vybavit obytný dům poměrovými měřiči. Zákon ovšem nehovoří o povinnosti je používat. SEI se zatím na žádné pokuty nechystá (ověřeno telefonicky), tak se prosím nenechte touto dezinformací vydírat!