Tomáš Kobes Katedra sociologie, FF ZČU v Plzni kobes@kss.zcu.cz Romská problematika Tomáš Kobes Katedra sociologie, FF ZČU v Plzni kobes@kss.zcu.cz

Úvod Romská problematika jako jeden z největších sociálních problémů v zemích střední a východní Evropy Průsečík: nezaměstnanosti, bytové a vzdělávací politiky, zdraví, migrace, segregace, zjevného a latentního rasizmu etc. Výzva pro odbornou a politickou veřejnost ukazující sílu a slabé stránky české sociální vědy a české politiky. Záměr prezentace: Přiblížit utváření vztahu mezi odborným názorem a politickým řešením tzv. „romské problematiky“ a obtíže, které tento vztah přináší.

Středověk Od prvního objevení se Romů v Evropě celá řada badatelů, cestovatelů, misionářů přemýšlí o jejich původu (kdo jsou?) Evropská zkušenost s jinakostí´= obyvatelé židovského původu s důrazem na odlišný původ a náboženskou tradici Romové na tento způsob vymezování identity pravděpodobně nepřistoupili Teorie „romské“ jinakosti Potomci faraonů z Egypta – egyptian = gypsies Jazyková teorie na základě srovnání sanskrtu a romštiny – teorie o indickém původu a jejich migraci do Evropy Jejich jinakost a způsob života v centru pozornosti a kontroly: pod hrozbou fyzických trestů zákaz stěhování do měst, regionů etc. Ve středověku ztotožňováni s tuláky a žebráky.

Osvícenství Tito lidé nesmí být pronásledováni, ale měli by být integrální součástí habsburské monarchie. Středověká kontrola nahrazena kontrolou osvícenského státu za účelem nikoliv vyhnání ale trvalé asimilace (integrace). Romové jako objekt státní regulace Požadavek etnologické reflexe = Romové jako objekt vědeckého zkoumání Společný jmenovatel: otázka jejich trvalé užitečnosti pro stát a společnost a jak by toho mělo být dosaženo

Cikánská otázka Úvod: „Keď si chceme urobiť predstavu o ľude a odpovedat na otázku, či je pre štát užitočný alebo nie, třeba v prvom rade zodpovedne prihliadnuť na jeho zvyky, spôsob života a prevládajúci charakter. (…) Treba preto uznať, že nie je bez užitku poznať ich prirodzené schopnosti a dobré vlastnosti, rovnako jako ich zakorenené nedostatky a neresti, čiže všimnúť si tento ľud z jeho dobrých a zlých stránok. Iba potom budeme v stave určiť, či sú potrebné a možné nejaké zlepšenia a jako sa dá odpomôcť a predísť nedostatkom a škodám, ku ktorým môže dojsť v celej krajine“ Závěr: „Keď teda pozorujeme tento ľud v jeho takejto podobe, je nám zrejmé, že při uvedenom spôsobe života nie sú pre štát užitoční, sú preň ťarchou a vynára sa otázka, či má byť v štáte vybavenom všetkými náležitosťami ponechaný a trpený. (…) Otázka, ktorá pred námi stojí teda je čo robiť a ako pomôcť štátu při riešení tejto otázky“ (zdroj: S.A. ab Hortis. Cigáni v Uhorsku – original z 1775)

Koncept „NEOCOLONORUM“ – NOVÝ SEDLÁK Důsledky formulování „cikánské otázky“ Strategie Romové jsou z povahy cíle, na který moderní stát jakožto dědic osvícenského odkazu aspiruje, vnímáni spíše tak, že tyto ambice Romové svou existencí a jinakostí ohrožují a devalvují Potvrzení a posílení vztahu kontroly a dominance mezi majoritou a cigány (později Romy) standardizace chování jako nezbytný předpoklad začlenění těchto obyvatel do společnosti Koncept „NEOCOLONORUM“ – NOVÝ SEDLÁK

Koncept národní jednoty 19. století – osvícenský koncept nahrazen konceptem národní jednoty důsledek: na jedné straně z konceptu národa (Čech, Slovák, Maďar) byli vyloučeni. Na druhé straně jim byla vnucena specifická identita, podle stejných kritérií jako vytvářen koncept národa. Jinakost podmíněná způsobem života nahrazena jinakostí spojenou s odlišnou národností/(později etnicitou) odvozenou především od odlišného jazyka Dva soupeřící pohledy na „Cigány“: kriminalita, kočování Jazyk a kultura (resp. tradice)

Proměna cikánské otázky Cikánská otázka = otázky Klasifikace Vhodného bydlení Stálého zaměstnání Vzdělání dětí a negramotných dospělých Zdraví a politiky, která by vedla k základní hygieně a zdravotní prevenci Usedlí: stálé bydliště a zaměstnání Polousedlí: bydlení, hygiena, stravovací návyky, přenašeči infekčních chorob Kočovní: krádeže, podvody a žebrání

Strategie řešení Ministerstvo vnitra Ministerstvo informací a osvěty Zapojení do pracovního procesu (industrializace a dosidlování pohraniční, na Slovensku zneužíváno jako možnost zbavení se problematického obyvatelstva) Odstranění kriminality Vzdělání a osvětová práce sledující zkulturnění R. Spor o jazyk jako spor o možnou emancipaci a nacionalizaci Romů

Romský jazyk jako zdroj kulturní a národní autonomie a autenticity Asimilační přístup Emancipační přístup romský jazyk jako přežitek a Romové jsou vztaženi k vývojovým stupňům odpovídající rodové společnosti. „(…) cikánský jazyk se nikdy nekonstituoval jako jazyk spisovný a nebyl tak vytvořen jazykový usus, (…) oddělení cikánského společenství od produktivní společenské výroby působilo i na stagnaci jazyka a způsobilo, že cikánský jazyk se v podstatě neobohacoval“ (Nováček 1968: 40). Romský jazyk jako zdroj kulturní a národní autonomie a autenticity

Redukce cikánské otázky na romské osady Polousedlí c. ztotožněni s romskými osadami Redefinice kritérií zaostalosti: Lokace osady Obydlí hygiena zásobování pitnou vodou odstraňování odpadních látek

80. léta – budování sociálního systému Program na zvýšení porodnosti (Husákovy děti – přídavky na děti – zde je základ toho, proč u Romů na počátku 90. let rapidně narostla porodnost v kontextu nezaměstnanosti X Pod vlivem strmé demografické křivky ve srovnání s majoritou program finančně motivované sterilizace

90. léta 1991 Zásady vlády České a Slovenské Federativní republiky k romské menšině Snaha zajistit rovnost všech národnostní vytvořit podmínky nutné k dosažení všestranného rozvoje Romů

1. Paradox Romům je přiznán status národnostní menšiny Ale romská problematika byla vztáhnuta především do rámce sociální politiky a doporučuje řešit jako problém sociálně slabých, nikoliv jako problém, který je primárně spojen s etnickou diskriminací 1995 – Úrad splnomocnenca vlády SR pro riešenie problémov občanov, kterí potrebujú osobitnú pomoc Osobitná pomoc: *nezaměstnanost *sociální, bytové, výchovné, zdravotní a hygienické problémy

Strategické dokumenty před povodněmi v roce 1998 1998 Koncepčné zámery vlády SR na riešenie problémov Rómov v súčasných spoločensko-ekonomických podmienkach 1998 Rozvojový program bytové výstavby Důsledek opětovná redukce romské problematiky na problém romských osad

Stratégia vlády na riešenie problémov rómskej národnostnej menšiny Změna pohledu na romské osady až po povodních v létě 1998 Romské osady jsou vnímány jako výsledek segregačních tendencí Romská problematika se stala součástí regionálního rozvoje Stát zodpovědnost přenáší na úroveň VÚC Role státu – vytváření dlouhodobých koncepcí a strategií především ve vzdělání Obyvatelé romských osad jsou definovány jako komunity

A znova – kdo jsou Romové? UNDP – Slovak Human Development Report 2. paradox Chudoba je synonymem pro sociálně slabý Romské osady jsou vnímány jako underclass a jsou přirovnávány k severoamerickým ghettům Základní problém: Chudoba žen je vysvětlována nerovným postavením žen ve společnosti ALE Marginalizované postavení Romů je vysvětlováno civilizačními odlišnostmi Obecně jsou Romové vnímáni jako zvláštní sociální třída

Roma Regional Development Report Koncept romské problematiky jako problém underclass byl ztotožněn s romskými osadami Důsledek na úrovni OSN je romská problematika na Slovensku redukována na problematiku romských osad Silná tendence vnímat Romy jako autonomní sociální skupinu život v širší rodině, kde chybí posun k nukleární rodině komunitně orientovaný způsob života absence hranic mezi soukromým a privátním (způsobená jako důsledek chudoby) soustředění se na přítomnost jasně rozdělené role v romské rodině (muž jako živitel, žena je zodpovědná za vedení domácnosti) velký počet rodinných příslušníků jako demografická charakteristika romských rodin možnost charakterizovat romskou komunitu jako neagrární společnost bez nároků na vlastnictví půdy odlišné vztahy a odpovědnost k vlastnictví a odlišné kulturní vzorce vlastnictví, vyúsťující do specifických sociální struktur založených na příbuzenských vazbách z perspektivy vzdělání v rámci romské komunity nelze nalézt obdobné ekvivalenty. v širší rodině, kde chybí posun k nukleární rodině

Světová banka Zdůrazňuje etnický aspekt romské problematiky Chudoba Romů je podle SB způsobena: regionálními ekonomickými podmínkami velikostí a koncentrací romské populace v osadách hustotou romského osídlení stupněm integrace a segregace romských osad a jejich vzdáleností od města/obce.

Gypsy Business PHARE 2001: 530.356 EUR (cca 22.274.952 Sk) soukromé nadačních fondy, úřad vlády SR a Světové banka: 539.374.103 Sk Celkem výhradně do neziskového sektoru: 561.649.055 Sk V roce 2002 celkem:768.970.114 Sk

Rizika metakonceptů Sociálně slabí Kultura chudoby jako adaptace Vysoké riziko nezaměstnanosti, kriminality, nízké hygieny, negramotnosti, Marginalizace/segregac e/ exkluze způsobená existujícím systémem Odlišná etnická skupina s odlišnou (nekompatibilní) jazykem a kulturou Kultura jako maladaptace Kultura jako zdroj emancipace: Odlišný jazyk Odlišné zvyky Marginalizace způsobená strukturou autonomní kultury Nebo marginalizace způsobená znemožněná kulturní a politickou emancipací

Co se od koho vyžaduje_antidemokracie v demokracii? Akademici Politici Poskytnutí odborného názoru jako kritérium pro nastavení strategie řešení Rovina aplikace? Znemožnění veřejné diskuze o odborném názoru se nediskutuje Zneužívání odborného názoru v politickém prostoru (uzavírání veřejného prostoru) Zneužívání odborného názoru v politickém prostoru V případě kritiky odvolávání se na politický mandát vzešlý z voleb Role NNO? Role akademického prostředí?