Podnikatelské prostředí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Personální řízení v malých podnicích
Advertisements

Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2013 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2011 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
Enterprise Europe Network ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR Úspěšná spolupráce.
1) Obnova a rozvoj vesnic 2) Občanské vybavení a služby 3) Ochrana kulturního dědictví 4) Investice do lesů 1) Obnova a rozvoj vesnic 2) Občanské vybavení.
Vyhodnocení dotazníku – Barcamp Brno 2012 Magdaléna Katolická magdalena [at] marketingovevyzkumy.cz
VSTUPNÍ ANALÝZY A PRŮZKUM CÍLOVÝCH SKUPIN 1 Projekt HC 198/10 Sledování krátkodobých trendů v poptávce po pracovní síle.
DOBROVOLNICTVÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
Příklady odstraňování bariér konkurenceschopnosti české ekonomiky
Městský úřad v Říčanech, Masarykovo náměstí 53/40, Říčany, Tel: , PROJEKT Říčany pro Vás … SNÍŽENÍ CEN ENERGIÍ PRO DOMÁCNOSTI.
MSP v české ekonomice a dotační podpora z EU a státních prostředků.
OP LZZ - Rozvoj kvalifikační úrovně a kompetencí pracovníků v cestovním ruchu Individuální projekt pro CzechTourism.
Průzkum: Čeští zákazníci neznají rizika nákupu spotřebního zboží.
10 let výzkumu informačních potřeb veřejnosti Ing. Jaroslav Svoboda MV ČR.
Dopady CR na rezidenty, případová studie Lipno nad Vltavou Pavlína Kubů 1.
Projekt č. 310 Evropská konkurenceschopnost pražské podnikatelské samosprávy Střední podnikatelský stav Ing. Martina Holíková ,
Podpora dobrovolných přístupů ze strany MPO včetně existujících mechanismů finanční podpory PhDr. Věra Havránková © 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Komunikace o evropských fondech Názory široké veřejnosti Tisková konference Ministerstva pro místní rozvoj
Praha (blízké) budoucnosti: věda, výzkum a inovace Co Praha nabízí a nabídne?
ANALÝZA POTŘEB, MOTIVACE A FIREMNÍ PÉČE O ZAMĚSTNANCE VE VYBRANÝCH NZDM PARDUBICKÉHO KRAJE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Bc. Kejzlarová Šárka, DiS. Sběr dat:
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2014 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
Odborná sekce Rady kvality ČR „Kvalita v průmyslu a stavebnictví“ Poradenské služby v programech Operačního programu Podnikání a inovace 5. ledna 2009.
Lenka Šůsová Marie Kubáňková Analýza možností podpory podnikání v Městské části Praha 13.
SWOT Analýza Daniel Vančura.
JPD 3 CZ / /0370 Posílení konkurenceschopnosti pražských podnikatelů v programech zahraniční rozvojové spolupráce Evropských společenství.
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic NÁRODNÍ DIALOG KE KLASTROVÝM KONCEPCÍM Martina Froňková Praha,
Výzkumy CzechTourism Fórum cestovního ruchu listopadu 2011
ROZVOJOVÉ PROJEKTY PRAHA, a.s.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2012 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2012.
Cvičná hodnotící prezentace Hodnocení vybraného projektu 1.
Stipendijní informační portál - Business Strategie.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2013 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
PROINCOR – Inovační audit. ProIncor Inovační audit ProIncor Inovační audit analyzuje, hodnotí a stimuluje inovační proces a inovační prostředí v malých.
Svaz měst a obcí České republiky a zákon o rozpočtovém určení daní Ing. Oldřich Vlasák předseda.
Rozvoj kapacit dalšího profesního vzdělávání v Královéhradeckém kraji grantové schéma kraje pro období 2004 – 2006 Olga Zumrová.
Strukturální fondy EU a ICT v polygrafických podnicích Pavel Karásek.
Unie malých a středních podniků ČR Hospodářská komora ČR Přijetí eura v České republice Názor podnikatelů.
1 Česká asociace rozvojových agentur Regionální inovační infrastruktura a inovační proces v krajích Manfred Hellmich Praha 29. listopadu 2005.
MUDr. Martin Kuba ministr průmyslu a obchodu Průmyslová politika ve vazbě na automobilový průmysl Zasedání rady ředitelů AutoSAP.
ZÁVĚRY ŠETŘENÍ SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY ČR VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Mladá Boleslav, 3. dubna 2013.
Příprava RIS LK – OS 1 Připomínkování a rozpracování první priority odbornou skupinou č.1.
Pohled průmyslových firem na kvalitu českého technického vzdělávání Výsledky průzkumu Francouzsko-české obchodní komory v rámci Roku průmyslu a technického.
Představení projektu Rozvoj strojnické výroby - KOVO UNI s.r.o.
SEMINÁŘ Možnosti podpory podnikatelského sektoru a jeho dalšího rozvoje v Libereckém kraji Příprava projektu vědecko technického parku v Liberci Mgr. Tomáš.
ISSS 2008 VÝZKUM INFORMAČNÍCH ZDROJŮ Duben 2008 / Prezentace syndikovaného výzkumu pro vybrané Krajské úřady / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s.
Znáte fondy a programy EU? - výsledky on-line ankety - Praha, 3. prosince 2007.
Mgr. Martin Turnovský, MBA Sekce rozvoje podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti © Ministerstvo průmyslu a obchodu Strategické záměry a.
ESF – JPD 3 Grantové schéma 4.1
1 Regionální inovační strategie RIS. 2 O Regionálních inovačních strategiích Projekty RIS mají za cíl podporu rozvoje regionálních inovačních strategií,
Program semináře: 1)Úvod, obecné informace o JPD 2 a výzvách (Mgr. Jakub Benda) 2)Změny ve 4. Výzvě (Mgr. Jakub Benda) 3)Informace o Prioritě 1 (Ing. Johana.
Znalost pojištění ve veřejném mínění Bc. Petr Horák Brno, červen 2012 Vedoucí: Ing. Zuzana Hrdličková, Ph.D. Obhajoba bakalářské práce Oponent: Ing. Ondřej.
Číslo projektu: CZ / /0316 Název projektu: Poradenské a informační centrum pro malé a střední podniky Žadatel: Vzdělávací institut Partner:Hospodářská.
JIHOČESKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Další možnosti podpor ROADSHOW Možnosti podpor pro podnikatele v období dubna – 15. května 2015.
Regionální politika Oldřich Hájek. Nástroje regionální politiky Makroekonomické nástroje Makroekonomické nástroje Jsou omezené ostatními cíly hospodářství.
Ekonomika malých a středních podniků Přednáška č. 12: Příčiny neúspěchu podnikání malých a středních podniků.
INDEX OČEKÁVÁNÍ FIREM XI. vlna Exkluzivně pro PRÁVO Legislativní změny.
Informovanost o fondech EU Únor Background a cíle projektu MMR spustilo novou kampaň na čerpání prostředků z fondů EU v období Hlavním.
Liberec ŘEŠME PROBLÉMY PODNIKÁNÍ V REGIONECH.
Dotazníkové šetření. Cílem ankety je zjistit potřeby obyvatel města Toužim, zlepšit přehled městských zastupitelů o vnímání jejich potřeb z hlediska poskytování.
E-government - moderní podoba veřejné správy v České republice.
Praha Praha VÝROČNÍ KONFERENCE K PODPOŘE SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BYTOVÝCH DOMŮ V ČR PLÁNOVANÉ POUŽITÍ FINANČNÍHO NÁSTROJE.
Návrh účinné marketingové komunikace podniku v oblasti služeb
Regionální operační program NUTS II Jihozápad
Analýza vnitropodnikového komunikačního systému ve vybraném podniku
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Analýza motivačního a stimulačního systému ve vybraném podniku.
Analýza konkurence na maloobchodním trhu ve zvolené oblasti
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Vztah řízení výkonu a pracovního hodnocení zaměstnanců ve vybraném.
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Ústav podnikové strategie Vnitropodniková komunikace ve vybraném podniku Autor práce: Denisa.
Vzdělávací oblast: Ekonomické vzdělávání Tematická oblast:
V. Setkání se starosty obcí
Transkript prezentace:

Podnikatelské prostředí Průzkum AMSP ČR pro Magistrát hl.m.Prahy Podnikatelské prostředí v regionu hlavního města Prahy Hodnocení podmínek pro podnikání očima živnostníků, mikrofirem a malých firem v Praze Analýza podnikatelského prostředí v regionu hlavního města Prahy Možnosti podpory ze strany Magistrátu hlavního města Prahy Znalost a postoj k programům podnikání a konkurenceschopnosti Srpen 2011 © Aspectio a. s.

Hlavní témata výzkumného šetření Hodnocení podnikatelského prostředí v regionu Prahy Jaké podmínky pro podnikání město vytváří? Možnosti podpory ze strany Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen Magistrát) Jaké vnímají firmy překážky podnikání a co by pro zlepšení podnikatelského prostředí mohl udělat Magistrát? Informovanost Jaké informace potřebují firmy ke svému podnikání? Uvítali by podnikatelé podporu v podobě nového informačního centra? Znalost a postoj živnostníků a malých firem k programům podpory podnikání Využívají podnikatelé programy na podporu podnikání a konkurenceschopnosti a co si o nich myslí? Mají o těchto programech dostatečný přehled? Kde potřebné informace ke své činnosti hledají?

Metodologie výzkumu Sběr dat Výběrový vzorek Sběr dat realizovala agentura Aspectio Research a. s. ve dnech 1. – 5. srpna 2011. Výběrový vzorek Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 516 respondentů, živnostníků a dále majitelů či jednatelů mikrofirem a malých firem se sídlem v Praze s maximálním počtem 50 zaměstnanců.

Hlavní shrnutí výsledků šetření A. Hodnocení podnikatelského prostředí v regionu hlavního města Prahy Skoro dvě třetiny (64%) firem hodnotí podmínky pro podnikání v Praze jako příznivé. Při podrobnějším hodnocení, kdy firmy identifikovaly hlavní problémové oblasti podnikatelského prostředí, byla nejhůře hodnocena oblast, týkající se financí (vysoká daňová zátěž, druhotná platební neschopnost). Nejvýznamnější překážku podnikání firmy vnímají ve výši nákladů na zaměstnance. B. Možnosti podpory ze strany Magistrátu Za důležité oblasti zlepšení podnikatelského prostředí, ve kterých by mohl Magistrát přispět, považují firmy lepší dopravní a parkovací podmínky, usnadnění administrativy, lepší dostupnost projektů podpory podnikání a také vstřícnější postoj úředníků. Jako nejdůležitější možné zlepšení ze strany Magistrátu označují firmy rozšíření informačních služeb pro živnostníky a podnikatele. C. Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory Většina dotazovaných firem nikdy nevyužila žádný z programů podpory podnikání a konkurenceschopnosti (93%). Většina z nich si však myslí, že tyto programy mají smysl (62%). Přestože 48% firem by mělo o podporu ze strany těchto programů zájem, pouhých 25% se cítí dostatečně informovaných.

Interpretace výsledků šetření Z výzkumu je zřejmé, že většina firem (64%) vnímá podmínky pro podnikání v regionu jako příznivé. Jako nejvýznamnější hodnotí živnostníci a firmy problémy z oblasti financí - vysokou daňovou zátěž, druhotnou platební neschopnost či výši nájemného, přičemž jako významnou překážku vnímají výši nákladů na zaměstnance. V dalších oblastech projevují firmy nespokojenost s rozsahem korupce (kterou na druhou stranu 33% vnímá jako slabou překážku) a administrativy. Jako překážku podnikání uvádějí také silnou míru konkurence ve svém odvětví. Naopak nedostačující dopravní dostupnost, přístup k podnikatelským úvěrům, nedostatek vhodných prostor či kvalifikovaných pracovních sil nejsou hodnoceny jako zásadní překážky v podnikání. Co se týče geografického rozložení, nejspokojenější jsou s podmínkami pro podnikání firmy sídlící na Praze 2, 4 a 7, nejméně spokojené naopak na Praze 3 a 10. Identifikace překážek v podnikání může být podnětem pro aktivity Magistrátu. Firmy vidí žádoucí změny především v usnadnění administrativy a lepší přístupnosti projektů podpory podnikání. V rámci zkvalitnění podmínek podnikání by většina firem ocenila zkvalitnění dopravní obsluhy, stejně jako celkovou obnovu a zatraktivnění prostředí města. Jako nejvhodnější formu podpory ze strany Magistrátu hodnotí však firmy zavedení informačních služeb pro živnostníky a podnikatele. Přestože jen minimum dotazovaných firem má vlastní zkušenost s programy podpory podnikání a konkurenceschopnosti (7%), více než polovina subjektů je hodnotí jako smysluplné. Vysoký zájem o ně a na druhé straně nedostatečná informovanost mohou svědčit o nedostatku informací potřebných k účasti na těchto programech.

Shrnutí výsledků šetření Doporučení O služby městského informačního centra pro podnikatele projevila zájem většina firem bez rozdílu zaměření či počtu zaměstnanců (57%). Zájem firmy projevují především o informace z oblasti veřejných zakázek, obecných informací a aktualit z městských částí, ale i o právní a daňové poradenství. Jako nejvíce žádané se informační služby, stejně jako programy podpory a konkurenceschopnosti ukazují pro firmy z výrobního odvětví, následované obchodem a službami. O tyto služby městského informačního centra projevily zájem především firmy od 20 do 50 zaměstnanců. Při možném zavádění informačních a poradenských center je nezbytné přihlédnout ke skutečnosti, že většina živnostníků a malých firem hledá informace o existujících programech téměř výhradně na internetových stránkách. Proto doporučujeme využívat zejména internet při rozšiřování informačního zázemí pro podnikatele.

Analýza podnikatelského prostředí Hodnotíte podmínky pro podnikání v regionu hlavního města Prahy jako příznivé? Z uvedeného grafu je patrné, že celých 64% firem hodnotí podnikatelské prostředí v Praze jako příznivé (nejspokojenější jsou firmy na Praze 2, 4 a 7). Naopak jako nepříznivé jej vnímá 13% firem (Praha 3 a 10). Pohled AMSP Koresponduje s pohledem živnostníků napříč celou republikou, obvykle jsou ti, kteří podnikají ve větších městech, spokojenější než podnikatelé na ven- kově, což je dáno vyšší poptávkou, vyšší životní úrovní a dobrou infrastrukturou. Praha vychází v porovnání s ostatními městy v hodnocení lépe. N = 507

Analýza podnikatelského prostředí Pohled AMSP Pozitivní je vnímání dobré dopravní infrastruktury a poměrně solidně vnímaná podpora úřadů. Je patrné, že firmy nemají zásadní problém s prac. silou, která je ve větších městech dosažitelná i kvalifikovaná, nicméně dražší než v regionech. Očekávali jsme větší vnímání konkurence. Vyso- ké nájemné, orientované na zahr.klientelu nebo obchodníky z šedé ekonomiky, se může stát v čase brzdou podnikání drobných podnikatelů. e Analýza podnikatelského prostředí AMSP ČR | Podnikatelské prostředí v Praze Které body v rámci uvedených oblastí představují významné překážky Vašeho podnikání? N = 516

Možnosti podpory ze strany Magistrátu hlavního města Prahy Pohled AMSP Je zcela zřejmé, že drobný podnikatel přichází díky vyšší míře administrativy o část zisků z podnikání neboť nemalou část pracovní doby stráví přebujelým administrováním živnosti. Možnosti podpory ze strany Magistrátu hlavního města Prahy Uveďte prosím jednu konkrétní věc, kterou by mohl magistrát Hlavního města Prahy nejvíce zlepšit podnikatelské prostředí. (otevřená otázka) Při zcela otevřené odpovědi jsou jako nejdůležitější oblasti zlepšení podnikatelského prostředí jmenovány: Usnadnění administrativy (elektronizace a dostupnost online) 2. Lepší možnosti parkování (zrušení modrých zón či možnost zde parkovat v pracovní době) Výdaje na nájem, reklamu a dopravu (snížené sazby jízdenek pro turisty/návštěvníky) Jako další zlepšení firmy samy uvádějí možnost online komunikaci s úřady, zvýšení atraktivity města a turistického ruchu či nižší nájemné a náklady spojené s provozem. Přínos otevřených odpovědí je právě v tom, že nabízí nové možnosti mimo předem daný rámec. S přihlédnutím k odpovědím na otázku č. 4, která nabídla předem dané možnosti, lze jako velmi zásadní hodnotit zlepšení podmínek administrativy a dopravní obsluhy.

Možnosti podpory ze strany Magistrátu Pohled AMSP V podnikání rozhoduje rychlost, dostupnost a časová a efektivní alokace pracovních sil. Jakékoliv bariéry tohoto charakteru živnostní- ci vnímají nedobře. Možnosti podpory ze strany Magistrátu 4. Jaké oblasti činnosti pro zlepšení podnikatelského prostředí v Praze ze strany Magistrátu považujete za důležité? (uzavřená otázka, více možných odpovědí) Při výběru z předem daných možností jsou nejčastěji jmenovány lepší údržba dopravních komunikací, usnadnění administrativy, lepší dostupnost projektů podpory podnikání a také vstřícnější postoj úředníků. Jako nejvhodnější formu podpory ze strany Magistrátu hodnotí firmy (zejména výrobní) zavedení informačních služeb pro podnikatele, následované usnadněním administrace a revitalizací prostředí (firmy z oblasti služeb). N = 516 5. Jaká z možností zlepšení podnikatelského prostředí v Praze je pro Vás nejdůležitější? N = 509 10/18

Možnosti podpory ze strany Magistrátu Pohled AMSP Je zřejmé, že nadpoloviční většina pražských podnikatelů by Informační centra chtěla. Podnikatel by měl být schopen si příležitosti a příp.nástroje podpory sám vyhledávat, mělo by se to stát dokonce jeho konkurenční výhodou, je to součást jeho podnikání. Stát by neměl plnit roli toho, kdo přinese podnikatelům vše až do jejich firmy. Podnikavější firmy si to uvědomují a těží z toho, ti méně podnikaví to vidí naopak. Faktem ale je, že problém administrativy leží na živnostníkovi samotném, firmy na to mají už vyčleněné pracovníky. Odpovídá tomu i vyváženost odpovědí v průzkumu. e Možnosti podpory ze strany Magistrátu 6. Pokud by existovalo ve Vaší městské části informační centrum pro podnikatele, měl/a byste zájem využívat jeho služeb? 7. O jaké konkrétní informace byste měl/a zájem? (kódovaná otevřená otázka) N = 510 Většina firem, bez rozdílu zaměření a počtu zaměstnanců, by měla zájem využít služeb městského informačního centra pro podnikatele (57%). Zájem projevují firmy především o informace z oblasti veřejných zakázek, obecné informace městských částí o možnostech pronájmu prostor, změnách dopravní obsluhy a situaci na trhu. Zájem projevují také o právní a daňové poradenství. Výroky respondentů: „Přivítal bych informace o nových projektech, podpoře podniků nebo veřejný bezplatný portál“. „Rád bych měl více informací o podpoře z EU a podpoře živnostníků“. N = 247

Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory 8.  Domníváte se, že programy, které mají za cíl podporu podnikání a konkurenceschopnosti, mají smysl? Přestože většina (93%) firem dosud nevyužila žádného z programů podpory podnikání a konkurenceschopnosti, celých 62% firem si myslí, že tyto programy mají smysl. Přestože 48% firem by mělo o podporu ze strany těchto programů zájem, pouhých 25% se cítí být dostatečně informováno. Tato zjištění podporují nutnost zajištění širší informační základny, týkající se podnikatelského prostředí a využívané podnikateli na území hlavního města Prahy. N = 440 9a. Podali jste žádost o podporu do některého z existujících programů? Pohled AMSP Je zajímavé, že 38 % drobných podnikatelů nevnímá podporu jako zásadní, jinými slovy spíše spoléhají na vlastní schopnosti. To je dobrá zpráva. N = 516

Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory 9b. Mají programy podpory smysl podle žadatelů a nežadatelů? Je povzbudivé, že programy získaly pozitivní hodnocení od firem, které již usilovaly o účast v některém z nich. Na druhou stranu je však čtvrtina z těchto firem-žadatelů k programům spíše skeptická. Pohled AMSP Díky kritériím EU mají pražští podnikatelé mnohem méně příležitostí k získání podpory ze strukturálních či jiných fondů, než podnikatelé v ostatních regionech. Každopádně zcela chybí dotační tituly na podporu živnostníků. Pro drobné firmy jsou dotační tituly zcela nesrozumitelné, zdroje nepřehledné a enormně administrativně náročné. Firmy samy nejsou schopny vyhovět všem požadavkům pro zpracování projektové žádosti, proto se musejí obracet na poradenské firmy a za tuto službu jim platit. Celkový efekt je pak pro podnikatele minimální, což potažmo způsobuje nízké čerpání evropských peněz obecně. Řešením by mohlo být využití tzv. Technické podpory pro Prahu, ze které by mohly být kryty náklady na zpracování projektové žádosti. N = 440

Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory 10.  Měli byste případně zájem o přímou podporu podnikání z některého z těchto programů? Zájem o programy podpory podnikání a konkurenceschopnosti projevily především firmy z výrobního odvětví, a také celá polovina malých firem do 50 zaměstnanců. N = 443 11. Řekli byste, že jste dostatečně informováni o těchto programech? Pohled AMSP Ze všech odpovědí ohledně programů podpory vyplývá určitá rezervovanost podnikatelů v přístupu k dotacím. Hlavní bariérou však nemusí být pouze nedostatečná informovanost (76 % respondentů u ot. 11). Roli při rozhodování hraje také důvěra,časové vytížení s podnikáním spojené a administrativa spojená s čerpáním. N = 454

Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory 12.   Kde vyhledáváte informace o těchto programech nejčastěji? Většina firem, které vyhledávají informace o programech podpory, používá jako zdroj internetové stránky. Velmi malá část firem využívá informací pocházejících z ostatních médií, odborných akcí, či ze strany kolegů odborníků. Nejméně z nich využívá poradenských institucí. Pohled AMSP Z výsledků odpovědí vyplývá, že podnikatelé dávají přednost elektronické komunikaci a vyhledávání informací na internetu. Stále je však třeba mít na paměti, že existuje velká skupina podnikatelů, která díky svému oboru s počítačem pracuje sporadicky (např. řemeslníci, kteří vyřizují poštu až o víkendu). Pro větší osvětu tak doporučujeme kombinaci elektronické komunikace s tištěnou, případně poradnou v rámci úřadů jednotlivých městských částí. N = 516

Struktura dotázaných společností Výběrové kritérium: Živnostníci a majitelé či jednatelé mikrofirem a malých firem (do 50 zaměstnanců) se sídlem na území hlavního města Prahy. Proměnné Kategorie Počet % ve sloupci Obor podnikání firmy Služby 348 68% Obchod 124 24% Zemědělství a těžba 3 1% Instituce 7 Výroba 25 5% Věda a výzkum 5 Počet zaměstnanců Méně než 10 421 82% 11-20 54 10% 21-50 35 7% Neuvedl/a Obvod sídla firmy Praha 1 52 Praha 2 44 9% Praha 3 28 Praha 4 99 19% Praha 5 67 13% Praha 6 49 Praha 7 15 3% Praha 8 48 Praha 9 Praha 10 61 12% Obrat společnosti v roce 2010 Méně než 10 mil. Kč 299 58% 10. mil - 30 mil. Kč 69 30 mil. - 100 mil. Kč 33 6% 100 mil. - 200 mil. Kč 13 200 mil. - 300 mil. Kč 4 300 mil. Kč a více 93 18%

Znalost a postoj k programům podnikatelské podpory Výsledky průzkumu byly zveřejněny na tiskové konferenci radní Aleksandry Udženija dne 24.1.2012 na Magistrátu hl.m. Prahy včetně představení programu Akcelerace.