Holocenní dynamika vegetace Hodonínské Dúbravy: Reliktnost a stabilita nebo proměnlivost vlivem hospodaření? Andrea Gálová Radim Hédl Eva Jamrichová Péter Szabó Přemysl Bobek Petr Kuneš Peter Tkáč

Hodonínská Dúbrava Rozsáhlý komplex nížinného lesa Nadmořská výška kolem 200 m Průměrná roční teplota 9,5 °C Roční úhrn srážek cca 500 mm Specifické půdní podmínky Váté písky na jílech Vegetace Teplomilné doubravy Dubohabřiny Olšiny Alnion glutinosae porosty vysokých ostřic a rákosin Výsadby borovice lesní

Hlavní objekt zájmu: Teplomilné doubravy na vátých píscích 3

Motivace našeho výzkumu Lokalita je považována za významnou z hlediska ochrany přírody – vzácná a specifická vegetace, druhy. Chceme vědět nakolik představují cenné teplomilné doubravy „reliktní společenstvo“ (H0), případně zda se historicky měnily pod vlivem hospodaření (HA) Přístup Integrace několika disciplín a zdrojů dat o minulosti.

Přístup tzv. „forest hollows“ „mělké sníženiny“, MS

Metodika Výběr lokalit dle obsahu pylů a stáří profilů 4 mělké profily odebrány do krabic Palynologie, makrozbytky, antrakologie Historický výzkum Hospodaření v minulosti Historie odvodňování

Analyzované profily MS4 50 cm 6420 BP(?) MS3 50 cm 2000 BP

Pozdní glaciál – Raný holocén (pyl) Chladná lesostep: Pinus, Betula, Juniperus; Artemisia, Helianthemum, Chenopodiaceae Iniciální dystrofní prostředí: řasy (P. integrum, P. longicorne) Profil MS 15 10100 BC – 4800 BC

Střední holocén – Vrcholný středověk (pyl) Expanze mezofilních dřevin; dominance lísky Zvýšená trofie První obiloviny a indikátory pastvy – osídlení 4800 BC – 1500 AD 11

Zákaz těžby dubů ve 14. stol. Analýza psaných dokumentů: Zákaz kácení dubů kolem roku 1350 Změna názvu: Klečka -> Dúbrava Palynologie: Výrazný vzestup Quercus ve všech 4 profilech

Vrcholný středověk – recent (pyl) Dominance Quercus, pokles Corylus Nárůst antropogenních indikátorů – intezifikace lidského impaktu v Dúbravě Výsadby Pinus 1500 AD – 2000 AD

Jak vznikla a byla udržována vegetace cenných teplomilných doubrav? Různorodý management pařezení pastva lesní louky kosení sena zákaz těžby dubů kolem roku 1350

Antropogenní vlivy v posledních 200 letech Třetí výrazná změna = komplex změn v průběhu 19. až 20. století v souvislosti s novými typy hospodaření Výsadby Pinus sylvestris (zachyceno v pyl. diagramech) Historicky doloženo budování odvodňovacích kanálů Konec 19. a začátek 20. století Pozůstatky kanálů v terénu zasahují do všech čtyř lokalit Opuštění kanálů kolem poloviny 20. stol. – dočasně vyšší vodní hladina, recentně opět pokles Eutrofizace a postupné zazemňování mokřadů Zarůstání rákosem, ústup kompetičně slabších druhů

Vrcholný středověk – polovina 20. stol. makrozbytky Carex vesicaria, C. acuta, Potamogeton natans: mezotrofní až eutrofní prostředí Calamagrostis canescens: přechodné snížení vodní hladiny

Polovina 20. století – recent makrozbytky Carex riparia, Lemna gibba, Oenanthe aquatica: hypertrofie, zazemňování Potamogeton natans: opuštění kanálů? Hottonia palustris: Dočasně vyšší abundance, souvislost s opuštěním kanálů a eutrofizací, slabý kompetitor

Závěr Holocénní vývoj Hodonínské Dúbravy: zachyceny tři výrazné změny oddělující dlouhá období stabilní vegetace Dvě mladší změny prokazatelně souvisí s činností člověka (změna hospodaření ve vrcholném středověku a koncem 19. stol.) Dlouhodobá dominance lísky ve středním a mladším holocénu – nejasné jestli přirozená nebo vlivem hospodaření Zákaz těžby dubů ve 14. stol. se výrazně projevil na druhovém složení lesa Mokřadní vegetace v minulosti relativně stabilní, změny v posledních staletích vlivem antropogenního odvodnění a eutrofizace

Děkujeme za pozornost

Střední holocén – Vrcholný středověk (pyl) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Obiloviny a indikátory pastvy - osídlení Výrazné zastoupení lísky

Střední holocén – Vrcholný středověk (pyl) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Obiloviny a indikátory pastvy – osídlení Výrazné zastoupení lísky

Střední holocén – vrcholný středověk (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3 Alisma sp., dlouhé období beze změn, pomalá sedimentace

Střední holocén – vrcholný středověk (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3 Alisma sp., dlouhé období beze změn, pomalá sedimentace

Vrcholný středověk – recent (pyl) Profil MS 15, MS 3, MS 4, MS6 Nárůst antropogenních indikátorů – intezifikace lidského impaktu v Dúbravě Dominance Quercus, pokles Corylus

Vrcholný středověk – recent (pyl) Profil MS 15, MS 3, MS 4, MS6 Nárůst antropogenních indikátorů – intezifikace lidského impaktu v Dúbravě Dominance Quercus, pokles Corylus

Vrcholný středověk – recent (pyl) Profil MS 15, MS 3, MS 4, MS6 Nárůst antropogenních indikátorů – intezifikace lidského impaktu v Dúbravě Dominance Quercus, pokles Corylus

Vrcholný středověk – polovina 20. stol. (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Carex vesicaria, C. acuta, Potamogeton natans: mezotrofní až eutrofní prostředí Calamagrostis canescens: přechodné snížení vodní hladiny

Vrcholný středověk – polovina 20. stol. (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Carex vesicaria, Juncus effusus, Potamogeton sp., Typha sp.: Mezotrofní až eutrofní prostředí, přechodné snížení vodní hladiny na přelomu 19.-20. stol.

Vrcholný středověk – polovina 20. stol. (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Carex acuta, C. vesicaria, Potamogeton natans, Calamagrostis canescens: mezotrofní až eutrofní prostředí, přechodné snížení vodní hladiny na přelomu 19.-20. stol.

Polovina 20. století – recent (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Carex riparia, Lemna gibba, Oenanthe aquatica: hypertrofie, zazemňování Potamogeton natans: opuštění kanálů? Hottonia palustris: Dočasně vyšší abundance, souvislost s opuštěním kanálů a eutrofizací, slabý kompetitor

Polovina 20. století – recent (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Phragmites australis: eutrofizace, zarůstání Lemna gibba: hypertrofie Hottonia palustris, Utricularia vulgaris: Vzestup vodní hladiny po opuštění kanálů Později vytlačeny konkurenčně silnějšími druhy

Polovina 20. století – recent (makrozbytky) Profil MS 15, MS 3, MS 4 Utricularia vulgaris, později Typha sp., Juncus effusus: vzestup a opět pokles vodní hladiny Phragmites australis: eutrofizace, zarůstání

The research leading to these results has received funding from the European Research Council under the European Union’s Seventh Framework Programme (FP7/2007-2013) / ERC Grant agreement no 278065.