Vlastenecký a realistický proud české literatury 30. -60 Vlastenecký a realistický proud české literatury 30.-60. let XIX století 9.MT © Tomáš Hylák

Charakteristika XIX. století Společnost byla ovlivněna Napoleonskými válkami (1804-1815), revolučními nepokoji, které vyvrcholily roku 1848. Revolucionáři usilovali o demokratizaci a o osvobození podrobených národů. Vznikaly nové evropské státy – Itálie(1861), Německo(1871), velký vliv měl vzestup USA a Japonska. Rozvoj průmyslové výroby a obchodu vedl k zesílení zájmu o kolonie a k boji o ně. V umění od 1.pol.19. století převažoval romantismus Od 2.pol. 19.stol. převládl realismus, který se hlavně v literatuře vyvinul v tzv. naturalismus

Česká literatura 30.-60. let završení národního obrození, které politicky vyvrcholilo v revoluci 1848-49. romantismus x biedermaier hlavní úkol literatury vychovavat po revoluci byl český národní život utlumen tzv. BACHOVSKÝM ABSOLUTISMEM (50.léta), který trval až do roku 1859, kdy byl z ministerské funkce odvolán A. Bach období počátků realismu

V literatuře rozlišujeme několik směrů: a) SMĚR VÝCHOVNÝ A VZDĚLANECKÝ - pokračuje v tradici národního obrození, nezajímají ho pocity jedince, ale služba vlasti a národu. - patří sem Karel Jaromír Erben, J.K.Tyl b) SMĚR ROMANTICKÝ - konflikt individua a společnosti, touha po ideálech - Karel Hynek Mácha, Karel Sabina c) SMĚR REALISMU - pravdivý obraz skutečnosti - Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová

Karel Jaromír Erben 1811 - 1870 narodil se v Miletíně (Podkrkonoší) v řemeslnické rodině studoval na gymnáziu v Hradci Králové, poté v Praze na právech a filosofii na studiích se seznámil s Palackým, s nímž pak po celý život spolupracoval pracoval jako sekretář Českého muzea, ve venkovských archivech sbíral studijní materiál roku 1851 byl zvolen archivářem Prahy byl členem Svornosti, spoluredaktorem Obzoru a spoluzakladatelem Hlaholu zabýval se národopisem, snažil se rekonstruovat původní podobu lidové slovesnosti

dílo: - sběratelské (folkloristické) - = písně a pohádky – Prostonárodní písně a říkadla (1864, obsahují 2000 písní) = cyklus české pohádky (Zlatovláska; Pták Ohnivák; Otesánek; Dlouhý, Široký a Bystrozraký…) - básnické - = Kytice z pověstí národních(1853) :básnická sbírka (13 básní), které se zabývají především mezilidskými vztahy(rodiče a děti, muž a žena…) : konflikty mezi nimi vznikají porušením odvěkých pravidel a řádů, po provinění následuje trest, ale proti vině se nelze bouřit, lze ji jenom zmírnit pokáním : hlavní hrdina většinou žena - Balady: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý večer, Holoubek, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně, Záhořovo lože (polemika s Máchou)

Karel Hynek Mácha 1810 – 1836 narodil se v Praze, studoval gymnázium, poté filosofii a práva(na gymnáziu potkal Jungmanna) jako ochotník hrál v Kajetánském a Stavovském divadle, kde také potkal svoji lásku Eleonoru Šomkovou, která však nebyla duševně na stejné úrovni jako on (problémy) velice rád cestoval pěšky, miloval přírodu po právech odešel do Litoměřic pracovat jako advokátní koncipient po hašení domu onemocněl neznámou chorobou a zemřel vrchol českého romantismu

dílo: - próza - = Marinka :lyrizovaná povídka z cyklu Obrazy ze života mého :kompozice jako hudební skladba, obraz života pražské chudiny :autobiografické prvky a kontrasty – Marinka (ideál krásy x chudoba, prostředí) = Cikáni :román o vyděděncích společnosti, mstitelích zločinů, :složité tragické zápletky, realistická kresba postav = Pouť krkonošská :básnická próza, obraz přírody :obsahuje motivy rozvinuté v Máji

- lyricko-epické - = Máj :nejvýznamnější dílo, základní dílo moderní české poezie :skládá ze 4 zpěvů a 2 mezizpěvů. Popisuje tragický příběh milenců Viléma a Jarmily :prostředí děje je inspirováno krajinou u Máchova jezera :Jarmilu svedl Vilémův otec. Vilém zavraždí svůdce, aniž tuší, že zabil vlastního otce. Za tento čin je uvržen do vězení a příští den popraven. Jarmila hyne sebevraždou ve vlnách jezera. Po letech přichází na místo popravy sám autor a ze závěrečných veršů vyplývá, že se s hrdinou ztotožňuje. :úvaha nad tragikou lidského osudu :je zde patrné Máchovo materialistické vidění světa – nechce hledat útočiště v náboženství, Máchovi hrdinové se bouří, nevěří v posmrtný život a nekají se :text je dnes oceňován pro kvalitu básnického jazyka = hudebnost verše, zvukomalba a množství básnických prostředků(metafory, personifikace, kontrasty…) :ve své době nebyl text dobře přijat, vytýkal se mu nedostatek vlastenectví(Tyl), Vilémův vzdor a nepokání(Erben), spojování věcí nepěkných s krásnými(poprava/popisy krajiny)

Karel Havlíček Borovský narodil se v Borové u Přibyslavi(odtud jméno Borovský…) studoval na gymnáziu v Německém(Havlíčkově) Brodě v Praze studoval filosofii a také vstoupil do kněžského semináře, kde také získal odpor k církvi roku 1842 odešel jako vychovatel do Ruska „zpolitizoval“ Pražské noviny, byl redaktorem Pražského posla vydával své Národní noviny(zastával názor, že noviny nemají jen pobavit, ale i vy- chovávat). Roku 1850 byly jeho noviny vládou zastaveny, ale Havlíček začal ihned vydávat politickou revui Slovan. O rok později byla i tato revue zastavena. v roce 1851 byl Borovský vyhnán do tyrolského Brixenu, kde také onemocněl plicní chorobou a roku 1856 zemřel v Praze klasik české politické satiry, kritik, překladatel

dílo: = Obrazy z Rus :soubor črt inspirovaný pobytem v Rusku. :vyjadřuje rozčarování z politických a společenských poměrů = Epigramy :krátké satirické básně s výraznou pointou : věnoval je Církvi(o jezuitech), Králi, Vlasti, Světu a Múzám (5 oddílů) -básnické satirické skladby- = Tyrolské elegie(popis jeho zatčení a cesty do Brixenu) :humorné zážitky z cest x depresivní pocity z Brixenu, kritika bachovského absolutismu, opovržení rakouskou vládou =Král Lávra(=parafráze irské pohádky O králi s oslíma ušima) :narážky na dobovou situaci, omezenost, tupost, zlobu panovníka :parodie historií o hodných panovnících (x brutální, nelítostné činy) =Křest svatého Vladimíra (kritika církve a absolutismu) :inspiroval se Letopisem ruským. :děj jakoby v dávných dobách pro oklamání cenzury :jednoduchý verš, rytmus, lidové

-žurnalistika- : Kromě politických článků(některé vyšly v souboru Epištoly kutnohorské) psal také literární kritiky. Známá byla jeho kritika Tylovy novely Poslední Čech (obvinil ho z planého vlastenectví). Naopak se zastával Boženy Němcové, kterou někteří kritizovali za to, že své pohádky upravuje.

Božena Němcová 1820 - 1862 narodila se ve Vídni pod jménem Barbora Panklová dětství strávila v ratibořickém údolí u České Skalice velký vliv měla její babička – Magdalena Novotná (vypravěčské umění) v sedmnácti letech se provdala za dvakrát staršího úředníka Němce, manželství nebylo šťastné často měnili místo pobytu – poznání různých prostředí a lidských typů (Praha, Chodsko, Litomyšl, Polná, Slovensko, …) v letech 1842-1845 byla v Praze, kde se začala stýkat se spisovateli později pobývala na Chodsku a Domažlicku, kde začala tvořit pohádky a obrázky ze života společnosti v padesátých letech Němcová onemocněla, přišla o syna Hynka. V této době vznikla Babička citlivost k sociálním otázkám – úsilí o spravedlivější společnost, lepší postavení žen ve společnosti; vlastenectví a odvaha (účast na pohřbu K. H. Borovského)

dílo: Stojí na rozhraní realismu(popis venkovského prostředí a typizace literárních postav – typ dobrého člověka) a romantismu (idealizace mezilidských vztahů) - pohádky - =Obrazy z okolí domažlického :mají podobu dopisů, které zasílala do novin(realistický popis lidových zvyků) =Národní báchorky a pověsti :pohádky, místní pověsti, legendy (sběr lidové slovesnosti) – Chytrá horákyně, Sedmero krkavců, Princ Bajaja =Slovenské pohádky a pověsti -venkovské povídky- =Pohorská vesnice (harmonizace vztahů mezi lidem a šlechtou) =V zámku a podzámčí (nutnost sociálních reforem, chudí/bohatí) =Divá Bára (popisuje nezkrotnou a odvážnou dívku, která se nebojí vzepřít společenské nespravedlnosti a konvencím) =Pan Učitel (obraz ideálního učitele) =Karla (vdova chce uchránit syna před vojnou, a tak ho vydává za děvče. On se ale zamiluje do dívky a odchází na vojnu)

= Babička :„obrazy z venkovského života“ :podnětem k napsání Babičky byla smrt Hynka :v zásadě je to nedějová próza, která má 2 pásma: 1)příjezd babičky a život na Starém bělidle 2)popis venkovského života během 4 ročních období :text je orámován úvodním a závěrečným slovem (na závěr pohřeb babičky ,kde kněžna pronese: „Šťastná to žena!“) :kniha popisuje závěrečný úsek babiččina života, o kterém se dovídáme z jejích vzpomínek. Hlavním tématem textu jsou babiččiny názory, postoje k lidem a jednání. :důležitou epizodou je dramatický příběh Viktorky :postavy: Barunka(Božena), Vilém, Jan, Adélka (sourozenci), babička, Proškovi(Barunčiny rodiče), Sultán a Tyrl(psi), kněžna, Viktorka, myslivec, Kristla a Jakub

Konec