Efekt léčby na histologické změny při IBD ŠPAÚ FN a LF UK Plzeň Bioptická laboratoř Plzeň

Terapie IBD Polymerická realimentace 5-ASA Kortikoterapie (sulfasalazin, mesalazin) Kortikoterapie (lokálně aplikovaná budesonid, systémová kortikoterapie) Azathioprin / 6-merkaptopurin Methotrexat, Cyclosporin A ATB Anti-TNF (infliximab) Chirurgická terapie Helmintoterapie

Efekt farmakoterapie na histologický obraz IBD Ovlivnění aktivity a intenzity zánětu, i strukturálních změn Variabilní v závislosti na: Době trvání terapie Typu terapie Topické cílenosti terapie Intenzitě zánětu Pokročilosti architektonických změn Individuálních dispozicích pacienta

Efekt farmakoterapie na histologický obraz IBD Morfologické změny sliznice nekorelují se změnami klinického stavu Cílem terapie je zlepšení klinického stavu, nikoli normalizace histologického obrazu Monitorování účinků terapie založeno na klinických parametrech Význam histologických změn: Farmakologické studie Interference s diagnózou IBD Interference s diagnózou IBD

Interference s diagnózou IBD 2 měsíce

Interference s diferenciací mezi UC a CD Lokalizace Kdekoli v GIT Tlusté střevo Distribuce Segmentální Transmurální Kontinuální Sliznice a submukóza Granulomy + - „Skip areas“ Srůsty a píštěle

Iniciální prezentace u dětí (3 %), UC 1. 5-ASA a KS Snížení intenzity zánětu Ústup architektonických abnormalit Úplná normalizace morfologického obrazu Terapií indukované „skip areas“ a „rectal sparing“ (zejména při lokální aplikaci) Možnost falešné diagnózy CD u léčené UC Iniciální prezentace u dětí (3 %), vzácně i u dospělých Výrazné změny mohou být patrné už dva týdny po začátku terapie, většinou však (téměř) normalizace nálezu trvá měsíce až roky

UC 2. Cyclosporin A Vyšší incidence a výraznější Vilózní transformace Reaktivní atypie regenerujícího epitelu → pseudodysplasie × atypie nedosahují k povrchu Hyde GM et al. Gut 1998:42:A43

Pseudo-membranózní kolitida UC 3. Chirurgická terapie Urgentní kolektomie s terminální ileostomií pro toxické megacolon → diverzní kolitida v rektálním pahýlu Pseudo-membranózní kolitida ML Folikulární hyperplázie Zvýšení intenzity a aktivity zánětlivých změn Crypt-associated slizniční granulomy CD

CD 1. Polymerická realimentace 2. KS + 5-ASA 3. Infliximab U dětí může vést k úplné normalizaci histologie sliznice 2. KS + 5-ASA Dlouhodobá terapie může vést k výraznému ústupu zánětlivé infiltrace i změn architektury 3. Infliximab Ústup zánětlivé infiltrace se zachováním změn architektury 4. Azathioprin (6-merkaptopurin) Redukce počtu granulomů

CD 5. Chirurgická terapie Resekce s diverzí → diverzní kolitida v pahýlu Možnost záměny s UC při izolovaném vyšetření → ústup zánětlivých změn v divertovaném úseku

Závěr Absence zánětu v rektální sliznici ani ložiskovost změn nevylučuje UC u léčených pacientů ani při primární prezentaci Terapie může vést až k normalizaci histologického nálezu Terapie cyclosporinem A může vést k suspekci na dysplastické změny Diverze může vést k výrazným morfologickým změnám v rektálním pahýlu Nutno posuzovat změny v souvislosti s předchozími nálezy, vzorky z jiných lokalizací a klinickými údaji