Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
CRM a konkurenceschopnost vybraných firem Jan Němeček Univerzita Hradec Králové.
Advertisements

Jan Syrovátka Jiří Hradský.  Výrobní program orientovaný na výrobu knih pro české i zahraniční nakladatele  Nabízí kompletní výrobu knihy od grafického.
Systémová integrace Ing. Roman Danel, Ph.D.
Základní koncepty systémové integrace
Vzdělávání pro konkurenceschopnost Obecně Řídícím orgánem je MŠMT Řídícím orgánem je MŠMT Založen na principu partnerství Založen na principu partnerství.
Vstup absolventů středních škol na trh práce
managementu znalostí podle
Snímek 1 Efekty podnikové informatiky J. Pour Katedra IT VŠE ČSSI, Praha, 15/12/2006.
Podnikové informační systémy Úvod
Obor S - Informační systémy ve stavebnictví
Informační systémy podnikové systémy CRM
Audit IT procesů ve FNOL
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
Výsledky výzkumu ve vzdělávacích institucích doc. Ing. Josef Vaculík, CSc. Ing. Petr Urbanec Univerzita Pardubice.
Analýza vlivu cen elektřiny na ekonomiku průmyslových podniků Prezentace EGÚ Brno, a. s. Sekce provozu a rozvoje elektrizační soustavy Květen 2007.
Geo-informační systémy
Ing. Jiří Šilhán.  představuje komplex aplikačního a základního software, technických prostředků, podnikových procesů a personálních zdrojů určených.
Outsourcing jako strategický nástroj řízení nejen v komerční sféře
 Jeho principy začala uplatňovat M. Thatcherová v reakci na zvyšující se tlak veřejnosti na politiky v 70. letech 20. století ve Velké Británii.  Veřejnost.
12. OPERATIVNÍ MANAGEMENT
Inovace výuky ve vazbě na požadavky Mezinárodních výukových standardů doc. Ing. Marie Pospíšilová,CSc. SVŠES.
Stipendijní informační portál - Business Strategie.
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Jaromír Skorkovský ESF MU KAMI
P3 - Marketingový plán „Jsou tři typy firem: ty, které předvídají, ty které reagují na podněty, a ty, které se diví tomu, co se stalo.“ Které jsou nejúspěšnější?
Ekonomická fakulta EKONOMICKÁ INFORMATIKA FINANČNÍ A POJISTNÁ MATEMATIKA.
Luděk Novák dubna 2006 Proč a jak řídit informační rizika ve veřejné správě.
MoodleMoot.cz 2011, Ostrava, PragoData Consulting, s.r.o. 1 Moodle a okolní svět Ing. Marek Kocan.
R VY a Aplikovaná informatika Aplikovaná informatika Prezentace studijních oborů 2013.
Informační systémy TPS,MIS, SIS.
Outsourcing ICT systémová a aplikační integrace v pojetí O2 Projekt Integrace sítě Ministerstva zemědělství.
1 „ Kdo za to může – kompletní vzdělávání pro přípravu a realizací projektu z PRV“
1 NÁSTROJE V OBLASTI ŘÍZENÍ ANEB ÚSPĚŠNOST BEZ NÁSTROJŮ ? ÚSPĚŠNOST S NÁSTROJI ? Ing. Pavel Sladký M: Semináře, konzultace, motivační a certifikační.
Zvýšení kvality řízení KÚPK aktivita A3 Informační strategie Analýza Workshop
Ivo Novotný Jak vybrat dodavatele vzdělávání JAK SI SPRÁVNĚ VYBRAT... Dodavatele vzdělávání.
Realizační tým ICZ duben 2005
Systém dalšího vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje v MS kraji a jeho realizace Projekt A5 Nástroje informatiky pro získávání informací a jejich zpracování.
 P1 - Strategické plánování  P2 - Systém managementu jakosti a legislativy  P3 - Řízení informací  P4 – Audity.
Základní rozdělení činností v podnikové informatice
Návrh modelu řízení ECM v kontextu řízení informatiky Ing. Renáta Kunstová.
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Přístup k řešení bezpečnosti IT Nemochovský František ISSS Hradec Králové, dubna 2005.
Na cestě k ASP Jiří Voříšek VŠE - KIT publikováno: červen 2002.
Prof. Molnár1 Podnikové informační systémy Outsourcing IS/IT a ASP Prof. Ing. Zdeněk Molnár, CSc Ústav řízení a ekonomiky podniku
YOUR SYSTEM, spol. s r. o. Ing
Inovace výuky a její implementace v oborech Fakulty bezpečnostního inženýrstvíCZ.1.07/2.2.00/ Se zvyšováním technologické a technické úrovně průmyslu.
1 Inovace vzdělávacího procesu založeného na získávání kompetencí prostřednictvím výstupů z učení ve studijních oborech PODNIKÁNÍ
Personální plán pro podnikatelský plán
BSC 1992 Robert S. Kaplan a David P. Norton článek navrhující měření výkonnosti organizací – BSC – Vyrovnaný přehled výsledků kniha The Balanced.
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC VÁŠ PARTNER PRO BYZNYS INOVACE.
Podporujeme zájem o odborné vzdělávání Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Konference Budoucnost odborného školství, Praha,
Crux information technology, s.r.o. Ostravská universita, information technology.
ICT – TEORIE A PRAXE – ŠKOLY A FIRMY Miloš Maryška, Katedra informačních technologií, VŠE Praha
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1 Název projektu: Tvorba modulárního systému udělování zápočtů v bakalářském studiu za účelem motivace studenta formou.
Výzva č. 32 – školení pro žadatele OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 2.1 Vyšší odborné vzdělávání Mgr. Martina Jedličková.
Přednáška Akce: Přednášející: Ing. Zdeněk Čežík | Konzultant managementu a podnikových procesů | TFM Výzvy Facility managera.
IS jako nástroj moderního personálního managementu Vít Červinka
Miroslav Hübner listopad 2014 Jak sehnat peníze na IT ANEB zamyšlení jak si koupit, co potřebuji.
INISOFT s.r.o. softwarová společnost v Liberci
Analýza manažerských dovedností ve vybraném podniku
Marketingový plán podniku
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc.
Budování Integrovaného informačního systému Národního památkového ústavu Petr Volfík, NPÚ ÚP
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích ANALÝZA MARKETINGOVÉHO MIXU VYBRANÉHO SUBJEKTU (Obhajoba bakalářské práce) Autor práce: Libuša.
METODOLOGIE PROJEKTOVÁNÍ
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND
Informační systémy podnikové systémy CRM

Změny na trhu práce?.
Transkript prezentace:

Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Stav a očekávaný vývoj na trhu ICT specialistů v ČR - hrozby a příležitosti Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha

Přínosy projektu Přínosy pro studenty: dostupné informace o tom, které profese praxe potřebuje, které jejich znalosti považuje za významné a které školy dané profese vychovávají a s jakou úspěšností, tyto informace budou moci využít při volbě vysoké školy, studovaného oboru a volitelných předmětů studovaného oboru. Přínosy pro vysoké školy: budou moci přizpůsobit učební plány a počty přijímaných studentů požadavkům praxe, ze statistik počtu studentů-informatiků na jednotlivých VŠ a struktuře znalostí absolventů budou znát svoji konkurenci a svoji pozici mezi ostatními VŠ, Zaměstnavatelé IT specialistů získají: přehled o tom, které typy škol produkují firmou hledané profesní role, v jakém počtu a s jakou strukturou znalostí, možnost cílených nabídek zaměstnání, kratší doba zapracování absolventů při nástupu do firmy, nižší náklady na školení (za předpokladu, že si vyberou absolventa, který na dobré univerzitě vystudoval vhodnou profesní roli). Přínosy pro stát: budou vytvořeny předpoklady pro růst atraktivního sektoru IT služeb v ČR, vložené státní prostředky do vzdělání budou efektivněji využívány (školy budou motivovány vychovávat převážně ty profese, které se na trhu práce dobře uplatní).

Cíle projektu Koho považovat za IT odborníka? Jaký je celkový počet IT odborníků v ČR a jaké mohou být scénáře jeho dalšího vývoje v nejbližších letech? Jaká je současná struktura IT odborníků dle profesí a jak se tato struktura bude vyvíjet v dalších letech? Jaká je požadovaná struktura znalostí základních IT profesí? Jaké jsou počty studentů a absolventů oborů VŠ a VOŠ zaměřených na IT? Jaká je struktura znalostí absolventů těchto oborů? Je počet absolventů těchto oborů a struktura jejich znalostí vyhovující z hlediska potřeb globální ekonomiky?

Kdo je IT odborníkem ? různé přístupy ČSU, EU a OECD vers. náš projekt důvody odlišné definice IT odborníka v našem projektu inspirace průzkumy společnosti Gartner

Kdo je IT odborníkem ? Byznys analytik- architekt analytik, Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Byznys analytik- architekt (Business Process Analyst-Architect) Profese: analytik, znalostní inženýr, byznys konzultant, implementátor TASW, informační broker, pracovník competitive inteligence analýza a návrh podnikových procesů a podnikové organizace analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT analýza a návrh řízení znalostí v organizaci analýza rizik IS/ICT, business continuity návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy nasazení/customizace standardního software návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu,…) na podporu řízení organizace Klíčové znalosti: jak změnit podnikové procesy aby byly rychlejší, výkonnější a méně nákladné a produkovaly kvalitní produkty/služby jak v procesech nejvhodněji využít znalosti a kompetence zaměstnanců a partnerů jaké ICT služby/aplikace je výhodné použít pro podporu byznys procesů jak nejvhodněji lokalizovat a customizovat aplikaci pro potřeby dané organizace Poznámka: vyžadována znalost globálních nejlepších praktik v kombinaci se znalostí lokálních podmínek a podnikové kultury (off-shore outsourcing nepravděpodobný)

Základní profesní role Činnosti / Informatické profese Kdo je IT odborníkem ? Základní profesní role Činnosti / Informatické profese Manažer rozvoje a provozu IS/ICT Profese: CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti řízení ICT projektu vypracování informační strategie vypracování sourcing strategie řízení vztahu s dodavateli řízení informatických služeb (service delivery) řízení provozu IS/ICT podniku řízení změn (problem and change management) řízení rizik řízení bezpečnosti řízení ekonomiky IS/ICT kontrola kvality a audit IS Klíčové znalosti: metody řízení vztahu byznys – informatika (jak pomocí ICT podpořit dosažení byznys cílů) jak organizovat a řídit vývoj a provoz ICT služeb, procesů a zdrojů jak řídit a koordinovat ICT projekty trendy ICT a jejich dopady Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat

Kdo je IT odborníkem ? Obchodník s ICT produkty a službami Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Obchodník s ICT produkty a službami (ICT Salesman, Relationship Manager) Profese: obchodník s ICT produkty a službami, pracovník řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, account manager, relationship manager marketing ICT produktů a služeb prodej ICT produktů a služeb nákup ICT produktů a služeb uzavírání smluv na ICT produkty a služby (SLA) řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů dle principů sourcing strategie vyjednávání s partnery s respektováním různých národních a podnikových kultur Klíčové znalosti: znalost globálního a lokálního ICT trhu, metody analýzy trhu znalost významných stávajících/potenciálních partnerů/zákazníků legislativa ovlivňující obchod s ICT strategie a taktiky vyjednávání Poznámka: tuto profesi není vhodné outsourcovat

Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Kdo je IT odborníkem ? Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Vývojář IS architekt (Developer / IS Architect) Profese: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager analýza a návrh aplikací IS návrh databáze dolování dat programování klientských, serverových, databázových a webových aplikací programování gridu testování aplikací dokumentace aplikací (projekční, programová, provozní, uživatelská) údržba a správa verzí aplikací integrace aplikací návrh hardwarové, softwarové a datové architektury IS/ICT organizace Klíčové znalosti: technologie a postupy pro vývoj, integraci a provoz aplikací jak navrhovat uživatelsky přívětivé a provozně nenáročné aplikace návrh vhodné technologické a aplikační architektury IS/ICT organizace řízení vývojářského týmu Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce (s výjimkou analýzy a návrhu aplikací)

Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Kdo je IT odborníkem ? Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Správce aplikací a ICT infrastruktury (ICT Administrator) Profese: správce aplikace, správce databáze, správce dat, … správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu Klíčové znalosti: jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé komponenty ICT infrastruktury jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu jak podporovat uživatele při využití IS/ICT Poznámka: snadno outsourcovatelné, tyto profese se přesouvají do zemí s nízkými náklady práce.

Kdo je IT odborníkem ? Pokročilý uživatel IT - metodik Základní profesní role Činnosti / Klíčové znalosti Pokročilý uživatel IT - metodik (IT Advanced User) Profese: Tato role nemá jasně vymezené profese. Zahrnuje ty uživatele, kteří určují metodiku využití IT aplikací ve firmě (např. metodik SAP,…). Nepatří sem rutinní uživatelé. správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze správa datového obsahu správa sítě a základního SW správa konfigurací správa webu Klíčové znalosti: jak pořizovat, udržovat, provozovat a vyřazovat jednotlivé komponenty ICT infrastruktury jak dimenzovat a škálovat ICT infrastrukturu jak podporovat uživatele při využití IS/ICT

Základní požadované znalosti Obligatorní vysoký stupeň kreativity při řešení úloh , dobrá znalost angličtiny (písmem i slovem), schopnost práce v týmu, komunikační schopnosti.

Základní požadované znalosti Fakultativní modelování a optimalizace podnikových procesů, funkcionalita, customizace a nasazování aplikací na podporu podnikových procesů, definice IT služeb a výběr variant provozu IT služeb (BPO, outsourcing, ASP,…), analýza a návrh IS architektury, formy komunikace mezi aplikacemi IS podniku i mezi aplikacemi různých organizací (EDI, XML,…), softwarové inženýrství - metody a nástroje pro vývoj, testování, distribuci, údržbu a integraci SW aplikací, datové inženýrství - metody a nástroje pro analýzu dat a návrh databází, DW, BI, znalosti informačních a komunikačních technologií – IT infrastruktury (HW, OS, sítě,…), provozní excelence (výkonnost, efektivnost, spolehlivost a bezpečnost při provozu aplikací), komunikační a presentační schopnosti, schopnosti vedení týmu, znalosti IT trhu (struktura nabídky a poptávky, dostupné produkty a služby, významní dodavatelé, modely licencování SW, cenové relace, vývojové trendy trhu,…), metody řízení a organizace podniků a institucí, znalost financí a ekonomiky podniku, znalost obchodu a marketingu, znalost statistiky, znalost práva (autorský zákon, zákon na ochranu osobních údajů, obchodní zákoník,…), znalost obsahu konkrétního sektoru ekonomiky (energetika, průmysl, telekomunikace, ..),

Kvantitativní charakteristiky projektu získána informace o 203 studijních oborech VŠ a VOŠ (z 53 fakult VŠ či VOŠ) zpracováno 1002 odpovědí z firem a institucí, které byly vybrány tak, aby kopírovaly strukturu aktivních ekonomických subjektů v ČR

Počet IT odborníků v ČR v roce 2006 je odhadován na cca 233000

Struktura IT odborníků v ČR 15

Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje ve firmách s velikostí do 50 zaměstnanců

Nejvíce IT odborníků v ČR pracuje v odvětvích se střední náročností na IT odvětví SIT - OKEČ: D zpracovatelský průmysl, E výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, G obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, H ubytování a stravování, K ( 70 - 71 a 73 - 74) činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, O ostatní veřejné, sociální a osobní služby, Q exteritoriální organizace a instituce,

Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí Počet potřebných let praxe pro senior byznys analytika: 4 Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti 18

Firmy a instituce v ČR hledají absolventy IT oborů se širokým spektrem znalostí Počet potřebných let praxe pro senior vývojáře – IS architekta: 2 Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti 19

Požadavky na přijímané IT odborníky jsou vyšší ve firmách s nižší náročností na využití IT Poznámka: 0 žádné znalosti a dovednosti, 3 solidní přehled o dané problematice a základní praktické dovednosti, 1 obecný přehled o problematice, 4 solidní přehled o dané problematice a solidní praktické dovednosti, 2 základní orientace v problematice a v terminologii, 5 nejvyšší znalostní kvalita – hluboké aktuální znalosti a pokročilé praktické dovednosti

V ČR bylo v roce 2006 celkem 3900 absolventů IT oborů VOŠ a bakalářského a magisterského stupně studia na VŠ. Do praxe jich ale reálně přišlo pouze cca 2200 Typ studia Počet studentů 2005/6 Počet přijatých 2005/6 Počet absolventů 2005/6 Bc 17200 8000 2300 DiS 1400 700 400 Mgr 5 letý 3400 Mgr Navazující 2600 1200 600 Celkový součet 24500 10300 3900 Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky, DiS = obory VOŠ .

Rozsah vyučovaných znalostí a dovedností se mezi sledovanými obory významně liší Segmenty Mgr Mgr5 I Mgr5 J Mgr5 K Mgr5 L Mgr5 Nezařazené Počet studentů 2005/6 1600 1000 700 Počet přijatých 2005/6 400 200 300 Počet absolventů 2005/6 500 100 Pozn: Zaokrouhleno na stovky

Porovnání požadavků firem a znalostí absolventa oboru – příklad

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů bakalářského stupně VŠ a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 Bc A 146 5000 1900 700 Bc B 109 2300 1100 200 Bc C 114 2700 1200 300 Bc D 68 3100 1500 Bc Nezařazené 4100 800 Celkem 17200 8000 Pozn: Počty studentů, absolventů a přijatých zaokrouhleny na stovky Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní.

Požadavkům firem v současnosti nevyhovují v podstatě žádní absolventi bakalářských IT oborů a jen cca polovina absolventů magisterských navazujících oborů Vzdálenost mezi znalostmi absolventů magisterského stupně VŠ (u navazujících magistrů přičteny znalosti relevantních bakalářských oborů) a požadavky na roli Byznys analytik Název segmentu Vzdálenost Studenti 2005/6 Přijatí 2005/6 Absolventi 2005/6 Mgr5 I 155 1600 400 500 Mgr5 J 59 200 Mgr5 K 40 1000 300 Mgr5 L 42 700 100 Mgr5 Nezařazené Celkem 6000 1300 Vzdálenost - Potřebný počet dní doškolení (intenzivního tréninku) ukazuje, kolik musí firma vynaložit školících dní na to, aby nově přijatý IT odborník (absolventa VŠ nebo VOŠ) dosáhl minimální požadované úrovně znalostí a dovedností, kterou firma pro danou profesní roli požaduje. Přijatelná hranice doškolení, kdy ještě není absolvent pro firmu příliš drahý, byla po diskusích s představiteli zaměstnavatelů stanovena na 60 dní.

V roce 2006 bylo pro obnovu stávajícího stavu 233 000 IT odborníků v ČR potřeba 1900 absolventů VŠ a VOŠ. Rozšiřování IT firem a příchod nových ale tuto potřebu více než zdvojnásobil (4000). Museli být přijímání i absolventi jiných než IT oborů

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba 4400 nových IT odborníků - z toho 57% s VŠ vzděláním Předpokládaný úbytek IT odborníků v letech 2007-2010, který bude třeba nahradit

Pro zachování současného stavu (nebudeme li uvažovat nové investice a rozvojové projekty nadnárodních firem) bude v roce 2010 třeba přijímat kolem 4000 nových studentů IT oborů ročně

Závěry a doporučení Na IT pracovním trhu v ČR existují výrazné disproporce mezi poptávkou a nabídkou. Disproporce se týkají: počtu nových IT odborníků (v r. 2006 počet absolventů byl poloviční oproti poptávce) struktury jejich znalostí (jen 10% bakalářů a 60% magistrů má požadovanou strukturu a hloubku znalostí) Disproporce mezi poptávkou a nabídkou jsou posilovány zahraničními investicemi do IT služeb v ČR a odchodem IT odborníků z ČR do zahraničí V případě, že vláda ČR snížením daní a odvodů do sociálního a zdravotního pojištění zvýší atraktivitu ČR pro zahraniční investory, můžeme očekávat další posílení poptávky po IT odbornících 29 29

Závěry a doporučení Mezi hlavní důvody, proč české VŠ a VOŠ neprodukují dostatečný počet dobře znalostně vybavených odborníků patří: nízká motivace škol k tomu, aby produkovaly absolventy, kteří optimálně odpovídají požadavkům pracovního trhu, nízké platové ohodnocení učitelů. IT odborník může v praxi dosáhnout dvoj až trojnásobného platu oproti učiteli stejného oboru. Tento fakt se promítá do kvality výuky a do kvality přípravy učebních plánů, nízká kvalita spolupráce VŠ – praxe, nízká informovanost středoškoláků o možnostech uplatnění po absolvování různých studijních oborů na VŠ. Propagace je paradoxně zcela opačná – viz přehledy škol, na které je snadné přijetí ke studiu. 30 30

Závěry a doporučení Opatření pro zlepšení současného stavu: do hodnocení škol a jejich pedagogického sboru promítnout s jakou úspěšností škola reaguje na změny požadavků pracovního trhu, praxe musí více spolupracovat s VŠ (oponentura učebních plánů, vystoupení expertů z praxe ve výuce, zadávání výzkumných projektů), v pravidelných cca dvouletých intervalech opakovat tento průzkum a zvýšit tak informovanost studentů, VŠ i zaměstnavatelů o trendech na trhu práce v IT. Ideální by byl stav, kdy by adept o studium viděl, jakou strukturu znalostí daný studijní obor na dané škole nabízí a jak je tato struktura daleko/blízko od požadavků praxe. 31 31

Závěry a doporučení Konkurenceschopnost absolventů IT oborů VŠ a VOŠ na trhu práce v ČR Společný projekt ČSSI, SPIS, CACIO ve spolupráci s FIS VŠE Praha Hlavní výsledky jsou zveřejněny na www.cssi.cz V říjnu 2007 vyjde na VŠE publikace se souhrnnými výsledky Ze získaných dat lze objednat další analýzy (např. sektorově orientovanou) Kontakty: Prof. Ing. Jiří Voříšek, CSc. (vorisek@vse.cz) Ing. Ota Novotný, Ph.D. (novotnyo@vse.cz) Prof. Ing. Petr Doucek, CSc. (doucek@vse.cz)